Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.
Estonská vláda, resp. v prostředí estonské administrativy, se "vážně" diskutuje o možnosti vyslat jednotky na západní Ukrajinu, aby převzaly úlohu ukrajinských jednotek v týlu, aby ty mohly být poslány na frontu. Uvedl to v rozhovoru pro americký vojenský server Breaking Defense Madis Roll, poradce estonského prezidenta pro otázky národní bezpečnosti.
Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.
Ukrajinu čeká těžké období války s Ruskem, dokud nepřijde taková pomoc ze Západu, aby ji umožnila dosáhnout rovnováhy sil na bojišti. Uvedl to podle agentury Unian v pátek kancléř estonského ministerstva obrany Kusti Salm. Podle něj jen Evropa počká několik měsíců, než se situace ještě zhorší, a střely s dalekým dosahem Ukrajině pošle. Do úvah připadají německé třely Taurus, jichž dodávky spolkový kancléř Olaf Scholz blokuje, aby nezatáhl německou armádu do vojenského střetu s Rusy.
Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou, uvedly v úterý podle tiskových agentur bez bližších podrobností ruské úřady. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků. Podle serveru Mediazona se na seznamu hledaných osob ocitly ze stejného důvodu také desítky dalších činitelů pobaltských zemí.
Jak se Ukrajina připravuje na rozsáhlou mobilizaci, vláda v Kyjevě také diskutuje, jak dostat do armády Ukrajince, kteří odešli do ciziny. Zatím co Německo už oznámilo, že tyto snahy podporovat nebude, Estonsko vyhlásilo, že je připraveno a ochotno uprchlíky vydat, pokud o to Ukrajina projeví zájem. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov mezitím prohlásil, že Ukrajinci žijící v zahraničí budou dostávát výzvy k mobilizaci prostřednictvím emailů. Kyjev chce nyní mobilizovat půl milionů lidí.
Velké množství migrantů na svých hranicích s Ruskem zaznamenávají v posledních dnech Finsko a Estonsko. Běženci se podle Finska stali nástrojem hybridní války mezi Ruskem a sousedními zeměmi Evropské unie, na přechody prý ruské úřady přivádí nejčastěji Syřany a Somálce v odvetě za finské rozhodnutí o zvýšení obranné spolupráce se Spojenými státy. Pohraniční stráž byla proti uprchlíkům nucena použít i různé prostředky, jako například slzný plyn.
V Baltském moři byl v říjnu poškozen ruský optický kabel, přičemž se tak stalo jen 28 kilometrů od místa, kde byl o několik hodin později poničen plynovod Balticconnector spojující Finsko a Estonsko. S odvoláním na ruskou státní společnost Rostelekom to v úterý napsala agentura Reuters, podle níž ruská firma informovala o poškození svého podmořského kabelu nyní poprvé.
Finská policie vyzdvihla z mořského dna poblíž místa poškození plynovodu Balticconnector rozměrnou kotvu. Nyní zkoumá, zda kotva patří kontejnerové lodi NewNew Polar Bear registrované v Hongkongu, uvedla policie podle Reuters.
Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal podle agentury Reuters ministr. Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl na tiskové konferenci Bohlin.
V Baltském moři došlo k úniku plynu a poničení finsko-estonského plynovodu. Poškození podmořského plynovodu Balticconnector mezi Finskem a Estonskem se „nezdá být nehodou“ a mimořádná tisková konference, kde vystoupí finský premiér a ministr obrany, by měla osvětlit „znepokojivou bezpečnostní situaci.“ Poškození plynovodu a únik plynu mohlo být způsobeno ruským útokem, uvádí zpravodajský server YLE s odkazem na zdroje z bezpečnostní a zahraniční politiky.
Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht dnes šéfku vlády vyzvaly k rezignaci, uvedly agentury DPA a Reuters. Podle estonských médií má manžel Kallasové Arvo Hallik 25procentní vlastnický podíl ve firmě Stark Logistics, která pokračovala v aktivitách v Rusku i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru.
V Bruselu údajně roste napětí v souvislosti s Evropským mírovým nástrojem (EPF), fondem zřízeným Evropskou unií, ze kterého se hradí části nákladů na vybavení a zbraně členským státům, které je převedou Ukrajině. Několik zemí EU podle tvrzení serveru Politico, které se odvolává na jednání s unijními diplomaty, posílá na Ukrajinu zastaralé zbraně, ale proplatit si nechávají částky, jako by poskytovaly Kyjevu moderní zbraňové systémy. Nejvíce takto činné má být Estonsko.
Estonsko předá Ukrajině všechny své dostupné houfnice ráže 155 milimetrů. S odvoláním na estonského velvyslance v Kyjevě o tom informoval server Jevropejska pravda. Je to podle něj součást rekordního balíčku vojenské pomoci, který Estonsko oznámilo minulý týden. „Chceme tímto způsobem vytvořit precedens, aby ostatní země neměly výmluvy, proč nemohou Ukrajině poskytnout zbraně potřebné k vítězství ve válce,“ uvedl estonský velvyslanec na Ukrajině Kaimo Kuusk.
Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom v sobotu agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. Stejné zbraně pořizuje také Lotyšsko a Litva. Americké raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska.
ODS obviňuje expremiéra Andreje Babiše ze lží. "Vláda nemá ani odvahu, aby zajela mezi lidi do regionů, jako to dělám já," kritizuje Babiš vládu Petra Fialy z toho, že nejezdí do regionů. "Andrej Babiš znovu neříká pravdu a kritizuje vládu," oponuje ODS s tím, že Fiala během posledního týdne navštívil Plzeňský kraj a míří do Jižních Čech a na Vysočinu. "Slušný premiér se nemusí bát vyjít mezi občany," podotýká ODS.
Podle počtu nakažených koronavirem za posledních 14 dní je nejhorší situace ze zemí Evropské unie v Estonsku (1364 nakažených na 100.000 obyvatel, před týdnem 1521 případů). Tato pobaltská země na prvním místě vystřídala již před týdnem Českou republiku, která byla nejhorší od počátku února. Druhá nejhorší situace je nyní v Maďarsku (1197 nakažených na 100.000 obyvatel, před týdnem 1146 případů), které přeskočilo Českou republiku.
Estonsko udělalo ve světové konkurenci největší skok dopředu ze všech postkomunistických zemí. Tallinn je technologickým centrem, které dalo světu třeba Skype. V Komerční bance už jedenáct měsíců řídí digitalizaci estonský bankéř Margus Simson. Říká, že Česko má nejvyšší čas přizpůsobit svůj ekonomický model digitální éře a čím dál ostřejší globální konkurenci, jinak začne zaostávat.
Architektonické studio Zaha Hadid ve spolupráci s estonským Esplan vyhráli mezinárodní architektonickou soutěž o podobu nového dopravního terminálu pro železnici Rail Baltic.
Potopení trajektu Estonia, při kterém v noci na 28. září 1994 zahynulo 852 lidí, je největší námořní katastrofou v Evropě od konce druhé světové války.
Rok po zavedení zálohového systému v Estonsku se sběr PET lahví zvýšil na 90 procent z původních 32 procent. Ze začátku pomohla finanční motivace, dnes už lidé myslí na životní prostředí. Obchodníkům se zálohy mohou vrátit v prodejích, uvedl ředitel zálohové systému Eesti Pandipakend Rauno Raal. Estonsko zavedlo zálohový systém z vládní iniciativy v květnu 2005. V Česku se o zavedení zálohového systému snaží iniciativa Zálohujme složená z Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod.
Estonsko zakázalo ruské školní plachetnici Sedov vplout do svých výsostných vod, protože na palubě lodi se plaví kadeti z námořní školy na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu 2014. Stejné rozhodnutí přijal následně i předseda polské vlády. „Estonsko neuznává nezákonnou anexi Krymu. Udělit povolení této školní lodi by podle nás bylo v rozporu s politikou neuznávání této anexe,“ řekla AFP mluvčí estonské diplomacie Sandra Kamilovová.
Zvláštní komise estonského ministerstva spravedlnosti spočítala škody, které pobaltské zemi v letech 1940-1991 způsobila sovětská okupace. Podle agentury Interfax dosahuje vystavený účet částky 1,2 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Místní úřady nevylučují, že budou částku soudně vymáhat.
Letoun španělských ozbrojených sil v úterý v estonském vzdušném prostoru omylem odpálil raketu vzduch-vzduch, oznámil zpravodajský web listu Postimees. V okolí města Otepää na jihovýchodě Estonska se stíhačka Eurofighter Typhoon 2000 účastnila vojenského cvičení. Podle informace generálního štábu estonské armády se po chybném odpálení raketa měla sama zničit.
Rusko-běloruské strategické cvičení, které proběhlo v září loňského roku v Bělorusku a na západě Ruska, mělo simulovat rozsáhlý vojenský útok na NATO. Myslí si to velitel estonské armády, generál Riho Terras, který to řekl v rozhovoru pro německý deník Bild.
Izrael a Estonsko zvažují zavedení vlastní kryptoměny. A to i přes nepříznivé prognózy finančních expertů, zejména po propadu bitcoinu v předvánočním čase. Jejich iniciátoři i představy se však vzájemně liší. Například Estonsko, které se dalo cestou digitalizace státní správy, by chtělo takzvaný estcoin zavést hlavně kvůli podnikatelům. Izraelská centrální banka chce zase zavedením vlastní kryptoměny docílit zrychlení plateb a množství peněz v oběhu.
Ženy v Evropské unii vydělávají na hodinu méně než muži, rozdíl činí v průměru 16,3 procenta a týká se všech členských států osmadvacítky. Češky jsou na tom s platem nižším o 22,5 procenta kromě Estonek nejhůře. Naopak nejmenším rozdílem v ohodnocení práce mužů a žen se může pochlubit Itálie, kde ženy pobírají jen o 5,5 procenta menší mzdu než muži. Vyplývá to ze zveřejněné studie evropského statistického úřadu Eurostat.
Několik hodin jednali v noci na pátek premiéři a prezidenti zemí Evropské unie v Tallinnu o budoucnosti evropského integračního projektu. Podle dobře informovaného zdroje z EU bude předseda summitů Donald Tusk, který čtvrteční neformální večeři svolal, pokračovat v konzultacích ještě v dalších dvou týdnech a poté navrhne, jak v této věci dál.
Pobaltské státy čelí nejvýraznější bezpečnostní hrozbě od obnovení své státnosti v roce 1991. Jejich poloha spojnice mezi Ruskem a Evropou byla vždy dvojznačná. Oboustranně prospěšné hospodářské vztahy se střetávaly často s protikladnými politickými a strategickými zájmy. Region se může snadno stát obětí širšího konfliktu v Evropě.
