Je to největší zásah do ekonomické svobody, tak vidí starostové zrušení superhrubé mzdy. Tímto rozhodnutím se krajské rozpočty ztenčí až o jednu desetinu a přijdou o desítky miliard korun, které budou chybět při výstavbě kanalizací, modernizaci školek a škol a při celkovém fungování veřejných služeb, varují starostové. Pokud sněmovna tyto ztráty nebude pozměňovacím návrhem kompenzovat, jsou připraveni zahltit ministerské úředníky žádostmi o investiční dotace.

"Jedná se o největší zásah do ekonomické svobody a finanční samostatnosti obcí od roku 1990. Je to naprosto fatální rozhodnutí. Po zrušení superhrubé mzdy obce přijdou v přepočtu o zhruba 3500 korun na obyvatele. Konkrétně pro město Kyjov to znamená zvážení investíčních akcí, jako je rekonstrukce koupaliště a stavba krytého bazénu nebo omezení podpory dětí ve sportu a v kultuře. Není to tak, že bychom je nechtěli podpořit, ale jednoduše nám na to nezbyde," řekl František Lukl, předseda Svazu měst a obcí a starosta města Kyjov.

Lukl doufá, že zrušení ještě není definitivní, a že ho Senát poslancům vrátí. Pokud by se podařilo protlačit pozměňovací návrh Věry Kovářové, měli by ještě poslanci šanci na reparát. Pozměňovací návrh by vrátil alespoň část peněz zpět do rukou obcí, krajů a měst.

Svůj nesouhlas s rozhodnutím Poslanecké sněmovny vyjádřil také Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Rozhodnutí poslanců označil za bezprecedentní, s vážnými dopady na veřejné rozpočty, což se týká i měst a obcí. Upozorňuje, že tyto dopady bude samozřejmě nutné v budoucnu zaplatit.

Včerejší bezprecedentní rozhodnutí @snemovna v oblasti daní bude mít dle nás @odbory velmi vážné dopady do veřejných rozpočtů. To se týká také měst a obcí. Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete! pic.twitter.com/oAMtmz6OL8

— Josef Stredula (@JStredula) November 20, 2020

Zástupcům měst a krajů vadí, že je rozhodnutí poslanců bude velmi silně limitovat při sestavování rozpočtu na příští rok. "Nebude téměř na nic. Je mi líto, že přebíráme kraj v situaci, kdy budeme řešit, jestli bude na zdravotní a sociální péči a na veřejnou dopravu," uvedla čerstvě zvolená hejtmanka středočeského kraje Petra Pecková (STAN) a označila zrušení superhrubé mzdy jako totální ránu pro kraje a obce.

Nejen kraje, ale i města se dostanou vinou zrušení superhrubé mzdy do finanční tísně. Pro středočeské město Černošice to znamená mínus deset milionů korun z ročního rozpočtu. "Po odečtení veškerých výdajů mi zbyde určitá částka, se kterou se dá pracovat a deset milionů je pro město naší velikosti hodně. Abychom mohli sestavit investiční rozpočet, jsme nuceni vzít si bankovní úvěr shodou okolností ve výši deseti milionů. Rozhodli jsme se tak, protože nechceme zastavit místní ekonomiku, tím že nám budou chybět peníze například na novou silnici, kterou už dlouho slibujeme," říká Filip Kořínek, starosta Černošic a zároveň místopředseda finančního výboru středočeského kraje pro Echo24.

"To, že stát sníží sám sobě daně, znamená, že je automaticky sníží i městům a krajům. Připomíná mi to takové to "o nás bez nás,"" dodává ještě.

O 800 milionů korun ročně přijde vinou poslanců Pardubický kraj. Kvůli snížení daní podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD) nyní bude muset zeštíhlet veřejný sektor. "Asi chce vláda méně krajů, méně obcí, méně veřejných služeb. Dobře. Je ovšem nutné velmi rychle snížení příjmů doprovodit dramatickými úsporami. Pokud k tomu nedojde, skončíme jako jižní státy, kterým jsme se donedávna smáli," varoval. Netolický se kvůli schválení tohoto zákona vyslovil proti setrvání ČSSD ve vládě.

V Libereckém kraji zase hejtman Martin Půta upozorňuje, že kvůli výpadku příjmů bude nutné omezit nejen investice, ale také rozsah veřejných služeb. Podle jejich propočtů zrušení superhrubé mzdy připraví obce o 25 miliard korun a kraje až o 8,5 miliardy. Asociace krajů ČR požaduje kompenzaci ve výši 300 korun na osobu.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně ve výši 15 % resp. 23 % by podle našich propočtů připravil obce až o 25 miliard Kč, kraje o 8,5 miliardy. To by znamenalo nejen razantní omezení investic, ale i rozsahu některých veřejných služeb. https://t.co/99XHt4AHcc

— Martin Půta (@MartinPuta) November 18, 2020

Premiér Andrej Babiš (ANO) stížnosti krajů odmítá. "Kraje díky naší vládě tento rok mají celkově o 23 miliard vyšší příjem, my jsme jim nahradili veškeré ztráty ze snižování daní," tvrdí premiér. "Kraje měly ke konci srpna příjmy vyšší o 9,7 miliardy a obce o 10,5 miliardy," řekl dále Babiš. O možných úpravách rozpočtového určení však bude vláda se samosprávami diskutovat.

Rozhodnutí o zrušení ještě není definitivní. Zákon půjde ke schválení do Senátu, a poté k podpisu prezidentovi.