Brusel chce z dotací udělat politickou zbraň
EU se chystá výrazně zpolitizovat rozdělování eurodotací. V novém společném rozpočtu na roky 2021 až 2027 už nechce jen jednoduše a na své poměry relativně průhledně přerozdělovat od bohatých k chudým.
EU se chystá výrazně zpolitizovat rozdělování eurodotací. V novém společném rozpočtu na roky 2021 až 2027 už nechce jen jednoduše a na své poměry relativně průhledně přerozdělovat od bohatých k chudým.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pohovořil před Europarlamentem o své vizi sjednocené Evropy. Na rozdíl od jeho loňského, detaily a návrhy nabitého projevu na pařížské Sorbonně, zůstal u obecnějších tezí, jak je spojená Evropa stále důležitá.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (ANO) je ve střetu zájmů už tím, že se jako majitel zemědělského koncernu Úsovsko stal ministrem zemědělství. Teď se navíc dostává do střetu zájmů kvůli odchodu ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové. Její úřad totiž provádí úpravy zemědělských polností, na kterých ministrova firma hospodaří a na které pobírá dotace. Během úprav se řeší i „půda bez vlastníka“, na kterou jdou ročně na dotacích dvě miliardy.
Rozhodnutí, zda téměř padesátimilionovou dotaci na farmu Čapí hnízdo zaplatí český stát, nebo ji její majitel vrátí, se táhne. Jasno mělo být už na konci března, jenže teď se lhůta posouvá o další měsíc. Úředníci z ROP Střední Čechy se odvolávají na analýzu, kterou si kvůli tomu nechávají zpracovat. Ta ukáže, jestli se jim vyplatí vymáhat dotaci zpět. Kvůli dotaci je přitom trestně stíhaný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se začal zabývat údajným zneužíváním evropských dotací na Slovensku, o kterém se začalo hovořit v souvislosti s nedávnou vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Informoval o tom evropský server Politico.
Projekt Čapí hnízdo byl podvod, zaznělo v Evropském parlamentu. Uvedl to šéf Evropské komise pro regionální politiku Marc Lemaitre na zasedání unijního Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Proč výbor znovu otevřel kauzu Čapí hnízdo a co na jednání ještě zaznělo, řekl v rozhovoru pro Echo24 europoslanec a člen výboru Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Francouzský ekonom Thomas Piketty je hvězdou současné levice. Pozornost upoutal v roce 2013 knihou s titulem Kapitál v 21. století. Zabývá se příjmovou nerovností a distribucí bohatství v Evropě a Spojených státech. Tvrdí, že když je v dlouhodobém horizontu míra návratnosti kapitálu vyšší než tempo hospodářského růstu, je výsledkem koncentrace bohatství a jeho nerovnoměrné rozdělení.
Zisk českého zemědělství loni meziročně klesl o 5,4 procenta na 21,3 miliardy korun. I tak byl ale třetí nejvyšší od začátku tisíciletí, uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci místopředseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Nejvyšší zisk zemědělství vykázalo v předloňském roce a v roce 2014. Loňské výsledky jsou předběžné, v následujících měsících je bude úřad upřesňovat. Za poklesem stojí podle ministerstva zemědělství především sucho.
K tuzemským zemědělcům míří z Bruselu každoročně 30 miliard korun. O tuto částku mohou přijít, pokud stát neprokáže, že peníze rozděluje podle právních předpisů. Tak zní hlavní důvod, proč vzbudila poprask zpráva Českého rozhlasu, podle níž koncern Agrofert hospodaří na sedmnácti stech hektarech půdy, na kterou nemá vlastnické právo ani nájemní smlouvu.
Středočeští úředníci neplánují zveřejnit analýzu, na jejímž základě se rozhodnou vymáhat, či nevymáhat zpět padesátimilionovou dotaci na farmu Čapí hnízdo. Kdy rozhodne ROP Střední Čechy, který dotaci farmě udělil, není jasné. Analýza by ale měla být hotová do konce března. „Rozhodnutí zatím ještě nepadlo, právní analýza k této věci dosud nebyla ukončena,“ uvedl pro Echo24 ředitel úřadu Kamil Munia.
EU začíná řešit, jak bude vypadat společný rozpočet bez Velké Británie. Jednoho z největších čistých plátců. To znamená, že ten rozpočet bude výrazně chudší. Jsou dvě možnosti, jak se s tím vyrovnat. První navrhl rakouský premiér Sebastian Kurz.
Středočeští úředníci, kteří přidělili farmě Čapí hnízdo téměř 50 milionovou dotaci, nyní zvažují, zda ji budou vymáhat zpátky. Činí tak na základě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který Čapí hnízdo vyšetřoval a podle jejíchž závěrů nárok na dotaci farma neměla.
Ministerstvo financí vyjmulo farmu Čapí hnízdo z evropského financování, oznámila středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) na zastupitelstvu kraje. A to ačkoliv Výbor Regionální rady ROP Střední Čechy byl proti. Pro opoziční středočeské zastupitele, kteří s tímto krokem nesouhlasili, mělo jejich hlasování dopady. Jermanová nechala výbor převolit a do výboru dosadila většinu ze současné koalice.
Česká republika měla ke konci loňského roku smluvně zajištěno 47,1 procenta evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 269,3 miliardy korun z celkově přidělených 571,7 miliardy korun. Na svých stránkách to uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné.
Česká republika odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. Uvádí to materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobný názor měl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vyplývá to z dnešního zjištění ČTK.
Středočeský zastupitel za TOP 09 Jan Jakob se zasadil o to, aby Výbor regionální rady Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy neodhlasoval vyjmutí farmy Čapí hnízdo z evropského financování. Jakob totiž varuje, že pokud by farma vyňatá byla, zametla by se kauza pod koberec. „Mám obavu, že česká strana, hlavně ministerstvo financí, patrně nemá zájem, aby se tato záležitost prošetřila, notabene, když ze Závěrečné zprávy OLAF vyplývají podezření na případné daňové úniky,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.
Farma Čapí hnízdo nebude vyňata z evropského financování. Rozhodl o tom v těsném hlasování (6 pro, 6 proti, dva nehlasovali) Výbor regionální rady Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy. Opozici, která má ve výboru většinu, se tak podařilo prosadit, aby projekt zůstal v programu, nebyl vyřazen a neplatili ho lidé z daní. Ministerstvo financí však po hlasování uvedlo, že i přes nesouhlas výboru ROP Čapí hnízdo pravděpodobně z evropského financování vyjme.
Mandátový a imunitní výbor doporučil sněmovně vydat lídry vládního hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Oba již před jednáním výboru uvedli, že se svým vydáním souhlasí.
Kauza 50milionové dotace pro Čapí hnízdo, kvůli které byli poslanci Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek a dalších 9 osob obviněni z podvodu, má důležité dějství ve středních Čechách. Výbor regionální rady ROP by měl v úterý rozhodovat o vyjmutí Čapího hnízda z evropského financování. K tomu ale zřejmě nedojde, neboť ve výboru má většinu opozice. Ta chce také prosadit, aby s příjemcem dotace bylo případně zahájeno řízení o jejím vrácení do státního rozpočtu.
Dotační podvod, netransparentnost, zatajování informací i rodinných vazeb. Závěrečná zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo potvrzuje závěry české policie o dotačním podvodu. Ve zprávě se píše o podezření na porušení českého národního práva i práva Evropské unie.
Andrej Babiš je podezřelý z podvodu, protože on sám nebo jeho lidé v žádosti o dotaci na Čapí hnízdo uvedli nepravdivé údaje, zejména že příjemce dotací Farma Čapí hnízdo není součástí holdingu Agrofert.
Existuje názor, že Čapí hnízdo je bagatelní problém, aféra, do níž Babišovi protivníci nainvestovali přehnané naděje. Padesát milionů korun, navíc z 90 procent dodaných z evropských fondů, není velká suma, aby udělala dojem na voliče, kteří si myslí, že tradiční strany rozkradly desítky a stovky miliard.
Jak ovlivní policejní vyšetřování farmy Čapí hnízdo závěrečná zpráva vyšetřování evropského úřadu OLAF? A zveřejní nakonec ministerstvo financí tuto zprávu, jak po něm žádají někteří politici? To jsou aktuální otázky kolem kauzy Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše, který čelí podezření, že na farmu zneužil evropské dotace.
Příští rok by se měla změnit legislativa o vztahu zemědělců k půdě a měla by být přijata novela zákona o významné tržní síle. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Prioritou v oboru ale podle něj bude vyjednávání o evropské zemědělské politice.
Česká republika nečerpá peníze z evropských fondů tak rychle, jak by bylo potřeba. Podle náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Olgy Letáčkové je na vině především složitá legislativa, kvůli které se začalo čerpat s mnohaměsíčním zpožděním. Ve srovnání s jinými zeměmi EU si ale podle ní Česko nevede špatně. Projekty připravené ČR má, peněz odeslaných k proplacení EU ale není moc. Proč to tak je, vysvětluje Letáčková v rozhovoru pro server Echo24.
Ceny vajec překročily hranici pěti korun a stále se nad ní drží. Důvodem je fakt, že náš trh je propojen s Evropskou unií. V Evropské unii jsou ovšem vejce až o polovinu levnější.
Pravděpodobný nový ministr zemědělství Jiří Milek podniká podobně jako Andrej Babiš v zemědělství a potravinářství. Stejně jako Babišův Agrofert čerpá i koncern Úsovsko, jehož spolumajitelem Milka je, zemědělské dotace v řádu stovek milionů z Evropské unie. Je to přitom právě rezort zemědělství, který má rozdělování unijních dotací do zemědělství pod palcem.
Zemědělci a potravináři by měli v příštím roce dostat v národních zemědělských dotacích 2,05 miliardy korun. Největší část peněž - 600 milionů korun, plánuje ministerstvo zemědělství dát do fondu na tlumení nákaz. Část programů, které byly v loňských národních dotacích, například na podporu středních odborných škol, ministerstvo převedlo do jiného dotačního systému. Výši plánovaných dotací uvádí úřad v materiálu, který ve středu probere vláda.
Holding Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy, které nevlastní. Na většinu pozemků navíc pobírá dotace. Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů situaci nepopřel, ale holding se podle něj snaží situaci narovnat. Podle oslovených právníků holding zřejmě spáchal trestný čin.
Novou žádost o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba z hnutí ANO) zatím nemá kdo převzít. Předaná bude až nově zvolenému předsedovi sněmovny, kterým by se už ve středu mohl stát Radek Vondráček (ANO). Ten je jediným kandidátem na tuto funkci. Vondráček pak předá žádost mandátovému a imunitnímu výboru k posouzení.