Maďarský premiér Viktor Orbán je pod intenzivní palbou institucí Evropské unie a všemožných morálních arbitrů od chvíle, kdy se v roce 2010 po osmileté přestávce znovu ujal vlády nad Maďarskem. V posledních dvou volbách získal jeho Fidesz ústavní většinu, takže Orbán má velký manévrovací prostor. A hojně ho využívá. Změnil ústavu, postavení Ústavního i dalších soudů. Zasáhl do veřejnoprávních médií. Zestátnil Maďarům soukromé úspory v penzijních fondech, když se země po finanční krizi ocitla v dluhové pasti. Donutil banky, aby převedly do forintů v pro ně velmi nevýhodném kurzu hypotéky, které měli lidé v eurech a po prudkém oslabení domácí měny je měli problém splácet.

Za to všechno na něj mířila kritika ze zahraničí. Drtivá většina Maďarů s tím ale byla spokojená, což se projevovalo dominancí Orbána na politické scéně.

Hodně k tomu přispělo to, že maďarská ekonomika, kterou převzal Orbán po socialistech ve zbídačeném stavu, se zadluženými veřejnými financemi našlápnutými na řecký scénář, se někdy kolem roku 2012 velmi slušně rozjela.

Klesala nezaměstnanost, rostly platy, ceny se zvyšovaly jen mírně, což nebývalo v minulosti po rozpočtových excesech v Maďarsku pravidlem. Lidé si ten vzestup životní úrovně přirozeně spojovali s Orbánem. Udržení prosperující ekonomiky bylo spolu s tvrdou linií proti migraci, poté, co na podzim 2015 vypukla krize, esencí úspěchu Fideszu.

Po těch šesti letech velmi slušného růstu se Maďarsko přirozeně dostalo na limit. Stejně jako česká ekonomika naráží na to, že nejsou lidi. Nezaměstnanost je na 3,9 procenta. V zemi pracuje rekordní počet lidí od pádu železné opony. Zaměstnanost dosahuje 73,8 procenta, což je nad průměrem Evropské unie 72,2 procenta. Za námi s našimi 78,5 procenta Maďaři stále ještě zaostávají. Mají rezervy i proti dalším západním zemím. Jsou na tom ale lépe než Poláci se 70,9 procenta a Slováci se 71,1 procenta. Jen pro představu: když Orbán přebíral v roce 2010 po socialistech vládu, pracovalo jen 59,9 procenta Maďarů. Tehdy to byl jeden z nejslabších výsledků v celé Evropské unii, kde v té době průměrná zaměstnanost dosahovala 68,4 procenta.

Platy v Maďarsku dnes rostou ještě rychleji než u nás. V říjnu stouply meziročně o 10,8 procenta a výjimkou v loňském roce nebyly ani měsíce s růstem o bezmála 15 procent.

Podnikatelé si v takové chvíli pochopitelně stěžují, že narážejí na strop konkurenceschopnosti. Důvěrně to známe od nás. Maďarská ekonomika je ještě méně sofistikovaná a více založena na levné práci.

Viktor Orbán se rozhodl na stesky, že nejsou lidi, reagovat velmi ofenzivně. Prosadil novelu zákoníku práce, která zvedá počet povinných hodin přesčasů, jež musí zaměstnanec na výzvu svého šéfa za rok odpracovat, a to z 250 na 400 hodin. Peníze mu navíc firma může vyplatit se zpožděním až tři roky od doby, kdy práci odvedl.

Je to dost brutální zásah, připomínající novodobé nevolnictví. Zaměstnanec si totiž nemůže dovolit šéfovi práci přesčas odmítnout. Ukazuje to, že Orbán s ústavní většinou v zádech zjevně nabyl silné sebevědomí, že si může dovolit úplně všechno.

Maďaři vyrazili do ulic. Bylo jich pár tisíc. Nebylo to ani náhodou srovnatelné s francouzskými žlutými vestami. Orbán, jak už je jeho zvykem, obvinil z organizace demonstrací progresivistického miliardáře George Sorose.

Tentokrát ale pálí vedle. Stejně jako byl autentický odpor Francouzů ve žlutých vestách proti zdražování nafty a benzinu novou ekologickou daní, je autentický odpor Maďarů proti nucené práci. Podle průzkumu agentury Republikon Intezét je proti nuceným přesčasům s odloženou splatností 83 procent Maďarů. To je mimochodem podobná část společnosti, jako ve Francii podporuje žluté vesty.

Proti návrhu je 63 procent Orbánových voličů, 95 procent voličů levicové opozice a 94 procent stoupenců Jobbiku.

Kdyby si Orbán nebyl tak jistý sám sebou, jistě by výrazně víc přemýšlel, jak Maďaři jeho návrh přijmou. Snažil by se najít namísto nucení k nevolnictví něco atraktivního a motivačního. Třeba přesčasy osvobozené od daní, které by mohly lidi přirozeně lákat k tomu, že si víc vydělají a nebudou z toho nic muset zaplatit státu. Nedaněné bonusy teď v reakci na žluté vesty mimo jiné slíbil Francouzům vyděšený Emmanuel Macron.

Vypadá to, že Viktor Orbán začal být zaslepený vlastní mocí a udělal první velkou chybu, která ho může připravit o podporu Maďarů. Na příštím summitu Evropské unie si o tom může popovídat se stejně postiženým Emmanuelem Macronem.