Francouzské státní rádio RFI hlásí, že francouzské úřady počítají přes zimu s možností rozsáhlejších výpadků zásobování elektřinou a že Francie bude muset elektřinu dočasně dovážet. To je netypické, protože Francie se svojí flotilou jaderných reaktorů patřila vždycky mezi největší evropské exportéry proudu.
Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.
Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny dnes a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem.
Írán žádá Rusko o pomoc se svým jaderným programem a chce po něm dodávky radioaktivního materiálu a technologií na výrobu jaderného paliva. Informovala o tom dnes americká stanice CNN s odkazem na zdroje z amerických tajných služeb. Ruské dodávky by Íránu mohly pomoci v civilním jaderném programu a mohly by také zkrátit dobu nutnou na sestrojení jaderné zbraně. Podle CNN není však jasné, zda Rusko s íránským požadavkem souhlasilo.
Polsko si vybralo Jižní Koreu jako partnera pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v zemi. Oznámila to v pondělí polská vláda. Varšava již v pátek uvedla, že první polskou jadernou elektrárnu postaví ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse.Polský premiér Mateusz Morawiecki dohodu s Jižní Koreou přivítal. Podle něj posílí energetickou bezpečnost Polska a vytvoří tisíce nových pracovních míst.
Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku.
Nastupující švédská koaliční vláda vyzvala státní energetickou společnost Vattenfall, aby připravila výstavbu nových reaktorů a prověřila možnost opětovného spuštění jaderných bloků Ringhals 1 a 2. Koaliční dohoda nové vlády bude také usilovat o zjednodušení administrativy okolo jaderné energetiky. Informuje o tom server World Nuclear News a agentura Bloomberg.
Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.
V Německu se řeší vyhraněný spor dvou významných spolkových ministrů o prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve svém návrhu prosazuje, aby v roce 2023 nadále fungovaly dvě jaderné elektrárny. Jeho návrh však na pondělním jednání vlády vetoval ministr financí a vicekancléř Christian Lindner (FDP). Uvedl do deník Handesblatt.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. O Putinově výnosu informovala agentura TASS. Dekret ruského prezidenta byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny. Putin také nařídil vládě vytvořit státní podnik zajišťující bezpečnost této největší jaderné elektrárny v Evropě.
Více než 300 už nefungujících i stále činných uhelných elektráren ve Spojených státech by mohlo být přestavěno na jaderné elektrárny. Uvádí to zpráva amerického ministerstva energetiky na základě provedené studie, píše polský ekonomický deník wnp.pl. Zčásti kvůli zelené politice je v USA plánováno do roku 2035 uzavřít 28 procent těchto uhelných elektráren.
Ekologické organizace zahájily právní kroky proti Evropské komisi kvůli zařazení jaderné energie a plynu mezi zelené investice, píše evropský online deník EUobserver. Jejich krok přichází v době, kdy se výpadek jaderných bloků ve Francii podepsal na vysoké ceně elektřiny na kontinentu. Evropa se také snaží nahradit dodávky energií z Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu. Pokud by aktivisté u soudu uspěli EU by například nemohla finančně podpořit výstavbu dalších bloků jaderných elektráren.
V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to v neděli ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková.
Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. V pátek to prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Výpadky proudu a nedostatečné personální zajištění v elektrárně podle něj „podstatně zvýšily nebezpečí jaderné havárie“.
Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví, uvedl v pondělí německý ministr hospodářství Robert Habeck. Šéf společnosti Preussen Elektra, která elektrárny provozuje, Guido Knott, ale v dopise uvedl, že takové řešení je technicky nemožné, píše deník Handelsblatt. „Dopis jsem dnes ráno s jistým údivem zaznamenal,“ uvedl Habeck ve středu v Berlíně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Ruský prezident Vladimir Putin ve Vladivostoku prohlásil, že v areálu elektrárny není žádné ruské vojenské vybavení. Zpráva MAAE přitom hovoří o opaku. Šéf Kremlu obvinil Ukrajinu z ostřelování jaderného zařízení a ohrožení její bezpečnosti.
Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.
Ruský Rosatom začne v následujících týdnech stavět dva nové bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Píše o tom britská BBC s odvoláním na vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Smlouva mezi Ruskem a Maďarskem byla podepsána v roce 2014 a jejím předmětem je rozšíření elektrárny. Podle ministra by nové bloky mohly být hotové v roce 2030. Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 310 miliard korun).
Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom v sobotním prohlášení upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými vojsky. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě se v sobotu opět vzájemně obvinily obě znepřátelené strany, což se v poslední době stalo už několikrát. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za posledních 24 hodin ukrajinské jednotky na elektrárnu střílely třikrát, podle Enerhoatomu stříleli Rusové.
Jeden z dosud odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je znovu připojen k energetické síti, oznámila dnes odpoledne ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Blok podle ní pokračuje v navyšování své kapacity a proud jde do ukrajinské energetické sítě. Ráno firma uvedla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.
V blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, největší atomové elektrárny v Evropě, vypukl lesní požár, uvedla ruská tisková agentura TASS. „V oblasti Záporožské JE hoří lesy. Bez dodávek elektřiny dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) na několik hodin zůstala města Enerhodar, Melitopol a Cherson,“ napsal v noci na sociální síti Telegram člen proruské administrativy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov, jenž zároveň přiložil satelitní snímky, které mají zachycovat oheň.
Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla dnes ukrajinská státní společnost Energoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.
Francie je dlouhodobě považována za jadernou energetickou velmoc. Z atomu se zde vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny, z čehož mohly kvůli nižším cenám těžit tamější domácnosti.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval.
Ukrajina si bere na mušku ruské vojáky, kteří ostřelují okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu nebo ji naopak využívají jako základnu a střílí na své cíle, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina a Rusko se navzájem obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě. „Každý ruský voják, který buď střílí na elektrárnu, nebo střílí s využitím elektrárny jako štítu, musí pochopit, že se stává zvláštním terčem pro naše zpravodajce, pro naše speciální síly, pro naši armádu,“ řekl Zelenskyj
Situace v okupované Záporožské jaderné elektrárně je podle ukrajinských odborníků kritická. „Současná situace v Záporožské jaderné elektrárně pravděpodobně přeroste v největší jadernou katastrofu, jejíž následky pocítí nejen Ukrajina,“ uvedli vědci z Národní akademie věd Ukrajiny. Vyzvali také k sankcím na ruský jaderný energetický sektor. Největší jaderná elektrárna v Evropě byla ve čtvrtek znovu ostřelována, uvedla ukrajinská společností Enerhoatom, která ze střelby obvinila ruské jednotky.
Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, byla znovu ostřelována, uvedla ukrajinská společností Enerhoatom, která ze střelby obvinila ruské jednotky. Ty elektrárnu obsadily už v březnu. Místní úřady, dosazené Rusy, naopak tvrdí, že elektrárnu ostřelovaly ukrajinské síly z raketometů a z těžkých děl. Ruská vojska „znovu ostřelovala největší jadernou elektrárnu v Evropě, Záporožskou“, uvedl Enerhoatom podle listu Ukrajinska pravda.
Ruští vojáci, kteří okupují ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, stavbu údajně podminovali a hrozí jejím odpálením. „Elektrárna bude buď ruská, nebo ničí,“ měl říci ruský generálmajor Valeryj Vasiljev. O pravdivosti tvrzení, které převzala ukrajinská a světová média, ale panuje mnoho pochybností. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvádí, že výrok je pravděpodobně zcela falešný, ruce od něj dává pryč i ruské ministerstvo obrany.
Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.
Silné obavy z ještě větší energetické krize donutily Němce jakožto odhodlané odpůrce jádra změnit názor. Ještě před pár dny tamější vláda socialistů a zelených dogmaticky odmítala prodloužit provoz zbývajících atomových elektráren, které zemi zajišťují ne úplně bezvýznamné procento výroby elektřiny a lze je navíc označit za bezemisní zdroj. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí.
