Je skoro polovina prosince, ale stále nevíme nic. Do konce roku měla vláda oznámit, jak bude financovat druhý plánovaný jaderný blok v Dukovanech. V březnu se má podepisovat smlouva s preferovaným uchazečem o zakázku na dva bloky (pozor, vláda striktně trvá na tomto pojmenování a nepoužívá označení „vítězná“), tedy s jihokorejskou společností KHNP.
Plníme programové prohlášení na 93 %, včetně digitalizace stavebního řízení. Alespoň takto prezentuje svou práci vláda Petra Fialy (ODS). Kvůli „zpackané“ digitalizaci přitom ve vládě skončil tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, jehož Piráti následně kabinet opustili. Bartoš teď chce vědět, zda byla tedy digitalizace úspěchem, či průšvihem.
Novela energetického zákona neboli lex OZE 3 konečně prošla sněmovnou. To, co bylo její původní podstatou, tedy například uzákonění ukládání energie do baterií, tedy akumulace, zastínily nepochopitelné pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Čerstvé rozhodnutí označit pozměňovací návrh Lex Babiš II týkající se střetu zájmů za neústavní přílepek by měl být brán jako precedent. Úplně stejně je na tom i mimořádná daň neboli windfall tax. Ta v listopadu 2022 prošla sněmovnou jako přílepek novelizovaného zákona o DPH na návrh poslance a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Tedy bez standardního legislativního procesu. Vzhledem k nespravedlivému nastavení windfall tax a jejímu efektu, kdy brutálně vysokou sazbou dopadá především jen na zisky ČEZ, je celý její konstrukt i kvůli právní podobě těžce obhajitelný.
Novým syrským premiérem byl jmenován Muhammad Bašír, podle agentury Reuters to oznámil v televizním projevu. Vedením přechodné vlády byl pověřen až do 1. března 2025. Bašír od ledna zastával pozici premiéra takzvané Syrské vlády spásy v Idlibu, tedy na území kontrolovaném islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
Do Prahy se o víkendu sjeli motoristé, stoupenci jedné ze stran, která může mít šanci vstoupit po příštích volbách do sněmovny coby reprezentant voličů nespokojených se současnou vládou. Spíš než jako o politické události se o akci psalo jako o zdařilé show. Tak jsem se podíval. A ano, obrázky se promítaly, dynamicky sestříhané byly způsobem, který mohl oslovit mladšího voliče, zvyklého sledovat videa na sociálních sítích. Jedna věc mě ale na tom „vizuálu“ (nemám to slovo rád) zarazila. I když vlastně neměla. Prolínaly jím padající zelené fragmenty kódu odkazující k filmu Matrix.
Děje se to jen proto, že panu ministru financí nevychází rozpočet. Předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO) tepal vládu Petra Fialy (ODS) za změny u podpory zelených zdrojů. Na nich ve sněmovnou schváleném státním rozpočtu na příští rok chybí téměř 23 miliard, protože Zbyněk Stanjura rozpočtoval jen osm a půl miliardy a plánuje celou podporu snížit. A to dost nebezpečným a podivným způsobem.
Vláda to má těžké. Lidem se špatně vysvětluje, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, když si dokola čtou o tom, že ho k nám za listopad proudilo 95 procent původem z Ruska. Nakupují ho obchodníci, protože je levnější než ten neruský přepravovaný přes Německo a zatížený tamním speciálním poplatkem. Potud je to pochopitelné, stát na to má nulový vliv.
Dění okolo letošního procesu tvorby a schvalování rozpočtu na příští rok ukazuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti obsahují díry, které by bylo dobré zalepit. Upozorňují na to někteří ekonomové. Upravit by se mohlo například to, aby bylo v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, či započítávání tzv. superdividend do rozpočtových rámců.
Výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že za další čtyři roky dostane české univerzity mezi světovou špičku, je čirá fikce. Alespoň pokud jeho vláda skutečně neukáže, že jde o prioritu a nenavýší financování. Předsednictvo Rady vysokých škol (RVŠ) vyzvalo MŠMT, aby zapracovalo srovnání českých mezd s německými do střednědobého výhledu rozpočtu vysokého školství. MŠMT, které začalo chystat úplně nový zákon o VŠ, pro Echo24 popsalo, jak by bylo možné Fialův slib naplnit.
Slovenská vláda to má těžké, ale funguje, tak přestaňte „do ři*i lhát“,“ řekl slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci poté, co koaliční poslanci schválili návrh rozpočtu. Fico má v Národní radě k dispozici už jen nejtěsnější možnou většinu a opakovaně kvůli tomu došlo k zablokování hlasování.
Dolní komora francouzského parlamentu dnes po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu.
V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta.
Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.
Poslanci budou dnes odpoledne schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V desítkách dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech peněz uvnitř rozpočtu v souhrnu za zhruba 224 miliardy korun. Většinu z nich požadují opoziční zákonodárci.
Vláda Petra Fialy (ODS) se bude ve věci možného odstoupení Česka od Mezinárodního trestního soudu (ICC) řídit vůlí Parlamentu ČR. Pro Echo24 to potvrdil ředitel komunikace Úřadu vlády Václav Smolka. Podle informací redakce je v obou komorách zájem debatu o této věci vést, připraveno by mělo být již i usnesení.
Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová oblékla kostým hranolek a ve videu sdíleném na TikToku se pustila do ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli zmatkům s dohodami o provedení práce. Vláda totiž opět mění jejich fungování, ruší část opatření, která omezovala brigády. Schillerová v kostýmu hranolek na videu hraje brigádnici, která komunikuje s reálnou Schillerovou o stavu na trhu s brigádami.
Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení 90 procent hlasů získali 23,9 procenta, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který se blíží k 18 procentům, napsala agentura AP. Na vítězství sociální demokracie, které je členem premiér Marcel Ciolacu a úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností.
Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá hlavně opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Uskromníme se, snížíme spotřebu energií, hlavně tedy plynu, a odměnou nám bude to, že se dokážeme zbavit závislosti na Rusku. Zhruba něco takového slýchali čeští voliči od roku 2022. Dávalo to smysl. Teď jsme na konci roku 2024, voliči si čtou o tom, že 95 procent plynu k nám tekoucího pochází z Ruska. A že cena za přepravu plynu se zvedne a dál se bude zvedat, aby se vylepšilo hospodaření loni státem koupených zadlužených plynovodů Net4Gas. Které vydělávaly na tom, že jimi přes nás tekl ruský plyn. A už neteče. To je politicky dost neprůchodná situace. Aniž by si vymýšlela (jak se také děje), to vláda běžnému občanovi nemá šanci logicky vysvětlit.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.
Pokud bude jasná většina zákonodárců pro, měla by vláda vážně zvážit odstoupení od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Uvedl to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podporu pro tento postoj nachází jednak u ODS a také u opozičních hnutí ANO a SPD. Ve sněmovně už je prý připravené i usnesení v tomto smyslu. Téma chtějí řešit i senátoři. Vláda by následně musela notifikovat generálního tajemníka OSN. ICC vydal před týdnem zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua
V posledních dnech se opět na stůl dostala otázka přijetí společné evropské měny. Velkými zastánci jsou z vládních stran především STAN a TOP 09, přesto kabinet Petra Fialy (ODS) odmítl jmenovat koordinátora pro přijetí eura a nepodnikne ani další kroky. Je otázkou, jak důležité bude téma eura v příštích volbách. Proti přijetí je totiž ODS a také hnutí ANO. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila NERV a Legislativní radu vlády (LRV) zpracováním analýz.
Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS souhlasili před sněmovními volbami s tím, že by šli do koalice s Babišovým hnutím ANO, řekl v podcastu Echo Porada bývalý prezident Miloš Zeman. Fiala to výslovně neodmítá, Zemanova slova ale přímo komentovat nechtěl. „Je zřejmé, čeho tím chce dosáhnout a koho chce poškodit.“ „Byl to Blažek s Fialou. Ti dva za mnou přišli a na otázku, zda by šli do koalice s ANO, odpověděli že ano. Navštívili mě krátce před volbami v roce 2021,“ řekl Zeman.
Evropský parlament schválil Ursule von der Leyenové všechny její kandidáty do Komise. Vzhledem k osobě předsedkyně je otázka, jestli je to Komise nová, nebo staronová. Částečně vznikla na jiném politickém půdorysu. Zajímavé je, jak europoslanci českých vládních stran, kteří pro u nás nepopulární „Uršulu“ téměř bez výjimky hlasovali, zdůrazňují zahraniční a bezpečnostní politiku. Jsou nadšeni zahraničněpolitickým portfoliem pro Estonku Kaju Kallasovou, která veřejně hlásá, že dezintegrace Ruska na řadu menších států v důsledku války na Ukrajině by „nebyla špatná věc“, a přiživuje tak ruskou paranoii a válkychtivost.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého rozšíření emisních povolenek, které má zdražit vytápění či pohonné hmoty a k jejichž schválení došlo právě za jeho vlády. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě. Jak ale přiznávají i zástupci vlády, šance na změnu jsou s nově zvolenou Evropskou komisí malé.
Vláda plní své programové prohlášení na 93 procent. Řekl to u příležitosti tří let od nástupu do funkce premiér Petr Fiala (ODS). Za největší úspěchy označil například důchodovou reformu či tendr na dostavbu Dukovan. Sám od sebe na kritiku, kterou jeho vláda čelí, Fiala nereagoval. Na svůj kabinet je podle svých slov hrdý. Podle opozice jde o slovník jako před rokem 1989 a vláda v řadě oblastí selhala, například ve slibu nezvyšovat daně. Fiala na úvod řekl, proč přichází s bilancí nyní.
Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet ve středu schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100 000 korun. O schválení informovala ministerstva spravedlnosti a vnitra. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.
