Zemské volby v severoněmeckém Hamburku – to asi českému čtenáři nebude znít úplně sexy. Hamburk patří k nejmenším z 16 spolkových zemí v Německu, tento proslulý přístav je navíc od konce války většinou doleva. Levice zvítězila i tentokrát. Jenže tentokrát vyhrála o tolik a s tak vyhraněným programem, že patrně můžeme mluvit o novém fenoménu. Je dominance ekolevice v bohatých metropolích obrazem věcí příštích, aspoň tedy v západní Evropě?
V posledních letech Německo masivně přechází na vyrábění elektřiny přes obnovitelné zdroje, mimo jiné výstavbou větrných elektráren.
Němečtí sociální demokraté (SPD) mají od konce listopadu nové vedení, které na některá témata pohlíží jinak, než předchozí garnitura a jejich stávající ministři v koaliční vládě.
Před měsícem se v Praze na fakultě sociálních věd konal obzvlášť povedený workshop pro novináře. Školitel byl z univerzity v Darmstadtu, cílem bylo naučit české novináře, jak pojímat klimatickou krizi a jak ji co nejpůsobivěji – nebo nejhysteričtěji, záleží na úhlu pohledu – podat českému čtenáři. Za to, že takové akce už i na našich univerzitách jdou téměř vždycky jedním, „pokrokovým“ směrem, má odpovědnost konkrétní vedení škol. Avšak tito organizátoři konformity mají polehčující okolnost.
Výběrem nového vedení, které je kritické vůči pokračování velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, se německá sociální demokracie (SPD) vyslovila proti vládě a vydala se levicovou cestou. Tak německá média hodnotí výsledek stranického hlasování, který do spolupředsednické funkce poslal Saskii Eskenovou a Norberta Waltera-Borjanse.
Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Braniborsku se v neděli konaly zemské volby. Podle očekávání v nich výrazně oslabili křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové i demokraté sociální (SPD), kteří jsou koaličními partnery v celoněmecké vládě. Posílila, a to výrazně, protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Nedočkala se ale prvního vítězství na zemské úrovni. Německý tisk upozorňuje, že výsledky voleb dále destabilizují velkou koalici CDU, SPD a CSU v Berlíně.
Nedělní zemské volby v Sasku a Braniborsku by mohly zahýbat děním v celém Německu. Očekává se další posílení a možná i premiérové vítězství protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a další oslabení křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové i sociálních demokratů. Vliv by hlasování mohlo mít i na vládní poměry, právě unie CDU/CSU společně s německou SPD by jejich vinou mohly ještě oslabit. Upozorňuje kupříkladu Deutsche Welle.
S dalším nápadem jak zlepšit údajnou ochranu klimatu přišli někteří němečtí politici, především z řad opozičních Zelených a tamních vládních sociálních demokratů.
Němečtí europoslanci zvolení za SPD se snaží zabránit schválení političky CDU Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise.
Policie prověřuje komentáře některých uživatelů sociálních sítí k vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury o redaktorce Českého rozhlasu (ČRo), která mu položila ve středu ve Sněmovně otázky související s případem znásilnění na Litoměřicku. O vyšetřování informoval na twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ředitel ČRo René Zavoral označil Okamurovo vyjádření na sociální síti za útok na podstatu Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média a porušení demokratických principů, na kterých stojí společnost.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Německá sociální demokracie (SPD) zatím neodchází z koaliční vlády s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (CDU). Na tiskové konferenci v Berlíně se tak vyjádřila dosavadní místopředsedkyně SPD Malu Dreyerová, jež je po překvapivém odchodu Andrey Nahlesové z čela strany jedním z trojice politiků, kteří SPD dočasně vedou. Řádného předsedu si sociální demokraté zvolí později.
Strany konzervativní unie CDU/CSU počítají s tím, že koaliční sociální demokracie (SPD) bude i po avizované rezignaci své předsedkyně Andreji Nahlesové pokračovat ve vládě velké koalice. Vyjádřili se tak v neděli jejich předsedové Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Markus Söder (CSU). Také kancléřka Angela Merkelová (CDU) počítá s tím, že její vláda bude s „vědomím zodpovědnosti“ pokračovat v práci.
Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky sociálnědemokratických poslanců ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.
O volném pádu koaličních stran CDU/CSU a SPD nebo katastrofě a noční můře pro sociální demokracii, jejíž budoucnost je nejistá, píší německá média po nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž obě uskupení dosáhla svých nejhorších výsledků. Komentátoři také pátrají po příčinách velkého úspěchu Zelených, kteří s 20,5 procenta naopak docílili svého maxima.
Tvrdou kritiku si vysloužil vlivný šéf německých mladých sociálních demokratů Kevin Kühnert za své návrhy, jak překonat kapitalismus. Počítá v nich například s kolektivizací velkých firem jako je BMW nebo s tím, že každý bude moci vlastnit maximálně ten byt, v němž bydlí. Pronajímání bytů za účelem zisku by podle něj vůbec existovat nemělo.
Stovky lidí se ve čtvrtek odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí kvůli demonstraci sněmovního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) proti „diktátu Evropské unie“. V dolní i horní části náměstí se shromáždila i řada jejich názorových oponentů. Situaci kontrolují desítky policistů včetně těžkooděnců a členů antikonfliktního týmu, některým potyčkám se však zabránit nepodařilo a policejní těžkooděnci později vytlačili odpůrce SPD z místa konání akce.
Obvodní soud pro Prahu 1 uložil bývalému tajemníkovi SPD Jaroslavu Staníkovi roční podmíněný trest kvůli výrokům, které pronesl ve sněmovní restauraci na adresu homosexuálů, Romů a Židů. Muž má také zaplatit 70 000 korun. Podle soudkyně Heleny Králové se dopustil trestných činů podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Rozhodnutí není pravomocné, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání.
Italský vicepremiér a šéf euroskeptické Ligy Matteo Salvini plánuje před květnovými volbami do Evropského parlamentu uspořádat v Římě obří mítink evropských nacionalistických stran. Řekl to v pátek po setkání s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penovou. Salvini dlouhodobě usiluje o vytvoření uskupení nacionalistických stran napříč unijními zeměmi, nepodařilo se mu ale přesvědčit některé klíčové představitele euroskeptických stran.
Poslanci Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová, kteří tento týden opustili hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), vstoupili do nově založeného hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty. Hnutí bylo zaregistrováno v pátek, chce se účastnit voleb do Evropského parlamentu. Volný to v neděli večer oznámil na své facebookové stránce. Uvedl, že hnutí vytvořila bývalá členská základna regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje.
Poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko vystupují z hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Vyplývá to z informací médií. Volný i Bojko se k odchodu z hnutí rozhodl kvůli postupu nového vedení organizace hnutí v Moravskoslezském kraji, která podle Volného přijala do SPD usvědčeného rasistu a neonacistu. Oba poslanci byli do dolní komory Parlamentu zvoleni právě za Moravskoslezský kraj. Vedení SPD vyzvalo Volného, aby se po odchodu z hnutí vzdal i mandátu ve Sněmovně.
Sněmovna možná nevydá poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku. Mandátový a imunitní výbor ve středu vydání nedoporučil. Novinářům to po hlasování výboru řekla místopředsedkyně výboru Taťána Malá (ANO). Sněmovna by o vydání měla rozhodnout na nynější schůzi, předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) před zasedáním uvedl, že pravděpodobně příští středu. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.
Velká koalice není mezi německými občany oblíbená. Třiašedesát procent dotázaných v reprezentativním průzkumu společnosti Emnid pro nedělník Bild am Sonntag uvedlo, že by nebylo špatné, kdyby se ještě letos svazek konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) rozpadl. Pouze 29 procent respondentů uvedlo, že by jim to bylo líto. Mezi příznivci SPD je těch, kteří by předčasný konec velké koalice uvítali, dokonce 73 procent.
Hnutí SPD Tomia Okamury, k jehož agendě patří protiimigrační politika, spustilo ve středu na svém facebookovém profilu anketu, v níž nechalo uživatele hlasovat, zda by Česko mělo přijmout syrské sirotky, jak před časem navrhla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Už ve čtvrtek se však více než 70 procent účastníků hlasování vyslovovalo ve prospěch přijetí sirotků, s čímž jeho režiséři nejspíše nepočítali. Hnutí na to zareagovalo po svém - odstraněním ankety a zlehčovácí, rádoby žertovnou rétorikou.
Pátek přinesl ostrý střet poslanecké sněmovny na téma návrhu na zrušení soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění cizinců z České republiky. Mezi všemi vystupovala řeč v minulosti už mnohokrát kontroverzního poslance SPD Lubomíra Volného, který se nejprve tvrdě strefoval do Evropské unie a posléze se nechal slyšet, že za případem seniora odsouzeného za terorismus stojí takzvaní vítači. Vše završil tím, že vyzval sociálního demokrata Jana Birkeho, který se s ním hádal, aby „šel ven“. Volného vystoupení schytává kritiku na sociálních sítích i od politiků, TOP 09 už podala podnět k mandátovému a imunitnímu výboru, aby se věcí zabýval.
Navrhovaný zákaz zahalování obličeje nebo jeho části na veřejnosti, jak jej prosazují poslanci SPD Tomia Okamury, budou zákonodárci projednávat možná se záporným stanoviskem vlády. Kabinet ANO a ČSSD by měl na středeční schůzi označit restrikci podle podkladů za významný zásah do základních práv lidí.
ANO v komunálních volbách neuspělo tak, jak se čekalo, a také namísto suverénního návratu ODS si v řadě měst lépe vedli regionální politici. Potrestali voliči kandidující strany za to, jak se chovaly ve vládě a sněmovně? V Salonu Týdeníku Echo na tuto otázku odpovídal ředitel výzkumné agentury STEM Jan Hartl a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Ladislav Mrklas, spolu s nimi také poslanec a dvojka na pražské kandidátce ANO Patrik Nacher a staronový starosta čtvrtého pražského obvodu Petr Štěpánek, který je zároveň celostátním předsedou Zelených.
Vydrží Andrej Babiš v premiérském křesle? Napovědět by mohla čtvrteční schůzka předsedy ČSSD Jana Hamáčka s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident zatím o celé aféře kolem Babišova syna mluví jako o „divoké konspiraci“. Sám Babiš však ve středu přítomnost svého syna na Ruskem okupovaném Krymu potvrdil. Budoucnost vlády závisí na postoji ČSSD. Premiér však ve středu jednal i s předsedou SPD Tomio Okamurou, který mu nabídl, že by jeho strana mohla ČSSD případně nahradit. Většina Čechů podle průzkumu Medianu věří, že Babiš brání svým dětem vypovídat.
Velké německé koalici křesťanských stran CDU/CSU a tamější sociální demokracie (SPD) se v průzkumech daří stále hůře. A propad pokračuje i po bavorských zemských volbách z minulého týdne. Unie se sice v zatím posledním průzkumu pro nedělní vydání deníku Bild znovu umístila na první příčce, ovšem se ziskem pouhých 25 procent, což značí hned nekolikaprocentní propad oproti zářijovým šetřením. SPD by volilo jen 15 procent voličů. Posílili jen němečtí Zelení, kteří poskočili na 19 procent.
V neděli 14.října se v sousedním Bavorsku konají volby do zemského sněmu. Jejich výsledek může mít přímý vliv na stabilitu velké koalice, která vládne celému Německu. Tradiční státostraně, CSU, totiž hrozí debakl historických rozměrů.
