Ve městě Cherbourg na severozápadě Francie byla v pátek za přítomnosti prezidenta Emmanuela Macrona slavnostně představena první útočná jaderná ponorka nového typu.
Možnost vojenského řešení íránské krize je stále na stole, na cestě jsou další sankce, které Teheránu znemožní mít jaderné zbraně. Prohlásil to podle agentury Reuters prezident USA Donald Trump. Doufá, že Írán je dostatečně soudný a na jeho lidech mu záleží. Mezi Trumpovými přáteli je prý spousta Íránců, jsou to „velmi kvalitní lidé“.
Bílý dům se podle amerických médií ocitl na křižovatce, kdy váhá mezi okázalou demonstrací síly a slibem vyhnout se ozbrojeným konfliktům. Prezident Donald Trump zatím volí zdrženlivost, ale s rostoucí agresivitou Teheránu nemusí být takové stanovisko konečné, píší komentátoři. Trump ve čtvrtek při setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem řekl, že americký dron mohl být tento týden v Ománském zálivu sestřelen bez vědomí íránského vedení. Právě tento incident je v pozadí nejnovějšího napětí. „Netvrdím, že chybu udělala země.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek zastavil útok proti Íránu, protože by šlo o reakci neúměrnou závažnosti sestřelení nepilotovaného dronu. Napsal to na twitteru. Podle listu The New York Times se USA chystaly zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za to, že íránské revoluční gardy tento týden sestřelily americký bezpilotní stroj.
Komunisté hráli donedávna roli nenápadných podporovatelů vlády Andreje Babiše, kteří prosadili především zdanění církevních restitucí. V poslední době jsou však stále hlasitějšími kritiky jednotlivých kroků kabinetu. Po vládě veřejně požadují nižší schodek státního rozpočtu, nesouhlasí s nákupem vrtulníků z USA a naposledy se ostře vymezili vůči novému ministrovi dopravy Vladimíru Kremlíkovi a jeho návrhu řešení otázky mýta. Komunisté tak možná chtějí využít problémů Andreje Babiše.
První návrh státního rozpočtu na rok 2020 dává na obranu o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled. Ministerstvo obrany by tak mělo k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici. V roce 2021 by pak měly státní výdaje na obranu stoupnout o dalších 11 miliard korun.
Americká vláda zvažuje zavedení sankcí proti Turecku, pokud se Ankara rozhodne dokončit nákup ruského protiraketového systému S-400. Napsala to ve středu agentura Bloomberg, která se odvolává na osoby obeznámené s rozhodováním Bílého domu. Turecko systém v hodnotě 2,5 miliardy dolarů už zakoupilo, dodávka má začít v červenci.
Ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku ve středu nuceně přistál bitevní vrtulník Mi-24. Na palubě bylo pět vojáků, nikdo nebyl vážně zraněn, sdělila ČTK mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Událost se nyní vyšetřuje a provoz vrtulníků Mi-24 byl dočasně pozastaven.
Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.
Rusko se znepokojením reagovalo na plány Spojených států posílit vojenskou přítomnost v Polsku, o nichž ve středu v Bílém domě hovořili prezidenti USA a Polska Donald Trump a Andrzej Duda. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova Moskvě vadí hlavně zvažované vyslání amerických bezpilotních aparátů do blízkosti ruských hranic.
V Polsku bude vybudován armádní objekt pro tisícovku amerických vojáků. Na tiskové konferenci po jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou to ve středu ve Washingtonu prohlásil jeho americký hostitel Donald Trump.
Spojené státy a Polsko dojednávají přesun dvou tisíc amerických vojáků z Německa do Polska. Při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou to ve středu v Bílém domě řekl prezident Donald Trump. Rozmístění amerických jednotek se podle něj zvažuje, rozhodnutí ale ještě nepadlo.
Jako naprosté selhání orgánů činných v trestním řízení se jeví průběh kauzy generála Vladimíra Halenky. Pražský městský soud těsně před loňskými Vánoci zprostil obžaloby čtveřici mužů, kteří byli obviněni z nezákonného převodu majetku ministerstva obrany na jiné subjekty. Kauza se týká několika obchodů s vojenským materiálem z let 2009 až 2013. Rozsudek není pravomocný. Podle soudu zatajila obžaloba znalecký posudek, který vinu obžalovaných popíral. Soudkyně Blanka Bedřichová považuje zatajení důkazů obžalobou za nezákonný postup. Vyplývá to z rozsudku, který má redakce Echo24 k dispozici.
Spojené státy nejspíš zastaví výcvik tureckých pilotů na amerických bojových letounech F-35, oznámila v pátek agentura Reuters s odvoláním na americké úřední zdroje. Rozhodnutí, které ještě nebylo definitivně schváleno, by bylo zjevnou reakcí na turecký nákup ruského systému protiraketové obrany S-400, který podle Washingtonu ohrožuje bezpečnost USA a NATO. Podle šéfa ruského zbrojního konglomerátu Rostěch bude Moskva připravena dodat systém Turecku za dva měsíce.
Rusko nemění postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa z roku 1968. Návrh ruského zákona, který by uznal účastníky invaze za válečné veterány, je individuální iniciativou jednoho poslance. Podle slovenského ministerstva zahraničí to dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl svému slovenskému kolegovi Miroslavu Lajčákovi. Ten je spolu s premiérem Peterem Pellegrinim na oficiální návštěvě Ruska.
Súdánská armáda v Chartúmu násilně rozehnala pokojný protest proti vládě vojenské junty. Podle místní asociace lékařů zemřelo při zásahu nejméně 30 lidí, raněných jsou podle ní stovky, informovala agentura AFP. Opozice v reakci na krvavý zásah přerušila s vojenskou juntou dialog a vyzvala ke generální stávce. Armáda odmítla, že by se snažila protest rozehnat, prý jen zasahovala proti „kriminálním živlům“ u místa demonstrace. Zásah armády odsoudil i generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Ruští vojáci, kteří se zúčastnili vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, by se mohli dočkat uznání za veterány. S tímto statusem by získali různé sociální výhody či více peněz od státu. S návrhem zákona přichází ruský komunistický poslanec Jurij Sinělščikov. Problematické je ovšem odůvodnění onoho návrhu, protože Rusko by schválením návrhu legitimizovalo vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Odmítavě se k návrhu staví české ministerstvo zahraničí.
Nedávno publikované údaje Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že Německo představuje čtvrtého největšího vývozce zbraní na světě. Navzdory tomu však jeho podíl na trhu už několik let klesá, což znamená potíže nejen pro tamní průmysl, ale i pro zahraniční politiku Berlína. Německo totiž svými kroky značně irituje další evropské státy a v podstatě samo omezuje svůj mezinárodní vliv.
Objem exportu zbraní a vojenského materiálu z Česka loni podle odhadu klesl zhruba ke 14 miliardám korun z 15,1 miliardy korun v roce 2017. Na brněnském veletrhu IDET to ve středu řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek. Letos by export podle Hynka dál klesat neměl. Vývoz zbraní a vojenského materiálu loni podle odhadu klesl druhým rokem po sobě. V roce 2016 dosáhl rekordních 18,2 miliardy korun, v roce 2015 to bylo 15 miliard.
Cena vojenských vrtulníků, které české armádě nabízejí Spojené státy, se blíží představám české vlády. Na veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET v Brně to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Požádal ale ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), aby americkou stranu požádal o zlepšení platebních podmínek. Podle Babiše není důvod, aby Česko platilo vysokou zálohu. Konkrétní nabídka by měla z USA přijít do poloviny června, uvedl Metnar.
Předseda vlády Andrej Babiš se snaží získat spojence pro své tvrzení, že si lze v České republice objednat trestní stíhání. Premiér se usilovně opírá o údajnou analýzu nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové, podle které je takové trestní stíhání na objednávku možné. Babiš nyní uvádí, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman připustil, že se takový případ v minulosti stal. Šéf žalobců Zeman to však pro Echo24 odmítl s tím, že dokument vypracovaný Marií Benešovou neviděl a tudíž nemohl ani nic přiznat.
Íránský prezident Hasan Rúhání ve čtvrtek v Teheránu prohlásil, že Írán nepodlehne tlaku Spojených států a nevzdá se svých cílů ani v případě, že by byl bombardován. Úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan dnes mezitím potvrdil, že Pentagon v souvislosti s rostoucím napětím s Íránem zvažuje posílení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Konkrétní počty vojáků nicméně Shanahan nepotvrdil. Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že je připraven zvážit možnost vyslání dalších amerických vojáků na Blízký východ, ale nemyslí si, že to bude zapotřebí.
Varšava a Washington jsou blízko dohodě o zvýšené americké vojenské přítomnosti v Polsku. Obě strany se ale stále liší v názoru na to, kdo zaplatí novou výstavbu, není jasné ani to, jak dlouho americký závazek potrvá. Uvedla to dnes agentura Reuters. Obě strany doufají, že dohodu, kterou Varšava navrhla loni v září, se podaří uzavřít během červnové návštěvy prezidenta Andrzeje Dudy ve Washingtonu.
Spojené státy uskutečnily v Arabském moři námořní vojenské cvičení, do kterého byla zapojena úderná skupina, jejíž součástí je letadlová loď, kterou Spojené státy vyslaly do Perského zálivu jako varování Íránu. S odvoláním na nedělní sdělení amerického námořnictva o tom informovala agentura AP. Cvičení se uskutečnilo v pátek a sobotu a jeho cílem bylo podle námořnictva podtrhnout schopnost USA reagovat na hrozbu a zároveň mělo sloužit jako odstrašující prostředek.
Americký senátor Rand Paul hodlá zablokovat prodej armádních vrtulníků Česku, který začátkem května schválilo americké ministerstvo zahraničí. Republikánský politik předložil v Senátu návrh několika usnesení zakazujících dohodnutý prodej vojenské techniky vedle Česka také Bahrajnu, Kataru či Spojeným arabským emirátům. Vyplývá to z informací dostupných na internetových stránkách amerického Kongresu. Podle vyjádření české ambasády v USA je jeho šance zastavit či zpomalit průběh zakázky mizivá. Paul se podobné kontrakty pokoušel překazit už loni, nezískal však dostatečnou podporu kolegů v Senátu.
Čeští vojáci zůstávají i přes zhoršenou bezpečnostní situaci v Iráku. Armáda přijala adekvátní opatření a v případě potřeby je připravena reagovat. Řekl to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Kvůli sílícímu regionálnímu napětí přerušila svou výcvikovou misi v Iráku německá armáda. Ke stejnému kroku se rozhodla i nizozemská vláda. V zemi působí asi šest desítek českých vojáků.
Americké ministerstvo zahraničí ve středu nařídilo všem méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům USA v Iráku, aby zemi ihned opustili.
Letos v únoru se opět prudce zvýšilo napětí mezi Indií a Pákistánem. Teroristé, kteří se zřejmě těší podpoře druhé zmíněné země, zaútočili v Indii, jejíž letectvo pak udeřilo na pákistánském území. Situace byla několik dní hodně nebezpečná a vyskytly se zprávy, že obě země chystaly k použití své raketové arzenály. Svět si znovu připomněl, že hrozba vypuknutí atomové války v jižní Asii by se rozhodně neměla podceňovat.
Dav několika stovek lidí v sobotu vyšel do ulic venezuelského hlavního města Caracasu vyjádřit podporu parlamentu ovládanému opozicí. Vůdce opozice Juan Guaidó shromážděné vyzval, aby pokračovali v kampani za sesazení socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó rovněž oznámil, že svého zmocněnce ve Washingtonu pověřil, aby navázal kontakt s velením americké armády. Zároveň však nadále usiluje o jednání s venezuelskými ozbrojenými silami.
Bezpečnostní informační služba (BIS) cvičí 20 let v tajném projektu Riders vojenské a policejní řidiče. Speciálním výcvikem za tu dobu prošlo téměř 9000 lidí. BIS informace o projektu zveřejnila na svém webu a připojila i video z výcviku. Smlouvu s ministerstvem obrany BIS podepsala v květnu 1999 na základě iniciativy tehdejšího ředitele BIS Jiřího Růžka. „Dohoda dala právní ukotvení specializovaným výcvikům řidičů armády a dalších specializovaných bezpečnostních složek,“ uvedla kontrarozvědka.
