Po Pavlu Fischerovi, který se do Senátu dostal už minulý týden, se podařilo drtivým způsobem křeslo obhájit i Jiřímu Drahošovi, druhému z prezidentských kandidátů z roku 2018. Naopak Marek Hilšer svůj mandát v horní komoře za Prahu 2 neobhájil, porazil ho egyptolog Miroslav Bárta (STAN). Ve volebním obvodu Praha 8 zvítězila Vladimíra Ludková (ODS), která nahradí Lukáše Wagenknechta (Piráti).
Podzimní senátní volby se blíží a politická scéna se začíná formovat. Senátory by se letos chtělo stát nejméně 171 kandidátů, což je i kvůli častějším nominacím koalic méně než v minulých volebních letech. O hlasy se bude ucházet několik známých jmen včetně „generace“ neúspěšných prezidentských kandidátů z roku 2018 a tedy i prvního místopředsedy horní komory Jiřího Drahoše.
Asi nemá cenu plýtvat sarkasmy na nejnovější ukázku politické taktiky strany TOP 09, samotný smysl existence této strany je už nějaký ten rok nejasný. Každý, kdo chvíli sleduje politiku, je zvyklý, že když je někdo odvolávaný kvůli tomu, že „špatně komunikuje“, bývá to zástupný důvod. Ale u ministryně Langšádlové si to snad opravdu mysleli. Pokud ano, měla si předsedkyně Pekarová Adamová pečlivěji prověřit – ale tu větu ani nestojí za to dopisovat.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) začnou v pondělí vyjednávat o pozici nového předsedy Senátu.
Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK současný premiér Andrej Babiš (ANO), moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladší patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá. Výzkum byl podle agentury uskutečněn telefonickým a online dotazováním. Zúčastnilo se ho 820 lidí nad 18 let.
Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal na dnešek další akci. Pochodem v Praze k připomínce událostí z 21. srpna 1969 chce poukázat na současné politické problémy. Pochod svolali kritici premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana na středeční podvečer. V horní části Václavského náměstí se kolem 18. hodiny sešlo odhadem několik tisícovek lidí. Organizátoři očekávali účast tří až pěti tisíc lidí. Lidé na náměstí měli transparenty a volali hesla jako například „Hanba vládě“ a pískali.
Znáte server demagog.cz? Pokud se trochu zajímáte o věci veřejné, asi ano. Politici se často chlubí na svých sociálních sítích, kolik pravdivých výroků řekli oni a kolik nepravdivých oponent… Demagog je totiž projektem, který má nestranně zkoumat pravdivost výroků politiků. Bohužel sklouzl k naprosté karikatuře tohoto původně bohulibého úmyslu.
Dva nově zvolení senátoři a někdejší zájemci o prezidentskou funkci Marek Hilšer a Jiří Drahoš vstoupí do senátorského klubu Starostů a nezávislých. Oznámili to na společné tiskové konferenci ve čtvrtek dopoledne. O tom, kdo bude mít po volbách nejsilnější senátorský klub ale rozhodnou další nezařazení a nově zvolení senátoři.
Spekulace o usednutí nově zvoleného senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše do čela horní komory se nepotvrdily. Podle senátorských klubů ODS, Starostů a nezávislých a lidovců jsou totiž k řízení Senátu potřeba předchozí politické zkušenosti. Drahoš v minulosti o funkci projevil zájem.
Kdo bude druhým nejvyšším ústavním činitelem v republice? Na otázku se snaží senátní kluby odpovědět od soboty, kdy skončila volba do horní komory. Rozhodující vliv na post šéfa Senátu budou mít nezařazení senátoři, jako jsou Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer nebo Jitka Chalánková. Nejblíže je nyní klub ODS, který má zatím šestnáct členů. V budoucnu by mohl posílit až o tři jména.
Lidovci, ODS nebo Starostové? Jaký senátní klub se stane nejpočetnějším a bude mít největší šanci obsadit křeslo předsedy Senátu, není v tuto chvíli jasné. Šance jsou přibližně vyrovnané. Důležité bude, kam se přidají nezávislí senátoři nebo nově zvolení zákonodárci z menších stran, kteří dosud neoznámili, do jakých klubů chtějí vstoupit. Politické strany se o ně nyní přetahují. Dosavadní nejsilnější strana ČSSD totiž výrazně oslabila a předseda Senátu Milan Štěch zřejmě post druhého nejvyššího ústavního činitele neobhájí.
Kdo po volbách usedne do křesla předsedy Senátu? Podle sázkařů z kanceláře Fortuna má největší naději senátor a bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl (za KDU-ČSL a SZ), jehož šanci vyčíslili na 1:1,8. S odstupem je za ním senátorka Miluše Horská (za KDU-ČSL a Nestran.) s šancemi 1:5. Trojici nejpravděpodobnějších kandidátů uzavírá již zvolený Jiří Drahoš s kurzem 1:5,5.
Druhé kolo voleb slibuje několik zajímavých soubojů, které nakonec rozhodnou o nové podobně horní komory parlamentu. Senátní volby se tak mohou stát i noční můrou pro současného prezidenta Miloše Zemana. V pozici předsedy senátu by se totiž mohl objevit jeho protivník v druhé prezidentské volbě Jiří Drahoš. Jisté křeslo však nemá, na pozici šéfa horní komory se tlačí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek či Jaroslav Kubera.
Největšími favority říjnových senátních voleb jsou podle bookmakerů zatím neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer (nezávislý) v Praze 12 a současný senátor za Vsetínsko Jiří Čunek s kurzy 1,05:1. Nejvíce peněz, více než půl milionu korun, zatím vsadili klienti Tipsportu na vítězství dalšího neúspěšného kandidáta z lednové prezidentské volby Jiřího Drahoše v Praze 4. Vyplývá to z odpovědí zástupců sázkových kanceláří. Zatím se dá sázet pouze na kandidáty ve vybraných obvodech, nabídka se podle nich bude postupně rozšiřovat.
Z osmi kandidátů budou v říjnu vybírat senátora lidé z Prahy 4. Do horní komory parlamentu se hlásí někdejší kandidát na post prezidenta Jiří Drahoš, současná senátorka Eva Syková, která vyměnila dres ČSSD za ANO, kritik EU a islamizace, spisovatel Benjamin Kuras či profesionální trenér Martin Dvořák.
Šéfovi pražské ČSSD Miroslavu Pochemu mohla u prezidenta Miloše Zemana ublížit nahrávka ze stranické konference, na níž bojoval za to, aby straníci podpořili v prezidentské volbě Jiřího Drahoše. Informují o tom Lidové noviny. Na lednové volbě lídra pražské organizace ČSSD její členové rozhodovali i o tom, koho podpořit před druhým kolem prezidentské volby. Velký vliv měl na zasedání v Kulturním domě Ládví právě Miroslav Poche, jehož návrh na podporu Jiřího Drahoše nakonec pražská ČSSD přijala.
Finalista prezidentské volby Jiří Drahoš se bude na podzim ucházet o post senátora v Praze 4 s podporou TOP 09, lidovců, hnutí STAN a Strany zelených. Na tiskové konferenci ve Sněmovně poděkoval za vznik koalice, která ho podpoří. Na jaře založil spolek Společně pro Česko, s jehož pomocí plánuje nabízet řešení důležitých témat.
Prezidentskou volební kampaň vyčíslil prezident Miloš Zeman na 22,7 milionu korun, šlo o bezúplatná plnění, vyplývá z volebního webu prezidenta. Zprávu o financování dosud odevzdalo sedm z devíti kandidátů. Uvedl to člen vedení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček.
Kandidatura finalisty prezidentské volby Jiřího Drahoše na post hlavy státu stála jeho sponzory téměř 50 milionů korun. Vyplývá to ze zpráv o financování volební kampaně, které kandidáti poskytli Úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Část uchazečů o Hrad zatím svou povinnost nesplnila, čas mají do pondělní půlnoci.
Jiří Drahoš, finalista prezidentské volby, se bude ucházet o post senátora v Praze 4. Hledá nyní podporu demokratických politických stran. Zároveň se svými spolupracovníky založil spolek Společně pro Česko. S jeho pomocí plánuje nabízet řešení důležitých témat. Spolek podle něj bude apolitický, nebyznysový a otevřený pro lidi, kteří v něm budou chtít pracovat. Drahoš to oznámil na tiskové konferenci.
Společně nastartujeme Prahu – ODS jako první odstartovala kampaň ke komunálním volbám v Praze. V ulicích je vidět i iniciativa Praha Sobě Jana Čižinského, která si za cíl klade sesbírat 100 tisíc podpisů a následně uspět ve volbách. Primátorem by se také rád stal šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. Objevily se také informace, že lídrem ČSSD bude Jiří Drahoš. Podle sociálních demokratů lživé.
Před plíživým návratem totality a umělým rozdělováním společnosti varovali v sobotu řečníci při vzpomínkové akci na oběti komunismu. Konala se na pražském Újezdě v předvečer 70. výročí převzetí moci komunisty v někdejším Československu. Desítky příchozích u pomníku obětem komunismu uctily položením kytice a zapálením svíčky památku tisíců lidí, kteří za komunistické diktatury přišli o život nebo byli jinak postiženi.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl první ze stížností na kampaň vítěze prezidentské volby Miloše Zemana, podali ji čtyři lidé z Prahy. Prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani heslo „Stop imigrantům a Drahošovi“ nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se slogan mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý. Soud ve čtvrtek zamítl také 11 jiných stížností na prezidentskou volbu, dalšími se ještě bude zabývat.
Do boje o křesla v horní komoře českého parlamentu se hlásí zajímavá jména. Senátorem se chtějí stát političtí matadoři ze sněmovny, neúspěšní prezidentští kandidáti i nové tváře. Třetinu nových senátorů budou Češi volit na podzim spolu s komunálními zastupiteli.
Výsledek prezidentských voleb je všem dávno známý, vzápětí se začaly hledat příčiny. Jak mohl nemocný alkoholik s plejádou ostudných skandálů porazit vzpřímeného a solidního profesora? Je to jasné, vyhrála mu to migrace.
Za naprostou spekulaci označil neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš informace některých médií, že by se v podzimních komunálních volbách mohl objevit v čele kandidátky pražské sociální demokracie. Podle předsedy pražské ČSSD Petra Pavlíka jsou podobné zprávy pouze snahou poškodit favorita voleb na lídra ČSSD Jana Hamáčka. Ten pro Echo24 vyjednávání s Drahošem popřel a označil za fake news.
Těsně povolební čas je příležitost pro všechny generály po bitvě moudře vyhodnotit, co poražená strana měla dělat jinak, co neměla dělat vůbec, co naopak měla dělat víc… Může to být v něčem užitečné, zhusta to taky bývá otravné.
Povolební Salon Echa je introspektivní. Kde udělali odpůrci Miloše Zemana chybu, jak to, že se ani po pěti letech nepodařilo najít kandidáta, který by mezitím okoukaného a opotřebovaného prezidenta dokázal porazit? Pozvání do Salonu přijali bývalý diplomat a politik Saša Vondra, spisovatel David Zábranský a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, kde se diskuse konala.
Jak se volilo na malé vesnici ve východních Čechách? Tak především v klidu.
S malým zpožděním jsem si přečetl článek Pavla Šafra „10 dobrých věcí, které nám přinesla prezidentská volba“. Velmi mne zaujal a vzrušil a hned na něj reaguji. Proberu postupně, bod po bodě.
