Jen pár dní před evropskými volbami se zdá, že se nakonec bude rozhodovat především mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Podle odborníků se dá očekávat, že výsledek bude záviset nejen na preferencích voličů, ale i na jejich volební účasti. Podle toho, kolik voličů se podaří zlákat expremiéru Andreji Babišovi, se může zadařit ODS, TOP 09 a lidovcům, ale také i menším, částečně protestním a více vyhraněným stranám. Naopak se zdá, že poněkud vyprchává potenciál hnutí STAN a jeho lídryně Danuše Nerudové.

Počínaje úterním ránem měly do poštovních schránek i těch posledních voličů dorazit volební lístky. Samotné volby se uskuteční v pátek a v sobotu 7. a 8. června a i když se dříve zdálo, že o vítězi je v České republice předem rozhodnuto, v posledních dnech si situace srovnala. Průzkumy totiž prvním ANO a Spolu obecně přisoudily takřka totožný výsledek vzdálený sotva pár procent a stejný počet potenciálních mandátů.

Přijdou babišovci?

Klíčovým faktorem bude podle všeho volební účast voličů hnutí ANO. Pokud k urnám nepřijdou, dá se očekávat silnější výsledek koalice Spolu a dalších drobných stran, které se s ANO programově částečně překrývají. Kampaň je ze strany šéfa hnutí Andreje Babiše spíše vlažná, je tudíž otázka, jak velké množství věrných dorazí.

„Hnutí ANO nedosahuje ani zdaleka zisků, na které jsme zvyklí ve volbách do Poslanecké sněmovny, což je důsledek toho, že k volbám do EP zpravidla nechodí ani třetina voličů. Především u vlažnějších voličů ANO očekáváme, že jejich účast bude podprůměrná, jako tomu bylo i v roce 2019,“ vysvětlil analytik STEM Martin Kratochvíl.

Ředitel agentury STEM Martin Buchtík dodává, že hnutí ANO částečně bojuje o hlasy voličů SPD. „Můžeme říci, že do určité míry úspěch SPD by byl případně na úkor hnutí ANO,“ řekl Buchtík televizi CNN Prima News. V koalici Spolu je podle něj patrný přeliv mezi jednotlivými stranami. „Velké množství lidí váhá mezi Spolu a STAN, přičemž se mírně víc v tuto chvíli přiklání ke koalici Spolu a Starosty de facto vysávají,“ poznamenal Buchtík s tím, že poslední týden před volbami může situaci ještě změnit.

Politolog Filip Kostelka pak zdůrazňuje, že účast ve volbách do Evropského parlamentu je tradičně nižší než ve volbách do národních parlamentů. „Rozhodně ne všichni voliči, kteří se neúčastní voleb do EP, jsou euroskeptici. Část voličů hlasování nezajímá a další část voličů je spokojená s tím, jak EU fungovala,“ uvedl Kostelka. Přesto očekává, že účast v letošních volbách by mohla být podobná jako v roce 2019, kdy se zúčastnilo necelých 29 procent voličů.

Tváře, nebo Fialovo Česko?

Dalším faktorem, který může ovlivnit výsledky voleb, je popularita jednotlivých kandidátů. Hnutí STAN například staví na ekonomce Danuši Nerudové, která je jednou z nejznámějších kandidátek. Nerudovou zná po nedávné prezidentské volbě takřka každý, což může ovlivnit volební výsledky. Za ní je Lubomír Zaorálek z čela kandidátky SOCDEM a Alexandr Vondra z koalice Spolu. „Paní Nerudová na sebe pravděpodobně váže mladší voliče, ale ten potenciál je dán i novou marketingovou strategií STAN, která je založena na vymezování se vůči zbytku vlády,“ uvedl politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Experti také zdůrazňují, že výsledek voleb může být ovlivněn spokojeností či nespokojeností voličů s domácí politikou. „Přeci jen rozhodující bude spokojenost s domácí politikou, respektive nespokojenost s vládou. Velmi důležitý je i tzv. jádrový volič, z nějž může těžit ANO i Spolu,“ dodává Šaradín. Analytik STEM/MARK Radek Pileček dodává: „Ukazuje se, že ani pravděpodobní voliči jednotlivých uskupení většinově nemají tušení, kdo jimi preferovanou kandidátku do evropských voleb vede.“

Jedním z nejčastějších důvodů pro účast v červnových volbách do Evropského parlamentu má být právě snaha vyjádřit názor na současnou vládu. Další voliči říkají, že chtějí ovlivnit směr a obsah politiky EU. Například třetina chce, aby se v unii řešily konkrétní problémy, jako je změna klimatu, migrace či ekonomika.

Politolog Kostelka zdůrazňuje, že rozdíl v účasti ve volbách do Evropského parlamentu a národního parlamentu je patrný ve většině zemí EU. „V některých zemích, například v Belgii, Lucembursku či Řecku, je volební účast povinná. V některých dalších zemích se volby do EP konají spolu s volbami do jiných národních institucí,“ uvedl Kostelka. Dodal, že počet voleb může ovlivnit volební účast. „Když je voleb hodně, tak to způsobuje únavu voličů, která se promítá do účasti,“ dodal.

V roce 2019 se volební účast ve volbách do EP zvýšila o osm procentních bodů na zhruba 50 procent. Kostelka však neočekává pokles ve srovnání s rokem 2019 a předpokládá, že některé unijní otázky, například migrační krize, klimatické cíle EU či pomoc Ukrajině, budou mít velký ohlas ve společnosti. „Myslím si, že migrační krize hrála nemalou roli při předchozích evropských volbách, kdy poprvé v historii EP došlo k vzestupu volební účasti,“ uvedl Kostelka.

Politická a společenská polarizace rovněž hraje roli v růstu volební účasti. „Polarizace žene volební účast vzhůru, jak ukazují růsty účasti v amerických prezidentských volbách v roce 2020, v loňských parlamentních volbách v Polsku či letošních prezidentských volbách na Slovensku,“ dodal politolog.