Státní rozpočet přestal existovat a peníze občanů vybrané z daní se utrácejí naprosto nesmyslně. Opozice těmito slovy kritizuje postup ministryně financí Aleny Schillerové a premiéra Andreje Babiše, kteří pro příště už nechtějí vypracovávat jak rozpočtovou strategii státního rozpočtu na další roky, tak odložit vytvoření strukturálního deficitu. Přitom ministryně financí už dříve řekla, že posune vytvoření makroekonomické predikce z listopadu na leden, protože je podle ní prý nejistá doba a nelze nic plánovat. Přitom plány a výhledy do budoucna pomáhají jak ekonomice, tak i společnostem, které se mají jak výhledově zařídit.

Premiér a někdejší ministr financí Andrej Babiš přitom návrh na rozvolnění pravidel vložil do daňového balíčku, kde je jednou z hlavních věcí i zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní sazbou daně. Návrh tak nemusí procházet přes připomínkové řízení ale dostanou ho na stůl rovnou poslanci.

Babišův návrh ale mění i další věci. Současná novela zákona o rozpočtové odpovědnosti na rok 2021 uvádí, že strukturální deficit může být navýšen o 4 procenta HDP. Po premiérově zásahu není uvedena žádná hranice. Dále je pak v návrhu uvedeno, že ministerstvo financí může spočítat až v létě 2021, jaký bude deficit.

Návrh ostře kritizuje poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, podle kterého se ukazuje současný chaos při přípravě státního rozpočtu. „Je to začátek anarchie v rozpočtové politice státu. Babišova vláda rezignovala na jakýkoliv řád v rozpočtové politice. Rozpočet přestal existovat, nikdo ho neřídí, nikdo se nesnaží, aby se držel alespoň v nějakých mezích, mantinelech. Vládě je úplně jedno, jak rozpočet bude vypadat, ministryně financí Schillerová pouze sčítá jako účetní výdaje a nemá žádnou záklopku,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Přitom se nejedná o první ostrou kritiku, která od odborníků míří na hlavu jak Andreje Babiše, tak Aleny Schillerové kvůli tvorbě rozpočtu. „Bavíme se o slově rozpočet a já se obávám, že už žádný rozpočet nemáme. Rozpočet je nějaká rozumná přiměřená úvaha o tom, jaké budu mít příjmy a výdaje. To platí pro rodinu, platí to i pro stát. Tuhle rozumnou úvahu o budoucnosti už nemáme,“ řekl v nedělním pořadu Partie ekonom Mojmír Hampl, který je zároveň jedním ze zakladatelů občanské iniciativy KoroNERV-20.

„Paní ministryně připomíná člověka, který stojí a čeká, jak to nakonec dopadne. Přemýšlí, jak zaplatit ten výsledek, a dopředu není vůbec schopná odhadnout, jaký bude. Což je pro mě ta nejsmutnější ztráta z posledních měsíců,“ pokračoval v kritice Schillerové Hampl. „Ministerstvo financí oznámilo, že makroekonomickou predikci a fiskální výhled odkládá z listopadu na leden. To znamená, že lodi, která je v bouři, ještě vypnulo kompas,“ dodal.

Makroekonomická predikce je podle Schillerové přesunuta na leden proto, že je prý vysoká nejistota dalšího ekonomického vývoje. Predikce, podle které se tvoří státní rozpočet na příští rok, byla přitom zveřejněna až v polovině září. Během posledních let byla hotová již v průběhu července.

„Ekonomické predikce se nevytvářejí jen v dobrých časech, jejich potřeba naopak roste v časech složitějších, byť jsou v takových dobách zatíženy větší mírou nejistoty. Již samotnou zprávou, že ministerstvo financí na predikci rezignuje, vysílá signál, že se vláda ohledně rozpočtu a ekonomických opatření rozhoduje bez dat a bez znalosti aktuální hospodářské situace. Návrh rozpočtu na příští rok, který vláda schválila a který je z důvodu nezapočítání daňových změn nedodělkem, dostává touto informací další ránu a nikdo ho nemůže brát vážně. K hospodářské politice realizované bez dat nemůže mít nikdo důvěru, nemůže vést k úspěchu a k co nejlepšímu zvládnutí ekonomické krize související s koronavirem. Vyzývám paní ministryni, aby makroekonomickou predikci ministerstvo financí vytvářelo a publikovalo standardně,“ řekl k postupu Schillerové Skopeček.