Tag: bankovnictví

Články k tagu

Přijetí eura je podle Pekarové reálné v roce 2030. Nechá to na příští vládě

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila na sobotní stranické programové konferenci v Praze rok 2030 za naprosto realistický pro přijetí společné evropské měny euro. V úvodním projevu také uvedla, že očekává složitou debatu o zvýšení věku pro odchod do důchodu, je ale podle ní nezbytná. Ocenila také českou pomoc Ukrajině po ruské vojenské invazi letos v únoru. "Nechci si ani představovat, jak by se k pomoci Ukrajině stavěly současné opoziční strany, pokud by se dostaly do vlády," uvedla

Evropa šije plány pro měnovou krizi

ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.

Renesance hotovosti

Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

V chaosu se rodí daň, kterou vláda sebere energetikům a bankéřům desítky miliard

Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně předtím ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Sektorová daň pro banky: mají odvádět 60 procent čistého zisku po tři roky

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Zemětřesení v PPF. Šmejc změnil nejužší vedení

Jiří Šmejc, který se stal v polovině června ředitelem skupiny PPF, mění nejužší vedení firmy. Novým investičním ředitelem skupiny se stal Didier Stoessel, který zároveň vede mediální skupinu CME. Francouzský manažer je také členem nově ustaveného investičního výboru PPF, což je v podstatě nejvyšší řídicí orgán skupiny. „Nové uspořádání vrcholového vedení skupiny PPF navazuje na nástup Jiřího Šmejce do funkce CEO,“ uvedl ředitel korporátní komunikace PPF Leoš Rousek.

Británie, USA i Evropa zvyšují úroky. Michl to odmítá, ČNB má být „pevná kotva“

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Česká národní banka o zvyšování úrokových sazeb nadále neuvažuje. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová by k němu přistoupila pouze v případě výrazného růstu med. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla neexistuje jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací.

Nejsilnější dolar za více než dvacet let

Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb

Tanečky kolem sankcí. Rusové rekordně převádí peníze do ciziny, do hry přichází indický platební systém

Rusové rekordně odvádí peníze do zahraničí a hledají cesty, jak obcházet západní sankce. Kromě šetření na poplatcích či potřebě využívat zahraniční účty k placení na dovolených se totiž začíná výrazněji projevovat takzvaný paralelní dovoz, tedy nákup sankcionovaného zboží za hranicemi. Jen za červen Rusové převedli do zahraničních bank rekordních zhruba 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 mld. Kč). Kromě toho se také rýsuje propojení ruského platebního systému s indickým

Euro kleslo nejníže od roku 2002 a je zpět pod paritou s dolarem

Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 USD, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 SELČ ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 USD.

Nadměrný zisk bank v době války

Člen vlády, předseda pirátů Ivan Bartoš, přišel se zajímavým pohledem na sektorovou daň u bank a pojišťoven. Navrhuje povinnost těchto institucí zainvestovat do výstavby nájemního bydlení. Vypadá to pěkně, sociálně, lidumilně, že? A vůbec se to netváří ani jako sektorová daň, ani jako daň z nadměrných zisků, ani „válečná“ daň, o které se v poslední době začalo mluvit. Až na to, že tohle všechno dohromady to ve skutečnosti je. Uvědomme si, že je úplně jedno, do jakého kabátu sektorovou daň oblékneme.

Pandemie změnila bankovnictví. Kromě plateb v hotovosti rapidně mizí i pobočky

Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika. Debatu kolem hotovostních plateb opět rozvířil v dalším volebním období návrh senátorky z klubu ODS a TOP 09 Jitky Chalánkové.

Litevská banka ruší transakce do Ruska, tím by se navzdory EU zablokoval tranzit do Kaliningradu

Litva údajně dál bojkotuje snahu EU uvolnit pravidla pro převoz zboží do ruské enklávy Kaliningradu. Svým novým krokem by tak porušila pravidlo EU ze dne 22. července, kdy Unie vyjmula Kaliningrad ze seznamu sankcí proti Rusku. Litevští politici jednání EU před tím ostře kritizovali. O novém vývoji informoval dnes polský server Do Rzeczy nebo server vaaju s odkazem na litevský server Delphi. Zprávy vycházejí z rozhodnutí litevské banky, která už jediná uskutečňovala transakce do Ruska a Běloruska.

Euro spadlo pod dolar. Obavy z recese způsobují historický pád evropské měny

Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 USD. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Náladu na trhu ovlivnila dnešní statistika ze Spojených států, která ukázala, že míra inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 procenta.

Euro = dolar. Evropská měna se propadla na dvacetileté minimum

Jednotná evropská měna euro v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Jednotná evropská měna je nyní pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku. Kolem poledne euro ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 USD. Předtím sestoupilo až na 1,0000 USD. Měnoví obchodníci jako pravděpodobnou vyhlíží možnost oslabení až na 0,95 dolaru za euro již v blízké době.

Nový guvernér Národní banky představil hlavní strategické body. Chce dialog s vládou

Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil v pátek, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to v pátek sdělil v prohlášení na webu ČNB. Prioritou bude podle něj snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.

Ruská měna vystoupila vůči dolaru k 55 rublům. To je maximum za sedm let

Ruský rubl v pondělí vůči dolaru vystoupil na nejvyšší hodnotu za téměř sedm let. Podporuje ho zejména blížící se konec měsíce, kdy budou firmy platit daně, uvedla agentura Reuters. Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml. Kurz vystoupil až na 55,44 rublu za dolar, což byla nejvyšší hodnota od července 2015.

Bankéři, drž se svého koryta

Tak už je to tady. Zlozvyk využívat něčeho názorově tak neutrálního, jako je poskytování peněžních služeb, k prosazování politických nebo civilizačních cílů doputoval i do České republiky. Například veřejnoprávní televize se minulou neděli v pořadu 168 hodin věnovala několika jedincům, kteří na tuzemském internetu šíří (údajné či skutečné) dezinformace o rusko-ukrajinské válce. Jsou za to částí veřejnosti (patrně částí z té části, která už je alergická na Českou televizi a média hlavního proudu) ještě honorováni. A tady prý vyvstává problém, který se musí řešit.

Prodej Air Bank se ruší. PPF ukončila její spojení s Moneta Money Bank

Skupina PPF a Moneta Money Bank dnes uzavřely na návrh PPF dohodu, která ukončí proces spojení Moneta Money Bank a skupiny Air Bank. Důvodem je negativní vývoj ekonomiky, který mění parametry původně zamýšleného sloučení, nebo nedávné změny požadavků České národní banky (ČNB) na kapitálovou vybavenost bank v ČR. V tiskové zprávě o tom dnes informovaly PPF i Moneta Money Bank.

Euro padá, dolar letí vzhůru

V zajetí vlastních starostí o českou korunu, kterou musela centrální banka den po ohlášení jména nového guvernéra Aleše Michla zachraňovat intervencí, zapadá, že tou dlouhodobě oslabující měnou není koruna, ale euro. Než se objevily zprávy, že si prezident republiky vybral do vedení České národní banky Michla, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a tvrdí, že inflace je výrazně dovozového původu, koruna proti euru dlouhodobě posilovala.

Seznam ochotných platit za plyn rublem roste. Gazprombank má už 20 klientů

Dalších 10 zákazníků ze světa si kvůli nákupu ruského plynu otevřelo rublové účty u ruské Gazprombank. To už dohromady činí 20 klientů, kteří jsou ochotni za ruské energie platit ruským rublem, uvádí agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje. Dalších 14 zájemců si poté zažádalo o dokumenty nutné k otevření účtů. Evropští odběratelé už týdny zkoumají, jak splnit nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, aby za odběr ruského plynu od dubna platili v rublech, a neporušit přitom sankce EU.

Evropská komise navrhuje zákaz dovozu ruské ropy do konce 2022. Sankce rozšíří i na Sberbank

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila ve středu ráno šestý balíček sankcí vůči Rusku, které se dopouští vojenské agrese na Ukrajině. Nově budou sankce rozšířeny i na největší ruskou banku Sberbank a dvě další velké banky, které budou odstřiženy od systému SWIFT. Evropská komise také navrhuje zákaz dovozu ruské ropy do zemí Evropy do konce letošního roku. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země.

ČNB pravomocně odebrala bankovní licenci Sberbank, hledá se likvidátor

Česká národní banka pravomocně odebrala bankovní licenci Sberbank CZ. Centrální banka o tom v pondělí informovala na webu. Kroky k odnětí licence banky, která je navázána na Rusko, zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. O odnětí bankovní licence Sberbank CZ rozhodla ČNB 14. dubna. Pátek byl posledním dnem lhůty, kdy mohla Sberbank proti tomuto rozhodnutí podat rozklad. Banka tak neučinila.

A jak za ruský plyn platíme my Češi?

Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit. Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“

Šaráda se „silným“ rublem pokračuje. „Můžete si koupit dolary, jen je nemáme“

Ruská centrální banka se po fiktivním „zkrocení“ kurzu rublu pouští do uvolňování restrikcí, Rusové tak mohou po týdnech opět nakupovat v bankách dolary či eura. Zákaz, který v minulém měsíci vyvolal „boom“ s cizími měnami na černém trhu, nyní s omezeními uvolnila centrální banka. Podobně jako současný silný kurz rublu to má však háček. Banky nejsou schopné požadavky splnit. Ruská centrální banka minulý měsíc zavedla rozsáhlé restrikce pro pohyb kapitálu.