Byl bych špatným lidovcem a špatným členem vlády, pokud bych nechtěl být předsedou KDU-ČSL. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Dále hovořil nejen o nutné změně ve vedení strany, ale také o vyjednávání o státním rozpočtu, o cenách potravin a vrátil se i k jarním protestům zemědělců a k tomu, jak se podle něj nová Evropská komise postaví ke Green Dealu.
Ve věku 81 let zemřel ve čtvrtek někdejší předseda Československé strany lidové (ČSL) a bývalý federální poslanec Josef Bartončík. S odvoláním na jeho syny Michaela a Josefa o tom informoval server Novinky.cz. Pohřeb politika bude podle serveru příští týden, nejspíš ve středu. Právník a dlouholetý lidovecký politik se narodil 18. března 1943, předsedou Sněmovny lidu federálního parlamentu byl od prosince 1989 do června následujícího roku.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
V koaliční KDU-ČSL se podle všeho rýsuje další uchazeč o křeslo příštího předsedy strany – podle informací deníku Echo24 se jím má stát bývalý šéf lidovců a současný senátor Jiří Čunek. Politik, který stranu vedl v letech 2006 až 2009, se nijak netají nespokojeností s aktuálním vedením strany pod Marianem Jurečkou a rozkymácením lidovců. Čunek na možnou kandidaturu opatrně kýve, dodává nicméně, že další kroky závisí na jeho případném úspěchu v zářijových krajských a senátních volbách.
Mezi posledními příspěvky ministra zemědělství Marka Výborného na sociálních sítích zůstává ten, v němž bývalý lidovecký předseda propaguje omezení pyrotechniky. Společně s ním také šéf resortu pro místní rozvoj Petr Hladík. Oba dva možná kandidáti do čela KDU-ČSL. Léto přináší nejen prázdniny a teplé dny, ale také některé kuriózní nápady. V posledních týdnech strana představila několik kontroverzních opatření, která podle mnohých nejsou úplně efektivní a jen těžko pomáhají lidovcům odrazit se od špatných výsledků v průzkumech.
Nejvyšší správní soud (NSS) si vyžádal volební dokumentaci z řady okrsků napříč Českem, zejména ze Zlínského kraje. Důvodem je stížnost dosavadní lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která zpochybnila zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09), a to s ohledem na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů. Šojdrová pro Echo24 řekla, že ze stížnosti na zvolení kolegy z koalice Spolu radost. Případný úspěch stížnosti by pomohl i předsedovi strany Marianu Jurečkovi, který podmínil obhajobu funkce ziskem dvou europoslanců.
Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.
Plán KDU-ČSL „trestat“ bezdětné osoby vyššími daněmi má reálné obrysy. Řekl to poslanec lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že v této věci jednali s předsedou strany a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ten se podle Bělobrádkových slov snaží jednat i s opozicí. Naopak proti návrhu už se veřejně vyjádřily strany, s nimiž jsou lidovci ve vládní koalici. KDU-ČSL své návrhy představila na dubnové konferenci o rodinné politice.
Vedení lidovců se změní. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), jehož jméno je často skloňováno v souvislosti s možným převzetím funkce předsedy strany po Marianu Jurečkovi, pro Echo24 řekl, že je o tom přesvědčený. Podle expertů je Grolich jedním z mála současných představitelů strany, který splňuje parametry charismatického lídra bez problematické minulosti. Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy na říjnovém sjezdu stanovil zisk dvou europoslanců.
Asi nejčastěji skloňovanými kandidáty na nástupce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou ministři Petr Hladík a Marek Výborný, respektive jihomoravský hejtman Jan Grolich. V kuloárech ale zaznívají i další jména, mezi nimi také bývalý dlouholetý předseda a nynější poslanec Pavel Bělobrádek. Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy na říjnovém stanovil zisk dvou europoslanců.
Lidovci v evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, čímž nebyla splněna podmínka, kterou si sám stanovil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro potenciální obhajobu své funkce. Uvnitř strany se tak už začíná řešit, zda Jurečka své slovo dodrží, respektive, kdo by ho mohl nahradit. Představitelé strany pro Echo24 řekli, že chtějí počkat na říjnový sjezd, podle osloveného experta nicméně straně chybí charismatičtí lídři. Ve hře je přitom hned několik jmen.
Lidovci očekávají, že podzimní volební sjezd přinese změny současného vedení strany. Zda by měl funkci předsedy KDU-ČSL obhajovat Marian Jurečka, většina z oslovených politiků nechce předjímat. Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je nicméně přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. Sjezd se koná v Olomouci 18. a 19. října, měsíc po krajských a senátních volbách.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti za výsledky víkendových eurovoleb, ve kterých jeho strana ztratila jeden z dvou mandátů, a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Napsal to v dopise spolustraníkům, který má k dispozici agentura ČTK. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a sám sobě stanovil několik podmínek pro možnou obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu.
Pouze částečný evropský volební úspěch koalice Spolu představuje výzvu pro šéfa lidovců Mariana Jurečku, který se v čele strany po řadě neúspěchů a skandálu s vánočním večírkem v den střelby na filozofické fakultě nedrží úplně jistě. Jurečka si totiž stanovil několik podmínek pro to, aby mohl jako předseda KDU-ČSL pokračovat, straně se ale pod jeho vedením mimo jiné nepodařilo získat alespoň dva europoslance.
Šéf KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News potvrdil, že případný neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu bude jednou z podmínek pro jeho odstoupení z čela strany. Jurečka rovněž reagoval na dřívější vyjádření europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který vyjádřil nejistotu nad budoucností koalice Spolu, pokud volby nedopadnou v její prospěch.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala na žádost hnutí ANO na čtvrtek mimořádnou schůzi k tématu migrace. Poslanci se schází jen den před evropskými volbami, v nichž je migrace klíčové téma. A představitelé vládních stran se shodují, že se jedná pouze o součást předvolební kampaně hnutí ANO, které chce na poslední chvíli mobilizovat voliče strachem. Budou tak hlasovat proti schválení programu.
Jen pár dní před evropskými volbami se zdá, že se nakonec bude rozhodovat především mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Podle odborníků se dá očekávat, že výsledek bude záviset nejen na preferencích voličů, ale i na jejich volební účasti. Podle toho, kolik voličů se podaří zlákat expremiéru Andreji Babišovi, se může zadařit ODS, TOP 09 a lidovcům, ale také i menším, částečně protestním a více vyhraněným stranám. Naopak se zdá, že poněkud vyprchává potenciál hnutí STAN a jeho lídryně Danuše Nerudové.
V koalici Spolu se krátce před volbami do Evropského parlamentu vyloupl další spor o místa a šance jednotlivých osobností na společné kandidátce. Konkrétně se koaličním lidovcům nelíbí série videí, v nichž premiér Petr Fiala, ale i další podporují osmičku kandidátky Filipa Bendu. Mezi členy KDU-ČSL zavládla nespokojenost, že kvůli preferenčním hlasům může bratr poslance Marka Bendy přeskočit jejich kandidáty, čímž by oslabil jejich pozice. Šéf kabinetu ministra financí to nicméně ve vyjádření pro Echo24 odmítá.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor zahájil disciplinární řízení vůči lídrovi SPD Tomio Okamurovi kvůli jeho výrokům proneseným na plénu na adresu místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL), sdělila předsedkyně výboru Helena Válková (ANO). Bartošek podal na Okamuru podnět kvůli tomu, že ho na mimořádné schůzi ke korespondenční volbě označil za novodobého Hitlera. Výbor se k záležitosti opět sejde v úterý 9. července.
ODS se podle svého předsedy a premiéra Petra Fialy pokusí přesvědčit další strany vládní koalice, aby ve Sněmovně prosadily výpověď bez udání důvodu do vládní novely zákoníku práce. Proti možnosti propouštění z pracovního poměru se již dříve postavili nejen opozice a odbory, ale i vládní lidovci. Předseda vlády počátkem května uvedl, že programových návrhů koaličních stran mají šanci na prosazení pouze ty, na kterých se shodnou všichni vládní partneři.
Obce budou nejspíš muset od roku 2026 zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová školka. Pokud to neudělají, měly by rodičům přispět na náklady péče. Vznikat by měly od příštího roku sousedské dětské skupiny pro nejvýš čtyři děti. Počítá s tím novela o dětských skupinách, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předloha upravuje pravidla péče, vyplácení státního příspěvku na provoz či úhradu od rodičů.
Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) zahájila na hlavním nádraží v Praze horkou fázi kampaně pro nadcházející červnové volby do Evropského parlamentu. Hlavním heslem kampaně je „Bezpečná Evropa a silné Česko“. „Jsme jediní, kteří mají šanci to dokázat,“ řekl předseda ODS a premiér Petr Fiala. „Puk do branky dotlačíme a hnutí ANO v závěrečné power-play přejedeme,“ dodal lídr kandidátky koalice Spolu Alexandr Vondra.
Poslanci ODS v čele s místopředsedou dolní komory Janem Skopečkem plánují implementovat do liberalizační novely zákoníku práce výpovědi bez udání důvodu, které ostře odmítá KDU-ČSL. Podle Skopečka by tato změna měla pomoci rozhýbat tuzemský pracovní trh. Lidovci naopak říkají, že záměr by ohrozil zranitelné skupiny a celkově jej považují za nepřijatelný. Proti jsou i Piráti a hnutí STAN. Samotná novela je v současnosti v meziresortním řízení.
Po vleklých debatách o možnosti zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno se zdá, že jeho prosazení není zdaleka jisté. Téma rozděluje nejen vládní koalici, kde se proti staví především lidovci, ale problém dělá i opozice. Ukazuje se totiž, že kdyby se zdanění mělo prosadit formou zákona ve sněmovně, pravděpodobně vše zhatí ANO a SPD. A zřejmě nejen oni.
Tomu se lze jen smát. Od slovenských prezidentských voleb uplynulo sotva nějakých deset dní, a z Roberta Fica je najednou spojenec Ukrajiny. Na společném zasedání slovenské vlády s ukrajinskou se Fico pobratřil se svým ukrajinským protějškem (jak jinak ty fotografie mužného objetí charakterizovat?), premiérem země, již před pár měsíci označil za zkorumpovanou a nesuverénní. O kom mluvil, když se mu svěřil, že „možná si naši lidé ani neuvědomují rozsah a rozměr tragédie, které čelíte“? Že by o sobě, když v lednu prohlásil, že v Kyjevě ani žádná válka není?
Koaliční lidovci si v nedělním průzkumu agentury Kantar odnesli tři procenta, čímž potvrdili, že jejich preference se dlouhodobě drží pod hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Stranou navíc také dlouhodobě mávají všemožné kauzy, z nichž poslední je "případ vylučování" bývalého předsedy Cyrila Svobody.
Téma Green Dealu se stalo předmětem ostřejší debaty mezi ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) a bývalou ministryní pro místní rozvoj, současnou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny a lídryní kandidátky do europarlamentu Klárou Dostálovou (za ANO). Podle ní je potřeba v evropském klimatickém balíčku udělat několik změn.
Vláda se postavila neutrálně k návrhu dvou poslanců ODS na zrušení zákazu maloobchodního prodeje ve vybraných státních svátcích, informoval na síti X vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Postoje stran k návrhu se před jednáním vlády rozcházely, když lidovečtí ministři se zrušením zákazu nesouhlasili, naopak členové vlády za TOP 09 a ODS ho podporovali. Zákon nyní dostane k posouzení Sněmovna.
Vláda Petra Fialy se ve středu bude zabývat návrhem dvojice poslanců ODS zrušit nutnost zavřených obchodů o některých státních svátcích. Zatímco sám kabinet zřejmě přijme spíše neutrální stanovisko, daleko živěji bude následně v Poslanecké sněmovně, kde se na návrhu neshodnou ani koaliční partneři.
Předsednictvo lidovců se v úterý distancovalo od výroků a postojů bývalého předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. S návrhem na jeho vyloučení dnes plánoval nejužší vedení oslovit místopředseda lidovců a ministr životního prostředí Petr Hladík. Svoboda dopoledne řekl, že ho zatím nikdo ze spolustraníků nekontaktoval. Předseda strany Marian Jurečka oznámil, že se tématem ještě bude zabývat širší vedení strany.
