Kauza Čapí hnízdo pokračuje. Žádost o vydání Babiše a Faltýnka ale zatím nemá kdo převzít
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Novou žádost o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba z hnutí ANO) zatím nemá kdo převzít. Předaná bude až nově zvolenému předsedovi sněmovny, kterým by se už ve středu mohl stát Radek Vondráček (ANO). Ten je jediným kandidátem na tuto funkci. Vondráček pak předá žádost mandátovému a imunitnímu výboru k posouzení.
„Pokud do sněmovny takováto žádost dorazila, bude uložena na sekretariátu předsedy a předána nově zvolenému předsedovi,“ uvedl pro Echo24 končící předseda dolní sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) ještě před tím, než Štěpánka Zenklová za pražské městské státní zastupitelství potvrdila, že byla žádost skutečně poslaná a že se týká dvou poslanců v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
Nový předseda pak žádost předá sněmovnímu mandátovému a imunitnímu výboru. Podle programu ustavující schůze sněmovny se bude o složení tohoto výboru rozhodovat ve středu. Poslanci se zatím v pondělí shodli na tom, že počet členů výboru bude 19, aby v něm měla zastoupení každá strana v parlamentu a aby minimálně jeden zástupce každé strany mohl do žádosti nahlédnout.
Důležité pro vydání obou poslanců je právě (ne)doporučení imunitního a mandátového výboru. Poslanci se sice jeho stanoviskem nemusí řídit, ale většinou to bývá zvykem. V září výbor vydání obou poslanců z hnutí ANO doporučil. Pro zbavení imunity Babiše pak hlasovalo 123 ze 134 přítomných poslanců včetně šéfa hnutí ANO. V sále byl i Jaroslav Faltýnek, který se zdržel hlasování. Pro zbavení imunity Faltýnka zvedlo ruku 120 ze 133 zákonodárců. Tentokrát si Babiš s Faltýnkem vyměnili role – první místopředseda ANO hlasoval pro své vydání a jeho stranický šéf se zdržel hlasování.
Zatímco ještě na začátku září Babiš žádal poslance o zbavení své imunity, „aby pravda vyšla najevo“, dnes má na věc jiný názor. Pro deník MF DNES uvedl, že neví, jestli bude i podruhé souhlasit se svým vydáním. „To já nevím. Už to bude v jiné situaci, pravděpodobně už budeme znát obsah spisu, možná budeme vědět, jak se k tomu postaví státní zástupce. Je to v jiné situaci, než byla první žádost,“ řekl Babiš.
Hned poté, co do sněmovny dorazila nová žádost, Babiš napsal na Facebook, že rychlost, s jakou policie zažádala o jeho vydání, je důkazem, jaký ohromný strach z něj má korupční systém. Více si přečtěte zde.
Babiš i Faltýnek od začátku tvrdí, že kauza je vykonstruovaná a proti stíhání dali stížnost. Podle informací serveru iROZHLAS.cz je ale nová policejní žádost prakticky stejná jako ta předchozí. „Policie provedla pouze pár změn, a to spíše formálního rázu. Nové významné skutečnosti, například z podané stížnosti obou obviněných, se v žádosti neobjevily,“ napsal server.
Osmadvacetkrát poslanci své kolegy vydali. Co teď?
Babiš argumentuje také tím, že není nic neobvyklého na tom poslance nevydat. „Pokud vím, tak byla sněmovna žádána o vydání některého z poslanců pětadvacetkrát a vydala jen třináct poslanců,“ řekl také Babiš v rozhovoru pro MF Dnes. Pravda je ale taková, že dosud dorazilo do Poslanecké sněmovny 42 žádostí o vydání zákonodárců – a to včetně druhé žádosti o vydání Babiše a Faltýnka. S vydáním souhlasila sněmovna ve 28 případech. Nutno ale říci, že případy, kdy sněmovna souhlas nevyslovila, byly především v 90. letech. Od roku 2011 sněmovna nevydala pouze dva své členy – Stanislava Humla a Zuzanu Kailovou.
Opakovaně musela policie žádat o vydání tehdejšího poslance ODS Jiřího Payna. V roce 1998 ho poslanci vydali ke stíhání kvůli dopravní autonehodě, kterou způsobil. Payne se svým vydáním souhlasil, a to i když se tenkrát poslanecká imunita na takové případy vztahovat nemá. Ve volbách byl ale poslancem zvolen znovu, sněmovna ho tak v tom samém roce musela vydat ještě jednou. Dvakrát sněmovna vydávala také poslance za extremistickou stranu Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Josefa Krejsu. V jeho případě to nebylo kvůli znovuzvolení, ale protože ho policie stíhala ve dvou případech.