Jak se po volbách promění senát? Zemanova noční můra – zastupovat by ho mohl Drahoš
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Druhé kolo voleb slibuje několik zajímavých soubojů, které nakonec rozhodnou o nové podobně horní komory parlamentu. Senátní volby se tak mohou stát i noční můrou pro současného prezidenta Miloše Zemana. V pozici předsedy senátu by se totiž mohl objevit jeho protivník v druhé prezidentské volbě Jiří Drahoš. Jisté křeslo však nemá, na pozici šéfa horní komory se tlačí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek či Jaroslav Kubera.
Letošní volby do senátu jsou z pozice vlády i opozice velmi důležité. Posílit své kluby chtějí všechny sněmovní strany, zejména kvůli případným změnám v ústavě. Před druhým kolem volby je jisté, že vládní koalice s podporou komunistů však nebude mít potřebnou většinu. Pozici nejsilnější strany pak neobhájí sociální demokraté, kteří též přijdou o post předsedy senátu zastupovaný doteď Milanem Štěchem.
Současný předseda senátu je v nelibosti prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu by však nemusela mít ze změny v horní komoře velkou radost. Na jeho místo by mohl přijít Jiří Drahoš, se kterým soupeřil v prezidentských volbách. Záležet tak bude na souboji mezi předsedou lidovců Pavlem Bělobrádkem a bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem (ODS) v Náchodě. Výsledek mezi oběma byl velmi těsný a šéf lidovců by se nemusel do senátu dostat. S kampaní pak pomáhá Bělobrádkovi právě Jiří Drahoš. Psali jsme o tom zde.
V případě prohry Pavla Bělobrádka by mohl o předsednickém křesle přemýšlet například Jaroslav Kubera z ODS nebo právě Jiří Drahoš. Kubera v rozhovoru pro DVTV přiznal, že pokud by jejich klub získal většinu, ucházela by se ODS o tento post. „V případě, že bychom takovou sílu měli, tak bych o tom nepochyboval, protože to je další stupínek. V této chvíli ale o tom vůbec neuvažuji,“ řekl Jaroslav Kubera.
Funkce šéfa horní komory je navíc velmi významná, předseda se stává druhým nejvyšším ústavním činitelem a v případě indispozice Miloše Zemana by za něj převzal řadu pravomocí.
Lidé však budou moci vybírat z dalších čtyřiadvaceti kandidátů, které pošlou na šest let do senátu. Dva kandidáti totiž zvítězili v prvním kole. Na Vsetínsku obhájil svůj mandát hejtman Jiří Čunek a na Praze 4 právě Jiří Drahoš.
Uspěje ODS?
V prvním kole se nejvíce kandidátů probojovalo z ODS, kdy strana pod vedením Petra Fialy uspěla v jedenácti případech. Na druhém místě skončilo vládní hnutí ANO, které má deset kandidátů. Hnutí Andreje Babiše však nemusí ve druhém kole uspět stejně jako v kole prvním. Z deseti postupujících vyhrál pouze jeden kandidát, Miroslav Adámek v Šumperku.
Starostové mají ve finále pět kandidátů, do svého sněmovního klubu pak mohou přidat i současného člena Leopolda Sulovského z hnutí Ostravak a dva finalisty z TOP 09. Klub STAN by pak dosahoval 18 členů včetně Jiřího Drahoše. Podobný počet by mohli mít i lidovci.
Sociální demokraté mohou ve druhém kole obsadit z obhajovaných třinácti křesel pouze pět. Napodobit tak mohou ANO či ODS, jež by mohly mít maximálně sedmnáct senátorů. Zajímavé rozhodnutí pak bude ležet i na dvojici neúspěšných kandidátů na prezidenta, tedy na Marku Hilšerovi a Pavlu Fischerovi. Ti se s největší pravděpodobností v senátu objeví. Fischer získal v prvním kole 47,98 procenta, Hilšer 44,45 procenta.
Dalším favoritem je na Českobudějovicku Ladislav Faktor (41,05 procenta), na Teplicku Jaroslav Kubera (41,81 procenta) a v Brně Mikuláš Bek (38,17 procenta).
Podle sázkových kanceláří by mohla ODS proměnit v úspěch šest senátních kandidátů, hnutí ANO maximálně jednoho. Starostové mohou pomýšlet dle bookmakerů na čtyři senátory, sociální demokraté pak pouze na dva.
Výsledek voleb bude záležet na tom, kolik voličů se padesátce finalistům podaří přilákat do volebních místností. Ve finále bývá účast nižší až o polovinu v porovnání s prvním kolem a kandidáti nezřídka dostávají méně hlasů, než kolik jich měli v úvodním kole. Možnost hlasovat má 2,55 milionu voličů. K prvnímu kolu, které se konalo souběžně s obecními volbami, přišlo 42 procent z nich.