Silné obavy z ještě větší energetické krize donutily Němce jakožto odhodlané odpůrce jádra změnit názor. Ještě před pár dny tamější vláda socialistů a zelených dogmaticky odmítala prodloužit provoz zbývajících atomových elektráren, které zemi zajišťují ne úplně bezvýznamné procento výroby elektřiny a lze je navíc označit za bezemisní zdroj. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí, nyní se zdá, že ani s jadernou energetikou se nebude na konci roku loučit, jak přitom bylo v plánu. Situaci má vyřešit obchod uvnitř vládní koalice, který povede ke snížení rychlosti na dálnicích.

Německo má v provozu poslední tři nukleární elektrárny a plán byl na konci letošního roku je definitivně odstavit. „Energetická krize je v rozpuku a Německo odstaví na konci tohoto roku výkon 4050 MW v posledních třech jaderných elektrárnách, aby se stali čistým a velkým dovozcem elektřiny. V Česku je výkon jaderných elektráren 4240 MW. Němci tak dál navýší tlak na růst cen v regionu na jednotném trhu s energiemi v EU,“ komentoval to analytik a investor Michal Šnobr.

Proti jádru dlouhodobě vystupují jak premiér Olaf Scholz a jeho sociální demokraté, tak koaliční Zelení. Byl to právě zelený ministr hospodářství a klimatu, který nedávno uvedl, že jaderná energie v době současné energetické krize Německu nijak nepomáhá. „Máme problém s vytápěním a s hrozícím nedostatkem plynu v průmyslu, ale ne problém s elektřinou. Alespoň ne obecně v celé zemi,“ prohlásil.

Nyní se ovšem zdá, že obava z prohloubení krize změnila uvažování směrem „každý zdroj se teď bude hodit“. Předpokládá se také, že odvracení se od plynu s sebou ve velkém přinese přechod z plynových kotlů na elektřinu, čímž vzroste poptávka.

Ministr Habeck měl zadat vypracování výpočtu pro černý scénář přežití letošní zimy. Tedy jak velký vliv by mělo ponechání jaderných elektráren Emsland, Isar 2 a Neckarwestheim 2 v provozu. Ty dosud zajišťovaly asi dvanáct procent spotřeby elektřiny. Pro srovnání, plynové elektrárny se loni podílely zhruba 15 procenty. Obnovitelné zdroje, které jsou ovšem velmi nestálé, pak mají v Německu největší zastoupení, na celkové výrobě elektřiny se podílely asi z poloviny.

„Pokud bude Německo pro nastávající zimu očekávat nedostatek zemního plynu, všechna možná řešení se musí vrátit do hry,“ uvedla nečekaně spolupředsedkyně strany Zelených Ricarda Lang. Pokud by nakonec došlo k prodloužení životnosti elektráren, bylo by to alespoň podle aktuálních vyjádření odborníků jen zhruba do poloviny příštího roku.

Zelený kompromis

Téma prodloužení životností jaderných elektráren v Německu oživili ministr financí a předseda svobodných demokratů Christian Lindner a také šéf CDU Friedrich Merz. Právě s konzervativnějším křídlem ve vládě měli socialisté a zelení uzavřít politickou dohodu. „Kompromis“ by měl spočívat v tom, že by svobodní například přestali blokovat návrh na zavedení omezené rychlosti na dálnicích. Od toho si progresivisté slibují účinnou energetickou úsporu.

Jádro se na milost bere také v Belgii. Tam už vláda požádala provozovatele jaderné elektrárny Tihange 2, aby prodloužil její fungování až do konce kritické topné sezóny, tedy alespoň do konce března. Původně měly být všechny belgické jaderné elektrárny vypnuty do konce roku 2025, podle nového plánu ale dvě z nich zůstanou v provozu až do roku 2035.