Vláda pod vedením ODS plánuje výrazně přitvrzovat v oblasti pracovního práva. „Suchá nit“ přitom nemá zůstat na drobných podnikatelích, zaměstnavatelích ani dohodářích, kteří místo dříve zvažovaného zvýšení limitu pro odvody zřejmě dostanou přinejlepším pár set korun navíc či v horším případě vyhazov. Návrhy z dílny ministerstva práce, které vede předseda koaličních lidovců Marian Jurečka, tak možná poněkud překvapují tradiční voliče ODS.
Živnostníci si výrazně připlatí a podle odborníků to dopadne zejména na drobné podnikatele. Vládě se nelíbí, že většina OSVČ odvádí jen minimální částku na sociálním pojištění, podle kabinetu Petra Fialy (ODS) nepřispívají podnikatelé férově do důchodového systému. Stát jim tak chce nařídit přispívat více a to i na zdravotním pojištění. Návrh už dříve vzbudil kritiku, podle zástupců podnikatelů může vést k úbytku podnikání a nezohledňuje nevýhodné postavení živnostníků vůči zaměstnancům.
Vládní balíček s navrhovaným zvýšením odvodů u živnostníků neomezí motivaci k takzvanému švarcsystému. Zvýhodnění OSVČ s vysokým příjmem a malými náklady či rozdíly v zátěži živnostníků a zaměstnanců neodstraní. Vyplývá to ze studie institutu IDEA a agentury PAQ Research. Experti navrhují přehodnocení paušálů i jiné nastavení základů pro pojistné. Zdůrazňují, že cílem návrhů není vyrovnat zatížení osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců, ale omezit extrémní nerovnosti.
Zvýšení odvodů OSVČ přinese do státní kasy během dvou let 7,5 miliardy. Právě tato změna, s níž vláda přišla v rámci konsolidačního balíčku, vyvolala prakticky největší pozdvižení. Pro OSVČ to totiž bude znamenat ročně odvádět desítky tisíc korun navíc. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom před několika týdny pro Týdeník Echo mluvil o tom, že na zvyšování odvodů živnostníků nikdo v rámci konsolidace nemyslí. Asociace malých a středních podniků (AMSP) označila balíček za hon na malé podnikatelé.
Sáhnout na příjmy pracujících byla ještě donedávna věc, kterou vládní ODS jasně odmítala. Jak ale rostl tlak koaličních partnerů a také volání po vyšších daní ze strany mnoha ekonomů, dal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zelenou vyššímu zdanění příjmů všem. Zaměstnancům, živnostníkům, firmám. Danění práce včetně odvodů na pojistné je u nás přitom už teď jedno z nejvyšších a další ukrojení z příjmů je pro všechny občany vždy demotivující a neefektivní.
Stát zřídil povinné datové schránky více než dvěma milionům lidí, jenže téměř polovina se do nich stále nepřihlásila. Deník Echo24 to zjistil od Digitální a informační agentury (DIA), která správu datových schránek převzala v dubnu. Pro uživatele to může potenciálně znamenat i vážné problémy. K aktivaci schránky totiž dojde i bez přihlášení, po uplynutí několikadenní lhůty to znamená pro uživatele nové povinnosti, které mohou vyústit v pokuty i promeškání zásadních dokumentů.
Živnostníci dál zůstávají v nejistotě z toho, kolik budou muset příští rok odvádět státu na sociálním pojištění. Ministr Stanjura v rozhovoru pro Týdeník Echo odmítl, že by zvyšování minimálních odvodů pro OSVČ byl vážně míněný plán v rámci konsolidace rozpočtu. Návrhy některých koaličních partnerů prý pokládá za nedomyšlené. Ještě nedávno přitom tvrdil, že k určitému navýšení minimální částky u pojistného dojde.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun. Alespoň tak zní uniklý návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který nicméně vláda odmítla potvrdit jako finální. Opatření se má týkat především živnostníků odvádějících minimální sociální pojištění. Těch je v Česku kolem 400 000.
Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty. Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května.
Jen od začátku roku skončilo v Česku přes 40 500 živností, což je polovina celkového počtu z minulého roku. Zároveň jen během prvních čtrnácti únorových dnů zrušilo živnost přibližně 25 000 podnikatelů, tedy víc než za celý prosinec 2022. Podle analytičky Dun & Bradstreet Petry Štěpánové je hlavním důvodem především povinné zavedení datových schránek a s tím spojené povinnosti. Poslední měsíc v roce je podle ní přitom dlouhodobě z pohledu počtu rušených živností nejsilnější.
Je to podnikání vlastně takové riziko a zátěž? Návrh na zvýšení daňových odvodů OSVČ vyvolal debatu, zda jsou na tom z hlediska práv a povinností živnostníci skutečně výrazně hůř než zaměstnanci. Při bližším pohledu je přitom zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. A v naprosté většině případů znamenají pro živnostníky větší riziko, odpovědnost a například i paradoxně finanční znevýhodnění.
Za hlavního zastánce živnostníků platili dlouhodobě občanští demokraté, ve vládě s jejich premiérem Petrem Fialou je to zatím jinak. Za živnostníky se poměrně nečekaně postavil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Na twitteru odmítl, aby odvody živnostníků vzrostly o 60 procent, systém podle něj nejprve musí přinést úlevy lidí s nižšími příjmy. Bartoš tím reagoval na zprávu, že ve vládní koalici panuje o zvyšování odvodů pro živnostníky shoda.
K paušální dani se letos přihlásily další tři desítky tisíc podnikatelů. Kdo z nich však čeká na nějaké potvrzení, že k dani přistoupil, může narazit na nepříjemné překvapení. Přihlášením se totiž podnikatel automaticky stává plátcem daně. Jak Finanční správa deníku Echo24 potvrdila, stále platí, že jakoukoliv reakci dostanou pouze ti, u kterých existuje nějaký problém.
Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novelách změn daňových zákonů. Úřad je poslal do vnějšího připomínkového řízení. Změny u paušální daně souvisí s návrhem MF navýšit limit pro povinnou registraci k DPH rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by ale měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.
Měla to být pomoc živnostníkům jak odbourat byrokracii a ulevit jim v placení záloh a podávání daňového přiznání. Místo toho se však vznikl okrajový produkt, který se vyplatí jen někomu. Do režimu paušální daně se totiž přihlásilo na letošní rok více jak 22 tisíc živnostnků a daň tak bude využívat okolo 80 tisíc lidí. Původní odhady však předpokládaly, že by výhody využívalo až 200 tisíc podnikatelů.
Pondělí je posledním dnem, kdy se živnostníci a podnikatelé mohou přihlásit k paušální dani na letošní rok. Výhodou je, že odpadají starosti s vyplňováním daňového přiznání, vyplňování přehledů a také k posílání platby na jeden účet. Letos také dochází k navýšení měsíční platby, kterou živnostníci posílají. Aktuálně tak bude paušální daň vycházet na 5 994 korun. Současná vládní koalice ale chystá změny, za které je chválí i opozice. Mělo by totiž dojít k rozšíření paušální daně a navýšení limitu z jednoho milionu na dva miliony korun.
Paušální daň vstoupí zanedlouho do druhého roku fungování, v tom prvním zůstala daleko za očekáváním. Oproti odhadům tehdejší ministryně Aleny Schillerové (za ANO) se k ní přihlásila zhruba polovina, tedy něco přes 70 tisíc živnostníků. Ani to však ke změnám nevedlo, tou jedinou je tak navýšení paušální daně pro příští rok. Ministerstvo financí proto připravilo aktualizovanou kalkulačku, na níž si lidé mohou spočítat, zda se jim přihlášení vyplatí. Čas mají do 10. ledna.
Zvýšení prestiže řemeslníků a získání takzvaného glejtu je opět na stole. Vláda schválila návrh na zavedení mistrovské zkoušky a zástupci cechů jsou v drtivé většině pro. Je podle nich nutné zbavit řemeslníky puncu dělníků ve špinavých montérkách a dát lidem jistotu, že dostanou kvalitně odvedenou práci. Problém profesní sdružení vidí také v tom, že některé řemeslné práce mohou být provozovány pouze jako živnost bez jakéhokoliv vyučení.
Vláda Andreje Babiše se od počátku lockdownů kvůli koronaviru nechávala slyšet, že nikoho padnout nenechá. Tato slova mířila zejména na živnostníky a podnikatele, kterým se ze dne na den zastavily živnosti. Mnoho z nich se však muselo spolehnout sami na sebe a nevěnovat slovům vládního kabinetu velký význam. Podle průzkumu Raiffeisenbank totiž na pomoc dosáhla necelá polovina oslovených firem a kvůli uzavření ekonomiky muselo ukončit své podnikání na 12 procent podnikatelů.
Povinné testování se od 6. dubna rozšíří o firmy do deseti zaměstnanců a živnostníky, kteří se při práci setkávají se třetími osobami. Schválila to dnes vláda. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu doplnil, že nejpozději do tohoto data budou muset malé společnosti i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) provést první test. Týkat se to bude také zaměstnanců neziskových organizací.
Stát bude od pondělí kompenzovat plošné testování ve firmách i živnostníkům. Oznámil to ministr průmyslu Karel Havlíček během jednání vlády. Každý zaměstnanec nebo živnostník tak získá příspěvek na čtyři rychlotesty za měsíc.
K paušální dani se přihlásilo jen zhruba šedesát tisíc podnikatelů, což je výrazně méně, než odhadovalo ministerstvo financí i značně pesimističtější odhady odborníků. Podle nich snížily atraktivitu daňové změny či složitý i málo velkorysý koncept, ale i nevýrazná propagace. Za to kritizuje vládu i opozice či koaliční ČSSD, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to však odmítá s tím, že kdo chtěl, informace si našel. Spojení nedostatečné propagace a „šibeničního“ termínu na přihlášení k paušální dani, který skončil v pondělí, vedlo podle ekonomů k tomu, že se řada podnikatelů nestihla přihlásit.
Podnikatelé mohou od nového roku přistoupit dobrovolně k placení paušální daně, tedy pravidelného měsíčního příspěvku, který zahrnuje povinné odvody a ruší nutnost podávat daňové přiznání. Z finančního hlediska se však podle odborníků vyplatí ještě méně živnostníkům či OSVČ, než původně ministerstvo financí zamýšlelo. Podle něj je však paušál „úlevou od papírování, ne od placení daní.“ Přihlásit se k placení daně mohou podnikatelé do 11. ledna.
Zatímco se od středy otevřely salony pro domácí mazlíčky a další provozovny, kadeřnictví nedostala výjimku. V rámci vládních opatření podle protiepidemického systému (PES) budou moct obnovit provoz až od třetího stupně, na který Česká republika možná dosáhne na konci listopadu, případně někdy v prosinci. Podle předsedy Asociace Kadeřníků ČR Václava Pražáka by ale kadeřnictví dokázala přizpůsobit provozní a hygienické podmínky pro provoz, řada holičů chodí stříhat přímo do domácností, kde je riziko nákazy větší než na pracovištích.
Ačkoliv stále přibývají nakažení koronavirem a nový školní rok začíná za necelé tři týdny, stát již nepočítá s vyplácením ošetřovného v případě uzavření škol.
Vládní slibování o pomoci živnostníkům a podnikatelům se znovu naplno rozjelo.
Jednorázový příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné ve výši pětadvaceti tisíc korun je stále pro řadu živnostníků nejasný a nepřehledný.
Pravidla příspěvku 25 tisíc pro OSVČ jsou pro značnou část živnostníků nedosažitelná.
Opatření proti šíření koronaviru způsobila, že se tisíce podnikatelů a živnostníků ocitli přes noc bez příjmu. Mezi nimi i kadeřnice Eva, která působí v Praze a s níž mluvil deník Echo24. Vypráví o svém rozčilení, že avizované vládní úlevy pro firmy i podnikatele jsou nepřehledné a složité, i o tom, že nájem její provozovny jí ani v nouzovém stavu nikdo neodpustí.
Stát v době pandemie koronaviru pomůže drobným podnikatelům. Odpustí jim totiž minimální zálohy jak na sociální, tak na zdravotní pojištění od března do srpna. Vládní návrh nyní schválil i Senát a předlohy nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který by je mohl podepsat ve čtvrtek.
