Zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) měla podle policejních funkcionářů i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) potvrdit, že policisté při zásahu nepochybili. Ukázalo se však, že výstup půlročního šetření má pouze necelé tři strany a neodpovídá na důležité otázky, co se dělo před střelbou. Mělo jít o přesvědčivý důkaz, že policie nemohla prosincovému útoku střelce na filozofické fakultě zabránit.
„Aby ta událost v Klánovickém lese a na filozofické fakultě aspoň dodatečně měla trochu smysl, je nutné zjistit, co se opravdu stalo,“ říká otec jedné ze studentek Filozofické fakulty UK, která přišla při prosincovém útoku střelce na univerzitě o život. I další rodiče si pochopitelně chtějí být jistí, že všichni udělali maximum pro záchranu jejich dětí a že policie pátrání po vrahovi nepodcenila. Navíc, když se objevují závažné rozpory ve vyjádřeních zasahujících policistů a jejich vedení.
Přestože studenti odjeli na letní prázdniny domů a Filozofická fakulta Univerzita Karlovy na dva měsíce zavřela, tak se v tamních oknech objevila palestinská vlajka. Barvy země, které vládne radikální teroristické hnutí Hamás a navíc se nachází ve válečném konfliktu s Izraelem, navíc visely z okna, kde se na konci prosince střílelo a zabíjelo. Byla to jedna z těch místností, kde na konci loňského roku masový vrah David Kozák zavraždil 17 lidí, včetně sebe.
Celých šest měsíců trvalo pražskému oddělení vražd uzavřít spojené případy z Klánovického lesa, Hostouně na Kladensku a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čin, jaký nemá v historii obdoby, vstoupí do dějin české kriminalistiky jako nejtragičtější událost takového charakteru. Případ začínající vraždou muže a jeho dvouměsíční dcery a končící smrtí čtrnácti studentů a zaměstnanců fakulty je výjimečný i způsobem, jakým o něm policie informovala, respektive od počátku mlžila. Přijme teď odpovědnost?
Proděkanem pro ekonomiku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) bude bývalý děkan Miroslav Ševčík. Akademický senát v pondělí na zasedání souhlasil se záměrem děkanky Adély Zubíkové jmenovat proděkany. Na pozici proděkana pro vědu a svého statutárního zástupce navrhla děkanka Miroslava Vacuru. Zubíková při představení kandidátů řekla, že chce zachovat na fakultě kontinuitu.
Co je jedním z největších českých národních zlozvyků? Nemohla by to být třeba touha vymezovat se vůči všemu, co neznáme? Tuzemská kulturní scéna má za sebou další výživnou kauzu. Petice proti směřování AVU se dotýká mnoha ožehavých témat, nejzajímavější je asi stesk nad tím, kam vůbec současné umění směřuje. Paradoxní je, že generace, která má největší úzkost z cancel culture, se ji teď vlastně snaží sama vyvolat.
Vnímání dění ve společnosti se stále více posuzuje pohledem: komu to slouží, komu tím prospějete? I v situaci, kdy je jen položena nepohodlná otázka. Společenský diskurz jako by byl nakažen postcovidovým syndromem, pro který je charakteristické nadřazení vyššímu dobru nad vše ostatní včetně legitimního racionálního uvažování. Zároveň je patrné, že tyto normy elit odmítá rostoucí skupina společnosti.
Vláda musí vyjádřit vůli zřídit v Karlovarském kraji veřejnou vysokou školu, protože bez ní nelze problémy regionu úspěšně řešit, řekl prezident Petr Pavel po návštěvě Karlovarského kraje. Se zástupci kraje jednal mimo jiné o problémech chudoby, které je podle hlavy státu potřeba nahlížet komplexně, vzít v úvahu všechny faktory a řešit je vyváženě. Vzdělání má podle prezidenta vazbu na mnoho dalších problémů kraje.
Po půlročním vyšetřování zveřejnila policie a státní zástupci výtah ze spisu, který měl objasnit okolnosti prosincového masakru na filosofické fakultě. Následné projednávání na bezpečnostním výboru sněmovny a výroky tam pronesené naznačují, že existují vážné pochybnosti o práci šéfa pražské policie Petra Matějčka, ale i úloze ministra vnitra Víta Rakušana. Krátce po celé tragické události požádala policie, veřejnost a média, aby sami aktivně nic nezveřejňovali, že je s výsledky pátrání seznámí. Tohle doporučení akceptovala i drtivá většina novinářské obce, takže celý případ byl zapouzdřen a pasivně se čekalo, s čím přijdou policejní složky a jejich dohledové orgány.
K duševnímu stavu střelce z FF Univerzity Karlovy byly vypracovány dva znalecké posudky. Jeden z oblasti forenzní psychologie a druhý psychiatrický. Závěry se shodují, že útočník měl schizoidní povahu s narcistními a disociálními rysy. Naopak netrpěl žádnou duševní poruchou, která by narušovala vnímání reality. Nebezpečí neodhalilo ani několik psychiatrických sezení, které útočník absolvoval. Policie ve spisupopsala, jak došlo k tomu, že člověk s touto povahou mohl mít takový arzenál zbraní.
Ministr vnitra Vítr Rakušan necítí osobní odpovědnost za tragédii na fakultě. Řekl to v pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova. Zmínil také, že policie musí mít k dispozici mapové podklady v případě tzv. měkkých cílů, tedy míst s vysokou koncentrací lidí, která nejsou trvale chráněna a jsou snadno dostupná. Europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v pořadu řekla, že by měl Rakušan rezignovat. Vicepremiér oponoval, že jeho politická odpovědnost je za to, aby policie pracovala dobře.
Vrah dorazil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (FF UK) 21. prosince ve 13:23 s úmyslem usmrtit zde co největší počet náhodných osob. Tak začíná část policejního usnesení o odložení trestní věci v souvislosti s tragickou střelbou koncem loňského roku. Policejní orgán sestavil detailní průběh střelby na základě úkonů provedených po zásahu složek IZS v budově FF UK. Deník Echo24 má kompletní usnesení k dispozici.
Na tento dokument a podrobné policejní vysvětlení vražd v Klánovickém lese, v Hostouni a na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se čekalo půl roku. Deník Echo24 přináší exkluzivně kompletní šestadvacetistránkové Usnesení Policie ČR, které podrobně popisuje vraždy otce a dcery v Klánovickém lese z 15. prosince 2023, dále vraždy otce pachatele ve středočeské Hostouni 21.12.2023 a masové vraždy v budově FF UK v Praze na Palachově náměstí stejný den.
Půl roku po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedostala veřejnost odpovědi na klíčové otázky. Policii se do dnešního dne nepodařilo úspěšně rozptýlit všechny pochybnosti kolem prosincového zásahu. Otázek naopak přibývá. Se závěry vyšetřování nejsou spokojeny ani rodiny zastřelených studentů. Některé z nich zastupuje advokátka a senátorka (nestr. za Spolu) Hana Kordová Marvanová, která byla zmocněna k podání stížnosti proti policejnímu usnesení.
Mexický režisér Alfonso Cuarón v roce 2001, ještě než byl slavný, natočil film, který se u nás promítal jako Mexická jízda (původní název zní A tvou mámu taky). Hlavní postavy jsou kamarádi před dvacítkou, z nichž jeden je synem sekretářky a jmenuje se Julio (hraje ho Gael García Bernal, ještě než byl slavný) a druhý je z rodiny z nejvyšších mexických vrstev, patřičně zkorumpované, a jmenuje se Tenoch. Pokud vám to jméno přijde divné, tak jim taky. Jak je ve filmu vysvětleno, byl obětí módní vlny jmen inspirovaných předkolumbovskou civilizací, pro ambiciózní rodiny to byl způsob, jak signalizovat, že jsou na straně vlastenectví a pokroku.
Student filozofické fakulty v Praze Tomáš Hercík byl v budově, když vrah rozpoutal střelbu. Vyběhl do čtvrtého patra. Dodnes má výčitky, jestli během osudových okamžiků svými rozhodnutími "neposlal někoho na smrt". Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně při schůzi bezpečnostního výboru. Ze čtvrtého patra běžel sehnat pomoc. Policisty navigoval, kde mají zasahovat. Ukázalo se podle něj, že nemají plán budovy. Krajský policejní ředitel Petr Matějček mu musel dát za pravdu. Policie měla plány je pro dvě patra fakulty.
Necítím z vás dostatek sebereflexe. Naše děti a má dcera vám nestojí ani za omluvu. Slyším lži, to vám jde dobře. Vaše selhání není možné spravit ničím menším než vaší rezignací, řekla v emotivní řeči na závěr jednání bezpečnostního výboru sněmovny Lenka Šimůnková. Matka Elišky, která nepřežila tragickou prosincovou střelbu na filozofické fakultě v Praze, přišla do sněmovny, aby osobně konfrontovala ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška.
Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) doporučila policii kvůli střelbě na fakultě zlepšení v pěti oblastech, řekl na ostře sledovaném bezpečnostním výboru sněmovny policejní prezident Martin Vondrášek. Do sněmovny přišli osobně i někteří z rodičů zavražděných studentů. Jednání probíhá za účasti ministra vnitra Rakušana a špiček policie. Policie případ uzavřela teprve půl roku od střelby. Původně chtěla policie vést prověřování až do poloviny září, to však státní zástupkyně odmítla.
V petici umělců střední a starší generace, která už dostala různá jména, ale nejčastěji se poukazovalo na to, že ji společně podepsal Milan Knížák a David Černý, se vyskytlo několik míst, která nezasvěcené veřejnosti musela připadat obzvláště záhadná. Tak se v té části textu, kde se kritizuje současné vedení Národní galerie, čtenář petice dozvěděl, že na „bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy přivezené z Keni v době, kdy komunisti popravovali Miladu Horákovou a další“. Tato formulace byla kritiky petice okamžitě zesměšňována, do určité míry právem, neboť opravdu není psána jaksi nejostřejší tužkou.
Petici proti současnému směřování Akademie výtvarných umění či Národní galerie podepsalo už téměř dva tisíce lidí, nyní se proti ní ostře vymezili studenti či pedagogové. Petice podle nich obsahuje zavádějící teze i lži. „Nechceme podporovat globálně probíhající generační války. Ovšem v situaci, kdy osobnosti české výtvarné scény aktivně ničí odkaz, který sami budovaly, se musíme ohradit a postavit za naše hodnoty a také za ty, kteří nám je pomáhají kultivovat,“ stojí ve vyjádření zástupců studentů.
V posledních dnech sílí kritika i tlak Univerzity Karlovy a pozůstalých po tragédii na filozofické fakultě v Praze. Obě strany podávají stížnosti proti policejním závěrům střelby, mají totiž za to, že policie selhala a měla neštěstí zamezit, spokojeni nejsou ani s tím, že případ byl zatím odložen. Odpovědnost mají nést především ministr vnitra Vít Rakušan, ale i policejní prezident Martin Vondrášek, říkají. O určitých nesrovnalostech při rekonstruování incidentu psala redakce Echo24 už dříve.
Takřka půl roku od tragédie na filozofické fakultě v Praze se zdá, že se veřejnost brzy dozví závěry z vyšetřování nejhorší střelby v dějinách České republiky. Jeden po druhém dobíhají jednotlivé procesy a kde slovy ministra vnitra Víta Rakušana ještě existují „bílá místa“, pomalu přebírají iniciativu média, respektive úniky ze spisů, které přinášejí vysvětlení alespoň některých nejasností od začátku se střelbou spojených. Spokojen ale není tak docela nikdo – policistům se nelíbí narušování jejich práce, mnohým pozůstalým úniky
Univerzita Karlova v pondělí oznámila, že se chystá podat stížnost vůči závěrům policie ohledně vyšetřování tragédie na filozofické fakultě v Praze. Informovala o tom na svých stránkách. Policisté totiž v minulých dnech vyšetřování odložili s tím, že pachatel zemřel, univerzitě ale připadá, že nebyly dostatečně vyšetřeny všechny okolnosti incidentu. Podle informací univerzity obdrželi nebo obdrží stejné rozhodnutí všichni poškození. Univerzita Karlova plánuje podat stížnost ještě v pondělí,
Už poněkolikáté za posledních pár dní se v médiích objevily detailní informace z vyšetřovacích dokumentů věnujících se tragické prosincové střelbě na filozofické fakultě v Praze i v Klánovickém lese a Hostouni. Ze spisu mimo jiné zaznívají konkrétní časové i další údaje, proti čemuž se nyní ohradila česká policie. Ve vyjádření pro deník Echo24 policisté upozorňují na to, že poškození nebo rodiny obětí se mnohdy novinky nešťastně jako první dozvídají z tisku, a současně žádají o zdrženlivost.
I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.
Výbušnou petici proti vedení a ideologickému směřování Akademie výtvarných umění a Národní galerie podepsaly desítky významných uměleckých jmen a během pár ní přibylo už přes tisíc dalších podpisů. Rektorka AVU Márie Topolčanská kritiku odmítá, jde podle ní o přirozenou změnu v souladu s tím, kam směřuje umění ve světě a studenti mají dobré výsledky a škola dobré řízení. Petici vidí jako útok na studenty.
Policie ČR ukončila vyšetřování prosincového útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, během kterého střelec zabil 14 lidí. O svých závěrech policie nejprve uvědomí poškozené, na veřejnost je bude komunikovat až později. Podle pražského Městského státního zastupitelství budou policejní orgány reagovat na dotazy médií až po doručení usnesení pozůstalým. Zastupitelství očekává, že oficiální vyjádření policie bude zveřejněno v průběhu příštího týdne.
Boje na umělecké frontě bývají někdy zábavné i vzrušující. Jenom jim musí člověk trochu rozumět, což není tak jednoduché. Například jak je možné, že mezi signatáři včera uveřejněné petice „umělců a kulturní veřejnosti“ se skoro hned vedle sebe sešly podpisy Milana Knížáka a Davida Černého, jejichž vztahy by se ještě před nedávnem daly nazvat přímo krvelačnými? No protože časy se mění, generační pohyby pracují, houfy se nově formují. Mladí revoltéři se stávají starými hofráty a společně zírají, kam se to ten svět pohnul.
David K., který koncem minulého roku vraždil na pražské filozofické fakultě a v Klánovicích, nezabíjel z ideologických motivů a nebyl nějakým způsobem radikalizovaný, navštěvoval sice psychiatrii, ale nedá se říct, že by byl duševně nemocný. K tomu závěru došli podle Seznam zpráv po několika měsících policejní vyšetřovatelé. Je to závěr, který by neměl nikoho moc překvapit – vrah po sobě nechal jen dopis na papíře, evidentně neměl zájem šířit do světa nějaké specifické, třeba politické, poselství, kdyby chtěl, měl spoustu možností, jak to účinně udělat,
