Trh práce prodělal za poslední roky jednu z největších změn vůbec. Role zaměstnanců a zaměstnavatelů se obrátily, pracovníci získali sebevědomí a na trh se derou mladí a nezkušení mileniálové, kteří si říkají o vysoce nadprůměrné platy. Mnohdy je také dostanou. Pracovní trh navíc ovládl rozvoj moderních technologií.

Transformace rolí začala kolem roku 2014, kdy se nezaměstnanost každým měsícem klesala. Ekonomové přiznávají, že před tímto zlomovým rokem se lidé o práci báli a stačil jim plat, který ke každé profesi běžně náležel. Strach ze ztráty zaměstnání jim nedovoloval žádat o vyšší základní odměny, natož o benefity či různé výhody. Rok po neustálém zvyšování zaměstnanosti začalo pracovníkům růst sebevědomí. „S tím, jak začala klesat míra nezaměstnanosti, se pánem situace stal zaměstnanec, který nyní zcela tou situací vládne, a může si tak solidně diktovat podmínky. Pravděpodobně nebyly v novodobé české historii lepší podmínky pro změnu zaměstnání, než jsou nyní, protože po vhodných zaměstnancích je velká sháňka. Zaměstnavatelé si je předcházejí, navyšují jim mzdy a přicházejí s dalšími benefity,“ říká hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

Jestliže nové pořádky nahrávají spíš zaměstnancům, negativní dopady vidí zejména zaměstnavatel. Ten musí uspokojit a udržet jak své stávající zaměstnance, tak hledat u konkurence kvalitní pracovníky. Firmy o své lidi musejí za současných podmínek na trhu bojovat. Situaci jim neulehčuje ani klesající míra loajality zaměstnanců. Podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment je změně zaměstnání nakloněno čtyřicet procent pracovníků. Z toho třiatřicet procent lidí by změnu práce preferovalo do jednoho měsíce. Stejný průzkum navíc ukazuje, že víc než polovina Čechů dostala v minulém roce přidáno. Až sedmasedmdesát procent lidí navíc očekává, že přidáno dostane do dvou let. Průzkum společnosti LMC data potvrzuje a doplňuje, že celých dvanáct procent zaměstnanců aktivně vyhledává novou nabídku. V přepočtu jde o půl milionu lidí, kteří se intenzivně snaží najít si lepší práci. Zaměstnavatel se navíc na uchazeče nedívá jako na fluktuanta, pokud vystřídá během jednoho roku až dvě zaměstnání, jak tomu bylo dřív. Firmy tak přetahují zaměstnance zejména kvůli vyšší finanční odměně, lepší lokalitě či zajímavější náplni práce. Benefity v podobě mobilů, notebooků či stravenek jsou dnes samozřejmostí. Místo těchto zastaralých výhod si zaměstnanci dopřávají práci z pohodlí domova, flexibilní pracovní dobu, zdravotní volno či služební vozy pro soukromé účely.

Hledá se už ve školách

Společnosti se uchylují také k hledání potenciálních zaměstnanců ve školách, jak je tomu zvykem například ve Velké Británii. Extrémně nízká nezaměstnanost velké firmy nutí i k nabízení stáží a trainee programů pro budoucí absolventy. Studenti si už v mladém věku mohou vyzkoušet, která práce je pro ně zajímavá a v jakém oboru. Trendem jsou také tzv. referral programy, tedy odměňování zaměstnanců za doporučení jiného člověka. „Dříve tyto programy existovaly jen u mála firem a odměny byly spíš menší, v řádech tísíců. Nyní je hromadně zavádějí všechny firmy a odměny dosahují desetitisíců, objevují se však i částky až ke sto tisícům korun,“ říká ředitel personální agentury mBlue Milan Mahovský.

Trh se také proměnil ve snižování požadavků na kvalifikaci zaměstnanců. Firmy již nepožadují dostatečné vzdělání, které by dřív bylo nepominutelnou podmínkou pro získání konkrétního místa. Příkladem je obor informačních technologií, kde bylo dřív nutností vysokoškolské vzdělání. Zaměstnanci v IT jsou v současnosti nejlépe placenou pozicí v české ekonomice, firmy navíc do IT trhu investují mimořádné prostředky, investice se pohybují v řádech desítek miliard ročně, a to jenom v české ekonomice. Ve velmi rychle rostoucím odvětví se proto koncentrují zaměstnanci i z jiných oborů. „V IT oboru se potkávají velmi kvalitní pracovníci a lidé, kteří by se tam v minulosti jen stěží podívali,“ potvrzuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Zajímavá proměna se odehrává v samotném náboru zaměstnanců. Před čtyřmi lety si firmy pečlivě vybíraly zaměstnance a standardem byla tři kola, někdy i sedm kol výběrového řízení. Pečlivé prověřování trvalo mnohdy přes měsíc. V dnešní době by však žádný kandidát takové martyrium kvůli práci už pravděpodobně nepodstoupil. To si společnosti uvědomily a výběrové řízení osekaly na jedno kolo. Nabídku zaměstnaní si dnes uchazeč může poslechnout nejčastěji už v závěru první schůzky.

S velkým sebevědomím a podmínkami se personalisté setkávají zejména při pohovorech s mladou generací, pro kterou je příznačné označení mileniálové. Ti mají v dnešní době neuvěřitelné štěstí, že si při výběru svého prvního zaměstnání mohou do značné míry zvolit, jaké společnosti se upíší. Nynější chování sebevědomého kandidáta by se dřív dalo označit za drzost či překračování hranic. Příkladem může být pozice programátora, tedy povolání, po němž trvá velká poptávka. Uchazeč je například schopen požadovat za uskutečnění samotného pracovního pohovoru se zaměstnavatelem odměnu tisíc korun na hodinu. „Jiný kandidát nám napsal do svého životopisu: ,… pokud jsem Vám neodpověděl na e-mail, znamená to, že jsem si vybral jinou firmu‘,“ říká Milan Mahovský.

Mileniálové neboli generace Y během pohovorů požadují rovnou vyšší mzdu. Kvalitativně však nedosahují úrovně svých současných kolegů či ve srovnání s 90. lety ani úrovně nástupní mzdy svých předchůdců. Příkladem transformace jejich přístupu k zaměstnání může být také horší pracovní morálka či požadavky na práci z domova. Zásadní změnou, kterou přinášejí mileniálové, je právě snaha vyvážit svůj pracovní a osobní život. Nástup do prvního zaměstnání byl dříve spojen s kariérním růstem, tedy i s přesčasy a různými ústupky. Za současné situace si však zaměstnavatelé uložením práce nad rámec pracovní doby moc zaměstnanců neudrží. Při pracovních pohovorech proto kandidáti berou v potaz i aspekt, od kolika do kolika hodin mají pro zaměstnavatele pracovat.

Role se ale mohou velmi brzy vyměnit ve prospěch zaměstnavatelů, kteří převezmou iniciativu zpět. Stačí, aby se zpomalila dnes dobře fungující česká ekonomika a zvýšilo se procento nezaměstnaných lidí. Změnu by mohla způsobit i ekonomická krize, která se podle ekonomů blíží. Zatím není jasné, kdy by mohla nastat či jak tvrdě by dopadla na tuzemské společnosti. Kdo by pak byl nejohroženějším druhem ve firmách? Mileniálové. „Na své chování mohou dojet v případě, že se ekonomická situace začne zhoršovat. Ti, kteří si kladou nejrůznější požadavky, budou první, kterých se zaměstnavatel začne zbavovat. Mileniálům nyní požadavky procházejí, protože na to mají vhodnou dobu. To se ale může rychle změnit,“ varuje ekonom Štěpán Křeček.