Kvůli nepokojům proti syrským uprchlíkům, které vypukly na konci minulého týdne, zadržely turecké úřady na 500 lidí. Podle agentury AFP to v úterý oznámil turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Nejsilnější byly demonstrace, při kterých skupiny lidí útočily na domy či obchody syrských uprchlíků v centrálním Turecku. Nepokoje odsoudil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Vláda chce dostat uprchlíky z Ukrajiny do klasického nájemního bydlení, s blížícím se přitvrzením podmínek pro nouzové ubytování však hrozí, že to pro řadu z nich bude znamenat neřešitelnou situaci. Vyřešit to podle ministerstva práce má navýšení dávek na bydlení. Jenže způsob provedení návrhu se setkává s kritikou. Kupříkladu podle ministerstva financí stát ví, koho přitvrzení podmínek existenčně zasáhne, a vyšší podpora by tak měla mířit pouze k nim.
Evropa je v krizi. Křesťanská civilizace, která určuje rámec našeho života, mizí. V úpadku je i Evropská unie. Globální ekonomická váha kontinentu se v posledních třech desetiletích výrazně a neustále snižovala. Evropský řád se vypařuje před našima očima – neustálá hrozba terorismu narušuje bezpečnost. Schopnost Evropy prosadit své zájmy v mezinárodní politice ustoupila – lockdown a blokáda, válka v sousedství. To vše postavilo evropské národy do složité situace a navíc se ztížily i každodenní životní podmínky lidí. Co Evropané vnímají: válku, migraci a stagnaci na místo míru, pořádku a rozvoje, píše ve svém sobotním článku v deníku Magyar Nemzet maďarský premiér Viktor Orbán.
Nástup do práce by se pro uprchlíky z Ukrajiny měl stát podmínkou pro právo zůstat v Německu. Navrhl to předseda skupiny poslanců bavorské CSU v německém Bundestagu Alexander Dobrindt předkládá návrhy pro ukrajinské uprchlíky. Vládní SPD mu odpověděla tvrdě: „CSU by se měla stydět“. CSU v Bundestagu požaduje, aby váleční uprchlíci z Ukrajiny byli posláni zpět do své domovské země, pokud nenastoupí do práce v Německu.
Na 32 Ukrajinců uprchlo v nákladním autě přes takzvanou zelenou hranici do Maďarska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou pohraniční stráž. Kamion, na kterém byly falešné vojenské poznávací značky, prorazil hustý pást keřů a zeleně a dostal se až na maďarskou stranu, kde Ukrajince zadržela maďarská pohraniční stráž. "Sousední strana oznámila, že objevila vozidlo a zadržela 32 ukrajinských občanů," citoval deník mluvčího ukrajinské pohraniční stráže Andrije Demčenka.
Většina lidí si myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout, uvažuje tak 58 procent lidí. Podle zhruba třetiny je situace přiměřená a pět procent zastává názor, že Česko přijalo méně uprchlíků, než by mohlo zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky agentura tento týden zveřejnila. Ministerstvo vnitra na začátku dubna oznámilo, že v ČR je nyní kolem 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Pokud by se po pokračujících ruských útocích a ekonomických problémech Ukrajina zhroutila, německá vláda předpokládá, že východoevropskou zemi opustí dalších zhruba deset milionů lidí. V rámci tohoto scénáře by naprostá většina uprchlíků zamířila do západní Evropy, jednou z cílových zemí by bylo Německo. List Welt am Sonntag se o těchto analýzách dozvěděl z bezpečnostních kruhů a od zasvěcených poslanců.
Demonstrace proti pravicovému extremismu ovládly Německo poté, co novináři „výzkumného portálu“ Correctiv přinesli explozivní odhalení „tajného plánu proti Německu“. Podle jejich příběhu, který přejala i česká média, se v postupimské vile Adlon loni v listopadu konala utajovaná schůzka, na níž vysocí politici z AfD, členové CDU, významní němečtí podnikatelé a postavy „nové pravice“ plánovali „remigraci“, tedy odsun, přesídlení či rovnou vyhnání milionů cizinců či Němců neněmeckého původu ze země.
Francie pozastaví v letošním prvním pololetí financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), oznámilo v neděli francouzské ministerstvo zahraničí. Země galského kohouta se tak přidala k celé řadě států, které se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky UNRWA, že se zapojili do teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října. Francie loni úřadu poskytla přes 60 milionů eur (1,5 miliardy Kč).
Itálie a Slovinsko dnes obnovily kontroly na svých hranicích. Itálie se rozhodla zavést namátkové kontroly na hranici právě se Slovinskem, které se pak rozhodlo zpřísnit dohled na své hranici s Maďarskem a Chorvatskem. Obě vlády to odůvodnily migrací i vyššími bezpečnostními hrozbami. Kontroly budou trvat do konce října s tím, že je možné zpřísněný režim prodloužit. Slovinský ministr vnitra Boštjan Poklukar uvedl, že podle informací, které mu poskytla policie, byl dnes provoz na hraničních přechodech plynulý.
Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner dnes oznámil, že na rakousko-slovenských hranicích budou od dnešní půlnoci obnoveny kontroly. Potrvají prozatím deset dnů, informuje agentura APA. Stejný krok dříve během dneška ohlásily Česko a Polsko. Karner uvedl, že Rakousko zavádí kontroly kvůli tomu, aby zabránilo pašerákům lidí využívat rakouské území jako náhradní cestu. Kontroly Česko zatím plánuje do 13. října, případné prodloužení bude záležet na aktuální situaci.
Premiér Petr Fiala (ODS) a bývalý předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se do sebe tvrdě pustili na síti X kvůli migračnímu paktu. Babiš reagoval na zprávu, že vláda od půlnoci zavádí kontroly na slovenských hranicích kvůli rostoucímu počtu nelegálních imigrantů. Podle Babiše za stoupající počet může vláda, o které tvrdí, že během českého předsednictví schválila "zrádcovský" migrační pakt. "To byla ta pozvánka," prohlásil Babiš. Fiala ho však uzemnil s tím, že migrační pakt nebyl zatím ani schválen, tudíž nemá na současnou situaci vliv.
Počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Oznámil to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle arménské vlády, kterou dnes cituje agentura RIA Novosti, počet uprchlíků dosáhl 100 417. V regionu Národního Karabachu až do minulého týdne, kdy oblast po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, žilo odhadem 120 000 obyvatel.
Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden ovládl Ázerbájdžán, k dnešnímu poledni uprchlo do Arménie více než 50 000 lidí. Jde o téměř polovinu obyvatel separatistického regionu. S odkazem na arménskou vládu o tom informovala agentura TASS.
Dohady mezi ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a předsedou SPD Tomiem Okamurou neberou konce. Okamura na facebooku šíří nepotvrzenou zprávu, podle které se mezi sebou v Rokycanech poprala skupina mladíků s Ukrajinci, a volá po deportaci ukrajinských válečných uprchlíků s tím, že mají „jinou mentalitu“. Rakušan podotkl, že „jinou mentalitu“ mají i příznivci SPD, ale nikdo je nevyhání ze země.
Úřady na italském ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10.000 migrantů. To je více, než má tento ostrůvek obyvatel. Situaci označil za „tragickou, dramatickou a apokalyptickou“ i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA. Na Sicílii také odváží lodě migranty z lampeduského migračního střediska, jež má kapacitu jen několik stovek osob.
Žádost Ukrajiny o vydání uprchlíků, kteří se v Česku skrývají před mobilizací, by byla oficiální cestou nejspíš neúspěšná. Narazila by na české zákony a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by takovou žádost nemohl podepsat, odpovědělo deníku Echo24 ministerstvo spravedlnosti. Ukrajinská armáda nyní podniká protiútok s cílem získat zpět území okupovaná ruskými vojáky a potřebuje každého muže. I kvůli rozsáhlé korupci jich ale nemá dost.
Občané saských Drážďan si všimli nápadné změny, která se odehrála před místním azylovým domem pro uprchlíky. Přes 40 let totiž před budovou postavenou v dobách NDR stála socha „Hříšnice“, zobrazující nahou ženu. Tu už ale před domem nenajdete, poněvadž během letní rekonstrukce domu zmizela a zůstal po ní jen otisk na betonové dlažbě. Údajně zabírala místo. Informoval o tom deník Bild. Kancelářská budova z dob NDR byla sídlem bývalého kombinátu mikroelektroniky Robotron.
Ruské tajné služby musely v poslední době zásadním způsobem změnit styl práce. Kvůli vyhošťování ruských diplomatů se teď musí zahraniční rozvědka SVR a vojenská rozvědka GRU spoléhat na takzvané „spící agenty“ nebo verbování spolupracujících uprchlíků z Ukrajiny. „Mohu potvrdit, že i ve spolupráci se zahraničními partnery, včetně Polska, tématu působení ruských zpravodajských služeb v souvislosti s válkou na Ukrajině věnujeme maximální pozornost,“ uvedl k tomu pro Echo24 mluvčí české kontrarozvědky BIS Ladislav Šticha.
Plzeňská policie obvinila v souvislosti s nedělním útokem tří lidí na dvě cizinky v Plasích na severním Plzeňsku osmačtyřicetiletého muže. Muže policie viní z ublížení na zdraví a z výtržnictví a bude pro něj požadovat vazební stíhání, informovala dnes ráno na sociální síti X policie. V neděli v Plasích na severním Plzeňsku napadli tři lidé dvě cizinky, jedna žena musela být převezena do nemocnice. Podle serveru Novinky.cz byly napadené ženy Ukrajinky.
„Kdo je schopen znásilnit, je schopen také bojovat za svou vlast. Netvrdím, že nutně jenom v zákopech – mohou dělat ve zbrojních továrnách, odklízet trosky, pomáhat ve zdravotnictví. Nic z toho se neděje,“ prohlásil prezident Miloš Zeman v rozhovoru na CNN Prima News k případu znásilnění v Plzni a Ukrajinců v Česku. Mluvil také o nominaci Roberta Fremra na ústavního soudce nebo o plánu napsat knihu.
Na italský ostrov Lampedusa od soboty doplulo více než 1000 migrantů, celkem tam zatím přistály skoro čtyři desítky lodí. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Italská pobřežní stráž navíc na ostrov převezla 45 utečenců, které zachránila po potopení jejich člunu. Papež František řekl, že opakující se tragické nehody lodí s migranty jsou „otevřenou ránou lidstva“. V sobotu na Lampedusu dorazilo dohromady 27 lodí, na nichž plulo 718 lidí.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny stojí o to zůstat, pracovat a žít v Česku. Země se však podle toho příliš v některých ohledech nechová. Jak ukázal čerstvý průzkum agentury PAQ Research, většina ukrajinských uprchlíků stále pracuje i výrazně pod svou kvalifikaci, rodiny s dětmi se potácí na hranici chudoby a vláda stále pokulhává s dlouhodobější strategií integrace. Co by mohlo být značně pozitivním vlivem pro českou ekonomiku, může mít brzy naopak negativní dopady.
Stát sebral pracujícím uprchlíkům prakticky všechnu podporu, napsal na twitteru sociolog Daniel Hůle, který působí v Člověku v tísni. Běžencům, kteří mohou pracovat, bude nově stát hradit nouzové ubytování pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál budou mít jen děti, senioři či postižení, tedy zranitelné skupiny. Nová pravidla podpory uprchlíků začala platit v sobotu, tedy v první červencový den.
V hotelu Šumava ministerstva vnitra v Kašperských Horách mohou i po 1. červenci, kdy začne platit novela lex Ukrajina, zůstat bydlet i ukrajinští uprchlíci, kteří nepatří mezi děti, seniory či postižené. Budou si ale muset za ubytování platit. Částku 613 korun na den, kterou jim spočítalo ministerstvo, si ale nebudou moci dovolit. Měsíčně to vychází podle počtu dní na 18.390 až 19.003 korun. Řekla to majitelka hotelu Nebespán Sabina Kmecová, která napsala o jejich bezvýchodné situaci otevřený dopis ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN).
O nové migrační reformě EU, která se v Česku dočkala tvrdé kritiky z řad opozice, bude v Polsku rozhodovat referendum. V Česku za její schválení schytal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku. Sám Rakušan odmítl, že by se jednalo o systém kvót. Premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil a uvedl, že je reforma o povinné solidaritě v zájmu České republiky. Podle kritiků však podkopává suverenitu České republiky rozhodovat o tom, kdo se na území státu bude nacházet.
Podpora pro uprchlíky se od července změní. Humanitární dávka má sloužit nejen jako příspěvek na pokrytí základních potřeb, ale i na náklady bydlení. Úřady práce by mohly lidem s vízem k ochraně při výpočtu dávky zohlednit 3000 korun na osobu v bytě, který jeho majitel zanesl do bytové evidence. V ostatním bydlení by to mohlo být 80 procent částky, tedy 2400 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které započitatelné náklady na bydlení stanovuje. Ministerstvo práce odhaduje, že by měsíční výdaje na upravenou podporu mohly činit asi 920 milionů korun.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která začala před rokem, musely svou zemi opustit stovky tisíc lidí. Odešli hlavně do blízkých zemí, Slovenska, Polska, Německa i Česka, které přijalo na počet obyvatel největší množství běženců. Pohled Čechů na Ukrajince se podle expertů zlepšil a uprchlíkům se podařilo poskytnout základní pomoc, stále je ale prostor pro zlepšování. Klíčovou otázkou bude, jakou reintegrační politiku Kyjev nastaví, jinak je možné, že se lidem nebude chtít po válce na Ukrajinu vracet.
Podpory pro ukrajinské uprchlíky před ruskou vojenskou invazí zřejmě čekají změny. Od července se zpřísní podmínky pro nárok na humanitární dávku, která má být adresnější. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Úpravy zavede vládní novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou v pátek schválila Sněmovna hlasy téměř všech přítomných poslanců.
