Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
Více než sedm set vojáků se v těchto dnech v Česku účastní cvičení Loyal Leda 2024. Akce je navázána na největší cvičení Severoatlantické aliance (NATO) od konce studené války s názvem Steadfast Defender 2024 (Pevný obránce 2024). Začalo v lednu a postupně se koná v Polsku a Česku. Nyní se vojáci připravují v Bechyni na Táborsku. Hlavním cílem akce je procvičit vedení společných operací kolektivní obrany na úrovni sborů a divizí.
Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti dnešního 25. výročí vstupu ČR do NATO, to uvedl prezident Petr Pavel. Americký exprezident Bill Clinton vyzdvihl roli Václava Havla.
Rozšíření NATO o země střední a východní Evropy včetně České republiky bylo důležitější a naléhavější, než si tehdy politici dokázali představit. V článku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) k dnešnímu 25. výročí vstupu Česka, Maďarska a Polska do Severoatlantické aliance to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ve svém textu se zároveň obrací na další země NATO a Evropské unie s výzvou, aby se nevzdávaly podpory Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.
Nad Prahou dnes v 10:30 proletělo šest vojenských letounů, aby připomenuly čtvrtstoletí Česka v Severoatlantické alianci (NATO). Tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav spolu s dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním airbusem A-400MS Atlas z Německa letěly nad hlavním městem ve výšce zhruba 200 metrů nad zemí ve dvou formacích těsně za sebou. Lidé je mohli vidět například z Karlova mostu.
Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí, zdůraznil Fiala v úvodu konference, která čtvrtstoletí od českého vstupu do aliance připomíná. Fiala uvedl, že kromě nákupu 300 tisíc granátů pro Ukrajinu se podařilo zajistit dalších 200 tisíc. Odmítl, že by pomoc napadenému státu znamenala prodlužování konfliktu.
Do debaty o možném vyslání vojáků západních států na Ukrajinu, kterou v minulých týdnech rozproudil francouzský prezident Emmanuel Macron, se zapojil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. „Už tam jsou,“ řekl v neděli na akci k 25. výročí polského vstupu do Aliance. Na výroky ministra upozornil deník Bild a například i nezávislá televize Nexta. Debatu o západních vojácích na Ukrajině přiostřil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski při diskuzi na akci připomínající 25 let od vstupu Polska do NATO.
Prezident Petr Pavel v bilančním rozhovoru po roce v úřadu, který vysílala v pátek ČT, uvedl, že by „neodmítal debatu“ na téma vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Ozřejmil přitom, že tím nemyslí vyslání bojových jednotek, ale účast českých vojáků na „podpůrných aktivitách“. Na tento prezidentův výrok se pak následně rozproudila debata v pořadu Události, komentáře. S tím, že by taková forma podpory Ukrajiny byla vhodná, souhlasili i všichni představitelé vládní koalice a dokonce i místopředseda hnutí ANO
Švédsko se dnes stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy americkému ministerstvu zahraničí. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér Ulf Kristersson, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.
Pocitově jsme zatím v historii ČR nebyli ještě nikdy tak blízko válce. Francouzský prezident Emmanuel Macron nadhazuje myšlenku vyslat na Ukrajinu vojenské jednotky. Zatím to většina evropských premiérů včetně Petra Fialy odmítá. Jenže Ukrajina viditelně prohrává a v Evropě stoupá strach z ruského postupu západním směrem. Náčelník gen. štábu AČR Karel Řehka otevřel znovuzavedení odvodů. Co se vlastně děje: na Donbase, v Česku, v hlavách ruské i západní generality a bezpečnostního establishmentu? Otázky pro Řehkova předchůdce, armádního generála Jiřího Šedivého.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že Maďarsko nemůže podpořit kandidaturu dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka NATO. O šéfovi aliance přitom její členové rozhodují jednomyslně. Szijjártó o možnosti, že by Rutte měl vést NATO, řekl, že maďarská vláda nemůže podpořit jmenování osoby, která "chtěla v minulosti srazit Maďarsko na kolena". Bylo by podle něho "velmi divné", kdyby maďarská vláda podpořila nominaci takového člověka, napsala agentura MTI.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Praha bude letos hostit dvě vrcholné schůzky Severoatlantické aliance. Jako první se do Prahy v květnu sjedou na neformální setkání ministři zahraničí zemí NATO. V září pak bude v hlavním městě zasedat vojenský výbor aliance. Hlavním úkolem květnového zasedání je podle ministerstva připravit půdu pro velký summit NATO, který proběhne v červenci ve Washingtonu. Ministerstvo zatím počítá s rozpočtem na akci ve výši 100 milionů korun.
Ukrajinu čeká těžké období války s Ruskem, dokud nepřijde taková pomoc ze Západu, aby ji umožnila dosáhnout rovnováhy sil na bojišti. Uvedl to podle agentury Unian v pátek kancléř estonského ministerstva obrany Kusti Salm. Podle něj jen Evropa počká několik měsíců, než se situace ještě zhorší, a střely s dalekým dosahem Ukrajině pošle. Do úvah připadají německé třely Taurus, jichž dodávky spolkový kancléř Olaf Scholz blokuje, aby nezatáhl německou armádu do vojenského střetu s Rusy.
Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.
Praha bude v klíčové době hostit jedny z nejdůležitějších zasedání Severoatlantické aliance. Po neformálním setkání aliančních ministrů zahraničí v květnu, které má být přípravou na červnový velký summit ve Washingtonu, navíc letos zamíří špičky NATO do Prahy ještě jednou na konci léta, kdy bude v hlavním městě zasedat vojenský výbor aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Ta se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.
Uplynuly dva roky od ruského vpádu na Ukrajinu. Dalo se té válce předejít? Jak změnila geopolitické poměry ve světě? A o co má usilovat česká zahraniční politika? Do Salonu Echa přišli diplomat a politolog Petr Drulák, konzultant a bývalý člen Evropské komise pro rozšíření Štefan Füle, ekonom Pavel Šik a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
K nasazení vojáků NATO na Ukrajině nedojde. Potvrdil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jako extrémně nepravděpodobnou možnost označili nasazení sil Severoatlantické aliance i experti oslovení deníkem Echo24. Připouští nicméně možnost, že by se aktivně do konfliktu mohly zapojit některé jednotlivé země, určitá „koalice ochotných“. Státy by také mohly poskytnout své poradce, techniky nebo výcvik přímo na místě.
Pozornost světa v pondělí poutal narychlo svolaný válečný summit do Paříže. Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval do Elysejského paláce západní spojence, aby urgentně řešili situaci na Ukrajině. Reklamu setkání zařídil slovenský premiér Robert Fico, když prohlásil, že součástí agendy má být vyslání vojáků NATO přímo na Ukrajinu. Slováky ujistil, že ničeho takového se účastnit nebudou, a svolal bezpečnostní radu státu.
Slovenský premiér Robert Fico po summitu v Paříži, že na jednání panovala "válečná atmosféra". "Za každou cenu podporovat válku, za každou cenu dělat všechno proto, aby ta válka pokračovala. A byl jsem velmi překvapený, že nepadlo ani jedno jediné slovo o mírovém plánu nebo mírové iniciativě," řekl Fico ve videu zveřejněného na sociálních sítích.
Polský prezident Andrzej Duda po summitu v Paříži prohlásil, že nejbouřlivější diskuze se týkala otázky vyslání vojáků Severoatlnatické aliance na Ukrajinu, píše polský web Do Rzeczy. "V této věci nebyla absolutně žádná shoda. Názory se různí a absolutně žádná taková rozhodnutí neexistují," řekl Duda po jednání.
Česká armáda chce být připravena na velký konflikt. Na tuto možnost dlouhodobě upozorňuje náčelník generálního štábu Karel Řehka, který v posledních dnech mluví o nějaké formě vojenské služby. V povinných odvodech ho podpořil jeho předchůdce ve funkci prezident Petr Pavel. Armáda by ráda do roku 2030 měla 30 000 aktivních vojáků z povolání a 10 000 lidí v aktivní záloze, což by znamenalo přírůstek 1000 lidí ročně.
Včerejšek byl jedním z milníků oné kvaziválečné mentality, v níž žijeme už dva roky. Petr Fiala letěl do Paříže na schůzku, kde se bude 27 pozvaných státníků dohadovat, jak pomoci Ukrajině s dodávkami zbraní. Fialův slovenský protějšek Robert Fico předtím vyhlásil, že mu jde mráz po zádech z toho, co se kuloárně dozvídá: že prý si některé vlády v NATO pohrávají s vysláním vojáků na Ukrajinu.
Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů do vojenského bloku dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o "historický den", informovala agentura Reuters. Bezprostředně po tomto hlasování budou maďarští poslanci ještě v pondělí volit nového prezidenta. Tím se podle všeho stane dosavadní předseda ústavního soudu Tamás Sulyok.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Ukrajinu a její spojence, aby "neztráceli naději". Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení, které Stoltenberg učinil při příležitosti druhého výročí invaze, kterou zahájil ruský prezident Vladimir Putin. "Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději," prohlásil šéf NATO.
Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.
Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.
Německý kancléř Olfa Scholz (SPD) zablokoval nominaci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU-CSU) na post generální tajemnice NATO. Podle informací listu Welt am Sonntag se německým sociálním demokratům zřejmě nelíbí její vyostřený postoj k Rusku. Kancléř se podle německého deníku domnívá, že by to mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodou. Příštím generálním tajemníkem NATO by se podle zdrojů Weltu mohl stát šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se těší podpoře více než 20 členů aliance.
