Z Velké Británie se po brexitu vrátí do svých zemí jen málo pracovníků z východní Evropy, řekl ČTK generální ředitel personální agentury Manuvia Peter Dosedla. V Británii žije podle různých odhadů 40 000 až 100 000 Čechů. EU má opustit 29. března. Přes opakovaná vyjednávání se zatím nepodařilo najít způsob vystoupení, s nímž by byl spokojen jak Londýn, tak Brusel.
Česko má být do několika let jedním z technologických lídrů Evropy. Přeje si to předseda vlády Andrej Babiš, který nápad o technologicky orientované zemi představil na své cestě po Asii před měsícem. Nyní však trvá na tom, že budoucností jsou řemeslné profese. Na trhu práce je však nedostatek zaměstnanců ve všech oborech. Následující roky také přinesou nedostatek pracovních sil v oblasti informačních technologií kvůli rostoucí orientaci na automatizační projekty.
Přistěhovalci z Hondurasu a Nepálu podali žalobu k americkému soudu, podle níž administrativa prezidenta Donalda Trumpa neoprávněně ukončila ochranný program, který jim umožňuje žít a pracovat ve Spojených státech. Konec ochranného statusu by znamenal nucený návrat mnoha přistěhovalců do zemí původu i dělení jejich rodin. Obdobné žalobě loni vyhověl federální soud, který zrušení ochranného programu pro některé země dočasně zablokoval.
Úbytku lékařů má zabránit závazek, že zůstanou po skončení studia tři až čtyři roky pracovat v Česku. Odchody sester mohou zastavit výsluhy nebo peníze na bydlení. V pořadu TV Prima Partie to v neděli řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O všech opatřeních se podle něho nyní jedná. V českých nemocnicích chybí asi 3000 sester, problémem lékařů je zejména stárnutí. Česko má méně absolventů medicíny v přepočtu na obyvatele než Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Naopak více než Německo či Polsko.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková požaduje, aby se zrušil zákon regulující prodejní dobu o vybraných svátcích. Proti Novákové však stojí vládní sociální demokracie a také komunisté, kteří požadují zákaz prodeje na všechny státní svátky. Nejednoznačná pozice je také v hnutí ANO, které odmítlo zákon zrušit na popud opoziční ODS. Shodu však Babišovo hnutí našlo s ODS v novele zákona, která by umožnila otevření velkoobchodů.
Hodnocení státních úředníků a jejich osobní příplatky se změní. Počítá s tím vládní nařízení, které v pondělí odsouhlasil kabinet. Nový předpis například snižuje okruh oblastí, za které mají být úředníci hodnoceni. Materiál navazuje na novelu služebního zákona projednanou v parlamentu. Úředníci podle novely již například nebudou dostávat hodnocení za dodržování služební kázně či za výsledky vzdělávání. Z hodnocených okruhů tak zbudou znalosti, dovednosti a výkon z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti.
Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.
Brněnský výrobce traktorů Zetor předá do konce ledna výpověď maximálně 180 zaměstnancům, přestože oznámil propuštění až 260 lidí. V brněnském závodě stojí montážní pás, protože společnost se snaží snížit skladové zásoby již vyrobených traktorů. ČTK to ve středu řekl výkonný ředitel Zetor Tractors Marián Lipovský. „Po vyhodnocení všech nákladových úspor propustí Zetor Tractors k 31. lednu 2019 maximálně 180 zaměstnanců. Přesné číslo propuštěných zaměstnanců bude známé příští týden,“ řekl Lipovský.
Německá automobilka Volkswagen letos poprvé od útlumu globální ekonomiky v roce 2009 hodlá snížit počet pracovníků své slovenské divize. Plánovaná redukce je součástí snahy o posílení efektivity. Volkswagen teď na Slovensku zaměstnává kolem 14 000 lidí. Firma podle Reuters neupřesnila, na jakou úroveň tento počet klesne.
Italská populistická vláda schválila své dva hlavní volební sliby – nepodmíněný základní příjmem pro chudé Italy, kteří si hledají práci, a snížení důchodového věku. Informoval o tom server Euronews. Kritici mají za to, že soubor reforem je vzhledem ke stavu italské ekonomiky neudržitelný. Opatření musí do dvou měsíců schválit parlament.
Také Německo se potýká se stále vážnějším nedostatkem počtu lékařů a sester ve zdravotnických zařízeních a dále odborníků v pečovatelských službách. Třeba část německých lékařů nespokojená doma hlavně s výdělkem a pracovními podmínkami odchází pracovat do zahraničí - k nejoblíbenějším destinacím patří Rakousko, Švýcarsko (důvodem může být i stejný jazyk) USA nebo Británie. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se proto vyslovuje pro nová pravidla.
Vesmírná společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska propustí zhruba deset procent ze svých více než 6000 zaměstnanců. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Los Angeles Times s odvoláním na zdroj obeznámený se situací. "SpaceX se musí stát štíhlejším podnikem. To znamená, že se musíme rozloučit s některými talentovanými a tvrdě pracujícími členy svého týmu," reagovala Muskova firma na otázky listu Los Angeles Times ohledně snižování počtu zaměstnanců.
V nějaké debatě o postavení české ekonomiky se vyjádřil snad každý, což nepochybně odráží její důležitost. Současně však stav této debaty odráží schopnost mnoha diskutujících vyslovovat silné názory hlavně díky tomu, že se nenamáhají (často toho ani nejsou schopni) seznámit se byť i s elementárními fakty. Jedním z rysů, které to ilustrují, je často „příběh o montovnách“, které prý české ekonomice dominují. Subjekty působící v české ekonomice, primárně samozřejmě firmy, nevyhledávají vysokoškolsky vzdělané (drahé) pracovní síly a místo toho hledají nekvalifikované pracovní síly pro zachování technologicky zaostalých výrob. Problém této teze je v tom, že toto tvrzení o české ekonomice prostě neodpovídá elementárním faktům. A to už po hezkou řádku let.
V Česku přibývá zahraničních pracovníků. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání asi 472 400 lidí z ciziny, před krizí před deseti lety jich bylo zhruba o 200 000 méně. Cizinci se tak na zaměstnanosti v zemi podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Údaje zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ). Podle dřívějších zpráv ministerstva práce bylo na konci roku 2016 v Česku 382 900 zahraničních zaměstnanců, v roce 2008 zhruba 284 600.
Ve veřejné správě a službách přibývá postupně zaměstnanců. Loni plat z veřejných rozpočtů pobíralo 634.700 lidí. Je to nejvíc za posledních sedm let. Počet znovu roste od roku 2014, v letech po ekonomické krizi byl nižší. Vyplývá to z výročních zpráv informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce.
České ministerstvo obrany si chce s Německem vyjasnit plány německé armády na rekrutování občanů jiných zemí včetně Čechů. Sdělil to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). O záměru Německa zatím ministerstvo bližší informace nemá a s německou stranou o tom dosud nejednalo. Někdejší náčelník generálního štábu české armády a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel uvedl na twitteru, že plány Německa mohou být pro českou armádu personálním ohrožením.
Maďarský premiér Viktor Orbán je pod intenzivní palbou institucí Evropské unie a všemožných morálních arbitrů od chvíle, kdy se v roce 2010 po osmileté přestávce znovu ujal vlády nad Maďarskem. V posledních dvou volbách získal jeho Fidesz ústavní většinu, takže Orbán má velký manévrovací prostor. A hojně ho využívá. Změnil ústavu, postavení Ústavního i dalších soudů. Zasáhl do veřejnoprávních médií. Zestátnil Maďarům soukromé úspory v penzijních fondech, když se země po finanční krizi ocitla v dluhové pasti.
Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors do konce března 2019 propustí 260 lidí, což je asi 40 procent zaměstnanců. Důvodem jsou ekonomické potíže firmy. O propouštění informovala Česká televize, informaci potvrdil vedoucí odborů Alois Kazelle.
Kalhotový kostým s červeným sáčkem, jantarový náhrdelník, světlehnědé vlasy vyfénované do upraveného účesu s ofinkou. Ursula Wanecká ze západoněmeckého regionu Sauerland by mohla být úplně normální úřednicí. Když ale s osobními strážci projíždí v černé limuzíně Berlínem, je iluze, že ve voze sedí nejmocnější žena Německa, téměř dokonalá. Ursula Wanecká je totiž velmi podobná Angele Merkelové a tato podobnost jí v roce 2005, kdy se Merkelová poprvé stala kancléřkou, přinesla zajímavý přivýdělek.
Již třetím dnem v řadě pokračují v Maďarsku protivládní demonstrace podnícené nesouhlasem s novelou zákoníku práce, přezdívanou „otrocký zákon“, která zvyšuje limit na počet přesčasů pro zaměstnance. Před protestujícími řečnili podle agentury MTI představitelé prakticky všech opozičních stran. Oproti předešlým dnům má demonstrace podle maďarských médií klidnější průběh. Organizátoři chtějí v protestech pokračovat i o víkendu.
Zatímco v roce 2018 byla pro evropské firmy největší brzdou růstu domácí poptávka následovaná nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, v roce 2019 na první místo poskočí náklady na pracovní sílu. Vyplývá to z šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), do kterého se zapojilo více než 45 000 podniků z 26 zemí.
Čím více peněz si vydělají, tím méně jim reálně přistane každý měsíc na účtu. Absurdní situace se v České republice týká statisíců lidí, kteří mají jednu nebo více exekucí. Z jejich výplaty se jim každý měsíc strhává vše, co přesahuje nezabavitelné minimum. Mnoho lidí tak dobrovolně pobírá minimální mzdu, případně nepracuje vůbec – pouze v takových případech mají nárok na sociální dávky a další finanční příspěvky od státu.
Takzvaný Junckerův plán rozvoje investic v Evropě už podle odhadů podpořil vznik více než 750 000 pracovních míst a zvýšil hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie o 0,6 procenta. Uvedla to ve čtvrtek Evropská komise (EK). Dodala, že plán již aktivoval investice za 360 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Dvě třetiny z nich přitom pocházejí ze soukromých zdrojů. EK rovněž vyzvala k zefektivnění jednotného trhu, který je podle ní nástrojem, kterým může kontinent posílit své postavení ve světě. Podle české Hospodářské komory ale EK nepředstavila žádnou vizi.
Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13.350 korun. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Problémy českého trhu práce pokračují. Firmám dnes podle Hospodářské komory chybí už 440 tisíc zaměstnanců, hlavně řemeslníci, kuchaři, řidiči nebo švadleny. Komora proto navrhla vládě, aby od Nového roku zdvojnásobila na 40 tisíc roční kvótu pracovníků v režimu Ukrajina. Řešení je to ale dočasné, dlouhodobým řešením je reforma školství, říká komora.
Pražská cizinecká policie ve středu několik hodin zasahovala ve skladu internetového obchodu kvůli kontrole legálního zaměstnávání cizinců. Zadržela osm lidí, jeden z nich byl v evidenci celostátně hledaných. Informoval o tom policejní mluvčí Jan Rybanský. Blesk.cz uvedl, že kontrolovaným obchodem byl Rohlik.cz. Majitel tohoto e-shopu Tomáš Čupr uvedlo, že se jednalo o rutinní kontrolu, kterou policie provádí ve všech firmách zaměstnávajících lidi ze zahraničí.
Kritika ze strany zaměstnavatelů se valí na hlavy poslanců, kteří hlasovali pro zrušení karenční doby. Podle Hospodářské komory je zneužívání systému nemocenského pojištění prokázané statistikami. Svaz průmyslu a dopravy uvádí, že šlo o nejhorší možnou variantu, kterou poslanci měli na stolech. „Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Na kraji severočeského panelového sídliště s nepřehlédnutelnou romskou menšinou stojí několik mužů. Kouří, povykují, z rádia hlaholí Michal David. Ještě za ranního soumraku u nich zastaví dodávka, chlapi nastupují a jeden z nich se zajímá: „Jak to platí, na hodinu?“ Zamíří do blízkého okresního města, kde kopou jámy pro rekonstrukci inženýrských sítí.
Trh práce prodělal za poslední roky jednu z největších změn vůbec. Role zaměstnanců a zaměstnavatelů se obrátily, pracovníci získali sebevědomí a na trh se derou mladí a nezkušení mileniálové, kteří si říkají o vysoce nadprůměrné platy. Mnohdy je také dostanou. Pracovní trh navíc ovládl rozvoj moderních technologií.
Maďarská vláda žádá soudní dvůr Evropské unie o zrušení letos přijaté novely směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, která podle ní omezuje princip volného pohybu služeb. Informoval o tom dnes úřad maďarského premiéra. Na novelu si u Evropského soudního dvora stěžuje rovněž Polsko. Směrnice požaduje, aby zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem k dočasnému výkonu práce v jiné členské zemi Evropské unie dostávali stejnou mzdu jako místní pracovníci.
