Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně novinářům dnes řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti.

Nevyužití práva veta, k jehož prolomení má vládní koalice ve sněmovně dostatek hlasů, Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumaní novely. Ta počítá až na výjimky se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu a se zkrácením promlčecích lhůt trestných činů, a to už od poloviny března. O pět dnů později by pak měl být zrušen elitní útvar prokuratury ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz, mimo jiné z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-sociální demokracie nynějšího premiéra Roberta Fica.

Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů nabude právní moci, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly pravomocně uzavřít. To platí i pro případ, že by až později byla ustanovení schváleného zákona zrušena či zpřísněna nebo jejich platnost pozastavena.

"Napadáme tu novelu jako celek z procesních důvodů. Jsem přesvědčena, že nebyly přítomné důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení. Zároveň v podání k ústavnímu soudu ovšem upozorňuji na konkrétní nedostatky, kde protiústavnost dosahuje značné intenzity," řekla Čaputová.

Čaputová uvedla, že ve sporu o nabytí právní moci změn v trestním právu se hraje o čas. Dodala, že k posouzení dostala zákon nestandardně až po šesti dnech od jeho schválení. Zákon bude po prezidentčině podpisu odeslán ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, což má na starosti ministerstvo spravedlnosti. V případě, že ústavní soud vyhoví návrhu Čaputové na pozastavení právních účinků změn v trestním právu, bude toto rozhodnutí závazné až po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů.