KORONAVIROVÁ KRIZE

Mzdy klesají, platy zamrznou. Krize se už začíná projevovat v peněženkách

KORONAVIROVÁ KRIZE
Mzdy klesají, platy zamrznou. Krize se už začíná projevovat v peněženkách

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Silný růst mezd v soukromém sektoru je minulostí, stejně tak přidání na platech zaměstnanců ve státním sektoru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) totiž plánuje, že od příštího roku by nedošlo k žádnému přidání. Lidem bude muset stačit navýšení z důvodu zrušení superhrubé mzdy a tím i snížením daně z příjmu na 15 procent. Opačná situace ale panuje u učitelů, kteří se mohou těšit na další přidání, jako tomu bylo v minulých letech.

Lidé tak ve svých peněženkách pocítí krizi, kterou způsobilo zastavení ekonomiky vládou Andreje Babiše (ANO). Ke kroku se kabinet, stejně jako jiné země, rozhodl poté, co přišla obava před koronavirovou nákazou. Zastavení firem a společností má za následek mírné navyšování mezd v soukromém sektoru, které nedokáže ani pokrýt vysokou inflaci. Reálné mzdy tak po sedmi letech klesají.

Na řadu přicházejí ale i zaměstnanci veřejného sektoru. Šéfka státní kasy totiž pro ČT uvedla, že navrhuje zmrazení platů státních zaměstnanců, protože už dostatečně porostou kvůli plánovanému snížení daní. Vyšších platů se tak nedočkají bezpečnostní složky, které během krize vláda velmi vychvalovala. Do nemocnic pošle zdravotníkům na odměnách až 11 a půl miliardy korun. Další 1,2 miliardy korun si rozdělili hasiči, celníci, policisté a vojáci.

V posledních letech rostly platy ve veřejném sektoru nebývale rychle a mnohdy předčily sektor soukromý. To mimo jiné způsobilo, že firmy se potýkaly s nedostatkem pracovníků, protože raději zvolily využívat výhod veřejného sektoru. Ekonomové přitom upozorňují, že se jedná o nebezpečnou strategii, protože soukromý sektor financuje státní.

„Mzdy zaměstnanců v soukromém sektoru se letos v nominálním vyjádření zvyšují jen velice mírně. Vzhledem k vysoké inflaci dokonce dochází k jejich reálnému snižování. V takové situaci by bylo zcela nemorální, kdyby se platy zaměstnanců ve veřejném sektoru zvyšovaly. Musíme si totiž uvědomit, že v konečném důsledku je veřejný sektor placen tím soukromým,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj by nebylo v současné situaci správné, aby si soukromý sektor utahoval opasek a naopak státní ho povoloval. „Již nyní jsou platy ve veřejném sektoru v průměru vyšší než v soukromém. Z tohoto důvodu bych doporučil zmražení celkového objemu peněz, které jdou na platy státních zaměstnanců. Další růst platů by měl být možný jen za předpokladu vyšší efektivity, která by měla vést ke snížení počtu státních zaměstnanců,“ dodal Křeček.

Jediní učitelé se mohou těšit na další přidání. Kabinet Andreje Babiše totiž chce dostát svému slibu, i když se stát zadlužuje a ve všech sektorech se lidé uskromňují. „Již nyní je pro rok 2021 ve střednědobém výdajovém rámci propsán závazek navýšení objemu o 9 procent. To je výše, která zaručuje, že bude závazek z vládního prohlášení o 150 procent z roku 2017 splněn,“ řekla dříve pro Echo24 mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Podle propočtů by si učitelé měli přijít v příštím roce na 45 tisíc korun. V minulosti přitom měli slíbeno, že už letos budou platy činit minimálně 130 procent průměrné mzdy. To dokonce odsouhlasila Poslanecká sněmovna a usnesení zpětně musela zrušit. Podle ministerstva činil průměrný plat učitele v loňském roce 40 111 korun. V meziročním srovnání tak došlo k navýšení o 14,9 procenta.