Začátkem patnáctého století, zhruba tou samou dobou, co se u nás schylovalo k husitské revoluci, se Čína pod vládou dynastie Ming rozhodla prozkoumat okolní svět. V letech 1405–1433 vyplulo z Číny ne méně než sedm velkých námořních výprav, které dosáhly i tak vzdálených pobřeží, jako je to východoafrické. Kdyby dění na planetě tou dobou sledoval nějaký velký Pozorovatel, řekl by si, že Čína má nakročeno k tomu, ovládnout celou zeměkouli.
Více než 50 000 vojáků a 5000 kusů zbraní a vojenské techniky, včetně 140 letadel a vrtulníků a 60 lodí, se zapojí do strategického velitelsko-štábního cvičení Vostok-2022 (Východ 2022), které se uskuteční od 1. do 7. září v sedmi vojenských prostorech Východního vojenského okruhu a také v Ochotském a Japonském moři. Oznámilo to podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. To také uvedlo, že do cvičení se zapojí také čínské vojenské námořnictvo.
Obavy v Asii. Singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan se nechal slyšet, že situace okolo Tchaj-wanu a především vztahy Spojených států s Čínou jsou natolik mizerné, že mezinárodní situace připomíná dění před první světovou válkou a může ještě dále eskalovat. Řekl to pro singapurský list The Straits Times. Podle jeho předchůdce George Yeoa se Washington s Pekingem zase zbytečně provokují a USA „dráždí pandu“, což státy jihovýchodní Asie znepokojuje za situace, kdy v Bílém domě sedí slabý prezident.
Japonsko zvažuje rozmístění tisícovky střel dlouhého doletu, aby tak zvýšilo svou schopnost protiútoku proti Číně. Informoval o tom v neděli japonský list Jomiuri s odvoláním na vládní zdroje. Střely odpalované z lodí a letadel by podle listu měly být umístěny především v oblasti souostroví Rjúkjú a měly by být schopny zasáhnout pobřežní oblasti Severní Koreje a Číny
Pouhých několik měsíců poté, co rozsáhlé uzavírky v Číně znovu narušily globální dodavatelské řetězce a přinutily mnoho výrobců pozastavit svou práci, země opět zavírá řadu svých továren. Tentokrát není na vině koronavirus, ale intenzivní vlna veder, uvádí server Quartz, který se zabývá globálními ekonomicko-obchodními vztahy. Vlna veder a sucha v jižní Číně kolem povodí řeky Jang-c'-ťiang totiž způsobují pokles hladiny vody za přehradami, což omezuje výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a současně se zvyšuje poptávka po klimatizaci.
Šéfové a vedení největšího investičního fond pro čipy a polovodiče v Číně tzv. „Velkého fondu“, čelí obvinění a vyšetřování z korupce.
Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo dnes čínské ministerstvo obrany. Ministerstvo zároveň pohrozilo tvrdou reakcí na vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Američtí kongresmani na ostrov, který Peking považuje za svou provincii, přicestovali v neděli a dnes se sešli s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.
Na Tchaj-wan dnes dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. Američtí zákonodárci mají během následujících dvou dnů v plánu setkání s vysoce postavenými tchajwanskými představiteli, mimo jiné s prezidentkou Cchaj Jing-wen, uvedly světové agentury s odvoláním na americké zastoupení na Tchaj-wanu. Cesta se koná pouhých 12 dní od návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Čína na tuto cestu reagovala dosud největším vojenským cvičením v okolí ostrova a diplomatickými kroky.
Návštěva nejvyšší funkcionářky dolní komory amerického Kongresu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu vzbudila nervózní reakci, již by měli vstřebat i naši zastánci demonstrativních solidárních návštěv této země. Že má jeden z nejvyšších ústavních činitelů USA právo jezdit si, kam chce – v tomto smyslu zněla reakce jak Kongresu (včetně vlivných republikánů), tak administrativy –, je banalita, jíž nemůže diskuse skončit, ale začít.
Čínská armáda ve středu uvedla, že po zhruba týdnu cvičení v okolí Tchaj-wanu „úspěšně splnila různé úkoly“, napsala agentura Reuters. Východní velení čínské armády na sociální síť Weibo oznámilo, že bude situaci v Tchajwanském průlivu i nadále sledovat, pravidelně hlídkovat a pokračovat ve výcviku, aby byla armáda bojeschopná. Prohlášení armády může znamenat potenciální konec několika dní „vojenských her“, ale také signál, že Peking bude na ostrov nadále vyvíjet tlak, píše Reuters.
TikTok není jen další sociální síť na přidávání audiovizuálních obsahů, aplikace je spíše vlk v rouše beránčím. Tvrdí to americký expert tajných služeb a odborník na kyberbezpečnost Brendan Carr. Jeho slova jsou v souladu s dlouhodobým názorem odborníků, kteří varují před tím, že by čínská platforma mohla sloužit jako trojský kůň, který bude sklízet data a informace o lidech z celého světa. Britský parlament už svůj účet na TikToku zrušil.
Zatímco Čína vede rozsáhlá vojenská cvičení u Tchaj-wanu, skupina amerických expertů na obranu a vysloužilých vojáků se ve Washingtonu zaměřila na simulaci případné americko-čínské války o tento ostrov. V rámci „válečných her“ vyhodnocují možný vývoj hypotetické války. O neoficiálním jednání píše zpravodajský portál Bloomberg. Vysloužilci z amerického Pentagonu predikují hypotetickou americko-čínskou válku a předvídají ponuré vyhlídky.
Peking využívá svá vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu k přípravě invaze, uvedl v úterý šéf tchajwanské diplomacie Joseph Wu. Čína podle něj hledá záminky pro zahájení manévrů a jedním z nich byla návštěva šéfky Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Peking zahájil vojenské manévry bezprecedentního rozsahu v okolí Tchaj-wanu minulý čtvrtek bezprostředně poté, co Pelosiová ostrov navštívila navzdory čínské kritice.
Západu se dostatečně nedaří izolovat Rusko a Čínu. Ze skupiny G20, kde je sdruženo dvacet nejmocnějších ekonomik světa, se k protiruským sankcím připojila pouze polovina. USA a Evropa jsou neochotou ostatních členů společenství zaskočeni a lobují za to, aby k dalšímu balíčku sankcí připojily i ostatní země jako Indie nebo Čína. Africké země v současnosti prohlubují své obchodní vztahy s Ruskem i Čínou a připojení se k západním sankcím je pro ně příliš velkou hrozbou. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pokud Čína napadne Tchaj-wan, musí to trvat 48 hodin, aby uspěla, napsal s odkazem na diplomatické zdroje britský deník The Telegraph. Tato strategie se odvíjí od Putinova neúspěchu v dobytí Kyjeva, ze kterého si čínský prezident Si Ťin-pching údajně bere poučení. Podle analytiků z The Royal United Services Institute (RUSI), nejstaršího britského think tanku v oblasti obrany a bezpečnosti, existují hned čtyři možné scénáře, jak by vojenská operace mohla probíhat.
Peking zcela přerušil komunikaci a hovory s Washingtonem, upozorňují vojenští experti. Výzvy zástupců Pentagonu a Spojených států ke svým čínským protějškům zůstávají během tchajwanské krize bez odezvy. Mlčení Pekingu je podle amerických vysokých úředníků „nebezpečným, krátkozrakým a bezohledným krokem“, který zvyšuje riziko eskalace během čínsko-tchajwanského napětí. Vysocí představitelé čínské armády se tento týden nezúčastnili hovorů se svými americkými kolegy, informuje server Politico.
Ministerstvo obrany Tchaj-wanu uvedlo, že do tchajwanské vzdušné obranné zóny proniklo 20 čínských letounů. Čtrnáct jich přeletělo před střední linii v Tchajwanském průlivu, informuje agentura Reuters. Resort obrany také uvedl, že zaznamenal aktivitu 14 čínských vojenských lodí v Tchajwanském průlivu. Podle Tchaj-peje čínská letadla a lodě provádějí cvičení simulující útok na hlavní ostrov Tchaj-wanu. Agentura Reuters ve 14:35 středoevropského času uvedla, že proti čínským letadlům vystartovaly tchaj-wanské stíhačky.
Čínská letadla a válečné lodě v pátek ráno překročily linii, která dělí průliv mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Oznámilo to podle agentury Reuters tchajwanské ministerstvo obrany. Později podle AFP uvedlo, že šlo o 68 čínských letadel a 13 válečných lodí. Vojenské aktivity Pekingu zároveň označilo jako „vysoce provokativní“. Resort obrany dále uvedl, že tchajwanská armáda vyslala letadla, lodě a rozmístila pozemní raketové systémy, aby situaci monitorovaly.
Je jasné, že Čína se snaží stát světovým hráčem číslo jedna. Prvním krokem k tomuto bude obsazení Tchaj-wanu, de facto nezávislého státu, který však Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Zdá se nevyhnutelné, že hlavním konfliktem 21. století bude soupeření Číny a Spojených států. Jestli se bude jednat o druhou studenou válku, nebo tento střet přeroste v plnohodnotný ozbrojený konflikt, je ve hvězdách.
Tchaj-wan jedná se sousedním Japonskem a Filipínami o alternativních leteckých trasách, informovala dnes tamní tisková agentura CNA. Jednání začalo poté, co Čína oznámila vojenská cvičení, které podle ostrova představují blokádu jeho vzdušného a námořního prostoru, což může narušit mezinárodní obchod. Čína oznámila manévry v úterý poté, co na Tchaj-wan k velké nelibosti Pekingu přicestovala předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Letadlo předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové přistálo v hlavním městě Tchaj-wanu Tchaj-peji. Od cíle ostrovní stát navštívit ji tak neodradila ani varování Číny a přesouvání čínské válečné techniky k Tchaj-wanu. Pelosiová je nejvyšším americkým ústavním činitelem, který Tchaj-wan navštívil za posledních 25 let.
Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou eskaluje kvůli očekávané návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Čína poblíž Tchaj-wanu zahájila vojenské cvičení, naplnila tak svou výhrůžku „tvrdé reakce“, v případě, že na území samostatného a demokratického Tchaj-wanu, který si ale nárokuje, přicestuje americký zákonodárce.
Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zamotala Bílému domu ještě více hlavu, když se chystá na cestu po Asii, při níž by mohla vyrazit i na Tchaj-wan, což by ale porušilo přísnou politiku „jedné Číny“. Čínský prezident Si Ťin-pching při telefonátu s americkým prezdentem Joem Bidenem tento týden řekl, že Spojené státy by si neměly „zahrávat s ohněm“, pokud jde o přístup k Tchaj-wanu. Podle agentur Reuters a AFP to uvádějí čínská státní média.
Čínský miliardář Jack Ma vlastnící Ali Baba Group, podle některých zdrojů největší společnost na světě, se plánuje vzdát kontroly nad společností Ant Group. Ta je k jeho konglomerátu přidružená, uvedl Wall Street Journal. Ant Group platila za světově nejhodnotnější společnost zabývající se finančními technologiemi. V listopadu 2020 byla její hodnota odhadnuta na zhruba 313 miliard amerických dolarů. Ovšem po regulačním zásahu, který v roce 2020 zmařil první vstup na burzu, se musela společnost restrukturalizovat.
Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že Spojené státy by si neměly "zahrávat s ohněm", pokud jde o přístup ke Tchaj-wanu. Upozornil na to amerického prezidenta Joea Bidena během jejich dnešního telefonátu. Podle agentur Reuters a AFP to uvádí čínská státní média. Přístup ke Tchaj-wanu je v těchto dnech znovu v centru napjatých americko-čínských vztahů kvůli spekulacím o nadcházející návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Vztahy Číny se Spojenými státy a Evropou prudce ochladly. Asijská velmoc proto zahajuje novou vlnu diplomatického snažení v Africe. Cílem strategie jsou země bohaté na přírodní zdroje a udržování přátelských vztahů s povětšinou autoritářskými vůdci, které nijak neovlivňují konkurenční síly ze Západu, napsal list The New York Times. Čínské upevňování africké loajality je součástí velkého geopolitického soupeření, které zintenzivnilo od začátku války na Ukrajině.
Čína se učí na ruských zdarech a nezdarech, mapuje postup Moskvy při invazi na Ukrajině a inspiruje se tak pro své plány na invazi na Tchaj-wan, říká šéf CIA William Burns. Podle šéfa amerického sboru náčelníků štábů Marka Milleyho se navíc čínská armáda během posledních pěti let stala výrazně agresivnější a nebezpečnější. "Nepodceňoval bych odhodlání prezidenta Si prosadit kontrolu Číny nad Tchaj-wanem," řekl Burns.
Začínající čínská spisovatelka Miffy Guová jednoho červnového rána jako obyčejně klikla na rozsáhlý on-line dokument, v němž si ukládala nepublikované kapitoly svého románu na pokračování. To, co následovalo, v milionech čínských uživatelů internetu brzy vyvolalo strach a frustraci z nejnovějšího zásahu vlády do jejich on-line života, uvedl list The Wall Street Journal. Místo toho, aby Guová soubor bez problémů otevřela, zobrazila se jí varovná zpráva: „Tento dokument může obsahovat zakázaný obsah. Přístup byl pozastaven.“
Strategie „nulového covidu“ čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy uzavírání celých oblastí, přinesla téměř nulový hospodářský růst. Doby, kdy se druhá největší ekonomika světa chlubila dvojcifernými přírůstky, jsou nenávratně pryč. Čína dokázala ve druhém čtvrtletí meziročně vykázat pouze 0,4% růst, což je pokles ze 4,8 % v prvním čtvrtletí. Výsledky přispěly k obavám z blížící se globální recese.
V čínské finanční metropoli Šanghaji se objevila nová subvarianta koronaviru omikron BA.5.2.1, řekl v neděli na tiskovém brífinku zástupce městských zdravotnických služeb Čao Tan-tan. Případ byl zjištěn 8. července ve finanční čtvrt Pchu-tung a podle čínského činitele souvisí s nákazou ze zahraničí. „Naše město v poslední době stále hlásí další lokálně přenesené pozitivní případy a riziko šíření epidemie ve společnosti zůstává velmi vysoké,“ uvedl Čao.
