Norská sociální služba Barnevernet znovu zasáhla kontroverzním způsobem. Odebrala totiž tři děti Američance a jejímu litevskému manželovi. Nyní se se svými dětmi budou vídat maximálně třikrát za rok, informuje americký křesťanský web CBN (The Christian Broadcasting Network).
Ve světě vychází kniha věnující se praktikám norského Barnevernetu. Spolupracoval na ni český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský s bývalým norským poslancem Janem Simonsenem a Britem Steven Bennetem, který se problematice sociálně-právní ochrany dětí a jejich kontroverznímu odebírání úřady věnuje dlouhodobě. Kniha Stolen Childhood je už nyní v elektronické verzi dostupná v anglickém jazyce na internetovém obchodě Amazon, fyzické vydání bude následovat.
Zamýšlené páteční vystoupení britského aktivisty Tommyho Robinsona v pražské Poslanecké sněmovně na konferenci Rodina a její práva v 21. století vyvolalo natolik velký rozruch, že se jej pořadatelé nakonec rozhodli zrušit. Na akci se mělo hovořit o norském Barnevernetu, ochraně dětí či jejich vztahu s rodinou. Zatímco k mikrofonu se měl postavit kupříkladu Jaroslav Foldyna z ČSSD, Piráti chtěli konferenci kvůli Robinsonově účasti bojkotovat. Negativně se k ní stavěl také britský velvyslanec v tuzemsku. Podle europoslance Tomáše Zdechovského, který účast už předem kvůli pracovnímu vytížení zrušil, neměl Robinson na konferenci co dělat.
Polsko udělilo azyl Norce, které Barnevernet odebral dítě. Další takové případy mohou následovat, protože i v dalších zemích EU leží podobné žádosti o ochranu. Rozhodnutí Polska je první takový signál, že ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. V rozhovoru pro Echo24 to říká europoslanec a člen výbor pro občanské svobody Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten sleduje i případ odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání.
Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.
Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.
Je asi málo čtenářů, k nimž by alespoň v hrubých obrysech nedolehl smutný případ Evy Michalákové a jejích v Norsku odebraných synů. David a Denis jí byli odebráni v květnu 2011, a když se o tři roky později věc dostala na veřejnost, byly základní reakce na české scéně dvě:
Témat, která v posledních dnech rezonují v české společnosti, je hned několik. Ta nejdůležitější se samozřejmě snažíme postihnout i v tomto vydání. Samozřejmě je to sestavování vlády Andreje Babiše a role nových nastupujících formací. Vedle Tomia Okamury a jeho fašizující party z SPD to jsou Piráti, jejichž kooperaci by si z mnoha důvodů budoucí premiér přál.
Norský úřad „Péče o dítě“, jak zní překlad slova Barnevernet, vstoupil u nás do povědomí v souvislosti s případem odebraných dětí paní Michalákové.
Ministerstvo zahraničí podalo Norsku další nótu kvůli případu bratrů Michalákových. Česká diplomacie v ní norskou stranu upozorňuje na to, že i po udělení norského občanství zůstává starší chlapec dál také českým občanem. Ministerstvo o tom informovalo na svém Twitteru. Hoch má nyní dvě občanství, platí pro něj tedy i mezinárodní a česká pravidla, a to třeba o konzulární ochraně.
Starší syn Evy Michalákové získal norské státní občanství. Rozhodly o tom norské úřady, které poté ve stručnosti informovaly českou stranu, matce to ani nesdělily. Úředníci ministerstva zahraničí už proto chystají v případu dětí Michalákových další nótu. Podle mluvčí ministerstva Ireny Valentové norské úřady „musí respektovat, že chlapec je i českým občanem.“ S informací přišel server iROZHLAS.cz
Matka, jež smí podle rozhodnutí Městského soudu v Brně vidět syna jen 50 hodin ročně, podává odvolání a apeluje na politiky, aby se zabývali jejím případem i chováním Orgánu sociální právní ochrany. Ten návrh na odebrání syna z její péče podal. Případu se věnuje i ombudsmanka a poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková.
Zatímco Evu Michalákovou norský odvolací soud zbavil rodičovských práv k oběma synům, Josefu Michalákovi je ponechal. Dosud se oproti matce mohl otec se svými syny údajně také stýkat. Proč jsou vůči němu tamní úřady vstřícnější? Podle obhájce Evy Michalákové Pavla Hasenkopfa otec dětí své bývalé manželce hází klacky pod nohy a donáší přímo sociální službě Barnevern. K „špatné“ reputaci matky pak přispěla i medializace případu.
Případ Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny, a nedávný případ norsko-českého páru a jejich vážně nemocné holčičky, kterou tamní úřady rodičům po čtvrt roce vrátily, mají jeden společný rys – podivnou liknavost české vlády.
