V koalici Spolu se krátce před volbami do Evropského parlamentu vyloupl další spor o místa a šance jednotlivých osobností na společné kandidátce. Konkrétně se koaličním lidovcům nelíbí série videí, v nichž premiér Petr Fiala, ale i další podporují osmičku kandidátky Filipa Bendu. Mezi členy KDU-ČSL zavládla nespokojenost, že kvůli preferenčním hlasům může bratr poslance Marka Bendy přeskočit jejich kandidáty, čímž by oslabil jejich pozice. Šéf kabinetu ministra financí to nicméně ve vyjádření pro Echo24 odmítá.

Video, které Fiala zveřejnil na sociálních sítích, prezentuje Bendu jako klíčového a dlouholetého člena ODS, což by mohlo zvýšit jeho šance na zvolení na úkor lidoveckých kandidátů – alespoň to si myslí někteří členové strany, kteří podporu Bendy považují za neférovou, jelikož podle nich může poškodit koaliční partnery.

„Kdyby tam zmínil lídra a kandidátku Spolu, bylo by to lepší, ale volil jiná slova. Nemyslím si, že by to bylo korektní,“ sdělil Deníku N šéf senátorského klubu KDU-ČSL Josef Klement. Podle něj je to věc, která by se měla řešit na úrovni koalice. „My lidovci žádnou kroužkovací kampaň neděláme a byli jsme ve Spolu dohodnutí na tom, že ji ani dělat nebudeme,“ dodal lidovecký europoslanec a čtyřka na kandidátce Tomáš Zdechovský.

Primární obavou lidovců je, aby Benda nepřeskákal jejich o příčku lépe umístěného kandidáta Františka Talíře. V rámci Spolu totiž platí dohoda, že všichni víceméně relevantní kandidáti mají být seřazeni do desátého místa a že se na kandidátku nemají umisťovat takzvaní skokani, jejichž vykroužkování voliči by je posunulo před kolegy. I proto například v minulosti vadila potenciální kandidatura exministra financí Miroslava Kalouska. Ten o angažmá v Bruselu stál, strany koalice mu ale nevyhověly.

Sám Benda, který jinak řídí kabinet ministra financí Zbyňka Stanjury, pak nějaké nadržování vylučuje. „Pan premiér natočil video k podpoře mé kandidatury stejně jako dalším kandidátům ODS, které dobře zná, a já mu za to děkuji. Upozornil na můj příběh a zkušenosti, nevyzýval ke kroužkování. Nemohu mluvit za pana premiéra, ale jsem si jist, že je rád za kroužek jakémukoliv kandidátovi SPOLU, protože to znamená hlas pro celou koalici,“ uvedl v reakci na zprávu pro deník Echo24.

Podobně hovoří i „ohrožený“ Talíř, vášně spíše krotí. „Asi překvapím. Každý hlas pro Spolu je hlas pro vítězství celku. Když někdo chce promluvit do pořadí, nemám s tím problém. Řešit kroužkování, kdo by koho mohl skočit, mi není blízké. Neusínám s představou, že Filip Benda bude skákat přese mě,“ odpověděl Deníku N Talíř.

Případ Hayato

Kroužkování je častou taktikou, jíž voliči uplatňují své preference. V roce 2021 na ni nicméně ve sněmovních volbách doplatili Piráti, když většina voličů namísto strany Ivana Bartoše kroužkovala hnutí STAN a volební systém nakonec Pirátům v dolní komoře přisoudil pouze čtyři křesla.

Poněkud paradoxně potírání skokanů a kroužkování zastavilo kandidaturu lidoveckého poslance Hayata Okamury, který měl podle předběžných dohod obsadit na evropské kandidátce Spolu 25. místo. Kvůli dohodě mezi ODS, lidovci a TOP 09, že nebudou na zadních místech výrazné osobnosti, ale musel odstoupit.

„Dělám to proto, abych tímto svým krokem podpořil soudržnost a sílu celé koalice Spolu. Tu stále vnímám jako reálnou a kvalitní alternativu pro naši zemi k populistické a extremistické politice ANO a SPD,“ uvedl Okamura na sociální síti X. Doplnil, že tak vyhoví požadavku ODS a TOP 09 a že koalici Spolu bude do evropských i dalších letošních voleb v předvolebních kampaních s přesvědčením podporovat, a to i přesto, že byl k odstoupení v zásadě dotlačen.