Týden před prvním kolem slovenských prezidentských voleb mají vládní kandidát Peter Pellegrini i představitel progesivistické opozice Ivan Korčok přibližně stejnou podporu voličů, kolem 37 procent hlasů. Ve druhém kole by zvítězil Pellegrini.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?
Česká vláda se nově nekamarádí s vládou Slovenska, je na ni bohovsky naštvaná. Potřebu sdělit to světu měla minulý týden, když oznámila, že společné, symbolické zasedání obou vlád na začátku května se odkládá na neurčito. Vygradovalo to oficiózním přijetím, jehož se dostalo lídrovi slovenské opozice Michalu Šimečkovi. Předseda Progresívného Slovenska šel v Praze doslova z ruky do ruky, po termínech u ministrů vnitra, zahraničí a předsedkyně sněmovny o den později čekal Šimečku v Kramářově vile sám předseda vlády Petr Fiala.
Slovenská vládní koalice se podle názoru některých tamních médií snaží návrhem nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) o ovládnutí této veřejnoprávní instituce. Novinka totiž počítá kromě jiného s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na tuto instituci, či se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem. Do kritiky vlády Roberta Fica se pustily i Český rozhlas a Česká televize. List Pravda naopak sílící debatu o RTVS přirovnal k hysterii.
Po Polsku je okolo tamní veřejnoprávní televize živo i na sousedním Slovensku. Slovenské ministerstvo kultury v kabinetu Roberta Fica totiž připravilo návrh zákona, kterým chce dosáhnout výměny současného ředitele veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) a také posílit vliv státu na RTVS. Vyvolalo tím novou vlnu protestů opozice, která mluví o snaze televizi ovládnout.
Ruská agrese nepřestává vyvolávat vypjaté emoce, které jsou nakonec největší překážkou racionální debaty. Zvláště u nás jsou silné, jednak pro kolektivní pocit poroby za sovětské okupace symbolizované Moskvou. Nemalou roli pro udržení této paměti hrálo pro významnou část společnosti hradní úřadování Miloše Zemana, jenž své odpůrce cíleně dráždil politickými i společenskými vazbami na Moskvu (samozřejmě také na Peking). Činil tak i po protiprávním obsazení Krymu a ruských válečných operacích na Kavkaze. Ruský režim navíc představuje, stejně jako Čína, autoritářsky řízenou společnost.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) začíná být podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) kvůli svým výrokům bezpečnostním ohrožením Česka. Lipavský to řekl v neděli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Babiš v tomto týdnu kritizoval rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenskou vládou. Uvedl, že premiér Petr Fiala (ODS) úplně ničí česko-slovenské vztahy. Babiš v reakci označil za hrozbu pro českou bezpečnost a suverenitu naopak Piráty.
Roztržka mezi Prahou a Bratislavou nabyla jakési oficiální podoby ve středu, okatým oznámením české vlády, že ruší konzultace se slovenskou vládou. Včera, kdy Petr Fiala v Kramářově vile přijal opozičního lídra, předsedu strany Progresívné Slovensko Michala Šimečku, vyvrcholila. Český premiér včera překročil hranici od jakés takés zodpovědnosti k politické iracionalitě. Jedna věc je mít s vládou sousední země rozpory. Střet s Robertem Ficem se týká rusko-ukrajinské války, přičemž kupodivu v konkrétním konání vlád žádné velké rozdíly nejsou. Slovensko určitě nedělá protiukrajinskou politiku, například na rozdíl od Maďarska z něj na Ukrajinu pořád plynou nějaké zbraně a munice.
Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem, Rusko hájí své zájmy, řekl v pátek šéf slovenské vládní strany SNS a místopředseda parlamentu Andrej Danko. Řešením konfliktu na Ukrajině je podle něj vytvoření demilitarizované zóny po vzoru Kypru. Danko také kritizoval rozhodnutí české vlády pozastavit společná jednání se slovenským kabinetem a českého premiéra Petra Fialu také za jeho schůzku s lídrem slovenské opozice.
Premiér Petr Fiala přijal v pátek na pozadí česko-slovenské roztržky v Praze místopředsedu Národní rady Slovenské republiky a neformálního vůdce tamější opozice Michala Šimečku. Po schůzce s Šimečkou český předseda vlády vzkázal, že i navzdory pozastaveným konzultacím jsou vztahy mezi oběma zeměmi „na výborné úrovni“. Fiala po středečním jednání vlády poněkud překvapivě ohlásil, že česko-slovenské mezivládní konzultace se v příštích týdnech či měsících neuskuteční.
Ochlazení vztahu mezi Českem a Bratislavou rozhodnutím vlády Petra Fialy (ODS) o odložení společných konzultací se formálně odrazí především ve zrušení společného zasedání. Sám premiér Fiala uvedl, že obě země budou pokračovat v bilaterálních vztazích, ale Česko nemůže zavírat oči nad tím, že se v zásadních otázkách se Slovenskem rozchází. Oslovení experti pro Echo24 řekli, že současná situace se v řadě aspektů podoba vztahu ČR s někdejší slovenskou vládou Vladimíra Mečiara.
Mírové rozdělení Československa bylo něco ve světových dějinách nevídaného. Zatímco na Balkáně se v krvavých orgiích rozpadala Jugoslávie, Češi a Slováci se domluvili na poklidném rozpuštění státu. Odměnou jim byly nějakých třicet let trvající nadstandardní vztahy. Nyní jsou ale obě země na pokraji války, tedy alespoň pokud můžeme soudit z reakcí na ohlášení premiéra Petra Fialy, že přerušuje společné konzultace s kabinetem Roberta Fica. Odůvodnil to rozdílnými názory na klíčová zahraničněpolitická témata, hlavně ohledně konfliktu na Ukrajině.
Češi a Slováci spolu přestávají mluvit, napsal portál polského listu Rzeczpospolita v reakci na středeční oznámení české vlády, že pozastavuje mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Podle maďarského serveru Telex.hu klín mezi Česko a Slovensko vrazilo Rusko. Češi ohlásili, že pozastavují mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rostoucím obavám Prahy ohledně kurzu, který Bratislava nabírá za Ficovy vlády, napsala Rzeczpospolita.
Společné jednání vlád je podle premiéra Petra Fialy (ODS) mimořádným a nadstandardním formátem. Skutečnost, že se neuskuteční konzultace českého a slovenského kabinetu, neznamená, že se nebudou konat dvojstranná jednání a debaty o spolupráci v konkrétních oblastech, řekl ministerský předseda při čtvrtečních sněmovních interpelacích na dotaz Tomáše Kohoutka (ANO). "Naším zájmem nejsou zájmy maďarského premiéra Viktora Orbána," řekl také Fiala.
Slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek pokračoval v kritice rozhodnutí české vlády pozastavit konzultace s jeho kabinetem. Prohlásil, že odmítá, aby někdo z čistě politických důvodů ohrožoval fantastické vztahy mezi Čechy a Slováky čistě z politických důvodů. Už ve středu šéf slovenského kabientu tvrdil, že česká vládní garnitura se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině.
Rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica budí velké emoce u nás i na Slovensku. Zatímco jedna strana hovoří o tom, že s ohledem na Ficovy postoje například k válce na Ukrajině se nedalo nic dělat, druhá strana – například česká opozice – mluví o obrovské chybě a ničení přátelství s historickým diplomatickým partnerem. Česko a Slovensko se v zahraniční politice liší zejména v postoji k válce na Ukrajině.
Slovenské ministerstvo zahraničí kritizovalo Nizozemsko kvůli připravované akci o politické situaci na Slovensku, která se má ve čtvrtek uskutečnit v prostorách jeho velvyslanectví v Česku. Ministerstvo si kvůli tomu předvolalo nizozemskou velvyslankyni na Slovensku Gabriellu Sancisiovou, které sdělilo své výhrady. Nevládní organizace Centrum pro informovanou společnost v reakci na slovenské výhrady na síti X uvedla, že je pořadatelem akce, nizozemské velvyslanectví pouze poskytlo prostory.
Česko-slovenské mezivládní konzultace se v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Česko a Slovensko podle něj mají řadu společných témat, které je namístě rozvíjet. Existují ale výrazné rozdíly v názorech na klíčová zahraničněpolitická témata, řekl. Lídr slovenské opozice Michal Šimečka (Progresivní Slovensko) krok české vlády označil za "nejhorší moment od vzniku samostatných republik".
Slovenské prezidentské volby, které se konají už za necelé tři týdny, jsou zatím naprosto ve stínu činnosti vlády Roberta Fica, jehož radikální politika může nakonec uškodit favoritovi voleb – šéfovi koaličního Hlasu – Peteru Pellegrinimu. Ten s největší pravděpodobností svede těsný souboj s bývalým ministrem zahraničí Ivan Korčokem. Fico se v posledních týdnech ostře vymezuje vůči pomoci Ukrajině. Oslovený expert očekává, že pravá bouře přijde až po volbách.
Budapešť premiéra Viktora Orbána by v budoucnu chtěla posílit regionální spolupráci "mezi svrchovanými státy", kam Orbán podle MTI zařadil Slovensko premiéra Roberta Fica, Srbsko a případně také Rakousko, podle výsledku tamních voleb. Toto možné rakousko-maďarsko-slovensko-srbské partnerství by podle něj mělo doplnit stávající kooperaci v rámci V4, kde je Maďarsko a Slovensko společně s Polskem a Českem. Orbán se přitom domnívá, že V4 by neměla být opuštěna, "dokud zůstává životaschopná".
Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Překvapila ho prý vyjádření o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Slovensko odmítá poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Slovenský premiér Robert Fico při setkání premiérů visegrádské skupiny v Praze tento týden například označil za "militantní" pondělní summit v Paříži o pomoci Ukrajině. "Neslyšel jsem tam jediné slovo o míru a mírových jednáních," řekl.
Slovensko přichází o svou protivzdušnou obranu. Premiér Robert Fico ve svém sobotním videu na Facebooku oznámil, že dostal avizo z Říma, že Italové stahují ze Slovenska svůj protivzdušný systém Mamba, který zemi chránil, protože ho potřebují jinde. Slováci přitom brzy po začátku ruské invaze poslali na Ukrajinu svůj ruský protivzdušný systém S-300. Bratislavě za něj západní země poskytly svou protivzdušnou ochranu, která teď ale končí.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se dnes na okraj diplomatického fóra v tureckém městě Antalya setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ten sdělil, že Moskva je připravena na obnovu vztahů s Bratislavou. Tuto snahu již dříve avizoval premiér Robert Fico. Ve stejnou dobu se sešel slovenský ministr obrany Robert Kaliňák v USA se svým americkým protějškem.
Slovenský ústavní soud pozastavil platnost části změn v trestním právu, které kritizovaly instituce Evropské unie, slovenská opozice i prezidentka Zuzana Čaputová. O jejich ústavnosti rozhodne později. Informovala o tom dnes slovenská televize Markíza. Podle listu Denník N se rozhodnutí ústavních soudců týká plánovaného snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích dob trestných činů, což patří ke klíčovým částem novely. List dodal, že soud naopak nepozastavil platnost ustanovení o zrušení elitního útvaru prokuratury, který by měl zaniknout 20. března.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně novinářům dnes řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti.
Slovenská vláda dnes navrhla na nového šéfa civilní tajné služby SIS náměstka ministra spravedlnosti Pavola Gašpara, který je synem stíhaného policejního exprezidenta a poslance strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Tibora Gašpara, o jehož možné nominaci se dle informací deníku SME krátce po zářijových parlamentních volbách ve straně mluvilo původně. Šéfa SIS podle zákona jmenuje hlava státu. Opozice vládní nominaci kritizovala.
Evropská komise oznámila, že bude muset začít jednat proti Slovensku, kterému hrozí pozastavení eurofondů nebo pokuta, pokud nezastaví legislativní řízení a zrychlené přijetí změn v trestním právu. "Naléhavě Vás žádáme, zastavte zrychlené legislativní řízení," uvádí komise. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders vyzval slovenskou vládu, aby se vzdala snahy o zrychlené přijetí změn v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury či snížení trestů za korupci.
Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury (ÚSP). Poslanci vládní koalice pod vedením premiéra Roberta Fica (Směr-SD) kromě jiného prosadili až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Vládní předlohu novely trestního zákoníku a dalších zákonů už dříve kritizovaly například slovenské opoziční strany a evropské instituce.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš sdělil, že slovenský Ústavní soud pouze potvrdil, že oproti zaběhnuté praxi musí v kauze evidence u československé tajné policie StB žalovat jinou instituci. Žalovaným podle soudu neměl být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), nýbrž tamní ministerstvo vnitra. Babišovi právníci už takovou žalobu podali, uvedl expremiér. Řekl také, že se v kauze bude soudit klidně do konce života, nikdy se nevzdá a své jméno očistí.
Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Vyplývá to z oznámení ústavního soudu, podle kterého o tom příslušný senát rozhodl na neveřejném jednání 1. února. Babiš už loni oznámil, že jeho právníci podali v případu novou žalobu.
