Existuje názor, že Čapí hnízdo je bagatelní problém, aféra, do níž Babišovi protivníci nainvestovali přehnané naděje. Padesát milionů korun, navíc z 90 procent dodaných z evropských fondů, není velká suma, aby udělala dojem na voliče, kteří si myslí, že tradiční strany rozkradly desítky a stovky miliard. I kdybychom na tento argument přistoupili, je Čapí hnízdo důležité tím, co jednotlivé etapy tohoto příběhu prozrazují o projektu Babiš, o jeho skutečné povaze.

Před Vánocemi do Prahy přišla 48stránková zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF. Podle dostupných zpráv (Miroslav Kalousek, posléze i server Neovlivní.cz) OLAF dospěl k závěru, že Agrofert v žádosti o dotaci uvedl nepravdivé údaje – jinými slovy lhal, aby zakryl, že ty peníze pro malé a střední firmy chce pro sebe obří firma. To znamená, že i OLAF má podezření na trestný čin, z něhož premiéra viní i česká policie. Argumentace reprezentantů ANO, jak je celá věc zinscenovaná českými kmotry, pak může platit, jen když současně řeknou, že pod vlivem českých kmotrů jsou úřady v Bruselu. Ale tak daleko naši hrdinové nikdy nepůjdou.

Naopak domácí publikum může v každém pokračování této epopeje počítat s novým absurdním vstupem Andreje Babiše. Tak i tentokrát. Zprávu OLAFu nečetl a číst nebude, ale – pokračoval český premiér – „podle informací mé bývalé firmy“ bylo vyšetřování nestandardní. Agrofert prý podává stížnost na OLAF k evropskému ombudsmanovi a žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Ukazuje se tu, jak ne bezzubá, ale přímo škodlivá byla novela zákona o střetu zájmů, tzv. lex Babiš, která Babiše přiměla převést Agrofert do svěřenského fondu, ale nezakázala mu obsadit fond svými dvěma nejbližšími spolupracovníky a partnerkou. A která mu dnes dovoluje maskovat svůj absurdní protiútok na OLAF tím, že jej představí jako rozhodnutí autonomních jedinců, za něž on sám nenese odpovědnost.

Alibismus je u Babiše pracovní metoda, počínaje rokem 1980 a vstupem do KSČ, k němuž prý ho donutila nebožka matka. Alibismus je i pracovní metoda jeho podřízených a jeho médií. Když před Vánocemi došla zpráva OLAFu do Prahy a opozice začala poněkud nedočkavě požadovat zveřejnění, Lidové noviny napsaly zpravodajství, z něhož ocituji úvodní dvě věty (pod článkem, který by měl vejít do dějin manipulace, je podepsán Blahoslav Hruška): „O kauzu padesátimilionové evropské dotace na výstavbu komplexu Čapí hnízdo se spustila přetahovaná mezi Bruselem a Prahou. Zatímco EU chce podle všeho případ uložit k ledu a přehrát šetření problematické dotace českým úřadům, ty tvrdí, že zatím k takovému kroku souhlas nedaly a Brusel za Čapím hnízdem tečku napsat nemůže.“

Ministryně financí Alena Schillerová se tehdy oháněla jakýmsi dopisem z Evropské komise, kde prý Komise navrhla vyřadit Čapí hnízdo z evropských projektů, což znamená, že 50 milionů premiérovi bude dárek z českého rozpočtu. Ten dopis Komise by při obecné věrohodnosti této politické party člověk rád viděl. Včera Schillerová naznačila, že platit bude na její návrh skutečně Česká republika. Svůj postup zdůvodňuje právě dopisem Evropské komise, bere ho „velmi vážně“.

Druhá instituce, jejíhož úsudku se Schillerová dovolává, je Městské státní zastupitelství (MSZ) v Praze. MSZ doporučuje zprávu OLAFu nezveřejňovat, s podivným argumentem: evropská zpráva byla přidaná do českého trestního spisu, vyšetřovatelé ji chtějí použít jako další důkaz, „zveřejnění by mohlo ohrozit průběh trestního řízení“ – tedy asi že by se obvinění mohli dozvědět, co proti nim OLAF nashromáždil za argumenty. A to si na pražském MSZ myslí, že z ministerstva financí, úřadu řízeného ANO, se zpráva k vedení ANO nedostane, respektive už dávno nedostala? Státní zastupitelství nicméně zdůrazňuje, že je to pouze doporučení, rozhodnout musí Schillerová sama. Schillerová naopak doporučení MSZ považuje za „klíčové“.

Když prezident Zeman jmenoval v prosinci Babiše premiérem, prezentoval ho jako silnou osobnost, jíž různí nepřejícníci budou okopávat kotníky. Zatím je start Babišovy vlády ve stínu Čapího hnízda demonstrací alibismu a kultury vymlouvání se. Tahle mocenská skupina nemá žádný formát.