Rok po zavedení zálohového systému v Estonsku se sběr PET lahví zvýšil na 90 procent z původních 32 procent. Ze začátku pomohla finanční motivace, dnes už lidé myslí na životní prostředí. Obchodníkům se zálohy mohou vrátit v prodejích, uvedl ředitel zálohové systému Eesti Pandipakend Rauno Raal. Estonsko zavedlo zálohový systém z vládní iniciativy v květnu 2005. V Česku se o zavedení zálohového systému snaží iniciativa Zálohujme složená z Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod.

„První tři roky se naše působení na spotřebitele týkalo hlavně peněz, zdůrazňovali jsme výhodu vratných záloh. Dnes už to nemusíme dělat a týká se pouze životního prostředí. Spotřebitelé o tom začnou přemýšlet, třídit doma vratné obaly, trochu je vedete a přístup se změní,“ řekl v rozhovoru s ČTK Raal. Ze začátku je ale podle něj značnou motivací vratná záloha.

Čeští kritici zálohového systému tvrdí, že zabere v obchodech mnoho místa a jeho zavedení může být drahé. V Estonsku je podle Raala povinnost zavést systém rozdělena podle velikosti obchodu. „Pokud je prodejní prostor větší než 200 metrů čtverečních, tak obchod musí sbírat PET lahve. Pokud je velikost do 20 m2, tak nemusí. Když je mezi, tak v podstatě musí, ale pokud tvrdí, že nemá místo, obrátí se na úřady,“ řekl Raal. Odborníci z úřadů pak zhodnotí, zda obchod skutečně nemá dostatek prostoru nebo ho nechce vytvořit.

Zákazníci, jak tvrdí Raal, využijí 90 procent lístků z vrácení lahví pro nákup v daném obchodě. „Pokud se obchodu ročně vrátí dvě miliardy obalů, tak si obchodníci uvědomí, že se to projeví na jejich obchodech,“ vysvětlil. Systém je podle něj zodpovědností obchodníků. „Každý problém se dá vyřešit. V roce 2005 byly obchodníci vyděšení, ale začali v tom vidět příležitosti. Mohou to využít jako součást marketingu. A najednou se dá vyřešit i problém s místem,“ doplnil Raal.

Odpůrci systému v ČR poukazují na komplikace pro spotřebitele, který by musel uchovávat obaly neponičené a nosit je do obchodu místo do blízkého kontejneru. „Za minulého režimu nebylo v Estonsku mnoho dobrého, kromě záloh, ze kterých lidé měli peníze. Staří lidé si tedy na systém rychle zvykli, protože si to s tím spojili. Mladí jsou zase otevření novým věcem a řešením,“ řekl Raal. Stejný přístup by starší i mladší lidé mohli mít i v Česku, dodal.

Estonsko má systém zavedený po celé zemi. Čeští kritici navrhují, aby zálohy mohli zavést na své obaly jen některé značky, ale nešlo o celostátní povinnost.

V Estonsku byla iniciátorem zálohového systému vláda. „Všimli si množství odhozených odpadků v přírodě a zkoumali, co je tvoří. Zjistili, že jedna třetina je tvořena PET lahvemi, plechovkami a sklem,“ řekl Raal. Estonko má zavedený systém na všechny tři materiály. Inspiraci pro řešení našlo ve skandinávských zemích. Zastánci zálohového systému v Čechách vyzdvihují výhodu systému právě v případě odpadků v přírodě, které podle nich díky systému zmizí.

Recyklaci obalů z PET a kovu by podle iniciativy Zálohujme systém zvýšil na 90 procent ze současných 57,5 procenta. V říjnovém průzkumu agentury Ipsos vyjádřilo souhlas se zálohami 61 procent respondentů.