Pokud Turecko nebude s poraženými pučisty jednat demokraticky a na základě práva, mohlo by přijít o své členství v NATO. Na pondělní tiskové konferenci to prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry, uvádí britský list The Independent. Před tvrdou reakcí ale Turky varovala i šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. To generální tajemník NATO Jens Stoltenberg plně podpořil tureckou vládu a současně uvedl, že ve členském státě NATO není pro vojenské převraty místo.

Kerry zdůraznil, že Spojené státy stojí na straně demokraticky zvolené vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, ale že „naléhají na tureckou vládu, aby udržovala nejvyšší úroveň úcty k demokratickým institucím státu a vládě práva“.

„Určitě budeme podporovat pohnání pachatelů puče k spravedlnosti, ale stejně tak varujeme před zásahem, který by šel dále a zdůrazňujeme důležitost udržování demokratické vlády,“ dodal Kerry podle Independentu. Pokud by Turecko proti pučistům postupovalo nedemokraticky, mohlo by to podle Kerryho vést až k vyloučení z NATO, jehož je Turecko členem.

V podobném duchu jako Kerry se vyslovila i šéfka unijní diplomacie Mogheriniová. Ta uvedla, že Turecko nemůže počítat s přijetím do Evropské unie, pokud znovu zavede trest smrti. „Ráda bych to řekla zcela jasně… Žádná země se nemůže stát členem EU, pokud zavede trest smrti, to je zcela jasné z našeho společného práva,“ prohlásila Mogheriniová na tiskové konferenci, kde vystoupila společně s Kerrym.

Šéfka diplomacie EU tak zjevně reagovala na nedělní incident, kdy dav Erdoganových stoupenců požadoval trest smrti pro duchovního Fethullaha Gülena, který podle tureckého prezidenta stojí v pozadí puče.

Na výkřiky „Chceme trest smrti“ Erdogan údajně odpověděl: „Vaši žádost nemůžeme ignorovat. V demokracii cokoli lidé chtějí, dostanou.“ O trestu smrti bude podle něj jeho vláda jednat s opozičními stranami. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ dodal. Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.

Přímo s tureckým prezidentem Edroganem pak hovořil telefonicky generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který měl tureckou vládu plně podpořit. „Uvítal jsem silnou podporu demokracie a demokraticky zvolené vlády, kterou vyjádřili lidé i všechny politické strany. Turecký lid ukázal obrovskou odvahu,“ uvedl šéf NATO ve svém prohlášení. Pokus o puč odsoudil a vyjádřil plnou podporu tureckým demokratickým institucím. Turecko rovněž označil za velmi důležitého člena NATO.

Erdogan hovořil rovněž s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která pokus o puč odsoudila jako nepřijatelný. Podle mluvčí německé vlády kancléřka ale rovněž vyjádřila obavy v souvislosti s rozsáhlým zatýkáním ke kterému v Turecku dochází. „Kancléřka vyzvala prezidenta, aby se řídil zásadami právního státu,“ uvedla mluvčí německé vlády.

Turecko je dlouholetým kandidátem na členství v unii. Rozhovory o přistoupení se zintenzivnily po jarní dohodě mezi EU a Ankarou, která přispěla k uzavření balkánské migrační trasy.

V Turecku se po porážce pučistů rozjela mohutná vlna zatýkání. Zatím bylo zadrženo přes 7500 lidí a vydány zatykače až na 3000 soudců a prokurátorů. Policejní a protiteroristické jednotky vstoupily podle agentury Anadolu do vojenské akademie tureckého letectva a pátraly po pučistech. Anodolu oznámila, že pod dohledem je 103 generálů a admirálů. Zadržení vojáci pocházejí podle Andolu z letectva, pozemních jednotek i námořnictva. Začaly výslechy 27 generálů.