Vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která bývá označována za pravicově populistickou, naznačily předběžné nedělních rakouských parlamentních voleb. Šlo by o vůbec první vítězství této strany ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Ještě před sečtením všech hlasů uznal úřadující kancléř Karl Nehammer porážku.
Po politickém dění minulého týdne, které někdo nazývá turbulentním, jiný jej vnímá jako vládní krizi, třebaže jde o normální politiku, na jakou jsme si akorát odvykli, proběhlo druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Výsledky myslím můžeme označit za unikátní, jelikož málokdy se podaří, aby se víceméně každý zúčastněný mohl cítit jako vítěz a taky se za něj mohl prohlásit. Ergo byly to volby nebývale smírčí. V některých obvodech možná napjaté, ale celkově svým vyzněním vlastně nudné, až pohádkově idylické, klidné, vyrovnané, pospolné, vpravdě celospolečenské.
Hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby, získalo v nich letos osm mandátů z 27 možných a bude chtít místo ve vedení Senátu. Dva senátoři zvítězili už v prvním kole, ve finále dalších šest. Kandidáti, které nominovaly strany vládní koalice, zvítězili dohromady v 15 obvodech. Nominálně nejúspěšnější bylo hnutí STAN se šesti mandáty. ODS získala 5 křesel. Prvního senátora ve svého historii bude mít také hnutí Přísaha.
Své budoucí zástupce v horní komoře Parlamentu si v pátek a sobotu vybírali voliči z 22 senátních obvodů. Volební účast se v sobotu dopoledne většinou pohybovala mezi deseti až 15 procenty. Zájem o druhé kolo senátních voleb byl nižší než před týdnem, kdy lidé volili kromě prvního kola senátních voleb zároveň ve volbách krajských. Volební výsledky průběžně sledujeme.
V Česku začal o svatováclavském státním svátku druhý den závěrečného kola letošních senátních voleb. Volební místnosti se otevřely dnes v 08:00. Hlasování skončí o šest hodin později. Jeho výsledky včetně jmen 22 nových či staronových senátorů by mohly být známy ještě během odpoledne. Rozhodnout o nich bude moci většina z celkem 2,24 milionu voličů, kteří nehlasovali v pátek, a to včetně prezidenta Petra Pavla nebo předsedy ANO Andreje Babiše.
Válkou zmítaná Ukrajina by mohla příští rok uspořádat volby. Popularita prezidenta Zelenského v posledních měsících u válkou vyčerpaného národa klesá, když podle posledních průzkumů spadla pod 50 %. Popularita vlády pak je ještě menší. Zelenskyj nedávno provedl výraznou rekonstrukci kabinetu, ale jak informuje The Economist, uvažuje o potvrzení své pozice ve volbách.
V Česku začalo dnes ve 14:00 druhé kolo letošních senátních voleb. Lidé ve finálových duelech rozhodnou nejen o 22 budoucích senátorech, ale také o míře posílení hnutí ANO, které by si poprvé v historii mohlo nárokovat místo ve vedení Senátu. Hlasovat se bude dnes do 22:00, po noční přestávce pak v sobotu od 08:00 do 14:00.
V krajských volbách před čtyřmi lety zvítězilo hnutí ANO v 10 z 13 krajů. Tentokrát to zopakovalo, ale bylo to úplně jiné vítězství. Před čtyřmi lety stačilo ANO k vítězství v krajích v průměru 20–25 procent. Dnes zvítězilo s 35–45 procenty. V tomto výsledku se promítají celostátní i regionální trendy. V jedné poloze šlo o nezastřený protest proti vládě. Ze strany voličů vládních stran šlo místy o demonstrativní neúčast u voleb, což je nejlépe možné ukázat na jejich dlouhodobých volebních základnách ve středočeském okolí Prahy.
Senátní rovina včerejších voleb nenese tak jednoznačná poselství jako rovina krajská. Ale i horní komora už se stala dějištěm velkého Babišova vítězství, a to dokonce bez ohledu na konečné výsledky za týden. Ze 27 obvodů postupuje hnutí ANO do dalšího kola ve dvaceti, přičemž v jednom obvodu vyhrálo už teď. Ve vládních stranách se předpokládá, že ve druhém kole se všichni proti babišistům spojí. Je pravděpodobné, že většina kandidátů ANO neuspěje, ale pro předsedu Babiše není až tak důležité rozdělení křesel v méně důležité části parlamentu,
Po sečtení více než 90 procent volebních okrsků vítězí v 10 krajích hnutí ANO, ve dvou krajích, Jihočeském a Jihomoravském, vítězí ODS nebo koalice SPOLU, v Libereckém kraji se mapa zbarvila ve prospěch strany dosavadního hejtmana Martina Půty a jeho strany Starostové pro Liberecký kraj. Volební účast se zatím pohybuje pod hranicí 33 procent. Ve třetině volebních obvodů se také rozhodovalo o senátorských postech.
Senátor Pavel Fischer, který kandidoval s podporou lidovců, ODS, TOP 09 a Starostů, se blíží k obhajobě mandátu už v prvním kole. V momentě kdy je sečteno 91 % okrsků získal od voličů 53 % hlasů. Na druhém místě je s 26 % Boris Šťastný, který kandidoval s podporou ANO a Motoristů. Vyplývá to ze sčítání ČSÚ.
Kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak už se to do sněmovních voleb nestihne schválit, musíme je tedy psát tak, abychom je mohli uskutečnit po volbách. Dramaticky se musí změnit odměňování státních zaměstnanců. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Český rozhlas. Současný systém podle něj demotivační pro mladé lidi a zbytečně komplikovaný.
Krizová povodňová situace zasáhne podle prognóz Česko o tomto víkendu. Očekává se stoletá či dokonce tisíciletá voda. A hned další víkend – v pátek a v sobotu – se mají konat krajské a senátní volby. Mezi politiky už se objevuje názor, že jejich konání nedává smysl, případně že je potřeba ještě pár dní počkat, než padne definitivní rozhodnutí. Ministerstvo vnitra pro Echo24 uvedlo, že vyhodnocuje možné postupy a mimořádné scénáře. Jasno by mělo být příští týden.
Volby by v srpnu s převahou vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů. Následovala by ODS s 13 procenty a SPD s 11 procenty. Do Sněmovny by se dostalo pět stran, vládní TOP 09 by zůstala mimo. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Ve srovnání s červencem by si opoziční ANO pohoršilo o půl procentního bodu, ODS pak o jeden procentní bod. Naopak opoziční SPD si polepšila o tři procentní body a poskočila z páté na třetí příčku.
Favorit letošních krajských voleb, hnutí ANO, měl velkolepý rozjezd horké fáze volební kampaně. Na poli nedaleko vinařské obce Havraníky u Znojma vyrostlo pódium, na němž stáli celostátní i krajští lídři Babišova spolku. Stylizace za přítomnosti televizních kamer byla téměř bukolická: muži měli na sobě bílé rozhalené košile, ženy modré šaty, z pódia obřadně sestupovaly zavěšeny do svých kolegů. Všichni vypadali jako spořádaní venkovští katolíci, směřující slavnostně na mši za vítězství „našich zbraní.“
Koalice Spolu na celostátní úrovni nebo v Praze drží pevnou linii, v nadcházejících krajských a senátních volbách se nicméně ukazuje její určitá nejednotnost. Opravdu společně kandiduje jen v pár krajích, v dalších regionech se buď spojují jen dva ze tří koaličních partnerů, nebo se strany vydávají zcela vlastní cestou. Je tak otázkou, v jaké kondici dorazí k sněmovním volbám příští rok, experti se nicméně shodují na tom, že nadcházející týdny budou živnou půdou spíš pro kritiky spojování ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) míří podle aktuálního průzkumu veřejného mínění k vítězství ve volbách také v Braniborsku. Podle agentury Infratest Dimap by nyní strana získala 27 procent hlasů. Až na druhém místě by s 23 procenty hlasů skončila sociální demokracie (SPD), která této východoněmecké spolkové zemi vládne od roku 1990. Volby se v Braniborsku uskuteční 22. září. V neděli AfD zvítězila ve volbách v Durynsku a skončila těsně druhá při hlasování v Sasku.
Blíží se krajské a senátní volby, které mohou nejen ovlivnit politické rozložení moci v regionech, ale také naznačit budoucí vývoj na celostátní úrovni. Vzhledem k aktuálním trendům na politické scéně je tak otázkou, zda voliči budou rozhodovat především na základě místních problémů a osobností kandidátů, nebo zda budou volby spíše už tak trochu ohraným referendem o vládní politice a celkovém stavu země.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci. Sám Macron se k tomu zatím nevyjádřil.
Durynsko a Sasko jsou dvě pěkné historické země v Německu, v jeho poválečné východní části. Durynský Výmar díky pobytu klasiků Goetha a Schillera byl – nebo snad pořád je – považován za kulturní srdce Německa, o kráse nově vzkříšených Drážďan netřeba mluvit. Kdo tam přijede, nemůže říci, že by se ocitl mezi nepřátelsky naladěnými lidmi. Spíš má – ve srovnání s českou skutečností – pocit klidu, starosvětské pohody a útulnosti. Podle mnohých komentátorů se tam však ve zvýšené míře vyskytují extremisté, krajní pravičáci, dokonce neonacisté a Putinovi příznivci..
Premiér Petr Fiala se vyjádřil k volbám v Sasku a Durynsku. Podle něj stojí za rekordními zisky AfD v volbách v sousedním Německu především nezvládnutá ilegální migrace v Evropě. Podle svých slov před tímto v minulosti varoval a byl označován za xenofoba. V komentáři ke včerejším volbám v Durynsku a Sasku také uvedl, že nelegální migrace se musí řešit na evropské úrovni. odle Fialy je řešením například rychlejší azylové řízení mimo území EU či účinnější návratová politika.
Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD). V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na dnešek zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí.
Nedělní volební otřesy v Sasku a Durynsku, kdy podle prvních projekcí získá protiimigrační AfD v obou zemích více než 30 procent, zatřásly i nejslabší vládní stranou na celoněmecké úrovni, svobodnými demokraty. "Semafor ztratil svou legitimitu," prohlásil místopředseda strany FDP Wolfgang Kubicki a požaduje vyvození důsledků.
Podle odhadů zvítězila v nedělních zemských volbách v Durynsku jasně AfD s 33,5 procenty daleko před druhou CDU s 24,5 procenty. Informují o tom německá média. Podle deníku Bild jde o volební zemětřesení, když získává AfD 2x tolik, co současná vládní koalice. AfD prohlašuje, že je připravena vládnout. To ale nebude tak jednoduché. Zelení utrpěli naprostý debakl a zřejmě se nedostali do parlamentu. Jejich místní šéfka Madeleine Henflingová se slzami v očích reagovala na podporu voličů pro AfD.
Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko začalo hlasování, které rozhodne o složení příštích zemských parlamentů. Očekává se, že přinejmenším durynské volby vyhraje národně-konzervativní Alternativa pro Německo (AfD). Strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze nejspíš zaznamenají výrazné, možná až fatální ztráty. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká.
Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.
Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.
Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Změnu od příštího roku přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Oznámil to Hrad na webu. Novinku budou moci krajané využít už v příštím roce při sněmovních volbách, což se pokoušely změnit opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v cizině v minulých volbách příliš nebodovala. Novelu možná napadnou u Ústavního soudu.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.
