Před třiceti lety jsme si mysleli, že Evropa je naše budoucnost, teď jsme my budoucností Evropy a jsme na to připravení, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v proslovu v Národním muzeu k uctění výročí pádu komunismu.
Americká společnost Netflix po protestech Polska změní v dokumentárním filmu Ďábel od vedle mapy, v nichž byly nacistické vyhlazovací tábory zakresleny v současných polských hranicích. Informovala o tom agentura Reuters. Polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS) před několika dny vedení Netflixu upozornil, že mapa je chybná.
Na první pohled se vládním konzervativcům podařil spektakulární kousek. Po čtyřech letech vlády, jíž se nevyhýbaly skandály, a – co je méně typické – pod nonstop tlakem ze zahraničí vytáhli svůj volební zisk o šest procent; vyhráli přitom ve všech věkových skupinách, mezi ženami i muži; vítězstvím v čtrnácti ze šestnácti vojvodství překlenuli stará geografická rozdělení; to celé při historicky nejvyšší volební účasti. Pak do té euforie trochu vstoupila realita volebních systémů.
S blížícím se výročím sametové revoluce rozvířil vody průzkum společnosti NMS Market Research pro Paměť národa, z něhož vyplynulo, že jednoznačně kladně hodnotí změnu režimu jen 36 procent lidí nad 40 let, zatímco třetina ve stejné kategorii tvrdí, že za socialismu jim bylo líp. Nikoliv překvapivě mezi nimi převažují starší a méně vzdělaní respondenti. Překvapivé jsou tak jedině konsternované reakce části veřejného spektra; dobře adjustovaných lidí, kteří se prostřednictvím průzkumů (včetně toho největšího, jímž jsou volby) opakovaně dozvídají, v jakém skleníku to žijí.
Vojenský soud ve Varšavě vydal evropský zatykač na devadesátiletého soudce Stefana Michnika, který měl v padesátých letech zneužívat své postavení k likvidaci politických oponentů vládnoucího režimu. Vyhověl tak žádosti komise Ústavu paměti národa, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu. Ústav to uvedl na svém webu. Michnik žije ve Švédsku, které ho už v minulosti odmítlo vydat.
Polský vůdce Jarosław Kaczyński dokázal totéž co dřív jeho maďarský kolega Viktor Orbán. V nedělních volbách získal o šest procent hlasů víc než minule a obhájil absolutní většinu v parlamentu. Pro opozici to znamená naplnění nejhorších snů, při nichž se národ zřekne demokracie a dobrovolně předá veškerou moc autoritářskému vládci. Může to však znamenat i něco jiného.
V Evropě máme jen málo teritorií, na nichž volby produkují obnovu a upevňování vládních většin. Dlouho bylo takovým územím v čisté podobě pouze Bavorsko. K velkému údivu západoevropských expertů se k Bavorsku před devíti lety přidalo Maďarsko Viktora Orbána. Přičítá se to jeho nefér způsobům, od kampaně provládních médií až po změny ve volebním právu (polovina mandátů volena nikoli poměrným, ale přímým způsobem). Jiné příčiny nevnímají, nicméně nedá se říct, že by všechna kritika na Orbánovu adresu byla uvařena z vody.
Na to, jak triumfální to měl být večer, působil Jarosław Kaczyński ve svém projevu po ohlášení výsledků exit pollu schlíple. Na rozdíl od expertů z agentury IPSOS přepočítal buď on, nebo někdo z jeho okolí procenta na mandáty správně a zjistil, že samostatná většina je navzdory nejlepšímu výsledku v polské postkomunistické historii nejistá. Do parlamentu proniklo hned pět uskupení, a strana PiS tak nezískala bonus, jímž disponovala o čtyři roky dříve – tehdy propadlo přes 15 % hlasů (levicová koalice těsně nepřekročila osmiprocentní práh) a PiS k samovládě stačilo o šest procent méně, než získala letos.
Polské parlamentní volby dnes podle odhadů jasně vyhrála vládní národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), na druhém místě s velkým odstupem skončila proevropská opoziční Občanská koalice.
Nedělní volby rozhodnou o dalším směřování největšího z členů východního křídla EU, tedy Polska, přesto zprávy z východu ovládl druhý největší stát, tedy Rumunsko. Důvod je zřejmý, Rumuni právě procitli z hrůzného snu. Mohou být příkladem pro Čechy, kteří mají identický problém.
Kvůli novému disciplinárnímu řádu polských soudců zažalovala Evropská komise (EK) Polsko u Soudního dvora EU.
Na neděli 13. října připadají v zemích visegrádské čtyřky hned dvoje volby, shodou okolností ve státech, jejichž stávající směřování vzbuzuje největší neklid za hranicemi, specificky ve dvou evropských městech, Bruselu a občas i Štrasburku. Poláci budou své zástupce volit do Sejmu a Senátu, Maďaři do místních samospráv. Pro někoho může být překvapením, že kampaň je vyostřenější v případě Maďarska, kde veřejný prostor opanovaly tajné nahrávky.
„Normálně pochodovali, jakoby nic. Když si jich už zomovci přestali všímat, rozvinuli najednou transparenty Solidarity. Policisté je neměli jak napadnout. Byli mezi ostatními delegacemi. Když se blížili k čestné tribuně, udělali příslušníci ZOMO, kteří se už předtím postavili za tribunu, osudnou chybu – začali odtamtud střílet a házet na demonstranty plynové petardy. Výkonné skupiny Bojující Solidarity na to byly připraveny. Mladí chlapci dostali ze závodu Hutmen hutnické rukavice, které vydrží vysoké teploty.
Protinacistické povstání, které vypuklo v polské metropoli Varšavě 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Povstání, které si vyžádalo ohromné lidské a materiální ztráty, skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18 000 povstalců a podle různých odhadů 120 000 až 250 000 civilních obyvatel.
Poláci se rychle počešťují a stávají se nudnou měšťáckou společností, postěžoval si v listu Gazeta Wyborcza polský prozaik a překladatel českých autorů Aleksander Kaczorowski. Jeho životopis Oty Pavla nyní v Polsku soutěží o prestižní literární cenu Nike.
Spojené státy pravděpodobně přemístí část svých vojáků z jiných evropských zemí do Polska. Uvedl to americký prezident Donald Trump při setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. Plán, který se probíral už na červnovém setkání prezidentů, ale Trump dál neupřesnil.
Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatických změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15 000 lidí.
Smlouva o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem, známá jako pakt Ribbentrop-Molotov, na základě které si Hitler a Stalin rozdělili Polsko, byla úspěchem tehdejší diplomacie SSSR a byla v národním zájmu.
Ozbrojení příslušníci polské pohraniční stráže v noci na úterý vstoupili na loď ekologické organizace Greenpeace Rainbow Warrior, která v pondělí v gdaňském přístavu zablokovala vykládku lodi s uhlím z Mosambiku. Zadrženo bylo 18 lidí na palubě plavidla. Na svém webu o tom informovala televize TVN24.
Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.
Německé invazi do Polska v září 1939 většinou není v dokumentárních filmech o zločinech spáchaných během nejkrvavějšího konfliktu věnováno mnoho prostoru.
Společné zasedání kabinetů Andreje Babiše a Mateusze Morawieckého skončilo pro Českou republiku ostudou. Samotný výsledek však není tím hlavním. Debata ministrů dvou národů z uplynulého týdne může posloužit jako ilustrace, že nacionalismus nabízí v této části Evropy nesporné výhody a že pokusy založit společnost na občanském principu nefungují.
Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to dnes ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky žádal o odpuštění. Polský prezident Andrzej Duda řekl, že nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva pohltil 50 až 80 milionů lidí, pokud se mezi oběti počítají i ti, kteří zemřeli hlady, nouzí či kvůli nemoci.
Není to tak dávno, kdy se Češi posmívali Polákům za stav jejich dálniční sítě. Dnes se však karta obrátila. Zatímco Češi každý rok zprovozňují úseky dálnic v řádu jednotek kilometrů, dokázali Poláci jen během dekády ztrojnásobit svojí dálniční síť na více než 3,5 tisíce kilometrů. Dalších 1000 kilometrů mají ve výstavbě. Poláci dokázali efektivně využít evropské fondy a navíc většinu sítě vybudovali v souvislosti s fotbalovým šampionátem v roce 2012. Sám ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) přiznává, že se od Poláků musíme učit.
Polsku chybí dálnice, která by propojovala jihopolskou Vratislav či hlavní město Varšavu s Prahou. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki po společném zasedání české a polské vlády ve Varšavě. Zmínil se i o možnosti dálnice, jež by z Krakova vedla přes Moravu dál do Rakouska či Maďarska. Lepší silniční propojení by podle předsedy polské vlády zlepšilo česko-polskou spolupráci v ekonomice, turismu nebo výměně zboží.
Už dlouho patří země Visegrádu k páriům Evropské unie, protože sabotují plány, na kterých se shodne většina v Bruselu. To se však dramaticky mění, protože Poláci, Maďaři i Slováci se najednou stali miláčky evropského establishmentu. Jenom Češi se zabydleli v roli neoblíbených záškoláků.
Předseda Sejmu, dolní komory polského parlamentu, ve čtvrtek oznámil, že odstupuje kvůli tomu, že využíval vládní letouny k soukromým cestám. Aféra kolem Marka Kuchcińského ohrožovala pověst vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, která má v současnosti velké šance, že zůstane u moci i po říjnových parlamentních volbách.
V jejich vidění světa jsme měli právo pouze tiše akceptovat zákulisní dohodu západních zemí o Timmermansovi. Všechno ostatní je intergalaktická ostuda podtržená tím, že ve dvou zemích vládnou národní konzervativci a u nás kleptokrat. Jsme malí a hanební.
Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že polské právní předpisy, které se týkají snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem. Nejvyšší justiční instance EU to dnes oznámila v tiskovém prohlášení.
Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se na neformální schůzce v Budapešti neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise (EK). Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda EK je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle něj měla najít někoho, kdo má všechny předpoklady pro tuto funkci.
