Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu.

NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, zároveň by se aliance měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci. Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami.

Zároveň by se aliance podle svého šéfa měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci určené Ukrajincům. Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc.

Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Všechny tyto prvky pomoci by podle Stoltenberga vytvořily silný most pro Ukrajinu v její cestě za členstvím v alianci. Všichni spojenci podle něj souhlasí s tím, že se Ukrajina stane součástí bloku, je ale brzo na to říci, kdy se tak stane.

Stoltenberg také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových amerických prezidentských voleb zůstanou Spojené státy silnými spojenci v alianci. Je to podle něj v bezpečnostním zájmu USA a zároveň to má širokou podporu veřejnosti.

Dřívější kritika od tehdejšího šéfa Bílého domu a nyní opět republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa podle šéfa NATO necílila přímo na alianci, nýbrž na to, že některé státy nedávají dostatek peněz na obranu. Vojenské výdaje aliančních zemí ale podle Stoltenberga stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.

Ze strany Ruska nyní podle generálního tajemníka nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, protože Rusko veškeré prostředky soustředí na Ukrajinu. Existuje ale stálá hrozba ruských kybernetických útoků a sabotáží.

Lídry států NATO ve středu čeká první pracovní zasedání, ve čtvrtek budou následovat další dvě týkající se Ukrajiny a spolupráce se zeměmi Indo-Pacifiku. Českou delegaci na vrcholné schůzce vede prezident Petr Pavel, který do Washingtonu přiletěl v pondělí.