Největší armádní náklad od dob pádu Sovětského svazu připlul v pátek z USA do severoněmeckého přístavu Bremerhaven, píše BBC. V Německu byly vyloženy první z celkem 87 tanků a 144 amerických vojenských strojů, které doprovodí na 3 500 vojáků. V polské Vratislavi také v sobotu přistálo prvních 250 amerických vojáků, dorazili jen s lehkými osobními zbraněmi.
Bývalý premiér David Cameron se chystá vrátit do práce. Podle britských médií se o Cameronovi uvažuje na pozici generálního tajemníka NATO. Podle listu Daily Telegraph je vnímán jako nejpravděpodobnější britský uchazeč.
Jak bude příští americký prezident Donald Trump dělat každodenní politiku, není zatím jasné. To platí i pro roli, jakou budou USA hrát uvnitř NATO a ve vztahu k Evropě, což souvisí i s válkou v Sýrii a konfliktem kolem Ukrajiny. Při pohledu z Ruska vypadá celá situace poněkud jasnější, domnívá se Andrej Kolesnikov, politický analytik Carnegieho centra v Moskvě (Carnegie Moscow Center). Přinejmenším trochu. Rusko se dle něj aktuálně ocitá mezi podobně smýšlejícími, píše v ruském opozičním týdeníku The New Times.
Americká armáda je na cestě s těžkou technikou, včetně tanků a obrněných vozidel, do Evropy. Poté, co jejich lodě přistanou v Nizozemsku, zamíří na východní hranice Evropy s Ruskem. Do Evropy v lednu dorazí 4000 amerických vojáků. Akce má ukázat sílícímu Rusku, že Spojené státy jsou se spojenci NATO připraveni Evropu bránit, píše NBC.
Ruské ministerstvo obrany plánuje v nadcházejícím roce výrazně navýšit armádní transporty na území svého běloruského souseda. Podle informací ministerstva se Moskva chystá k transportu svého armádního vybavení do Běloruska využít 4126 vagonů, což je 83krát větší číslo než v roce 2016, informuje Deutsche Welle.
Česko opět odmítne při očekávané debatě evropských lídrů o společném azylovém systému EU automatický mechanismus pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivé státy. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve středu senátorům řekl, že Česká republika bude podporovat princip efektivní solidarity.
Ruský prezident Vladimír Putin přivedl Severoatlantickou alianci jednoduchým návrhem o zvýšení letové bezpečnosti nad Baltem do rozpaků. Jako ideálního partnera k tomu, aby pozlobil NATO, si vybral Finsko. Tato země nepatří do NATO a trvá na své vojenské neutralitě, třebaže se kvůli napětí mezi Západem a Moskvou cítí mnoho Finů ohroženo.
Moskva plánuje postavit nový radar poblíž hranic s Norskem a Finskem. Ten by měl odhalit vzdušné hrozby až do vzdálenosti 6 000 kilometrů. Podle ředitele Radiolokačních a informačních systémů Sergeje Bojeva bude údajně levnější a účinnější než již fungující radar v Kaliningradu, píše server Russian Beyond the Headlines.
Komunističtí poslanci chtějí, aby Česká republika vystoupila z NATO. Zákonodárci KSČM by rádi, aby o setrvání Česka v Severoatlantické alianci rozhodli lidé, proto chtějí vyhlásit referendum. Jejich kontroverzní návrh má na své příští schůzi projednat Poslanecká sněmovna, ovšem poslanci z opozičních i koaličních stran takový nápad odmítají a nečekají, že jej sněmovna schválí. Návrh, ke kterému vydala zamítavé stanovisko vláda, je podle nich jen dalším důkazem protidemokratického směřování KSČM.
Napětí v Pobaltí sílí. Důvodem je posilování ruských jednotek na základně v Kaliningradu, stejně tak i změna prezidenta ve Spojených státech. Podle známého akademika Paula D. Millera, který předpověděl anexi Krymu, by současná situace ve světě mohla soužit jako živná půda pro ruskou agresi a vznik III. světové války.
>Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v pátek telefonicky jednal s nastupujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem o budoucnosti NATO a o tom, jak je důležité, aby členské země zvýšily výdaje na obranu.
Náznaky zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, že USA se mohou zříct svých závazků v rámci NATO, nelze brát vážně, protože smlouva je tak závazná a důležitá pro Ameriku a její spojence, že si žádný prezident netroufne ji změnit. Agentuře AP to v kanadském Torontu řekl šéf Vojenského výboru aliance generál Petr Pavel.
Když chtějí The New York Times přiblížit svým čtenářům, o co jde ve volbách v jakési malé neznámé zemi v jihovýchodní Evropě s latinskoamericky znějícím názvem Montenegro (Černá Hora), použijí v titulku jednoduché zkratky: „Prozápadní strana zvítězila.“ Nebo: „Západ a Rusko se přou v Černé Hoře.“
Okresní soud v Písku udělil osmiměsíční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou válečnému veteránovi z mise v Bosně a Hercegovině Martinu Holkupovi. Holkup loni v reportáži České televize (ČT) uvedl, že pokud vojáky vláda donutí válčit pod vlajkou NATO, bude se nejprve „střílet ve Strakově akademii (sídle vlády) a v Parlamentu“. Proti trestu se Holkup na místě odvolal. Státní zástupce si ponechal zákonnou lhůtu na rozmyšlenou.
Ruská a syrská letadla neútočí na severosyrské město Aleppo už devět dní. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Obavy Severoatlantické aliance, že se ruské lodě směřující do Středozemního moře připojí k útokům na Aleppo, jsou podle ruského ministerstva zahraničí absurdní. Dětský fond OSN (UNICEF) se domnívá, že středeční nálet v provincii Idlib, při kterém byla zasažena škola a zabito několik desítek civilistů, je vůbec největším útokem na školu v Sýrii od začátku války v roce 2011.
Vícenárodní prapory NATO, které mají od příštího roku existovat v Pobaltí a Polsku jako součást alianční reakce na asertivní ruské chování, získávají konkrétní podobu. Své konkrétní příspěvky do nich ve středu na jednání ministrů obrany NATO oznámily některé státy.
Rusko stáhlo žádost, aby jeho válečné lodě v čele s letadlovou lodí Admirál Kuzněcov plující k Sýrii mohly ve španělské enklávě Ceuta v severní Africe doplnit palivo. Ve středu to oznámilo ruské velvyslanectví ve Španělsku. To zprvu s dotankováním souhlasilo, později ale kvůli kritice od spojenců uvedlo, že rozhodnutí ještě přehodnotí. Jádrem sporu je ruská letadlová loď, z níž mohou startovat letadla i k bombardování Aleppa či civilních cílů.
Na první den Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu dorazilo na letiště v Mošnově nedaleko Ostravy 45 000 lidí. Oproti loňsku, kdy v sobotu přišlo 155 000 lidí, byla návštěvnost výrazně nižší, důvodem bylo špatné počasí. Větší návštěvnost se tak dá očekávat v neděli, kdy má být hezky. Novinářům to řekl předseda sdružení Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík.
Tisíce lidí v sobotu vyrazily na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které začaly na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy. V okolí letiště se tvoří kolony, situace je ale klidnější než v předchozích letech. ČTK to řekl operátor speciální policejní linky Michal Tichý.
Ruská federace v současné době intenzivně zbrojí, aby byla kolem roku 2030 připravena na velkou válku. Do té doby si Moskva žádné větší vojenské dobrodružství dovolit nemůže, říká ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Turecko umožní začátkem října návštěvu německých poslanců na své letecké základně Inçirlik, odkud startují mimo jiné německá letadla k operacím proti bojovníkům takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a v Iráku, informovala agentura DPA.
Češi podporují členství své země v EU méně než Slováci a Maďaři, naopak nejnižší podpora NATO je ze zmiňovaných tří středoevropských zemí na Slovensku. Vyplývá to z průzkumů veřejného mínění, které si objednala slovenská nevládní organizace Globsec policy Institute a jejichž výsledky zveřejnila ve středu.
Přípravou operačních prostorů v úterý v České republice začíná mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2016. Zúčastní se ho na 1500 vojáků ze 17 členských a partnerských států NATO. Poprvé v historii se tohoto cvičení, jehož cílem je sladění výcviku předsunutých návodčích s leteckými osádkami a veliteli pozemních jednotek, účastní i příslušníci aktivní zálohy.
Aktuální bezpečnostní vývoj podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ukazuje, jak zásadní je pro Česko zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Evropa se podle něj dlouhodobě neobejde bez společné evropské armády. Předseda vlády to řekl v pražském Černínském paláci v úvodu každoroční porady českých velvyslanců.
Spojené státy americké se údajně chystají přesunout své jaderné zbraně z Turecka do Rumunska. Důvodem má být zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi, které následovalo po nedávném pokusu o puč v Turecku. Informaci potvrdily serveru EurActiv.com dva na sobě nezávislé zdroje. Ani jedna ze zemí ovšem přesun prozatím nepotvrdila, Rumunsko dokonce informaci vyloučilo.
Přibližně 50 amerických raket nesoucích jaderné nálože ukrytých na turecké základně se může ztratit. Informuje o tom agentura AFP v odvolání na zprávu washingtonského think-tanku Stimson Center s tím, že po nepovedeném vojenském puči v zemi jsou rakety v ohrožení.
V poslední době vzbuzuje velké znepokojení zpráva institutu RAND, podle níž je Rusko údajně schopno dobýt tři baltské země – Estonsko, Lotyško a Litvu, bývalé sovětské republiky, jež jsou nyní součástí Severoatlantické aliance –, a vrazit tak do NATO klín, aniž by ho Západ byl schopen jakkoli zastavit. Než však začneme propadat panice, je důležité se zamyslet nejen nad tím, zda by Moskva opravdu chtěla něco takového udělat, ale taky nad tím, že Západ má řadu dalších prostředků k odvetě, ne jen vojenskou sílu. Války se vyhrávají i jinak než tanky a stíhačkami.
Pokud Turecko nebude s poraženými pučisty jednat demokraticky a na základě práva, mohlo by přijít o své členství v NATO. Na pondělní tiskové konferenci to prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry, uvádí britský list The Independent. Před tvrdou reakcí ale Turky varovala i šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. To generální tajemník NATO Jens Stoltenberg plně podpořil tureckou vládu a současně uvedl, že ve členském státě NATO není pro vojenské převraty místo.
Z brexitu budou v Rusku nejspíše šťastní, odhadoval před referendem 23. června britský premiér David Cameron. Jeho ministr zahraničí Philip Hammond šel ještě dále a mínil, že Rusko chce, aby Spojené království opustilo EU. A po hlasování vyjádřil Michael McFaul, bývalý americký velvyslanec v Moskvě, dokonce názor, že brexit znamená pro ruského prezidenta Vladimíra Putina triumf. Realita je ale složitější než tyto vyostřené výroky. Žádná opravdová radost nad Brexitem ale v Rusku nevypukla, země je zaměstnána především sama sebou.
Ptáte se, kam že Česko kráčí. Anketám a interview se v poslední době vyhýbám, na řadu otázek neznám odpověď. Sotva vím, jak to či ono doopravdy je, většinou nevím, co s tím. Hlavně proto, že skutečnost a její obrazy v médiích včetně sociálních sítí se stále častěji rozcházejí. Jistě, lze se s tím smířit: ty obrazy jsou dnes už přece součástí reality, ty bláho! Tak to prostě v tomto světě je, přestaň brečet.
