Poslaneckou sněmovnou míří ke schválení návrh státního rozpočtu na příští rok, který je úplně virtuální. Vláda se příliš neobtěžovala s aktualizací prognóz vývoje ekonomiky, na nichž stojí. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že nejistota koronavirové krize je tak velká, že odhady fakticky není možné dělat.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se chystá po projednání daňového balíčku Senátem, tedy po 10. prosinci, o prosazených úpravách jednat s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident avizoval, že zákon v současné sněmovní verzi vetuje. Ministryně to uvedla v nedělním diskusním pořadu televize Prima Partie. Řekla také, že dál jedná o podpoře rozpočtu, pro který menšinový kabinet dosud nemá podporu.
Ministryně práce Jana Maláčová po hlasování o nižších daních obviňuje ODS za paktování s hnutím ANO. Přitom ČSSD sedí s Andrejem Babišem již sedmým rokem a spolu drží i senátorský klub v horní komoře. Zatímco zásah do příjmů rozpočtu v příštím roce socialistům velmi vadí, státní rozpočet s deficitem 320 miliard však bez velkých problémů odmávli. Podle občanských demokratů je Maláčová nešťastná, protože v příštím roce bude mít méně peněz na své nápady.
Občanští demokraté byli z jiné části opozice cílem tvrdé kritiky poté, co jejich hlasování pro vládní daňový balíček pomohlo zkrátit příjmy státního rozpočtu na příští rok. Výtky od opozičních stran a také od vládní sociální demokracie mířily na to, že kromě výdajů nepředstavila strana žádný plán, jak ušetřit. Během schvalování rozpočtu ale strana připravila hned několik návrhů, jak ušetřit okolo 80 miliard korun, které by mohly pokrýt výpadek z nižších daní.
Daňový maraton sněmovny z 19. listopadu by měl daňovým poplatníkům ušetřit až 200 miliard korun ročně. Současně to znamená aspoň stotřicetimiliardový výpadek ve veřejných rozpočtech, od státního přes krajské po obecní. Cítí se první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura jako zločinec? Kde je rozpočtová odpovědnost, jíž poslední vláda ODS podřídila téměř všechno? A mohou strany s tak odlišnými instinkty skutečně fungovat jako sourodý předvolební blok?
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 341,5 miliardy korun z říjnových 274 miliard korun. Loni ke konci listopadu byl schodek 38,6 miliardy korun. Informovalo o tom v úterý ministerstvo financí (MF). Letošní listopadový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci listopadu nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, činil 169,4 miliardy korun.
Zvýšení slevy na poplatníka, jak ho navrhli Piráti, je chyba a zničí to rozpočet. Alespoň to si myslí předseda vlády Andrej Babiš, který uvedl, že se jedná o duplicitní návrh ke zrušení superhrubé mzdy. Podle Babiše si zvýšení slevy vymyslel poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík „ze srandy“. Babiš uvedl, že zvýšení slevy na poplatníka naprosto zbytečně zatíží státní rozpočet.
K Senátu jako poslední záchraně se upíná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO). Přijdou totiž prosit šéfy senátních klubů, aby napravili vládní daňový balíček s rušením superhrubé mzdy a drtivou sekerou 130 miliard korun. Senátoři však již připravují svůj návrh, jak by podoba daní měla vypadat. Nejdále je s přípravou člen klubu ODS Tomáš Goláň, který počínání sněmovny tvrdě kritizuje.
Razantní krok ke snížení daní rozhádal politiky i některé občany. Jedni vidí za zrušením superhrubé mzdy rozvrat veřejných financí a druzí si naopak libují, že zaměstnanci konečně dostanou více peněz. Velké vášně také vyvolává, že s tímto krokem souhlasilo vládní hnutí ANO s podporou SPD, KSČM a také Občanské demokratické strany. Ta to ale měla již několik let v plánu a navíc zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní daně z příjmu již několikrát strana navrhovala.
Je to největší zásah do ekonomické svobody, tak vidí starostové zrušení superhrubé mzdy. Tímto rozhodnutím se krajské rozpočty ztenčí až o jednu desetinu a přijdou o desítky miliard korun, které budou chybět při výstavbě kanalizací, modernizaci školek a škol a při celkovém fungování veřejných služeb, varují starostové. Pokud sněmovna tyto ztráty nebude pozměňovacím návrhem kompenzovat, jsou připraveni zahltit ministerské úředníky žádostmi o investiční dotace.
Na politické scéně nastala paradoxní situace. Poslanci totiž schválili zmrazení platů politiků, jenže ty jim v příštím roce opět výrazně porostou. Po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení tzv. slevy na poplatníka získá například řadový poslanec o více než 64 tisíc korun čistého ročně víc. Předseda sněmovny se může těšit dokonce na o téměř 100 tisíc korun více, než měl letos.
Řídit stát jako firmu bylo hlavním heslem Andreje Babiše (ANO) při jeho nástupu do politky před sedmi lety. Jeho teze se opírala o funkční tým schopných lidí, kteří jsou efektivní a tím dojde k ušetření nákladů. Za jeho působení ve vládách se děje ale naprostý opak a neustále roste počet státních zaměstnanců. V příštím roce dojde k tomu, že od roku 2014 tak bude státní správa o více jak 40 tisíc lidí nabobtnanější a zátěž na rozpočet bude vyšší než 80 miliard korun.
Kabinet Andreje Babiše zatím ustál první kolo projednání státního rozpočtu na příští rok. Vyhráno ale zdaleka nemá, protože nyní přicházejí na řadu připomínky komunistů, kteří vládu hnutí ANO a sociální demokracie podporují. Již během projednání někteří poslanci ze strany KSČM otevírali staré rány a vyčítali vládě, proč o zdanění církevních restitucí dál Babiš nebojuje. Nešetřili přitom kritikou na podobu státního rozpočtu, ke které se přidali i někteří poslanci vládní sociální demokracie.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila Sněmovna. Rozhodla o jeho příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přichází s vymyšleným rozpočtem, který navíc vůbec neodpovídá realitě a z daleka není hotový. To vzkazují kritici šéfce státní kasy před plánovaným projednáním nejdůležitějšího zákona roku, kterým je státní rozpočet. Schillerová navrhuje rekordní schodek ve výši 320 miliard, který se podle odborníků v průběhu roku ještě prohloubí, protože nepočítal s druhým lockdownem.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se chce vrhnout na další sérii navyšování sociálních dávek a minimální mzdy. Po letošním zvyšování rodičovského příspěvku a důchodů chce na rok následující pokračovat ve stejném duchu a navýšit příspěvky na děti. Větší kontroverzi však vyvolává opětovné navýšení minimální mzdy, které má přijít v době, kdy se stát bude muset potýkat s růstem nezaměstnanosti. Ta je nyní škrcena programem Antivirus a podle úřadů práce dokonce v říjnu klesla o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta.
Členové expertní iniciativy KoroNERV-20 kritizují stav veřejných financí. Připravovaný státní rozpočet se podle nich vymyká „jakémukoli racionálnímu chápání a parametrům přiměřenosti, že zavdává důvodné příčiny k obavám o možnosti vrátit po letech 2020 a 2021 veřejné rozpočty pod kontrolu v celé následující dekádě“. Upozorňují také na 66 tisíc státních úředníků a doporučují vládě, aby na ně snížila výdaje. Ekonomové upozornili na to, že průměrný měsíční plat ve státním sektoru převyšuje o 4 tisíce korun mzdy v soukromém sektoru.
Státní rozpočet přestal existovat a peníze občanů vybrané z daní se utrácejí naprosto nesmyslně. Opozice těmito slovy kritizuje postup ministryně financí Aleny Schillerové a premiéra Andreje Babiše, kteří pro příště už nechtějí vypracovávat jak rozpočtovou strategii státního rozpočtu na další roky, tak odložit vytvoření strukturálního deficitu. Přitom ministryně financí už dříve řekla, že posune vytvoření makroekonomické predikce z listopadu na leden, protože je podle ní prý nejistá doba a nelze nic plánovat. Přitom plány a výhledy do budoucna pomáhají jak ekonomice, tak i společnostem, které se mají jak výhledově zařídit.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl společně se záměrem zrušit superhrubou mzdu i další rozvolnění rozpočtových pravidel. Podle návrhu nebude muset vláda například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky. Vyplývá to z návrhu, který byl zveřejněn na internetových stránkách Sněmovny.
Současný návrh nejdůležitějšího zákona roku z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nepočítá s dalším uzavíráním ekonomiky.
Historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) snaží na příští rok nahradit druhým nejvyšším schodkem v dějinách České republiky.
Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 252,7 miliardy korun ze srpnových 230,3 miliardy korun.
Schodek státního rozpočtu na příští rok 320 miliard korun, který ve středu navrhlo ministerstvo financí, přesahuje podle Národní rozpočtové rady rámec daný již rozvolněným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Rada to dnes uvedla na twitteru. Návrh navíc nezahrnuje zvažované zrušení superhrubé mzdy, upozornila rada. Na konci článku přinášíme v tabulce konkrétní návrh pro jednotlivé rezorty.
Prezident Miloš Zeman spolu se spolu s premiérem Andrejem Babišem rázně zapojili do debaty k rušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daně z příjmu zaměstnancům.
Prezident Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu, řekla ministryně novinářům po debatě prezidentova expertního týmu s představiteli vlády v Lánech. Ministryně se návrhu nebrání, bude ale hledat shodu na návrhu ve vládní koalicí i s dalšími partnery.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v prvním návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje schodek 116 miliard korun. Před schvalováním se však schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným kvůli koronaviru, řekla ministryně České televizi.
Silný růst mezd v soukromém sektoru je minulostí, stejně tak přidání na platech zaměstnanců ve státním sektoru.
Na hlavu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se valí tvrdá kritika.
Strach z koronaviru a následné vypnutí ekonomiky se tvrdě promítá do plnění státního rozpočtu.
Podnikatelům a živnostníkům se stále více vzdaluje podpora za dobu koronavirové krize.
