Moskva plánuje postavit nový radar poblíž hranic s Norskem a Finskem. Ten by měl odhalit vzdušné hrozby až do vzdálenosti 6 000 kilometrů. Podle ředitele Radiolokačních a informačních systémů Sergeje Bojeva bude údajně levnější a účinnější než již fungující radar v Kaliningradu, píše server Russian Beyond the Headlines.

Radar včasné výstrahy typu Voroněž by měl vyrůst u přístavního města Murmansk na poloostrově Kola, nedaleko od hranic s Finskem a Norskem. Ten bude umět detekovat balistické, aerodynamické a vesmírné objekty ze vzdálenosti až 6 000 kilometrů – včetně sektoru mezi Petrohradem a východními břehy USA. Vládu bude stát 2 miliardy rublů (cca 790 milionů korun).

Půjde o čtvrtý radar tohoto typu na evropské straně Ruska. Jeden protiraketový systém Voroněž funguje v Kaliningradu poblíž města Pioněrskij, další pak u Petrohradu. Nejnovější radar Voroněž postavili u Armaviru na pobřeží Černého moře. Jeden protiraketový systém pak funguje ještě na jihovýchodě Sibiře u Irkutsku a má chránit před případnými hrozbami z asijských zemí.

Napětí v Pobaltí

Ruské posilování vojenských jednotek na hranicích a na základně v Kaliningradu znepokojuje Litvu. Podle ministra zahraničí Linase Linkevičiuse mají s Ruskem vlastní negativní zkušenost z minulosti a geograficky jsou nejblíž případnému útoku. „Rusko není velmoc, je to superproblém,“ řekl jednoduše Linkevičius pro BBC.

Rusko se snaží argumentovat tím, že reaguje pouze na přibývající jednotky na vojenských základnách NATO v Pobaltí a Polsku. Právě Kaliningrad představuje pro Rusko důležitou základnu, která se nachází mezi Polskem a Litvou.

Vztahy Ruska s pobaltskými republikami, Litvou, Lotyšskem a Estonskem, se výrazně zhoršily od roku 2014. Stalo se tak poté, co Rusko anektovalo Krym a podpořilo, skrytě i vojensky, proruské separatisty na východě Ukrajiny.