Někteří ukrajinští uprchlíci se z Česka pravidelně vracejí do své domoviny. Za rodinou a známými, zkontrolovat majetek nebo třeba k lékaři. Současná pravidla válečným uprchlíků návrat do země, kde probíhá válka, nezakazují. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale mají na finanční podporu nárok pouze ti, kteří se zdržují v Česku. Pokud odjedou a policie to zjistí, o nárok na uprchlické dávky přijdou.

I když jsou dnes znovu ruskými útoky ohrožena i některá města na západě Ukrajiny, válka probíhá poslední dva roky hlavně na omezeném území na východě země. I proto se část uprchlíků původem ze západu vrací ze zemí, kde dostali dočasnou ochranu, čas od času domů. Svědčí o tom i většinou zaplněné vlaky a autobusy z Prahy do Lvova. V prvních měsících konfliktu přitom na Ukrajinu jezdily prakticky prázdné.

Uprchlíkům v návratu česká vláda nebrání a podle ministra vnitra Rakušana je to logické. „Uprchlíci určitě mají mít možnost vracet se zpět do vlasti a navštěvovat své rodiny, toto jim nemůžeme upírat,“ uvedl ministr pro Echo24 v odpovědi na dotaz ohledně možného zneužívání dávek. Nemělo by ale docházet k tomu, že uprchlíci budou v Česku pobírat pomoc, zatímco většinu času pobývají doma na Ukrajině. Tomu podle Rakušana pomohou zabránit častější kontroly.

Rakušan: Zvýšili jsme intenzitu kontrol

Kontrolovat, zda se uprchlíci zdržují na adrese, kde mají hlášený pobyt, může cizinecká policie nebo přímo zaměstnanci ministerstva vnitra. „Podle zákona platí, že na dávky mají nárok jen ti, kteří se nacházejí na našem území. Pokud odjedou a pobytové kontroly ministerstva vnitra nebo policie to zjistí, zrušíme jim místo pobytu a nárok na dávky tak ztratí. Intenzitu kontrol jsme zvýšili, abychom účinněji bránili zneužívání systému,“ dodal Rakušan.

Vzhledem k vysokému počtu ukrajinských válečných uprchlíků – v ČR jich je aktuálně kolem 370 tisíc – je ale plošný dohled nad pohybem Ukrajinců nereálný. Je také třeba zdůraznit, že policie nemá na starosti pouze Ukrajince, ale pobytové kontroly probíhají i u dalších cizinců, kteří u nás získají azyl.

Česká vláda plánuje od příštího roku zvýšit humanitární dávky pro válečné uprchlíky. Navýšení se má týkat zejména zranitelných skupin, jako jsou děti, těhotné ženy, senioři nebo osoby se zdravotním postižením. Aktuálně mohou zdraví Ukrajinci pobírat humanitární dávku ve výši 4860 korun měsíčně na dospělého i dítě. Ta zůstane stejná. Zvednout se mají od ledna dávky pro zdravotně postižené děti na 11 835 korun měsíčně (ze současných 5235 korun) a pro dospělé na 11 690 korun (z nynějších 7290 korun).

Už od září vláda naopak rozhodla o zkrácení doby, po kterou měli uprchlíci nárok na bezplatné ubytování, a to ze 150 na 90 dní. Zároveň skončila před několika dny výjimka pro zranitelné osoby, tedy i handicapované, které měly doteď nárok na bezplatné ubytování od státu časově neomezený. Uprchlíci mohou aktuálně čerpat také měsíční příspěvek na bydlení ve výši 3000 korun. Ten se od ledna s největší pravděpodobností zvýší.

Tajná dovolená v Afghánistánu

Cestování uprchlíků z rizikových zemích je aktuálně tématem i v Německu, kde se zabývají otázkou afghánských uprchlíků, kteří létají s německými cestovkami do Afghánistánu na dovolenou. Do země přitom jinak nyní nedeportují ani těžké zločince. O změně se však už debatuje. V zemi je jich přibližně 300 tisíc, tedy o něco méně než Ukrajinců u nás.

Informace o cestování Afghánců, kteří v Německu pobírají podporu, nedávno rozhořčila vládního zmocněnce pro migraci Joachima Stampa (FDP). „Úřady musí zajistit, aby lidé, kteří u nás požádali o ochranu, ale jsou na dovolené ve své zemi, okamžitě ztratili status ochrany a nemohli v Německu dále zůstat. Tečka,“ uvedl Stamp. Německo podle něj musí zůstat kosmopolitní, ale ne hloupé.