Tag: NATO

Články k tagu

NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, tvrdí francouzský prezident Macron

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle francouzského prezidenta musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.

Šéf NATO vyzval Rusko, aby se stáhlo z východu Ukrajiny

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby přestalo podporovat separatisty na východě Ukrajiny, stáhlo odtamtud všechny své vojáky a vrátilo plavidla ukrajinské armády, jež zadržuje. Stoltenberg přijel do Kyjeva na jednání komise NATO a Ukrajiny, během něhož se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko trvale odmítá, že by se na konfliktu podílelo.

Státy NATO chtějí v Sýrii bezpečnou zónu pod záštitou OSN

Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.

Jak zbrojí Budapešť

Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.

Vyostřené vztahy. Velvyslanec USA obvinil Berlín z pokrytectví kvůli výdajům na obranu

Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell obvinil Berlín z pokrytectví kvůli přístupu k výdajům na obranu. Jeho nepříliš diplomatické prohlášení znovu ukazuje na to, v jak špatném stavu jsou nyní americko-německé vztahy. Zatím nejvýrazněji to bylo vidět v úterý, kdy americký ministr zahraniční Mike Pompeo nečekaně na poslední chvíli zrušil dlouho plánovanou návštěvu Berlína. Řada německých politiků i médií to vnímá jako urážku.

Třeba nám bundeswehr daruje leopardy

Před pár dny rozčeřil vodu poslanec Mikuláš Ferjenčík, když zpochybnil smysluplnost závazku členských států NATO vynakládat na obranu aspoň dvě procenta HDP ročně. Za ty peníze by podle Ferjenčíka šlo například zvýšit platy učitelů o 20 tisíc korun měsíčně. Proti byl premiér, pravicová opozice, podle zákulisních zpráv kritikovi vyčinili poslanci i kolegové v Pirátské straně. Ta má dnes totiž zřejmě „pravicovější“ voliče, než jaká je sama

Podporují Piráti Česko v NATO? Výrok o nesmyslných výdajích vyvolal pobouření

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík pobouřil část veřejnosti a politické scény svým zpochybněním nutnosti dosáhnout závazku NATO – přispívat dvěma procenty HDP na obranu. Za svůj facebookový příspěvek sklidil velkou kritiku. Ozval se například exministr obrany Alexandr Vondra: „Piráti ukazují svou skutečnou rudo-zelenou tvář.“ Ferjenčík zase kontruje, že za nízké náklady na obranu může právě Vondra. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se snaží slova svého kolegy mírnit. Deníku Echo24 potvrdil, že by Česká republika měla k 2 % HDP směřovat.

Ministři zemí NATO: více peněz na obranu i opatření proti stále „agresivnějšímu Rusku“

Ministři zahraničí členských zemí NATO ve čtvrtek ve Washingtonu potvrdili závazek zvýšení obranných výdajů a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále "agresivnějšího Ruska". Jednání ministrů, kteří se sešli u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, se týkala zejména hrozeb ze strany Ruska, ale i Číny či Íránu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.

Kde byl Josef Zieleniec?

V Černínském paláci, ale pouze jako řadový host. Když před deseti dny ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyznamenával čtrnáct osobností medailí Za zásluhy o diplomacii, stáli na pódiu Madeleine Albrightová, Javier Solana, George Robertson, vedle nich čeští diplomaté a politici z té doby – o Alexandru Vondrovi, Michaelu Žantovském, Karlu Kovandovi, Luboši Dobrovském a dalších veteránech 90. let nemůže být v této souvislosti žádných pochyb.

Přešlap ministra Petříčka: za NATO neocenil exministra Zieleniece

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v uplynulém týdnu ocenil 14 emeritních velvyslanců, politiků a zahraničních diplomatů při příležitosti 20. výročí vstupu ČR do NATO. Mezi oceněnými ale překvapivě chybí jméno prvního českého ministra zahraničí Josefa Zieleniece, jehož zásluhy o přijetí ČR do NATO jsou nepřehlédnutelné a jenž byl šéfem diplomacie právě v letech vyjednávání o vstupu země do aliance.

Dvacet let v NATO. Definitivní konec vlhkých snů o Paříži

Úkolem Československé lidové armády bylo dojít během několika dnů do Francie a zastavit se někde na linii Lyon–Besançon. To byla ovšem zcela utopie, neboť by naše vojska měla bez významnější podpory sovětských vojsk nejdříve porazit výborně připravené americké a západoněmecké jednotky v jižní části Spolkové republiky. Pravděpodobně by velká část naší armády byla během několika dnů zlikvidována.

Albrightová je v Praze. Ve své knize varuje před populistickými vůdci, kteří znají řešení všech problémů

Několik dospělých se zhruba v půlce letošního února rozhodlo v Německu podpořit školáky, kteří pod ideovým vedením 16leté švédské aktivistky Grety Thunbergové protestující proti změnám klimatu. Během pouhých několika týdnů vznikly v Německu desítky regionálních skupin a více než 14 tisíc lidí iniciativu podpořilo. Jejich první velkou výzvou je 15. březen, kdy se chystají protesty ve více než 40 zemích světa. Informuje o tom německá Deutsche Welle.

Zeman by podpořil posílení mise NATO v Afghánistánu, Tálibán přirovnal k Hitlerovi

Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Členství v NATO je závazek, aliance čelí novým výzvám, řekl Babiš k 20. výročí vstupu do NATO

Členství v NATO chápe ČR jako aktivní závazek spoluodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. Prohlásil to ve Varšavě český premiér Andrej Babiš na úvod oslav 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a 15 let slovenského členství v této alianci. Slavnosti spojené s vojenskou přehlídkou se vedle něj účastní i další premiéři zemí visegrádské čtyřky.

Hlavní hrozby pro NATO? Rusko a Čína, myslí si americký velvyslanec v ČR

Hlavní hrozby pro Severoatlantickou alianci jsou nyní režim ruského prezidenta Vladimira Putina, Čína a hybridní útoky. Na sněmovním semináři ke 20 letům členství Česka v NATO to řekl americký velvyslanec v ČR Stephen King. Zároveň apeloval na Česko, aby splnilo svůj závazek vůči NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že splnění závazku do roku 2024 považuje za věrohodné.

Generál Šedivý: Bez NATO by byl z naší armády skanzen, chybí politici se strategickým myšlením

Pokud by Česká republika nevstoupila do NATO, z její armády by se stal skanzen a nedostala by se na úroveň, na které je dnes. V souvislosti s blížícím se 20. výročím vstupu ČR do aliance to řekl armádní generál Jiří Šedivý, který v roce 1999 vedl generální štáb české armády. Vojenská pověst české armády je podle něj velmi dobrá, i když se kvůli politickým rozhodnutím zcela nezdařily plánované modernizace. Česku také podle něj chybí politici, kteří mají strategické myšlení.

Vypovězení smlouvy o likvidaci raket je špatná zpráva pro Evropu, říká Merkelová

Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.

Komunisté se pokouší diktovat českou zahraniční politiku

Třicet let od pádu komunistického režimu KSČM kritizuje zahraniční politiku země, NATO nebo EU. Ale nyní se navíc snaží zahraniční orientaci země diktovat. Vědomi si vlivu na vládu ANO a ČSSD, kterou drží svými patnácti poslanci při životě, hodlají s premiérem Andrejem Babišem „probrat své výhrady k zahraniční politice“. Nelíbí se jim prozápadní politika ministra zahraniční Tomáše Petříčka. Z úst komunistů teď zazněla i konkrétní výhrůžka, nepodpoří návrh rozpočtu s schodkem menším než 30 miliard.

Němci musejí v NATO dělat více, řekla von der Leynová. Ale ke 2 % na obranu je ještě dlouhá cesta

Německo a Evropa musejí podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. Kritika Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, je podle ní oprávněná. Ministryně to v pátek řekla na úvod mnichovské bezpečnostní konference. Zároveň zdůraznila, že země Severoatlantické aliance musejí o jednotlivých misích rozhodovat společně, nikoli samostatně.

Vraťte se ke smlouvě o likvidaci raket, vyzval v Mnichově Rusko šéf NATO Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.

Rusko porušuje pravidla, ale my nové jaderné střely nerozmístíme, oznámilo NATO

Severoatlantická aliance bude na konec dohody o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) reagovat přiměřeným způsobem tak, aby bylo dál zajištěno odstrašení případných útočníků i obrana členských zemí bloku. Novinářům to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ve středu a ve čtvrtek budou jednat ministři obrany aliance, kteří budou v Bruselu rokovat právě o tom, jak na novou bezpečnostní situaci zareagovat. Stoltenberg vyloučil, že by aliance plánovala rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné střely.

Pompeo tlačí na Evropu: „Nenechte Putina hloubit rozkol v NATO,“ apeluje. Varuje i před Huawei

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí v Budapešti podle agentury AP varoval, že Spojené státy by mohly být nuceny omezit některé operace v Evropě, pokud by evropské státy dále obchodovaly s čínským výrobcem telekomunikačního zařízení Huawei. Pompeo přislíbil, že seznámí maďarského premiéra Viktora Orbána a další vysoce postavené představitele s poznatky USA ohledně rizik spojených s Huawei. Přijel také debatovat o znepokojení ohledně stavu právního státu, demokracie a lidských práv v regionu a zejména v Maďarsku, kde vláda čelí kritice za stále více autoritářský způsob vládnutí.

S členstvím v NATO jsou spokojeny zhruba tři pětiny Čechů, více muži a mladší lidé

Téměř tři pětiny lidí jsou podobně jako v předchozích letech spokojeny s členstvím České republiky v Severoatlantické alianci (NATO). Opačný názor má 22 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podobně jako loni považuje 45 procent členství v NATO za záruku nezávislosti ČR a stejný podíl respondentů si myslí, že členství je naopak formou podřízení se cizím mocnostem.

NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě jaderné rakety, řekl jeho šéf. Poláci po tom volají

Severoatlantická aliance nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to řekl německé televizi ZDF v reakci na páteční oznámení Spojených států, že odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. K rozmístění nových amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě vyzval v pátek polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.

Řecký ministr obrany rezignoval kvůli dohodě s Makedonií o názvu země, jeho strana odejde z vlády

Řecký ministr obrany Panos Kammenos oznámil rezignaci a odchod své strany z vládní koalice. Učinil tak na protest proti dohodě, která má ukončit letitý spor o název státu Makedonie. Jaký bude mít rezignace důsledky pro fungování vládní koalice i schvalování dohody se sousední Makedonií, dosud není jasné. Kammenos, jehož malá pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL) tvoří koalici s levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem, dlouhodobě odmítá dohodu se Skopje, kterou premiéři obou zemí podepsali loni v červnu.

Makedonie překonala překážku na cestě do NATO a EU. Parlament schválil ústavní změnu názvu země

Makedonský parlament schválil změnu ústavy, jež zakotvuje nový název země Republika Severní Makedonie. Vláda získala podporu potřebné kvalifikované většiny poslanců až několik hodin před hlasováním. K tomuto důležitému kroku v zájmu urovnání letitého sousedského sporu Řecka a Makedonie vzápětí blahopřál svému makedonskému kolegovi Zoranu Zaevovi řecký premiér Alexis Tsipras.