Zpráva OLAF potvrzuje dotační podvod. Přečíst si ji může každý
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Dotační podvod, netransparentnost, zatajování informací i rodinných vazeb. Závěrečná zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo potvrzuje závěry české policie o dotačním podvodu. Ve zprávě, kterou poprvé celou v redakčním překladu zveřejnil server Hospodářských novin a Aktuálně.cz, se píše o podezření na porušení českého národního práva i práva Evropské unie.
Servery vydavatelství Economia jako první vydaly celé znění velmi žádané závěrečné zprávy OLAF k vyšetřování Čapího hnízda. Nezveřejnily ale kompletní přílohy zprávy, pouze jejich seznam, které mají mít podle předchozích informací několik tisíc stran. Více jsme psali zde.
Třebaže je zpráva v Česku už více než tři týdny, žádná instituce ji dosud nezveřejnila. Ministerstvo financí na svém webu pouze publikovalo první tři odstavce průvodního dopisu, ve kterém se píše, že v projektu byly nesrovnalosti a že ho OLAF doporučuje kvůli porušení pravidel vyjmout z programů placených EU.
Zveřejněná závěrečná zpráva OLAF shrnuje informace o celé kauze, uvádí podmínky žádosti farmy o dotaci, výslechy svědků nebo vyjádření společnosti Imoba, pod kterou nyní Čapí hnízdo spadá. Dokument konstatuje, že se na farmu nemělo pohlížet jako na malý a střední podnik, ale naopak jako na firmu propojenou nebo partnerskou s holdingem Agrofert.
Zpráva detailně popisuje i to, jak se u farmy Čapí hnízdo vyvíjely vlastnické vztahy. Nejzávažnější zjištění, které dokument přináší, je, že současný premiér Andrej Babiš sám platil za akcie, které prodával své partnerce Monice Babišové a svým dvěma dětem Adrianě Bobekové a Andreji Babišovi mladšímu. Akcie se kupoval i Martin Herodes, bratr Moniky Babišové.
Co se píše ve zprávě OLAF?
Vyšetřovatelé OLAF dospěli k závěru, že zde byly rodinné vazby mezi vlastníky Čapího hnízda a Agrofertu a že společně přestavují jednu ekonomickou jednotku, že jsou propojené.
Žadatelé porušili zákon. „Za těchto okolností je OLAF názoru, že příprava a implementace tohoto projektu byla postižena četnými porušeními národních a evropských zákonů. (…)“. OLAF upozornil na dva paragrafy, podle nichž by možní pachatelé měli být stíháni. Konkrétně porušení paragrafů 212 a 260 českého trestního zákoníku. Paragraf 212 se týká dotačního podvodu a maximální sazba je zde deset let. Paragraf 260 se týká poškození finančních zájmů Evropské unie a i zde hrozí až desetileté odnětí svobody.
Ve zprávě je popisován také výslech předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, o jehož vydání spolu s Babišem policie žádá. „Pan Faltýnek si nevzpomínal ani na podrobnosti převodu akcií, který se uskutečnil v prosinci 2007, ani na emisi původních akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s., když se stala akciovou společností 1. prosince 2007,“ píše se ve zprávě s tím, že „když odpovídal na otázky, buď tvrdil, že si nemůže vzpomenout nebo že odpověď na ně nezná“.
Vyšetřovací činnosti OLAF zjistily vážná porušení pravidel při přípravě a realizaci dotčeného projektu, což představuje porušení četných ustanovení příslušné národní a unijní legislativy.
Konkrétně společnost příjemce, která obdržela dotaci určenou výhradně malým a středním podnikům, a velká společnost se jeví tak, že tyto dva podniky lze pokládat za „propojené“ v souladu s platnou legislativou vzhledem ke skutečnosti, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvoří jeden ekonomický celek.
Dále zástupci příjemce dotace pro projekt poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před řídícím úřadem operačního programu, když podali svoji projektovou žádost a podepsali smlouvu o dotaci. Zatajené informace prokazují, že se příjemce nepotýkal se znevýhodněními, která jsou typická pro SME, a proto má Evropská komise právo v souladu s platnou legislativou takovému příjemci poskytnutí finanční podpory odmítnout.
Rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů společnosti změnit právní formu společnosti na akciovou společnost a vydat takový typ akcií, který umožňoval jejich anonymní vlastnictví během celé doby realizace projektu, byly v rozporu s obecným principem transparentnosti, který se uplatňuje při nakládání s finančními zdroji EU. Následné změny vlastnictví akcií lze navíc pokládat za čin, který uměle vytvořil podmínky nutné pro získání výhody, která odporuje účelu příslušného práva EU.