Ukrajinci v Česku: Stát brzy zkrátí uprchlíkům část pomoci, dávky jim ale zvýší
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká republika plánuje od příštího roku zvýšit humanitární dávky pro válečné uprchlíky, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy, senioři nebo osoby se zdravotním postižením. Navýšení podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) reflektuje snahu poskytnout potřebnou podporu těm, kteří to nejvíce potřebují. Naopak už od září se zkrátí doba, po kterou budou moci Ukrajinci využívat bezplatné ubytování.
Zvláštní pozornost bude věnována zdravotně postiženým, u nichž se humanitární dávky pro děti od příštího roku zvýší na 11 835 korun měsíčně (ze současných 5235 korun) a pro dospělé na 11 690 korun (z nynějších 7290 korun). U ostatních uprchlíků mají dávky zůstat stejné. Zdraví dospělí mají v současné době nárok na měsíční humanitární dávku ve výši 4860 korun a děti také 4860. U dospělých se pak od šestého měsíce po udělení dočasné ochrany snižuje. Humanitární dávku ale podle ministerstva práce a sociálních věcí čerpá už asi jen čtvrtina uprchlíků z Ukrajiny.
Zvýšení těchto dávek je reakcí na fakt, že uprchlíci z Ukrajiny nemají přístup k českému dávkovému systému, včetně příspěvku na péči či mobilitu, ani nárok na průkaz ZTP. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že téměř polovina zdravotně postižených uprchlíků spadá do kategorie druhého stupně závislosti, což bylo jedním z hlavních důvodů pro nastavení těchto částek.
Navzdory těmto opatřením se očekává, že mnoho zdravotně postižených uprchlíků opustí Českou republiku kvůli změnám v podmínkách pro humanitární ubytování. Od září se totiž zkrátí doba, po kterou mají uprchlíci nárok na bezplatné ubytování, a to ze 150 na 90 dní. Zároveň skončí výjimka pro zranitelné osoby.
S omezením nouzového ubytování souvisí také zvýšení příspěvků na bydlení pro zranitelné osoby, které vzrostly ze 4800 na 6000 korun, a pro ostatní uprchlíky z 3000 na 4000 korun. Tento krok má pozitivně ovlivnit především matky s dětmi, které tvoří velkou část uprchlíků z Ukrajiny.
Přestože ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dříve hovořil o možnosti začlenit od ledna 2025 uprchlíky do českého dávkového systému, vláda nyní od tohoto plánu ustupuje. Kabinet se aktuálně zaměřuje na pokračující poskytování humanitárních dávek a přípravu nového systému „superdávky“, který má být zaveden v blízké době.
V Česku vzrostl po vypuknutí války raketově počet cizinců a aktuálně se blíží 10 procentům naší populace. „Z toho milionu cizinců, kteří jsou registrováni na našem území, je více než 570 tisíc občanů Ukrajiny,“ uvedl na jaře policejní prezident Martin Vondrášek. Zhruba 200 tisíc Ukrajinců tu nicméně bylo už před válkou. Podle nejnovějších dat ministerstva vnitra je tedy v Česku v současné době asi 370 Ukrajinců s takzvanou dočasnou ochranou. Necelá třetina (120 tisíc) uprchlíků si u nás ale našla legální zaměstnání, což podle ministerstva práce a sociálních věcí pomohlo pozitivní bilanci. To znamená, že dnes uprchlíci do státního rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají.