Kabinet Andreje Babiše zatím ustál první kolo projednání státního rozpočtu na příští rok. Vyhráno ale zdaleka nemá, protože nyní přicházejí na řadu připomínky komunistů, kteří vládu hnutí ANO a sociální demokracie podporují. Již během projednání někteří poslanci ze strany KSČM otevírali staré rány a vyčítali vládě, proč o zdanění církevních restitucí dál Babiš nebojuje. Nešetřili přitom kritikou na podobu státního rozpočtu, ke které se přidali i někteří poslanci vládní sociální demokracie.

Poslanci po několika hodinách nakonec schválili, že v příštím roce by stát měl hospodařit s rekordním schodkem 320 miliard korun. Nyní se diskuze přesouvá do výborů, kde budou padat návrhy, jak peníze v jednotlivých kapitolách přesouvat. Nejúspěšnější jsou v této pozici komunisté, kterým pomáhají poslanci hnutí ANO výměnou za podporu vlády. Dokonce ani návrhy sociálních demokratů nejsou většinově schvalovány.

Komunisté si tak například už nyní diktují, že chtějí zarazit plánované nákupy ministerstva obrany. Osekat tak chtějí rozpočet armády, která se chtěla konečně zčásti zbavit staré ruské techniky a nakoupit novou. „My navrhujeme minimálně o 10 miliard právě tím, že snižujeme rozpočet ministerstva obrany. A neděláme to na úkor armády jako její snížení bojeschopnosti. To je prosím vás tak hloupý a neuvěřitelný argument, že mu snad nemůže uvěřit nikdo, kdo nás poslouchá. Jestliže armáda při rozpočtu letošního roku 72 miliard korun nemohla jaksi najít uplatnění pro ty prostředky v některých případech, tak mi neříkejte, že pro rok 2021 to nezvýšení o 10 miliard, tedy na 85 miliard, ohrozí bojeschopnost naší armády nebo její schopnost pomoci občanům ČR v té tíživé situaci. Není to pravda, je to nesmysl. A ten, kdo to říká, vědomě lže,“ hřímal šéf komunistů Vojtěch Filip ve sněmovně.

Podle něj by se tak jenom ušetřili peníze, které se utrácejí na zahraničních misích. K Filipovi se předtím s kritikou postavil i místopředseda strany Stanislav Grospič, který znovu vytáhl nápad o zdanění církevních restitucí. „Pro připomenutí o tom hovořím proto, že tento zákon ze zákona sice vypustil ustanovení, že finanční náhrada není předmětem daně, poplatku, ani jiného peněžitého plnění. Upozorňuji ale na skutečnost, že Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že odmítl návrh na zrušení církevních restitucí, ponechal ale v platnosti článek 1, tedy umožnil zdanění finanční náhrady. Tedy více než jeden rok zůstala vláda nečinná, neučinila žádný krok k naplnění tohoto zákona číslo, aby v současné době třeba získala tolik potřebné prostředky do státního rozpočtu,“ uvedl Grospič.

Komunisté zatím rozpočet vždy podpořili. Pokud vládní poslanci schválí jejich pozměňovací návrhy, tak zákonodárci z KSČM zřejmě zvednou ruku pro rozpočet i letos. Problémy se ale vyskytují i v sociální demokracii, kde se také objevují hlasy, které s rozpočtem nesouhlasí. To je příklad poslance Václava Votavy, který se ale projednání rozpočtu neúčastnil.

„Bohužel ze zdravotních důvodů nebudu účasten projednávání státního rozpočtu 2021. Sdílím ale stanovisko Národní rozpočtové rady a výhrady k němu. Státní rozpočet nereflektuje především dopady zrušení superhrubé mzdy a daňového balíčku ve výši přes 100 miliard do příjmové strany a tedy i do deficitu,“ uvedl Votava na svém Twitteru.

Výhrady se objevily ale také od dalšího poslance sociální demokracie Romana Onderky. Podle něj se předkládá zlo, které ale Česká republika v současné chvíli potřebuje. „Přijímáme rozpočet, do kterého nejsou započítané některé daňové změny. Samozřejmě jde především o daňový balíček a z něj speciálně o zrušení superhrubé mzdy. Nepřipadá mi příliš seriózní a odborně fundovaný postup, kdy se bavíme o schodku 320 miliard a přitom druhou rukou přidáváme dalších možná až 90 miliard korun. Kdyby takto někdo plánoval domácí výdaje, nazveme ho nezodpovědným bláznem,“ uvedl Onderka.

Sociálnědemokratický poslanec tím narážel na daňový balíček, jehož změny nejsou započítány do rozpočtu. Navíc zatím neprošel ani Poslaneckou sněmovnou. Přitom jsou v něm obsaženy podstatné a zásadní změny v oblasti daní, které budou mít na rozpočet jednoznačný vliv. Příkladem je zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní daně z příjmu. Tu navrhuje premiér Andrej Babiš ve svém poslaneckém návrhu. Proti němu stojí úspornější varianta ministra vnitra Jana Hamáčka, který navrhuje nahrazení superhrubé mzdy 19 procentní daní.

Kritika při schvalování rozpočtu mířila hlavně od pravicové opozice, která není spokojená s výší schodku ani s přístupem ministryně financí. „Sněmovna v prvním čtení schválila rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Všichni, kdo hlasovali pro (ANO, ČSSD a KSČM), nesou plnou odpovědnost za rozvrat veřejných financí. Tato koalice hází přes palubu generaci dětí, které budou dluh splácet. Dluhová spirála se roztáčí,“ uvedl po schválení poslanec ODS Jan Skopeček.

Podle někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by se rozpočet měl vrátit k přepracování. To se mu však ve středu nepovedlo protlačit. „Jsem přesvědčen, že 30denní rozpočtové provizorium je mnohem menší problém, než rozpočet, který je zcela mimo ekonomickou realitu. Vláda to však vidí jinak,“ uvedl Kalousek.