Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Mírový plán pro Ukrajinu podle Ankary počítá se zmrazením frontové linie a odložením vstupu země do NATO. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan plánuje předložit návrh na zastavení bojů podél aktuálních frontových linií v ukrajinském konfliktu během summitu globálních ekonomik G20 v Brazílii. Prezident Erdogan předloží svůj návrh na zmrazení konfliktu na stávajících liniích během setkání skupiny G20 v Riu de Janeiru, uvedla zpravodajská agentura Bloomberg.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump údajně brzy jmenuje zvláštního mírového vyslance, aby vedl jednání o ukončení války na Ukrajině, uvedlo tento týden několik zdrojů pro Fox News. Dokonce jeden kandidát se o post přihlásil sám a to Trumpův právník, v USA žijící Rus Boris Epstein. "Uvidíte zvláštního vysokého vyslance, někoho s velkou důvěryhodností, který dostane za úkol najít řešení, dosáhnout mírového urovnání," řekl jeden ze zdrojů Fox News, "Uvidíte to v krátké době," dodal.
Moskva oznámila dobytí dalších dvou vesnice v Doněcké oblasti. Rusové nedávno ovládli město Selydove a teď převzali moc i nad nedalekou Makarivkou a Hyrhorivkou. Jedná se o další postup ruské armády. Sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v aktuálním rozhovoru pro veřejnoprávní Ukrajinské rádio uvedl, že situace na frontě je složitá a nevyvíjí se pro ukrajinskou armádu nejlépe. Zároveň dodal, že Ukrajina musí udělat všechno pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou.
Rod Dreher je významný americký intelektuál, známý ostatně i u nás také díky českému vydání knihy Benediktova cesta. Autora rozhovoru napadlo obrátit se na Drehera s žádostí analyzovat vítězství dvojice Donald Trump / J. D. Vance z toho prostého důvodu, že poprvé o Vanceově existenci slyšel kdysi od něho. Ostatně leitmotivem Benediktovy cesty byla pesimistická předpověď, že skuteční konzervativci nemají vkládat naděje do vysoké politiky,a místo toho radši mají budovat neformální sdružení, v nichž přečkají, až se přežene radikální vlna woke. Otázka ale je, jestli máme staronového prezidenta Trumpa brát za politický, nebo za civilizační úkaz.
Bude dobrou zprávou pro Českou republiku, pokud se americkým ministrem zahraničí stane Marco Rubio. Budeme mít partnera, který dobře rozumí geopolitice, řekl při návštěvě Londýna šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.). Nominaci senátora za Floridu Rubia na příštího ministra zahraničí ve středu oznámil zvolený prezident Donald Trump. Třiapadesátiletý Rubio podle něj bude "neohroženým bojovníkem, který nikdy neustoupí našim nepřátelům". Agentura AP ho označuje za jestřába ve vztahu k Číně, Kubě či Íránu.
Svět se třese před Trumpem, jen Putin jásá. Vyvede Ameriku z NATO a nechá Kyjev napospas osudu. Tak by se dalo shrnout aktuální zpravodajství v českých médiích. Naopak někteří komentátoři v USA i Evropě oslavují údajný konec neokonů, kteří za dvacet let hrůzovlády na americkém ministerstvu zahraničí prý uvrhli svět do chaosu a tak nepřístojně tlačili na Moskvu, že jí nezbylo nic jiného než zaútočit na Ukrajinu. Jejich vykopnutím nastane éra míru a prosperity, Putin stáhne své tanky a nechá Ukrajince na pokoji, či co. Trumpovo zvolení prezidentem USA bude mít geopolitické důsledky, možná ale úplně jiné, než se všichni domnívají.
Příštím americkým ministrem zahraničí se stane senátor za Floridu Marco Rubio. Jeho nominaci ve středu podle agentur AP a Reuters oznámil zvolený prezident Donald Trump. Již od doby zvolení Trumpa novým prezidentem USA panovaly spekulace, že právě Rubio bude novým ministrem zahraničí. Třiapadesátiletý Rubio podle něj bude „neohroženým bojovníkem, který nikdy neustoupí našim nepřátelům“.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za stát Florida Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do další klíčové zahraničněpolitické pozice poradce pro národní bezpečnost již vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze. Informují o tom americká média s odvoláním na své zdroje. O tom, že Trump patrně hodlá oslovit Rubia, informoval list The New York Times a televize CNN.
Vztahy mezi Českou republikou a novou administrativou Bílého domu po zvolení Donalda Trumpa 47. americkým prezidentem mohou na nejvyšší úrovni komplikovat nediplomatické výroky Petra Pavla, které v minulosti pronesl na Trumpovu adresu. V roce 2022 řekl, že na něj Trump působil jako „odpudivá lidská bytost“. Těsně před volbami v USA tento výrok znovu zvedl i Pavlův externí poradce, bývalý diplomat a lobbista Petr Kolář.
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko se bojí, že po mírových jednáních o Ukrajině přijde Bělorusko o polovinu svého území, a proto trvá na účasti Minsku v budoucích mírových rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou, ke kterým dříve nebo později musí dojít. Prohlášení Lukašenka zveřejnil tento týden jemu blízký kanál Telegram Pul Pervogo, uvedl například ukrajinský server Dialog.
Slovenská diplomatka, politička a herečka Magdaléna Vášáryová v Brně převzala čestný doktorát Masarykovy univerzity v oboru mezinárodních vztahů a diplomacie. Univerzita čestnou vědeckou hodností ocenila také přínos severoirského vědce a pedagoga Michaela Keenana v oboru speciální pedagogiky. Ceremonie se odehrála v aule právnické fakulty. Vášáryová v děkovné řeči zdůraznila význam univerzit jako chrámů rozumu. Cesta za poznáním však podle ní nesmí končit se získáním diplomu. I ona sama vnímá čestný doktorát jako závazek.
Generální tajemník NATO Mark Rutte podle svých slov nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, řekl nový šéf aliance na tiskové konferenci v Bruselu. Zároveň podle agentury Reuters uvedl, že NATO je na dobré cestě, aby letos naplnilo závazek vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur (bilion Kč). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě oznámil, že plán na vítězství jeho země ve válce s Ruskem má pět bodů a tři tajné dodatky.
Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu. Novinářům to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na takzvaný plán vítězství, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov zároveň prohlásil, že Zelenského projev ještě neslyšel a že je tedy příliš brzy se k němu vyjadřovat, napsala agentura TASS.
Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. Sdělilo to ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skočil ve funkci ke konci května. S Ruskem má teď Česká republika notně napjaté diplomatické vztahy. „Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka – Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) nikdy neusiloval o post velvyslance, jde podle něj o drby. Svoji legitimitu odvíjí od podpory zbývajících stran vládní koalice po odchodu Pirátů, z nichž vystoupil. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Svoji případnou kandidaturu v parlamentních volbách v příštím roce podle svých slov zatím neřešil, považuje to za předčasné. Lipavský uvedl, že nechce komentovat situaci v České pirátské straně, ze které nedávno vystoupil v souvislosti s jejím odchodem z vlády.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) tvrdila, že ruský prezident Vladimir Putin už nemá zájem si s německým kancléřem Olafem Scholzem ani telefonovat. Na to ale Kreml zareagoval tím, že Putin se jednání se Scholzem nebrání. „Opakovaně jsme prohlašovali, že kontaktu zůstáváme otevření,“ řekl podle deníku Handelsblatt mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Z německé strany ale prý zatím nepřišel žádný návrh na telefonický kontakt. Zdá se, že Zelení nyní často sabotují práci kancléřství. Deník Bild dnes uvedl, že Zelení tajně zastavili dodávky zbraní do Izraele a to už od března.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně brázdí Evropou se svým „vítězným plánem“. Po jednání s francouzským prezidentem Macronem a britským premiérem Starmerem představí svůj tajný vítězný plán také německému kancléři Scholzovi. Detaily Zelenského strategie zatím nejsou veřejné. Mělo by jít o kroky nutné k tomu, aby přiměl Rusko jednat v blízké době o míru. Některé jeho části ale už zřejmě do médií unikly.
Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes nebude jednat ve Washingtonu se šéfem americké obrany Lloydem Austinem. Podle izraelského a amerického tisku cestu zablokoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten podle tisku chce nejdříve mluvit s americkým prezidentem Joem Bidenem o izraelské odvetě za íránský útok z minulého týdne. Telefonát by se podle různých zdrojů měl uskutečnit dnes. Galant a Austin spolu měli jednat dnes. Pentagon potvrdil deníku The Washington Post, že se schůzka nakonec neuskuteční.
V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.
Válka neskončí, dokud Ukrajina neosvobodí celé okupované území, trval si dlouho na svém prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradci. Kdokoli pak tvrdil opak, byl mnohdy ostrakizován za šíření „proruských narativů“. Zejména poslední měsíce ale napovídají, že vidina vojenského vytlačení Ruska z celého okupovaného území je v dohledné době nereálná. Na změnu paradigmatu ohledně kroků potřebných k ukončení konfliktu upozorňují The Financial Times
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó si předvolal německou velvyslankyni v zemi kvůli jejímu projevu, v němž naléhala na osobnosti maďarského veřejného života, aby se ozvaly proti věcem, které podle ní narušují důvěru spojenců v EU a NATO vůči Maďarsku. Informuje agentura Reuters. "Maďarsko je na cestě, která ho odvádí od jeho přátel," řekla velvyslankyně Julia Grossová v proslovu k výročí Dne německé jednoty.
Že je Jan Lipavský dál ministrem zahraničních věcí, je ostudou premiéra Petra Fialy (ODS). Uvedl to senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle kterého není Lipavský pro českou zahraniční politiku přínosem. Situaci okolo šéfa diplomacie a jeho demise a odchodu z Pirátů označil Čunek za kotrmelec. Lipavský s odchodem Pirátů z Fialova kabinetu podal demisi a zároveň skončil i ve své straně. Následně se po krátké domluvě s premiérem rozhodl na resortu pokračovat jako nestraník.
Izraelská diplomacie zakázala generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guterresovi vstup do země, kvůli jeho výrokům o současném konfliktu na Blízkém východě. Oznámil to izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac na sociální síti X. Ten uvedl, že kdokoliv, kdo není schopen odsoudit ohavný útok Íránu na Izrael si nezaslouží vstoupit na izraelské území. Upozornil také, že generální tajemník dosud neodsoudil sexuální násilí teroristů z Hamásu, či nevyvinul snahu o označení Hamásu za teroristickou organizaci.
Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že ministr zahraničí Jan Lipavský bude pokračovat ve funkci, přestože Piráti odchází z vládního kabinetu. Lipavský zůstává ministrem zahraničí, pokračovat bude jako nestraník, řekl po jednání Fiala. "Máme podobné a často stejné názory. Naše zahraniční politika má podobné směřování které oba dva respektujeme," uvedl premiér. Dodal, že to konzultoval s dalšími třemi vládními stranami a všichni tento krok podporují. "Kontinuita ministerstva zahraničí je důležitá věc," řekl.
V minulých týdnech Česko prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu evakuovalo několik občanů z Libanonu, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Úřad je v kontaktu se všemi Čechy v Libanonu registrovanými v cestovatelském systému Drozd i s krajany, kteří žijí v zemi dlouhodobě. Jedná se zhruba o 200 osob. Seznam pro případné další evakuace si resort vede a je zároveň v kontaktu s partnery.
Jan Lipavský požádal o ukončení členství v pirátské straně. Potvrdil zároveň, že dnes jako ministr zahraničí předá svoji demisi premiérovi Petru Fialovi (ODS). Oznámil to dosavadním spolustraníkům na jejich internetovém fóru. Lipavský byl členem Pirátů od podzimu 2015. Lipavský uvedl, že respektuje výsledky hlasování členské základny o konci Pirátů ve vládě. S odchodem Pirátů do opozice se ale neztotožňuje a v některých ohledech se se stranou názorově rozchází, poznamenal.
Polské ministerstvo zahraničí odrazovalo prezidenta Andrzeje Dudu od cesty na sobotní oslavu 80. narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana. V pondělí to v rozhlasové stanici TOK FM řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. „Rozmlouvali jsme mu to,“ řekl Sikorski. „Radil bych panu prezidentovi, aby si vybíral jiné přátele,“ dodal. Dudovu cestu na Zemanovu oslavu do Hluboké nad Vltavou už o víkendu komentovala různá polská média.
Šéf unijní diplomacie svolal kvůli situaci v Libanonu na pondělí mimořádné neformální zasedání ministrů zahraničí EU prostřednictvím videokonference. Oznámil to podle agentury Reuters Peter Stano, mluvčí Josepa Borrella. Podle informací by se schůzka měla konat v pět hodin odpoledne a Česko by měl zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéfové diplomacií sedmadvacítky mají diskutovat o unijní reakci na vyostření situace v blízkovýchodní zemi, která je terčem útoků ze strany Izraele.
