Obří vesmírný dopravní systém Starship americké společnosti SpaceX dnes vzlétl k šestému testovacímu letu. Nosná raketa Super Heavy po startu z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu, informovaly agentury.
Z Mysu Canaveral na Floridě dnes odstartovala raketa se sondou Europa Clipper, kterou Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k Jupiterovu měsíci Europa. Jejím hlavním cílem bude v ledu měsíce pátrat po možných stopách života. Vědci soudí, že přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Sondu NASA vynesla raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX.
Naši planetu by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob obrany Země, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.
Cassandře Jenkinsové se před pár lety rozplynul už téměř splněný dětský sen. David Berman z kapely Silver Jews, kterého odmala obdivovala, těsně před turné, na které měli společně vyjet, spáchal sebevraždu. Těžko říct, jestli i to odstartovalo úzkosti a deprese, se kterými se opět začala potýkat. A vynořily se pochybnosti: je hudba vůbec kariéra pro ni? Startovní pozice k vytvoření nové desky tedy nebyla, jemně řečeno, nejvýhodnější. Novinka My Light, My Destroyer je teskná, ale krásná deska a jakákoli bolest, které snad bylo při její tvorbě zapotřebí, za to zjevně stála.
Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně dnes poprvé odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Nosič nové generace má po téměř desetiletí vývoje nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci. Ariane 6 má na nízkou oběžnou dráhu Země vynést devět miniaturních satelitů CubeSat a řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi.
Raptor je anglicky „dravý pták“, symbol rychlosti a síly. Je to také jméno nové série raketových motorů společnosti SpaceX, které mají lidstvu zajistit cestování k Měsíci a snad i dál. (Elon Musk se netají, že jeho cílem je kolonizace Marsu.) Jejich palivem je metan, všudypřítomný a technicky bezproblémový plyn, k jehož přepravě a skladování lze použít běžné plynárenské vybavení. I takový zdánlivě bezvýznamný detail bude jednoho dne zlevňovat provoz budoucí rakety Starship. Plamen, který vzniká spalováním metanu, svou barvou připomíná ohýnek běžného domácího sporáku.
V knize Společnost nevolnosti vyprávím příběh ze sbírky povídek Po starém schodišti italského spisovatele Maria Tobina, občanským povoláním psychiatra: Vysoký funkcionář fašistické moci končí v blázinci, protože se u něho rozvinulo delirium negationis. Závoj negace pokryl celý jeho svět, nic neexistuje, tvrdí, ani Mussolini a jeho zadnice naditá v černých rajtkách či hulákající davy v černých košilích. Ani jeho žena a děti. Stojí sám proti dravému proudu obrazů, hlasů a tváří, všechny je musí negovat – svět jako vědomí a nic. Jen sténání umírajících spolubojovníků z první světové války a jejich zkrvavená těla zcela negovat nedokáže, stále se vracejí.
Slovenskem nedávno otřásl výrok domnělého kandidáta na post šéfa Slovenské televize a rozhlasu (STVR) Lukáše Machaly, který v reportáži pro slovenskou televizní stanici RTVS zpochybnil, že je Země kulatá. Slova blízkého spolupracovníka slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové vyvolaly různorodé reakce a k Machalovu tvrzení se vyjádřila i hlava slovenského státu Zuzana Čaputová.
Lidé budou moci na obloze pozorovat meteorický roj eta Akvaridy, který svého maxima dosáhne v noci na pondělí 6. května. K pozorování budou letos ideální podmínky, protože měsíc nebude prakticky vidět a rušit oblohu svým svitem. Doporučuje se sledovat roj východním směrem od zenitu od třetí hodiny ranní do rozbřesku, kdy bude většina meteorů nejjasnějších. Informoval o tom Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines dnes přistál na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Řídící středisko čeká na plné potvrzení stavu modulu, už teď je však podle společnosti jisté, že se Spojené státy po více než půl století vrátily na lunární povrch. Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na lunární povrch.
Kongresmani z obou amerických stran varovali NASA, že je stěžejní, aby Spojené státy dostali astronauty na Měsíc dříve než Čína. Jejich obavy zazněly na jednání výboru pro vědu týden poté, co NASA oznámila roční odklad misí Artemis 2 & 3 kvůli technickým problémům. Čína chce letos vyslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce a přivézt z dosud neprozkoumané strany naší přirozené družice první vzorky. První tchajkonauti by se měli po Měsíci projít do konce desetiletí. Na slyšení zaznělo, že prvenství Číny v novém závodě je "nepřípustné" a mohlo by vést k tomu, že by se další výzkum vesmíru stal více restriktivním.
Zatímco nad širokou hladinou Mexického zálivu se pomalu vynořoval sluneční kotouč, napětí v sále plném inženýrů se dalo krájet. Byla sobota 18. listopadu a kromě zaměstnanců společnosti SpaceX přihlíželo dění na základně Starbase v americkém Texasu i několik milionů lidí z celého světa. Na rampu nacházející se těsně u mořského pobřeží mířila nejen oficiální firemní kamera SpaceX, ale i několik kamer patřících nadšeným amatérům.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un oznámil, že jeho země sestrojila svou první vojenskou špionážní družici, kterou má v plánu vypustit na oběžnou dráhu. Informovala o tom dnes severokorejská média, která dnes cituje agentura AP. Termín vypuštění družice Kim neupřesnil. Předchozí testy střel a raket prokázaly, že Severní Korea je schopná vyslat do vesmíru satelit.
Tým čínských vojenských inženýrů vyvíjí novou taktiku, která by mohla překonat protiraketovou obranu nepřítele vytvořením falešných signálů z vesmíru. Podle šéfa vývoje Zhaa Yanliho by technologie sloužila k odstrašení a zmatení nepřítele. Informoval o tom list South China Morning Post. Čína v únoru projekt představila veřejnosti a provedla první zkušební počítačovou simulaci, která údajně přinesla velmi pozitivní výsledky
Posílání vzkazů mimozemšťanům bylo vždy v médiích tématem pohříchu vědeckým, ne na první stránky ani pro politiku. Můžeme se dohadovat, zda by vzkazy, jež byly odvysílány či odeslány na sondách Voyager a Pioneer do vesmíru v 70. letech, byly dnes hodnoceny jako příliš bílé a patriarchální, fakt ovšem je, že se na ně vzpomíná málokdy. Když ale na počátku března přišla mezinárodní skupina vědců s projektem nového vysílání do vesmíru, vzbudilo to reakci, jež dosáhla i na sociální sítě. A rezonoval v ní i názor, že by se něco takového z principu dělat nemělo.
Do rodiny izraelských protiraketových systému přibyl další člen. Železný paprsek (Iron Beam) je schopný poškodit, či zníčit cíle v nízké letové hladině pomocí laseru. Společnost Raphafel, která se podílela i na předchozích protiraketových projekech izraelské armády, novou zbraň představila na videu. Ostrého nasazení by se zbraň měla dočkat během jednoho roku. Informují například Defense News.
Na večer 10. února 2022 se těšili všichni fanoušci vesmírného výzkumu. Elon Musk, majitel a ředitel firmy SpaceX, totiž přislíbil veřejnou prezentaci na téma „pokroky projektu Starship“. A to ne v nějaké klimatizované konferenční místnosti, ale přímo pod sestaveným exemplářem na texaské základně Boca Chica. A jak slíbil, tak se i stalo. Nedá se říci, že by Muskova řeč pod lesknoucí se raketou přinesla zcela nové poznatky. Šlo spíš o rekapitulaci aktuálního stavu, který si nadšenci dokázali dát dohromady už i z jiných zdrojů.
Umění už v životě společnosti nehraje takovou roli jako dřív, povzdechne si občas nostalgik. Jakkoliv mnoho tvůrců s úporností hodnou lepší věci říká, že svým dílem chtěli „nastartovat debatu“ o tom či onom, v reálu se to často neděje. Jenom několik autorů je schopno vydat ze sebe práci, která by skutečně vedla k nějakému rozhovoru ve společnosti, třeba i sporu nejenom o kvalitách díla, ale i jeho tématu, o tom, co o lidech, dnešku a lidech dneška říká. A ti lidé by se jím cítili osloveni, jistě by to oslovení vnímali každý jinak, ale to patří k věci.
Kdyby byli tři miliardáři, kteří dnes zápasí o dominanci v soukromých letech do vesmíru, žáky druhého stupně základní školy, Richard Branson by byl dlouhovlasý mladík s kytarou, na kterého už ve třinácti letí holky. Elon Musk by byl zase nerd, který mluví ve vzorcích, padají z něho papíry s načrtnutými schématy motorů a ve školní aktovce si nosí žíraviny k výrobě raketového paliva. A Jeff Bezos by žaloval paní učitelce, že ti dva jej nechtějí vzít do svého domečku.
Vesmír není nijak zvlášť daleko. Za hranici vesmíru se obvykle považuje takzvaná Kármánova linie, pěkně zaokrouhlených 100 km nad povrchem Země. To znamená, že obyvatelé Brna či Ostravy mají do vesmíru blíž než do Prahy. Jenže jelikož nám lidem „hrouda nohy víže“, nejsme zvyklí moc často zaklánět hlavu a dívat se za okraje planety, která je nám domovem. Tedy – většina z nás na to není zvyklá. Ten zbytek pracuje na tom, aby se poměry změnily.
Zakladatel firmy Amazon a nejbohatší člověk na světě Jeff Bezos si 20. července užil jedenáct minut ještě větší slávy, než je v jeho případě obvyklé. Tak dlouho totiž trval let rakety New Shepard vyrobené Bezosovou společností Blue Origin, na jejíž palubě byli kromě podnikatele jeho bratr Mark, dvaaosmdesátiletá Wally Funková a osmnáctiletý Oliver Daemen, který byl platícím „vesmírným turistou“.
Krajina na Hodonínsku se po ničivém tornádu výrazně proměnila. Akademie věd připravila aplikaci, která pomocí družicových snímků odhaluje, k jakým změnám po řádění devastujícího živlu došlo. Aplikace nabízí interaktivní možnost si na několika úrovních prohlédnout, jak krajina vypadala před a po tornádu. Před více než týdnem zasáhlo jižní Moravu ničivé tornádo. Proto se Oddělení dálkového průzkumu Země při Akademii věd rozhodlo vytvořit aplikaci, díky které se mohou lidé podívat, jakou spoušť po sobě jeho řádění zanechalo.
Jediná přirozená družice planety Země se samozřejmě jeví lidskému oku jako bílá. Nebo stříbrná, chceme-li být poetičtí. Ve skutečnosti je její povrch velice tmavý, odráží průměrně jen šestinu světla. A tak to zůstane i v okamžiku, kdy se lidé definitivně usadí na krátery posetých pláních Měsíce. Lidstvo zatím není tak technicky vyspělé, aby dokázalo změnit tvář celých nebeských těles. Maximum, v co budou moci pozemští pozorovatelé doufat, budou poblikávající světla nových městeček za lunární noci.
Vědci NASA a ESA při počítačové simulaci hrozby srážky Země s velkou planetkou zjistili, že katastrofě by nedokázalo zabránit ani použití jaderné bomby. O simulaci informovalo centrum CNEOS, které v rámci NASA sleduje dráhy planetek a komet a zjišťuje pravděpodobnost jejich možného dopadu na Zemi. Američtí a evropští vědci dostali v rámci simulovaného cvičení šest měsíců na to, aby připravili záchranný plán, který by odvrátil srážku Země s masivní planetkou spatřenou ve vzdálenosti 56 milionů kilometrů.
V neděli druhého srpna 2020 ve 20.48 středoevropského letního času se to stalo. Za zájmu několika milionů lidí sledujících přímé přenosy na YouTube kanálech se pilotovaná kapsle Crew Dragon objevila na subtropickém nebi nedaleko floridské Pensacoly a, nadnášena padáky, přistála měkce do modrého oceánu. Na její palubě byli dva lidé, Bob Behnken a Doug Hurley.
Na noční obloze se míhají „vláčky“ satelitů Elona Muska, jehož aktivity ovšem čelí také sílící kritice (nejen) ze strany Ruska. Prezident Donald Trump podepsal dekret, podle něhož mohou americké firmy zahájit těžbu nerostů na Měsíci, kde mají brzy opět přistát američtí astronauti, jenže podobné ambice dává najevo také Čína. Vše nasvědčuje tomu, že sledujeme první kroky nových „kosmických závodů“, ale současně je prakticky jisté, že toto soupeření se bude velmi odlišovat od toho, které probíhalo za studené války.
Začátkem dubna se o přistání na Měsíci pokusila izraelská sonda Berešít. Izrael to prožíval jako nové Apollo 11, přistání bylo streamované naživo. K velkému zklamání sonda při přistání selhala a do povrchu Měsíce tvrdě narazila. Izrael to i tak prohlásil za částečný úspěch, stal se totiž teprve sedmou zemí, které se podařilo umístit objekt na Měsíc. Pokud něco takového dokáže Izrael, mohla by se o něco podobného pokusit i Česká republika? I
Ruská raketa Sojuz ve středu odstartovala k oběžné dráze, kam má vynést prvních šest satelitů americké společnosti OneWeb, která plánuje vytvořit celosvětovou internetovou síť. Raketa z kosmodromu ve Francouzské Guyaně vyletěla po 22:30 SEČ a její let má trvat asi 80 minut, napsal server BBC. OneWeb chce na oběžnou dráhu umístit celkem téměř 900 satelitů, internetové připojení hodlá nabízet ještě do konce tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump v úterý vydal pokyn k vytvoření nové složky ozbrojených sil USA zaměřené na vesmír. Podepsal politickou direktivu, která tvoří právní základ pro zřízení samostatných vesmírných sil, jež budou po námořnictvu, námořní pěchotě, pozemních sílách, letectvu a pohraniční stráži šestou složkou armády. Trump již od loňského jara hovoří o tom, že vytvoří vesmírné síly rovnocenné s ostatními druhy ozbrojených sil. „Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru.
Čína se chystá ve vesmíru vybudovat první solární elektrárnu. Vědci už zahájili výstavbu experimentální základny ve městě Čchung-čching. Prvním krokem bude vývoj menší, zkušební elektrárny, která by měla být uvedena do provozu ve stratosféře v letech 2021 až 2025. Dalším krokem má být elektrárna o výkonu jednoho megawattu v roce 2030 a poté přijdou větší. Uvedl to list ministerstva vědy a technologií Science and Technology Daily.
