Tisíce lidí vyšly do ulic Varšavy a dalších polských měst na protest proti přísným protipotratovým zákonům poté, co nedávná smrt těhotné ženy obnovila veřejnou debatu o interrupcích v zemi. Třicetiletá Izabela podle médií zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci. K jejímu úmrtí přispěl podle kritiků nález ústavního soudu z loňského října, který prakticky postavil interrupce v Polsku mimo zákon.
Česko-polské vztahy procházejí, módně řečeno, zkouškou odolnosti. Média v obou zemích plní krize kolem dolu Turów. Není to první vzedmutí vášní v historii obou zemí. Bývalé Československo a Polsko mají za sebou boje o bohumínskou železnici po Velké válce, tragické „osmičkové“ roky 1938 a 1968, ale také naše ostudná 80. léta, kdy husákovský režim líčil Poláky jako stávkující „nemakačenka“ s cílem znechutit Čechům a Slovákům polskou Solidaritu. Ti, kteří do Polska 80. let nahlédli, zažili šok: socialistická země s prázdnými regály a jídlem na poukázky, ale i země svobodných lidí,
Už podruhé jsme uspořádali veřejný Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla. Tentokrát jsme za téma vybrali střet vrcholných evropských institucí s Polskem, které je postihováno za justiční reformu, za to, že polský ústavní soud konstatoval, že polská ústava stojí nad evropskou jurisdikcí. Přestože Poláci neřekli nic jiného než to, co konstatoval již dřív německý ústavní soud, dočkali se výhrůžek ze strany předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Dokonce dostali pokutu milion eur denně, pokud nevyhoví námitkám Evropského soudního dvora k polské reformě soudnictví.
Od roku 2014 je Evropa opět konfrontována s politickou nestabilitou na svých hranicích, s nejistotou v globální politice a ekonomice a vzestupem nových bezpečnostních hrozeb. Co může udělat střední Evropa pro svoji bezpečnost? A jak podpořit demokratické procesy u východních sousedů? O bezpečnosti ve střední a východní Evropě budou na polsko-české konferenci diskutovat Alexandr Vondra (ODS), Mirek Topolánek (ODS) a další s polskými politiky.
O víkendu došlo ke střetu na hranici Běloruska a Polska mezi migranty a polskými vojáky, policisty a členy pohraniční stráže. Početná skupina migrantů házela přes plot z běloruské strany na vojáky kamení a klacky. Podle prohlášení pohraniční stráže a policie ale někdo během incidentu rušil strážcům zákona rádiovou a telefonní komunikaci. Útok se obešel bez zranění, pouze bylo poničeno služební auto pohraniční stráže a několik policistů mělo poškrábané helmy.
Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo velvyslance Belgie kvůli projevu, v němž belgický premiér Alexander De Croo před dvěma dny obvinil Varšavu, že bere Evropskou unii jako "bankomat" a že si rétorikou kolem současného sporu o právní stát zahrává s ohněm. Polské tiskové agentuře PAP to řekl mluvčí polské diplomacie. "Předvoláváme na 14:30 velvyslance Belgie v souvislosti s prohlášením premiéra Belgie při vystoupení v College of Europe v Bruggách," sdělil po poledni mluvčí Łukasz Jasina.
Ve čtvrtek 7. října polský ústavní soud odpálil právnickou bombu, jejíž nárazová vlna se nyní valí Evropou. Jednoduše řečeno: soud rozhodl, že polská ústava stojí nad evropským právem. To vyvolalo rozzuření v Bruselu, v Lucemburku, kde sídlí Evropský soudní dvůr (ESD), a v polských ulicích. Tam se vyvalily desetitisíce lidí, aby protestovali proti polexitu, kterého se vláda údajně snaží pokoutně dosáhnout.
Soudní dvůr Evropské unie ve středu udělil Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce. Soud o tom informoval na twitteru. Spor o kárný režim polských soudců je součástí širší pře o polskou justiční reformu, jejíž části podle unijní justice ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat.
Polsko zvýší počet svých vojáků na hranici s Běloruskem na 10.000, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Varšava se snaží potlačit nárůst počtu ilegálních migrantů, ze kterého viní Minsk. „Navyšujeme počet vojáků, kteří budou pomáhat pohraniční stráží, o 2500. Brzy bude na bezpečnost hranic dohlížet 10.000 vojáků z 12.,16. a 18. divize,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii, že na Varšavu klade požadavky a přitom jí „míří na hlavu pistolí“. Předseda polské vlády to řekl deníku Financial Times (FT). V rozhovoru také vyzval Brusel, aby odvolal hrozby právními a finančními postihy, pokud chce, aby se v Polsku vyřešila krize kolem vlády práva. Varoval také, že EU svými kroky vyvolá třetí světovou válku.
Současná energetická krize je obrovskou příležitostí, jak protlačit na úrovni Evropské unie jádro jako čistý zdroj. Může tak dojít k tomu, že se napraví selhání premiéra Andreje Babiše (ANO), který si dával za úkol prosadit jadernou energetiku jako bezemisní. Tvrdí to europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, který pro Echo24 také uvedl, že je velkým vítězstvím spojování členských států za podporu jádra.
V kuloárech Evropského parlamentu už začaly drby o scénáři k odstranění Ursuly von der Leyenové z pozice šéfky Evropské komise. Polské televizi TVP1 již dřívější spekulace potvrdil polský europoslanec Adam Bielan. Podle jeho názoru je ale tento scénář stále dost nepravděpodobný. Informoval o tom polský server Dorzeczy.pl. Leyenová samozřejmě chce s takovou hrozbou bojovat a "my (Poláci) jsme tak trochu obětí této hry na summitech Evropské komise," řekl Bielan.
Polská státní plynárenská společnost PGNiG předpokládá, že po vypršení dlouhodobé smlouvy s ruskou plynárenskou firmou Gazprom v příštím roce už nebude muset nakupovat ruský plyn. Agentuře Reuters to řekl šéf podniku Pawel Majewski. Nevyloučil nicméně nákupy plynu od Gazpromu na promptním trhu. Polsko se snaží snížit závislost na dodávkách energií z Ruska, například pomocí nákupů zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, Spojených států i dalších zemí.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu summit, na němž je čeká zejména debata o rychle rostoucích cenách energií a o právním státu v Polsku. Političtí vůdci se na úvod summitu pokoušejí shodnout, jak společně zmírnit dopad zdražování elektřiny či plynu na obyvatele a jak do budoucna zajistit cenově dostupné energie. Krátce před začátkem jednání však vznášeli rozdílné požadavky, což může předznamenat dlouhou diskusi. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.
Někteří europoslanci ve středu vyzývali Evropskou komisi (EK), aby důrazněji zasáhla proti polské vládě vzhledem k loňskému rozhodnutí tamního ústavního soudu, které v zemi fakticky zakázalo veškeré potraty. Řada členů z pravicově zaměřených frakcí Evropského parlamentu (EP) se nicméně proti jejich vystoupením ohrazovala s tím, že otázka umělého přerušení těhotenství spadá do kompetencí jednotlivých členských států.
Zatímco Česká republika prožívala volební víkend, mezi Varšavou a Bruselem vypukla nejnovější horká krize. Mluví se o legalistickém „polexitu“, lítají varování o skutečném odchodu Polska z EU, ve velkých polských městech proti tomu proběhly desetitisícové demonstrace. Evropská komise vyhrožuje tvrdými postihy. Jádro sporu leží v otázce, kdo má přednost. Polská ústava, nebo evropské právo? Kontroverze začala kvůli změnám v polské justici.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská oznámila, že běloruská hlídka ve čtvrtek vypálila výstřely směrem k polským vojákům, kteří spolu s pohraničníky hranici střeží. Bělorusové podle mluvčí pravděpodobně stříleli slepými náboji, nikomu se nic nestalo. Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d´affaires Alaksandra Časnouského. Záležitost souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.
Rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva je hluboce znepokojující a Evropská komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. Uvedla to dnes šéfka exekutivy Evropské unie Ursula von der Leyenová, podle níž lidé žijící v Polsku potřebují jistotu, že tam evropské právo platí. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v EU, stejně jako občané dalších zemí," prohlásila.
Polský ústavní soud po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Agentura Reuters k tomu napsala, že podle kritiků současné polské národně-konzervativní vlády spory o nadřazenost unijního práva ohrožují polské členství v sedmadvacítce i stabilitu bloku samotného.
Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného dolu Turów. V polské televizi to dnes řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu.
Smlouva Česka a Polska, řešící fungování polského dolu Turów a jeho dopady na české obce, je v podstatě hotová. K dohodě ale zástupci obou zemí ani ve čtvrtek večer zatím nedospěli. Novinářům to po čtvrtečním jednání řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Hlavním rozporem je podle něj odlišný názor Česka a Polska na délku trvání smlouvy o Turówu. Polský ministr ochrany ovzduší a životního prostředí Michal Kurtyka po jednání prohlásil, že Polsko předneslo "velmi dobrou nabídku", která ale narazila na eskalaci požadavků české strany.
Česká republika má za uplynulé dva týdny 56 nových případů nákazy novým typem koronaviru na 100 000 obyvatel (předtím 50 případů) a je počtvrté za sebou na čtvrtém místě mezi sousedními zeměmi. Třetí je Německo, kde počet případů klesl na 147 (ze 170 případů před týdnem). Na druhém místě je Slovensko, kde počet případů vzrostl na 165 (ze 105 případů). Nejhůře ze sousedních zemí je na tom desátý týden Rakousko, evidují tam 291 nových případů na 100 000 obyvatel za 14 dní.
Česko-polské pře ohledně hnědouhelného dolu Turów se neodehrávají jen v nejvyšších politických patrech, svůj otisk má i na občanské úrovni a někteří Poláci dávají svou nespokojenost najevo velice konkrétně. Před vchodem do jedné z polských restaurací se objevila cedule, který hlásá: „Čechy neobsluhujeme“. Na vylepeném plakátu je Krteček s lopatou v ruce a s těžařským strojem. Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.
Polský zlotý se v posledních dnech propadá na nejnižší hodnoty vůči koruně v novodobé historii. Kurs se pohybuje okolo 5,5 koruny za jeden zlotý. Oslabení polské měny tak hojně využívají Češi k nákupům v příhraniční. Koruna je vůči zlotému nejsilnější od 90. let. Dosud nejslabší kurs vůči koruně měl vykazoval zlotý v září 2011, bylo to 5,49 korun za jeden zlotý. Ve středu 22. září 2021 klesla hodnota zlotého až ke kursu 5,48 korun za jeden zlotý. Naopak nejsilnější byl zlotý v dubnu 2015, kdy se prodával za téměř 7 korun.
Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše. Má jít o signál pro Čechy ohledně sporu o důl Turów. Napsal to zpravodajský portál wPolityce.pl bez upřesnění zdroje informace. V maďarské metropoli dnes začíná 4. budapešťský demografický summit, jehož hlavním tématem je Rodina: klíč k udržitelnosti.
Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki v úterý důrazně odmítl pondělní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Podle premiéra je verdikt naprosto špatný a Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala jeho nevyváženost. Informovala o tom zpravodajská televize TVN24, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.
Soudní dvůr Evropské unie dnes vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Nejvyšší orgán unijní justice to oznámil v tiskové zprávě. Soud předběžné rozhodnutí o zastavení těžby vydal v květnu po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.
Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro řešení sporu EU s Polskem kvůli kontroverzní reformě justice jednáním, nikoli soudní cestou. Podle DPA to řekla po dnešním jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě. „Politika je víc, než jen jít k soudu,“ prohlásila Merkelová s narážkou na čtvrteční návrh Evropské komise Soudnímu dvoru EU, aby uložil Polsku pokutu za neplnění soudního příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.
Spor o polský hnědouhelný důl Turów u českých hranic neustává ani měsíce poté, co evropský soud nařídil okamžité zastavení těžby. Lidem na Liberecku tak stále mizí ze studní pitná voda. K dohodě mezi Českem a Polskem zatím nedospěla ani mezivládní jednání. Polský premiér Morawiecki teď problém s vodou zlehčuje. Jde podle něj jen o lokální spor, který se odehrává ve stínu českých podzimních voleb.
Když čteme, že expremiér Polska Donald Tusk varuje před něčím tak revolučním, jako je náhlý odchod Polska z EU, nesmí se to brát doslova. Tusk kromě toho, že je expremiér, je čerstvěji exprezident Evropské rady a nově úřadující předseda hlavní strany polské opozice, který vede zápas s konzervativní vládou. Z řad vládního tábora skutečně zazněly výroky, které jako kdyby ohlašovaly polexit.
