Itálie přijala balíček přísnějších opatření k omezení nelegální migrace přes Středozemní moře. Změny se týkají doby zadržení uprchlíků před deportací, která se zvýší na 18 měsíců, či zřizování záchytných center. Itálie se dlouhodobě potýká s přehlceností přijímacích center pro uprchlíky, kteří putují z Afriky a jejichž nárůst je v poslední době masivní. Informuje německý Bild.
Migrace se opět stává v Evropě tématem. Na poplach bije především Itálie, která kvůli přívalu migrantů má už od dubna vyhlášený stav nouze. Azylová agentura EU hlásí za první pololetí letošního roku přes 500 000 žádostí o azyl a je možné, že do konce roku dosáhne na hranici jednoho milionu azylantů a přiblíží se tak krizovým letům 2015 až 2016. V Německu tak stoupá popularita protiimigrační Afd a předseda opoziční CDU Fridrich Mertz mluví o migraci jako o jednom z největších německých problémů. Šéfka EK von der Leyenová v neděli italskou premiérkou navštívila italský ostrov Lampedusa a přislíbila pomoc Frontexu.
Dříve než se malý ostrov pod Sicílií stal hlavní přestupní stanicí afrického exodu do Evropy, znali ho (vedle turistů) hlavně čtenáři jednoho z nejkrásnějších románů poválečné evropské literatury, Geparda. Tedy „znali“ jeho jméno, neboť autor toho příběhu o konci jednoho světa se jmenoval Giuseppe Tomasi di Lampedusa. To di Lampedusa znamenalo, že byl titulárním knížetem z Lampedusy, formálně byl jejím vládcem (Principe di Lampedusa), ovšem ve dvacátém století šlo (bohužel) o vládu už jen symbolickou.
Migrační vlna v Německu neutěšeně stoupá. Nejhorší situace je na hranicích s Českem a Polskem. Zde se nelegální migrace řeší už několikátý rok v kuse. V posledních měsících si však němečtí policisté všímají zajímavé změny. Migranty ze Středomoří či z baltské trasy stále častěji přes hranice převádějí Ukrajinci, ale také Češi. V první polovině tohoto roku dokonce uzmuli prvenství v počtech zadržených, které dosud drželi syrští převáděči. Německé soudy však i k lidem s azylovou ochranou bývají nemilosrdné a převáděče posílají nepodmíněně do vězení.
Příliv běženců z Afriky, který tento týden výrazně zdramatizoval situaci na italském ostrově Lampedusa, přiměl v sobotu k reakci některé přední evropské politiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se podle svého mluvčího v neděli vydá přímo na ostrov, kam v posledních dnech dorazilo na 11.000 migrantů. O situaci budou v sobotu telefonicky jednat ministři vnitra největších evropských zemí. Italská pobřežní stráž mezitím podle agentury Reuters oznámila, že na jedné z lodí mířících k ostrovu objevila mrtvé novorozeně.
Na italském ostrově Lampedusa hlásí za poslední tři dny rekordních 10 000 migrantů. To je více než má Lampedusa domácích obyvatel (6000). Kvůli alarmující situaci už vyzval k solidaritě s Itálií i generální tajemník OSN. Dochází však k pravému opaku. Německo kvůli vlastnímu prudkému nárůstu migrantů pozastavilo uplatňování Dublinských dohod a v zemi nadále sílí protiimigrační Afd. Podobně ke krizi přistupuje i Francie, která k ostraze hranic s Itálií poprvé nasadila drony.
Úřady na italském ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10.000 migrantů. To je více, než má tento ostrůvek obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA. Na Sicílii také odváží lodě migranty z lampeduského migračního střediska, jež má kapacitu jen několik stovek osob.
Na italský ostrov Lampedusa dorazilo za posledních 48 hodin skoro 4500 migrantů a podle tamního starosty by vláda kvůli velkým počtům utečenců měla poslat na pomoc armádu. V pondělí doplulo na ostrov 1993 migrantů v 51 lodích, dnes zaznamenaly úřady dalších 2472 nově příchozích. Podle agentury ANSA jde o rekordní počet za jediný den, který zatím navíc není konečný.
Občané saských Drážďan si všimli nápadné změny, která se odehrála před místním azylovým domem pro uprchlíky. Přes 40 let totiž před budovou postavenou v dobách NDR stála socha „Hříšnice“, zobrazující nahou ženu. Tu už ale před domem nenajdete, poněvadž během letní rekonstrukce domu zmizela a zůstal po ní jen otisk na betonové dlažbě. Údajně zabírala místo. Informoval o tom deník Bild. Kancelářská budova z dob NDR byla sídlem bývalého kombinátu mikroelektroniky Robotron.
Na Slovensku se v posledních dnech značně zvýšil příchod ilegálních migrantů. Stát proto zcela narychlo zřídil ve Veľkém Krtíši na maďarských hranicích nouzové detenční středisko ve výrobní hale. Nyní je v podstatě jen pod střechou ale až 700 migrantů, státní orgány je sice odvážejí autobusy na střední Slovensko, to ale nestačí. Migranti, v drtivé většině mladí muži, aby se v noci zahřáli, pálí okolo haly ohně. Město žádá o pomoc armádu.
Počet žadatelů o azyl se v první polovině roku v EU, Norsku a Švýcarsku meziročně zvýšil o 28 procent na zhruba 519.000. Uvedla to podle agentury AFP Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA), která také upozornila, že podle současných tendencí by počet žadatelů mohl do konce roku překročit milion. Nejčastěji žádali o azyl ve 29 sledovaných zemích od ledna do června Syřané, Afghánci, Venezuelané, Turci a Kolumbijci, na které připadá dohromady 44 procent žádostí.
V pondělí do Česka přijede ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. V Praze ho přijme jeho protějšek Jan Lipavský (Piráti), následně by měl promluvit na každoroční poradě českých velvyslanců, která začne v Černínském paláci. Ministři Lipavský a Kuleba budou na bilaterálním jednání hovořit o pokračující české podpoře Ukrajině, která od loňského února čelí ruské agresi, a česko-ukrajinské spolupráci, včetně přípravy Fóra pro Ukrajinu a parlamentního summitu Mezinárodní krymské platformy letos v říjnu v Česku.
Italské úřady nařídily dočasně zabavit záchrannou loď německé organizace Sea-Eye, která ve Středozemním moři pomáhá migrantům v nouzi. Plavidlo Sea-Eye 4, které o víkendu zachránilo při třech operacích 114 lidí, bude nejméně 20 dní mimo provoz, uvedla agentura DPA. V poslední době jde už o druhé záchranné plavidlo, které nemůže vyplout, v pondělí italská pobřežní stráž zadržela na ostrově Lampedusa loď Aurora německé organizace Sea-Watch.
Na italský ostrov Lampedusa od soboty doplulo více než 1000 migrantů, celkem tam zatím přistály skoro čtyři desítky lodí. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Italská pobřežní stráž navíc na ostrov převezla 45 utečenců, které zachránila po potopení jejich člunu. Papež František řekl, že opakující se tragické nehody lodí s migranty jsou „otevřenou ránou lidstva“. V sobotu na Lampedusu dorazilo dohromady 27 lodí, na nichž plulo 718 lidí.
V posledních týdnech se bezpečnostní situace v srbsko-maďarském pohraničí jednoznačně zhoršila, uvedl v sobotu hlavní poradce pro vnitřní bezpečnost maďarského premiéra György Bakondi. Na srbské straně hranice jsou ozbrojené střety mezi gangy pašeráků lidí běžným jevem, přičemž po sobě střílejí nejen pistolemi, ale i samopaly. Maďarští pohraničníci zadržují v posledních době denně 400 i 500 nelegálních migrantů, kteří se pokoušení do země proniknout.
Navzdory nedávnému "uprchlickému summitu," který pořádala německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, ani letos počty migrantů přicházející do Německa neklesly, naopak, prudce narůstají. Vyplývá to z údajů Spolkového úřadu pro migraci (Bamf) za první polovinu roku 2023, které zveřejnil deník Bild. Za prvních šest letošních měsíců bylo v Německu podáno celkem 162 271 žádostí o azyl, to je o 77,5 procenta více než minulý rok. V drtivé většině jde o mladé muže z islámských zemí.
Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba 10.000 uprchlíků. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj se připravují scénáře pro řešení situace, zapojit se mají integrační centra v krajích i neziskové organizace. K 18. červnu mělo v Česku vízum k ochraně 344.800 lidí z Ukrajiny. Podpora uprchlíků se od příštího měsíce mění. Podle dokumentu ministerstva práce, o němž informoval server Seznam Zprávy, by o dočasné bydlení mohlo přijít 38.000 až 50.000 osob.
Českou politikou poslední dny hýbe reforma migračních pravidel Evropské unie, kterou za tuzemsko dohodl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vášně vzbuzuje především prinicp takzvané povinné solidarity, podle něhož by se běženci mířící do prostoru EU přerozdělovali mezi členské státy. Kdyby některá ze zemí nechtěla, musela by se namísto přijímání migrantů finančně podílet na jejich přemisťování.
V průběhu včerejška pět lidí zemřelo děsivou smrtí někde pod hladinou severního Atlantiku. Pětice dobrodruhů se v neděli spustila v miniponorce Titan k vraku Titaniku a již se nikdy nevynořila. Zběsilé záchranné operace, jež se snažily ponorku najít, než jí dojde kyslík, se nakonec ukázaly jako zbytečné. Včera večer nalezené trosky jsou nejspíše součástí vnějšího trupu. Majitel ponorky, společnost OceanGate, současně oznámila, že posádku považuje za mrtvou. Reakce na celou událost od části levice je dost nechutná.
V Pákistánu dnes drží státní smutek za oběti středečního lodního neštěstí ve Středozemním moři, po kterém se pohřešují stovky migrantů. Z předběžného vyšetřování pákistánské policie vyplývá, že na palubě přeplněné rybářské lodi s kapacitou 350 míst cestovalo 750 až 800 mužů, žen a dětí, uvedla agentura Reuters. Předseda pákistánského senátu v nedělním prohlášení uvedl, že plavidlo podle prvních odhadů převáželo více než 300 lidí z Pákistánu.
Německo kvůli ilegální migraci posiluje policejní hlídky u hranic s Českou republikou a Polskem, oznámila ve čtvrtek spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová podle agentury DPA. Místní policisty doplní mobilní jednotky, policie bude intenzivněji provádět takzvané skryté namátkové kontroly.
Opoziční křesťanští demokraté (CDU/CSU) požadují kvůli nelegálním migrantům dočasné obnovení policejních kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Vyplývá to z připravovaného návrhu zákona, který má redakce deníku Echo24 k dispozici. O kontroly požádali také ministři vnitra spolkové země Saska a Braniborska. Premiér Petr Fiala nápad odmítá. Opoziční CDU/CSU chce kvůli rostoucímu počtu nelegálních migrantů zavést dočasně kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem.
Rakousko prodlouží kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem o dalších šest měsíců. Podle agentury APA to dnes uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je tento krok nutný v zájmu omezení migrace. Kontroly měly původně skončit 11. května.
Policejní data ukazují, že nejčastějšími převaděči nelegálních migrantů jsou překvapivě občané Ukrajiny. Pro deník Echo24 to potvrdila cizinecká policie a vyplývá to mimo jiné i z materiálů ministerstva vnitra. Za fenoménem může být volný pohyb občanů Ukrajiny po Evropě v době války i nouze o legální zaměstnání v jejich domovině. Drtivou většinu zadržených migrantů loni podle policistů tvořili Syřané,
Jistý Ital, na kterého se dnes vzpomíná jako na jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, prý poté, co byl před inkvizičním soudem donucen odvolat svoje učení, na závěr poznamenal: „Eppur si muove.“ („A přece se pohybuje“; tradiční český překlad „A přece se točí“ je poněkud zavádějící.) Míněna byla Země kolem Slunce, což byl právě ten fakt, který jeho žalobcům a soudcům vadil.
Vláda ve středu schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky (EIB) na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Podle ministerstva financí, které návrh kabinetu předložilo, by peníze z úvěru měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou. Detaily smlouvy zatím nejsou známy a veřejně budou dostupné teprve poté, co dojde k podpisu. MF očekává, že s ohledem na situaci na finančních trzích dostane „výhodnější podmínky“ oproti standardním nástrojům financování.
Vláda schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Podle ministerstva financí, které návrh kabinetu předložilo, by peníze z úvěru měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou.
Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli prudkému nárůstu nelegální migrace budou pokračovat i po 12. prosinci. Na svém zasedání to schválila vláda. Policistům budou s kontrolami i nadále pomáhat vojáci a příslušníci Celní správy ČR. Před vánočním obdobím dojde k dalšímu zvážení situace, před a během svátků se očekává výrazné zvýšení provozu z důvodu návštěv příbuzných, vláda nicméně nebyla sdílná v otázce, zda by kvůli cestám za rodinou byla ochotná snížit intenzitu kontrol.
Současnou migrační krizí se na pátečním mimořádném jednání v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU. Po jednání zaznělo, že Evropská komise připraví plán opatření, který má pomoci řešit problémy s vlnou nelegálních migrantů mířících do EU přes západní Balkán, a to nejpozději do 6. prosince.
Postřeh, že pozornost je limitovaný statek, platí zřejmě kromě jednotlivců i pro veřejný prostor a média. Příkladem tu budiž další migrační vlna směřující na starý kontinent, která se letos naprosto ocitla ve stínu války na Ukrajině a energetické krize. A to přesto, že vedle právě ukrajinské složky obsahuje i silnou složku blízkovýchodní, která je sice v absolutních číslech pořád několikrát menší než za první migrační vlny 2015–2016, ale jinak Evropa přijímala víc běženců naposledy v roce 1993, za válek v bývalé Jugoslávii.
