Série islamistických útoků v Německu vyvolává mezi veřejností v sousední zemi nejistotu. Velké obavy měla v této souvislosti i šestatřicetiletá Jennifer H. z Kolína nad Rýnem a proto odhlásila svou devítiletou dceru Hannah ze školního výletu, jehož součástí byla i návštěva mešity. Podle serveru Express se kvůli tomu dostala do potíží, škola dokonce matce hrozila pokutou.
Německá CDU se ostře postavila proti aktivitám některých neziskových organizací, které se podílely na nedávných protestech proti této straně a jejímu kandidátovi na kancléře Friedrichu Merzovi. Protesty vyvolalo to, že CDU hlasovala v parlamentu spolu s politicky blokovanou AfD v otázkách zpřísnění pravidel pro migraci. Místopředseda poslanecké frakce Mathias Middelberg prohlásil, že financování takových organizací bude podrobeno důkladné kontrole, a v případě potřeby by mohlo být zcela zrušeno.
Německo zažilo v rámci několika týdnů druhý šokující útok, který má potenciál výrazně změnit atmosféru v zemi před nadcházejícími volbami. Příběh útočníka z Mnichova i útočníka z Aschaffenburgu, který zabil dvouleté dítě a dospělého muže, se přitom zřejmě v lecčems podobá. Podle dosavadních informací šlo opět o afghánského žadatele o azyl, který měl přitom kriminální minulost, přesto v zemi zůstával a mohl spáchat podobný čin. „Žádná společnost, jakkoliv otevřená, tohle nemůže vydržet,“ komentuje situaci například německý deník Die Welt.
Muž z Afghánistánu, který automobilem najel do davu lidí v centru Mnichova, během útoku vzýval Alláha. K automobilovému masakru na demonstraci odborového svazu Verdi, došlo nedaleko mnichovského hlavního nádraží. Zraněných je 28 lidí, dva z nich jsou v kritickém stavu. Policisté muže zastavili pomocí střelby a poté ho zadrželi. Podle videa útočník během zatýkání hlasitě vykřikoval vyznání islámské víry slovy „Není Boha kromě Alláha.“
V deníku Bild si jeho podobu může prohlédnout každý. Na fotce je vidět jak policisté odvádějí Farhada N. do policejního vozidla poté, co ho vyšetřili v nemocnici. Na jeho horní části těla jsou stále vidět elektrody z elektrokardiogramu (EKG). Čtyřiadvacetiletý Afghánec najel ve čtvrtek v 10:30 autem Mini Cooper bílé barvy na demonstraci odborového svazu Verdi v centru Mnichova. Zranil při tom nejméně 27 žen, mužů a dětí, německá média píšou i o jednom úmrtí.
Německo zažívá další šok poté, co 24letý Afghánec, žadatel o azyl a recidivista v Mnichově najel autem do demonstrujících odborářů. Desítky lidí byly zraněny, německá média informují i o jedné mrtvé ženě. Znepokojení vyjádřili nejen politici, kteří se na místo útoku dostavili.
V Mnichově dnes vjel úmyslně 24letý Afghánec autem do skupiny lidí, z nichž několik utrpělo zranění, informovala na X mnichovská policie. Podle serveru rozhlasové stanice BR24 je zraněných nejméně 20, server deníku Süddeutsche Zeitung píše i o jedné mrtvé ženě. Řidič byl na místě zadržen a z jeho strany nehrozí další nebezpečí. Jde o 24letého Afghánce, který žádal o azyl.
Spolupředsedkyně krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a kandidátka strany na německou kancléřku Alice Weidelová ve středu navštívila v Budapešti maďarského premiéra Viktora Orbána. Weidelová v Budapešti označila Maďarsko za velký vzor a prohlásila, že Německo půjde maďarskou cestou, pokud se AfD dostane k účasti na vládě, napsala agentura DPA.
Pět měsíců před tragickým útokem v německém Aschaffenburgu byl podezřelý muž zadržen kvůli agresivnímu chování v ubytovně pro uprchlíky. Navzdory této události proti němu policie nezahájila žádné vyšetřování. Nyní se případem zabývá státní zastupitelství, píše německý deník Die Welt.
Po parlamentních volbách příští týden by si většina německých voličů přála vládu velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura Forsa. Podle nového průzkumu agentury INSA by ovšem tato koalice neměla ve Spolkovém sněmu většinu, musela by přibrat ještě stranu Zelených, a vytvořit tak vládu čtyř stran.
Na devět a půl roku do vězení poslal německý soud do vězení Syřana, který loni v červnu ve Stuttgartu pobodal šest lidí při veřejné projekci utkání Česka a Turecka na fotbalovém mistrovství Evropy. Informovala o tom agentura DPA. Podle soudu jednal muž kvůli nenávisti k Turkům. Šestadvacetiletý Syřan útočil na náměstí Schlossplatz v centru jihoněmeckého Stuttgartu. Fotbaloví fanoušci tam sledovali přenos z Hamburku, kde se český tým postavil výběru Turecka.
První televizní duel před předčasnými parlamentními volbami v Německu podle průzkumu těsně vyhrál současný kancléř Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Jeho vyzývatel, předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, zapůsobil především na muže a starší voliče. Nedělní debatě dominovala témata migrace, hospodářství a důsledků nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Z obav před ziskem AfD Německo preventivně zakáže jezdit vpravo. Podle našich zaručeně pravých informací se nejméně do voleb zakazuje také psát pravou rukou, sběr praváků v lese, pravý úhel a pravoslaví. Pravice měla být triumfálně potřena také zákazem používání pravé ruky při jídle, konkrétně při manuální manipulaci soustem do ústní dutiny. Tomu zabránili noví Němci s asijským migračním pozadím, které levačce tradičně předepisuje obsluhu zcela jiného úseku lidské anatomie. Po kritice tak budou strávníci povinni nějak se najíst levou rukou jen v zařízeních veřejného stravování.
Mnohakilometrové kolony, hory odpadků podél cest, zoufalí řidiči osobních vozů i kamionů, narušený život obyvatel pohraničních oblastí. Takový obraz polsko-německé hranice, který všem připomněl realitu z dob před vstupem do EU, popsal tento týden v lokálním tisku maršálek (hejtman) západopolského Lubušského vojvodství. Zástupce samosprávy se v dopise obrátil i na německou ministryni vnitra Nancy Fraserovou: „Jde o popření ideje svobodného pohybu, která je základem EU,“ napsal. Proč se zabývat takovou lokální šarvátkou? Protože se z ní stává pravidlo.
Řidiče v Německu čeká zřejmě v příštích letech výrazné zdražení pohonných hmot. Spolkový sněm minulý týden schválil reformu systému emisních povolenek, která od roku 2027 zavádí nový způsob stanovování ceny za emise oxidu uhličitého, tedy CO₂. Podle odhadů může změna vést ke zvýšení cen benzínu a nafty až o desítky eurocentů za litr, píše deník Bild.
Navzdory dlouhodobé snaze o přechod na elektromobilitu se v Německu stále většina řidičů drží tradičních spalovacích motorů. Nejnovější data pojišťovny HUK Coburg ukazují, že elektromobily tvoří pouhá tři procenta všech soukromých osobních aut. „To znamená, že 97 procent všech soukromých aut má stále spalovací motor,“ upozorňuje deník Die Welt.
Vyhrocená debata o migrační a azylové politice, kterou vedli minulý týden poslanci německého Spolkového sněmu, se do preferencí stran příliš nepromítla. Podle dnes zveřejněného průzkumu pro veřejnoprávní stanici ZDF je favoritem voleb, které budou 23. února, nadále opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která by získala 30 procent hlasů. Na druhém místě je Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Předsedové představenstev společností Siemens, Deutsche Bank a Mercedes-Benz ve společném prohlášení vyzvali, aby se Německo neuzavíralo migraci. Potřebná je podle nich také nová hospodářská politika, která by největší evropskou ekonomiku opět přivedla k růstu. V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby. Migrace a hospodářství jsou přitom hlavními tématy kampaně.
Prodej nových osobních aut v Německu v lednu meziročně klesl o 2,8 procenta na 207 640 vozů. Tempo poklesu ale zpomalilo z více než sedmi procent v prosinci. Prodej elektromobilů vzrostl o více než polovinu, navzdory prudkému poklesu poptávky po vozech americké značky Tesla. Vyplývá to z dnešních údajů Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA).
Americká biskupka episkopální církve Marianne Buddeová zaujala, když se během mše po inauguraci Donalda Trumpa obrátila na prezidenta: „Ve jménu našeho Boha vás žádám, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“ Zdůraznila, že naprostá většina imigrantů nejsou kriminálníci. Hovořila přímo k moci – odvážně a obdivuhodně. „I my jsme byli hosté,“ citovala Písmo.
Podpora německé konzervativní unie CDU/CSU po kontroverzním hlasování s Alternativou pro Německo (AfD) klesla v průzkumu agentury Forsa na nejnižší hodnotu od října 2023. Strana by nyní získala jen 28 procent. Pondělní průzkum agentury INSA, který byl proveden jako první po hlasování z minulého týdne, oslabení CDU/CSU ovšem nenaměřil. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února.
Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.
Durynsko žije únosem za bílého dne. Německé státní zastupitelství vyšetřuje dva muže, kteří podle ní unesli 16letou dívku z Erfurtu do Prahy, odkud ji chtěli dostat do Sýrie a nuceně provdat. V tiskové zprávě o tom informovali kriminalisté z durynské metropole s tím, že únosce byl zadržen na Letišti Václava Havla v Praze. Podle durynských policistů se jednalo o otce, jeho syna a dceru.
Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %. Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců.
Přestože saské hlavní město Drážďany nabízí od poloviny ledna finanční pobídku pro syrské občany, kteří se dobrovolně rozhodnou vrátit do své vlasti, zájem o tuto možnost je mizivý, píše německý deník Bild. Město poskytuje 1000 eur (zhruba 25 tisíc korun) na dospělou osobu a 4000 eur (zhruba 100 tisíc korun) na rodinu, avšak dosud o tuto nabídku požádali pouze čtyři ze 7433 Syřanů žijících v Drážďanech. Pobídka jde přitom nad rámec dalších příspěvků, které mohou uhradit i výdaje na cestu.
Spolulídr německé Strany levice Jan van Aken vidí, že ve Spolkové republice je stále málo migrantů a chce jich přijmout ještě více. V rozhovoru pro Funke Media Group, o kterém informuje deník Bild, van Aken navrhuje přijímat jeden milion migrantů ročně, což je podle něj „zcela zvládnutelné číslo“. Dosavadní počty se mu ale nedostávají. Aby se tedy rozšířil okruh lidí, kteří by měli mít v Německu nárok na azyl, měl by být udělen i těm, „kteří utíkají před následky klimatických změn,“ tvrdí van Aken, jinak biolog a poslanec.
Kandidát německé opoziční CDU na kancléře Friedrich Merz, který v pátek utrpěl spektakulární porážku v Bundestagu, když ho zradili vlastní poslanci a neprošlo tak zastavení migrace, jen několik hodin poté představil svůj program pro prvních 100 dnů u vlády. Mezi prvními kroky chce tvrdě zakročit proti zmíněné migraci. Zároveň chce oživit trh práce a udělat razantní změny v sociálních dávkách a nastartovat německou ekonomiku, která se už druhým rokem potácí v recesi.
V sousedním Německu zažívají nebývalý šok z nárůstu cen potravin. Ceny některých, především z másla či pomerančů, stouply o desítky procent. K tomu o více než osm procent zdražil i dovoz potravin. Inflace a stoupající ceny podtrhují současnou opatrnost německých spotřebitelů. Podle norimberského Institutu pro tržní rozhodnutí navíc Němci začali více spořit a ekonomický výhled považují za pesimistický, informuje Bild.
Ministr zahraničních věcí USA Marco Rubio si přeje ukončit závislost Německa na Spojených státech. Co tím myslí, vyjádřil ve svém vůbec prvním rozhovoru ve funkci, jehož přepis sdílelo ministerstvo zahraničí na webu, s populární podcasterkou Megyn Kellyovou. „Německo ani Francie neinvestují dost peněz do národní bezpečnosti," zatímco spousty peněz dávají na sociální systém. Na zprávu upozornil také německý Handelsblatt.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.
