Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal ve čtvrtek za pravdu Rakousku ve sporu s paní E. S., která byla odsouzena k pokutě za výroky o muslimech a proroku Mohamedovi, jež pronesla na semináři, který organizovala v roce 2009.
Šance, že by Rakousko vrátilo Česku na základě iniciativy senátora Iva Valenty část korunovačních klenotů, je podle předního rakouského historika Karla Vocelky velmi malá. Profesor Vídeňské univerzity to v pátek řekl v rozhovoru poskytnutém listu Wiener Zeitung (WZ). Zároveň upozornil, že by v případě návratu žezlo, jablko a kurfiřtský plášť nebyly v Praze na rozdíl od Vídně nejspíš vystavené pro veřejnost. Oficiální žádost o vrácení klenotů podle WZ Rakousko zatím nedostalo.
Senátor Ivo Valenta přišel v tomto týdnu s požadavkem, aby se do České republiky vrátila část českých korunovačních klenotů. Ty jsou podle senátora a právníka Zdeňka Koudelky, který iniciativu společně se senátorem představil, téměř čtyři století uloženy ve vídeňské klenotnici v palácovém komplexu Hofburg. Po celou dobu však náleží Čechům, tvrdí. Z historického hlediska však není zcela jasné, zda insignie skutečně Čechům náleží. Prezident Zeman, kterého Valenta s požadavkem oslovil, zatím neuvedl, zda se jím bude zabývat.
Senátor Ivo Valenta vyzval prezidenta, aby požádal Rakousko o oficiální navrácení korunovačních klenotů České republice. V Císařské klenotnici ve Vídni jsou dnes uloženy původní gotické žezlo a jablko, podle Valenty je to paradoxní, uvedl, že ho to překvapilo, informuje idnes.cz.
S implementací evropské směrnice o zbraních si Rakousko dalo načas. Od konce minulého týdne je příslušná novela, která by měla vstoupit v platnost 1. ledna 2019 a jež je nyní v připomínkovém řízení, na světě a rakouský tisk informuje o některých jejích detailech. Návrh zákona zaujme mimo jiné masivním zostřením legislativy ve vztahu k migrantům. Pro ty bude napříště platit absolutní zákaz zbraní včetně nošení nožů.
Stávající rakouské předsednictví EU chce mezi členskými státy unie rychle najít co nejširší podporu pro kompromisní podobu snižování emisí oxidu uhličitého u nových aut. Podle dobře informovaných diplomatických zdrojů jde na úterní jednání ministrů životního prostředí států unie s textem návrhu, aby nové osobní vozy musely od roku 2030 vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021.
Dosavadní předseda opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) a bývalý kancléř Christian Kern odchází z politiky. V centrále SPÖ také v sobotu řekl, že nebude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu příští rok na jaře, informovala rakouská média. Kern měl přitom stát v čele kandidátky SPÖ.
Valná hromada České spořitelny ve středu rozhodla o nuceném přechodu, tzv. vytěsnění minoritních akcionářů. Všechny akcie banky získá majoritní vlastník, rakouská finanční skupina Erste Group. Zaplatí drobným akcionářům za každou akcii spořitelny 1328 korun, informovala banka.
Rakouská vláda se rozhodla rozšířit paletu symbolů, jejichž propagaci bude kriminalizovat. Dotkne se vyznavačů nejenom islamistických, ale i extremistických pravicových a levicových stran. Návrh zákona má vejít v platnost na začátku března příštího roku. Již nyní rakouské zákony zakazují symboly teroristických organizací jako například Islámského státu či Al-Káidy. Provinilci bude v případě prokázání viny hrozit pokuta až 4000 eur (asi 100 000 Kč).
Rakouské ministerstvo vnitra vyzvalo v interním e-mailu policii, aby omezila spolupráci s novináři, kteří o ní nepíšou dostatečně pozitivně. V dokumentu, který po úniku do médií označilo za nezávazný „podnět“, ministerstvo rovněž doporučilo, aby se u všech případů zveřejňovala státní příslušnost a pobytový status podezřelého. Aktivněji by policejní mluvčí měli na základě doporučení informovat o sexuálních deliktech, informoval rakouský list Die Presse.
Rakousko, které nyní předsedá Radě EU, by podle magazínu Spiegel chtělo zavést celoevropskou horní hranici pro příjem uprchlíků a centra k vracení migrantů ve třetích zemích. Původně také navrhovalo udělovat azyl pouze lidem, kteří respektují evropské hodnoty. Z tohoto požadavku už ale ustoupilo.
V policejním zadržovacím zařízení ve čtvrti Hernals ve Vídni založila patrně šestice migrantů v noci na sobotu požár a snažila se zabránit členům zásahových jednotek ve vstupu do cely. Podle úřadů se dotyční pokusili o sebevraždu. Všech šest obyvatel cely - pět Afghánců a jeden Íránec čekající na deportaci ze země - utrpělo těžká zranění a bylo hospitalizováno, píší rakouská média.
Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl navrhuje, aby oprávněnost žádostí o azyl byla přezkoumávána už na záchranářských lodích ve Středozemním moři. Vyslovil se pro to v pátek podle agentury APA ve Vídni na společné tiskové konferenci se svým italským protějškem Matteem Salvinim. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi v pátek Evropskou unii vyzval k vytvoření společného a předvídatelného systému vracení migrantů.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyslala do Rakouska a Itálie speciální týmy, které budou zkoumat situaci migrantů v těchto zemích. Informovala o tom agentura Reuters. Bacheletová kritizovala také USA, kde se k rodičům podle ní stále nevrátilo 500 dětí odebraných migrantům po překročení hranice s Mexikem. Terčem kritiky nové komisařky se stala i Čína, Barma či Saúdská Arábie.
Je vlahý letní večer, začátek sedmnáctého století, za pár let začne třicetiletá válka, ale tady, v krásné krajině kousek jižně pod Salcburkem, je klid a mír. Panstvo se přijelo podívat na Hellbrunn, nový lusthaus čili letní sídlo mocného solnohradského arcibiskupa, který je zároveň knížetem, tedy dalo by se říct vládcem bohatého Solnohradska, samostatného církevního knížectví.
Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl chce do řad policie tisíce nových adeptů. K jejich výběru však zvolil zvláštní metodologii. Podle zacílení inzerátů se zdá, že se je rozhodl hledat především mezi čtenáři vesměs pravicových, konzervativních či bulvárních deníků. Člen vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ) chce získat do řad policie až 11 tisíc nových policistů a ministerstvo vnitra tak do inzerátů v médiích investovalo přes 1,1 milion eur (přes 27,5 milionů Kč), píše rakouský deník Kurier.
Pomníková komise vídeňské radnice odmítla přijmout a vztyčit k 335. výročí známého vítězství na Kahlenbergu sochu polského krále Jana III. Sobieského, zachránce Vídně před Turky. Pravděpodobně z ohledů na ně: Turků už ve Vídni žije pomalu tolik, kolik jich v tom roce 1683 k městu přitáhlo.
U příležitosti 335. výročí bitvy o Vídeň měla být v rakouské metropoli vztyčena socha jejího vítěze a osvoboditele obleženého města od Osmanů Jana III. Sobieského. Pocta polskému králi se však prozatím odkládá – proti vztyčení již hotového díla se postavili někteří představitelé radnice. Podle předsedy Vídeňského zemského sněmu by pro umístění sochy bylo zapotřebí získat další povolení. Kritici ale tvrdí, že radní ustupují zájmovým skupinám, podle nichž socha působí protiturecky. Socha nakonec vztyčena bude, leč v Krakově, uvádí deník Polonika.
Rakouský soud poslal ve středu na doživotí do vězení mladého Afghánce, který před rokem zavraždil na ulici ve Vídni 28 ranami nožem svou mladší sestru. Svůj zločin zdůvodnil tím, že dívka poskvrnila čest rodiny tím, že se jí vzepřela a že ji opustila. Podle médií tak učinila, protože byla obětí opakovaného domácího násilí a nechtěla být poslána zpět do Afghánistánu k vynucenému sňatku.
Ruský prezident Vladimir Putin dorazil do Německa na setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Jednanjí spolu na zámku Meseberg mimo jiné o konfliktech v Sýrii a na Ukrajině a také o kontroverzním plynovodu Nord Stream 2. Naposledy se viděli v květnu v Soči. Cestou se šéf Kremlu zastavil ještě v Rakousku na svatbě tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
Legendární jezdec Formule 1 Niki Lauda leží v kritickém stavu ve Všeobecné nemocnici ve Vídni. Podstoupil totiž transplantaci plic, k níž lékaři museli přistoupit kvůli zhoršení jeho zdravotního stavu. Lékaři odhadují, že zde poleží ještě několik týdnů. Informaci přinesla rakouská rozhlasová stanice ORF.
Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank, která mimo jiné ovládá Českou spořitelnu, zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 24 procent na 774,3 milionu eur (téměř 20 miliard Kč). Oznámila to firma. Erste je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy.
Alpská republika jde částečně proti domácímu i evropskému trendu. Rakousko v srpnu začíná roční testovací provoz zvýšené rychlosti na dálnicích. Na dvou úsecích dálnice A1 zvýší maximální povolenou rychlost na 140 km/h. Informovala o tom rakouská média. Ministerstvo dopravy k tomuto kroku přistupuje kvůli příslibu plynulejší a rychlejší dopravy.
„Kdo to udělal? To udělal stát!“ Osmaosmdesátiletý Karel Smolek se nesmířil s popravou svých dvou strýců. S dalšími dvanácti mírumilovnými občany Tušti byli 24. května 1945 zastřeleni po rozsudku národního výboru, když byli předtím mlácením donuceni přiznat, že „zradili Československo“. Zbraně dodali vojáci plukovníka Vladimíra Hobzy, který dostal od vojenského velení v Táboře za úkol vyčistit jihočeské pohraničí od Němců a kolaborantů.
Když jsem uviděl ten obraz, měl jsem na chvíli pocit, že se to děje mně, že to břevno mám v hlavě já sám. Skrz pravé oko projelo chlapovi do hlavy kulaté prkno, které se na druhé straně lebky probilo ven. Nezasažené oko je vytřeštěné a tím tlakem se z něj derou krvavé slzy. Muž má ale klidný výraz, jakoby smířený s tím, co se mu stalo. No co, tak to chodí, jednou máš oko v pořádku, a druhý den v něm máš kládu.
Na neformálním summitu v rakouském Innsbrucku se probíraly důležité otázky ochrany vnějších hranic a důsledného boje proti pašeráctví lidí. Řešení migrace označil premiér Andrej Babiš jako jednu z hlavních priorit vlády, přesto Česká republika neměla vrcholného zástupce v podobě ministra vnitra. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček upřednostnil summit NATO, který se konal ve stejnou dobu a odcestoval na něj ve funkci ministra zahraničí. Do Innsbrucku tak odjel první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Itálie nebude brát zpět migranty vrácené z německo-rakouské hranice. V rozhovoru s italským deníkem Il Messaggero to řekl italský ministr vnitra Matteo Salvini. Premiér Giuseppe Conte v rozhovoru s deníkem La Stampa zopakoval požadavek, aby migranti zachránění ve Středozemním moři byli přerozděleni mezi země EU. Itálie mezitím podle agentury Reuters odmítla další loď s běženci.
Německo nepodnikne při řešení druhotného pohybu migrantů přes společnou hranici žádné jednostranné kroky na úkor Rakouska, prohlásil po čtvrtečním jednání s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem rakouský kancléř Sebastian Kurz. Obě země naopak podle něj chtějí společně také s Itálií spojit síly, zastavit nelegální migraci do Evropy a domluvit opatření k zastavení druhotného pohybu migrantů po území Evropské unie.
Pondělní kompromis německé kancléřky Angely Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera, který počítá s tranzitními centry u rakouských hranic, dává podle premiéra Andreje Babiše (ANO) najevo, že ten, kdo se vylodí v Itálii nebo Řecku, nemá právo vybrat si žít v Německu. Další čeští politici hodnotili kompromis jako posun v postoji Německa k migrantům a pozitivní věc, někteří by naopak uvítali evropské řešení a mluví o komplikacích pro turisty či lidi cestující za prací přes hranice.
Po dohodě německé kancléřky Angely Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera na kompromisním řešení svého migračního sporu, jež počítá s tranzitními centry u rakouských hranic, připravuje rakouská vláda opatření k ochraně své jižní hranice. Podle agentury APA to ve společném stanovisku oznámil kancléř Sebastian Kurz, vicekancléř Heinz-Christian Strache a ministr vnitra Herbert Kickl.
