Předsezónní odhady hovořily o tom, že by letos do Chorvatska mohl zavítat více než milion Čechů. Rekord možná letos nakonec nepadne, ale i tak by navzdory mediální panice kolem enormních cen, kvůli kterým zahraniční turisté podle některých zpráv doslova omdlévají, mohlo podle odhadu Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří přijet až 900 tisíc českých turistů.
Ceny v Chorvatsku už nejsou příliš vysoké pouze pro Čechy, ale také pro návštěvníky z Německa a Rakouska. Chorvatsko zdražuje, ceny neustále rostou a čím dál více návštěvníků této oblíbené destinace se tam už nechce vrátit. „Jeden z důvodů by klidně mohla být naše známá nadutost, pokud jde o ceny (...). Není třeba mnoho k tomu, aby se rozšířila zpráva, že trávit léto na Jadranu už vůbec není levné ani pro obyvatele zemí mnohem bohatších než Chorvatsko,“ píše deník Slobodna Dalmacija.
Požár, který vypukl ve čtvrtek u chorvatské přímořské obce Grebaštica jihovýchodně od Šibeniku, mají hasiči pod kontrolou. Průjezdné jsou i místní dálnice a jadranská magistrála, informoval chorvatský deník Jutarnji list. Ve čtvrtek plameny zachvátily budovy a ochromily dopravu. Na trase ze Šibeniku do Splitu se vytvořily velké kolony a dálnice z Primoštenu do Šibeniku byla dočasně zabokovaná. O příčinách chorvatské zdroje zatím neinformují.
Spočítali jsme, na kolik vás letos v létě vyjde, pokud se rozhodnete vyrazit autem k moři do Chorvatska. Rozhodně narazíte na znatelně příznivější ceny benzínu a nafty než v uplynulé sezóně. Zato si připlatíte na dálničních poplatcích, zejména ve Slovinsku, můžete se jim ale i vyhnout a naplánovat si cestu bez zpoplatněných úseků. Dovolená autem v Chorvatsku nemusí nutně vyjít draho, jak se před letními prázdninami často psalo.
„V Chorvatsku je tak draho, že na dovolenou tady nemají ani místní“ nebo „Ceny jako na luxusní dovolené ve Švýcarsku.“ Podobné titulky u nás s příchodem období letních dovolených doslova zaplavily mediální prostor. Jakoby letos snad nikde nemělo být dráž než právě v Chorvatsku. Jak ale ukázaly zkušenosti prvních výletníků, s cenami v restauracích a obchodech to nemusí být tak horké. Někde může být dokonce i levněji než v Česku.
Zdražování v Chorvatsku může vážně ohrozit celou tamní turistickou sezonu. Podle agentury HINA to ve středu uvedl chorvatský ministr financí Marko Primorac. Reagoval na zprávy médií, podle nichž kvůli překotnému růstu cen v cestovním ruchu přijíždí trávit dovolenou v zemi na Jadranu méně lidí, než se čekalo. "Když slyšíte, jak tu rostou ceny, je to něco, co je v každém případě nepřijatelné a musím se přiznat, že z toho mám určitým způsobem obavy," odpověděl Primorac na novinářský dotaz.
Nejhorší dovolenkovou destinací z pohledu inflace představuje letos pro průměrnou rodinu Maďarsko, kde si lidé proti loňsku připlatí 28,4 procenta, uvádí analýza společnosti Cyrrus. Následuje dovolená v Česku, která vyjde meziročně dražší o 16,6 procenta, v Polsku o 15,3 procenta a v Chorvatsku o 9,6 procenta. Naopak téměř beze změny v cenách je pro rodiny dovolená v Irsku, kde si cestovatelé připlatí 0,4 procenta. Levněji může být proti loňsku pro Čechy ve Švédsku a na Maltě, a to o 2,8, respektive 6,6 procenta.
Eurozóna má od 1. ledna 2023 nového člena: čtyřmilionové Chorvatsko, oblíbenou letní destinaci českých turistů. (Sousední Slovinsko platí eurem už dlouho.) Změna měny se trefila do toho nejhoršího možného období, zvýšené inflace na celém kontinentě. Důsledkem jsou masivní nárůsty cen, zejména spotřebního zboží v supermarketech. Chorvatská vláda slibuje, že bude s nárůstem cen bojovat všemi prostředky, které má k dispozici, včetně vytváření „černých listin“. Co to ovšem přesně znamená, ocitnout se na vládní černé listině, to ministr Filipović neupřesnil.
Maďarsko udělá vše pro to, aby Chorvati nezneužívali svého monopolního postavení a drasticky nezvýšili tranzitní poplatky jadranského ropovodu Adria, který přivádí ropu z Jadranu do střední Evropy. Ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó to podle deníku Magyar Hírlap řekl v rozhovoru pro radio Spirit FM s tím, že požádá o intervenci Evropskou komisi.
Ministři vnitra členských zemí Evropské unie ve čtvrtek schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání.
Zemřel český architekt chorvatského původu a spoluautor Tančícího domu v Praze Vlado Milunić. Bylo mu 81 let. Uvedl to s odvoláním na rodinu Český rozhlas. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.
Tento týden, konkrétně v úterý 26. července, byl zprovozněn léta vyhlížený Pelješský most. Kolem jeho otevření byla veliká sláva, v projevech se hovořilo o jedné z nejnáročnějších a nejvelkolepějších evropských staveb současnosti, o technicky mimořádném provedení mostu, o dosud nejdražší dopravní stavbě Evropské unie – stála v přepočtu třináct miliard korun a osmdesát pět procent rozpočtu poskytla právě EU. Chorvatský premiér Andrej Plenković pozval na party k uvítání mostu kdekoho, proletěly se stíhačky, byl ohňostroj, ráno byla dva a půl kilometrů dlouhá lávka otevřena pro pěší, aby si ji výjimečně prošli klidně tam a zpět-
Chorvatsko ve středu slavnostně otevřelo dlouho očekávaný most, který spojuje dosud oddělenou oblast kolem města Dubrovník se zbytkem země. Uvedlo to v tiskové zprávě Chorvatské turistické sdružení. Turisté tedy již nemusí při cestě na jih Chorvatska projíždět přes Bosnu a Hercegovinu; cesta z Česka na poloostrov Pelješac tak zabere méně času. Zhruba 2400 metrů dlouhý most překlenuje Jaderské moře a spojuje chorvatskou pevninu s poloostrovem Pelješac,
V severovýchodním Chorvatsku uhynulo přes sto kusů hovězího dobytka na antrax. Nakazilo se také šest lidí včetně dvou dětí, informovala agentura HINA s odvoláním na chorvatské úřady. Veterinární správa nechala udělat laboratorní rozbor poté, co v chráněné krajinné oblasti Lonjsko Polje jihovýchodně od Záhřebu uhynulo více než sto krav s předchozími neurologickými příznaky nemoci. Ministerstvo zemědělství oznámilo, že příčinnou hromadného úhynu byl antrax, tedy sněť slezinná.
Na dálnici mezi Záhřebem a Splitem se během sobotního večera strhla potyčka mezi příslušníky chorvatské policie a fotbalovými fanoušky Hajduku Split, uvádí Hooligans TV. Policisté údajně použili ostrou munici a během konfliktu byli zraněni dva příznivci Hajduku a více než desítka policistů, oznámily tamní úřady. Násilný konflikt mezi policií a fanoušky propukl v pozdních nočních hodinách, když autobusová kolona fanoušků Hajduku jela po prohraném zápase ze Záhřebu domů do Splitu.
Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.
Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel. Euro by se mělo v Chorvatsku stát oficiální měnou od ledna příštího roku. Už od 5. září se ale počítá s uváděním cen jak v dosavadní měně, tedy v kunách, tak v eurech. V obou měnách by pak ceny měly platit celý příští rok.
Bezpilotní letoun, který se minulý týden za dosud nevyjasněných okolností zřítil na okraji Záhřebu, nesl leteckou pumu o váze až 120 kilogramů. Katastrofě zabránilo to, že spadl do měkké půdy a nálož vybuchla pod zemí. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT s odvoláním na zdroj z chorvatského ministerstva obrany. Dron sovětské výroby se do Chorvatska dostal v noci na pátek nejspíše z bojiště na Ukrajině, když při tom přeletěl území dalších členských států NATO Rumunska a Maďarska.
V chorvatském hlavním městě Záhřebu havaroval tajemný bezpilotní letoun sovětské výroby, ke kterému se nikdo nehlásí. Není ani jasné, zda se průzkumnický dron zřítil sám, anebo zda za koncem letu je nějaký vojenský zásah. Podle analýzy serveru The Drive, která vychází z trosek letadla a kusu křídla, se jedná o průzkumné letadlo Tupolev Tu-141 Striž. Letoun údajně přiletěl z Ukrajiny, podle místní policie se kromě trosek navíc našly v blízkosti také dva padáky.
Skupina PPF prostřednictvím své dceřiné firmy CME uzavřela dohodu o převzetí 100 procent soukromé chorvatské televizní společnosti RTL Hrvatska. Hodnota získaných aktiv je 50 milionů eur, tedy přes 1,2 miliardy Kč. Součástí akvizice jsou dlouhodobá práva pro CME k použití značky RTL na chorvatském trhu. Transakce mezi CME a RTL Group Central & Eastern Europe podléhá obvyklým regulatorním procesům včetně schválení chorvatským antimonopolním úřadem (AZTN) a tamní agenturou pro elektronická media (AEM).
Chorvatský prezident Zoran Milanović dnes prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat. Informovala o tom chorvatská média. „My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl podle webu Dnevnik.hr Milanović.
Návrat do České republiky z Chorvatska a Rakouska se ode dneška ztíží lidem neočkovaným proti nemoci covid-19. Na takzvané mapě cestovatele se totiž přesunou z oranžové kategorie do červené, která značí vysokou míru rizika nákazy koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví každý týden aktualizuje seznam zemí podle míry rizika nákazy na základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Kolik jste zaznamenali v médiích připomenutí, že minulou sobotu to bylo dvacet šest let, kdy skončila největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války? Žádné, že? Byla to blesková akce, operace Bouře, v níž Chorvatsko znovunabylo kontrolu nad svým územím. Poraženým nebyla jen takzvaná Republika Srbská Krajina, která se etablovala na téměř třetině chorvatského území. Poraženým nebyl jen Slobodan Milošević, bez něhož by tato entita neexistovala, ale který ji zároveň tehdy nechal napospas osudu.
Na mnohakilometrové fronty a až tříhodinové čekání se musí připravit turisté na slovinských hraničních přechodech s Chorvatskem. Nejhorší situace je na sjezdu na hraniční přechod Dobovec, varovalo slovinské Středisko dopravních informací pro státní silnice, které citoval zpravodajský server RTV Slovenija. Na dálnici před hraničním přechodem Gruškovje se vytvořila čtyřkilometrová kolona a čekací doba je více než dvě hodiny.
Turisté z České republiky se budou muset nově v Chorvatsku na hranicích prokazovat covidovými certifikáty. Dosud mohli cestovat do země bez omezení. Platí ale dříve dojednané podmínky pro vstup do Chorvatska, uvedl ve čtvrtek na twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Posléze šéf diplomacie upřesnil, že chorvatská strana uvedla, že ve čtvrtek ještě takzvaný covidový pas nebude vyžadovat a kontrolovat. V případě problémů mají lidé kontaktovat ambasádu.
Cesty do Chorvatska se Čechům ještě zjednoduší. Nově jim na dovolenou k Jaderskému moři stačí jen občanský průkaz nebo cestovní pas, prokazovat se u hranic negativním testem či potvrzením o očkování se Češi už od půlnoci ze čtvrtka na pátek nemusí. Informaci přinesl server Seznam Zprávy. Pro české turisty se pravidla při vstupu do Chorvatka vrátila do předcovidových poměrů. Od páteční půlnoci totiž země zařadila Českou republiku na seznam zelených států.
Chorvatsko se stane další zemí, kam budou Češi moci vycestovat bez větších omezení již 22 dní po první dávce vakcíny. Opatření začne platit v příštím týdnu, až obě strany doladí technické detaily. Po jednání s chorvatskými představiteli v Záhřebu to uvedl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek. Chorvatsko se tímto přiřadí ke Slovensku, Německu, Rakousku, Polsku, Slovinsku a Maďarsku, kam mohou Češi od 1. června vycestovat již po obdržení první dávky covidové vakcíny.
Chorvatsko zasáhlo zemětřesení o síle 6,3 stupně. Znát bylo i v Česku. Podle chorvatských médií si v nejvíce zasažené oblasti vyžádalo nejméně sedm obětí na životech a mnoho zraněných, kromě toho způsobilo velké materiální škody. Úřady podle agentury AP zatím potvrdily pět mrtvých a nejméně 20 zraněných. Otřesy přitom Chorvatsko zaznamenalo už v pondělí. České úřady neinformovaly, že by mezi oběťmi byli i čeští občané.
Češi, kteří se vrátí z dovolené v Chorvatsku, se nebudou muset nechat povinně testovat na koronavirus.
Na chorvatsko-slovinské hranici se dnes čekalo na odbavení až dvanáct hodin. Průtahy způsobil překotný odjezd zahraničních turistů z Chorvatska poté, co řada evropských zemí vydala varování před cestou do této destinace kvůli tamnímu prudkému nárůstu počtu případů koronavirové nákazy. Informovala o tom rakouská tisková agentura APA. Kolony se v noci na dnešek tvořily kvůli novým kontrolám také na slovinsko-rakouské hranici, kde se dnes odpoledne situace už zlepšila, uvedla agentura DPA.
