Desítky mrtvých těl ruských bojovníků na jedné hromadě. Někteří tam leží nazí, bez vojenského mundúru. Tímto snímkem z bojů na východní Ukrajině překvapil ve středu početné odběratele jeho telegramového kanálu ruský oligarcha Jevgenij Prigožin. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny na kanále Tisková služba Prigožina vedle krutého a výmluvného snímku zveřejnil žádost o munici vedení ruské armády pro své naverbované vojáky.
Pro dodávku bojových letadel F-16 Ukrajině nyní není podle americké armády důvod. V rozhovoru se stanicí ABC News to řekl americký prezident Joe Biden, který zaslání těchto strojů Kyjevu znovu odmítl. Podle něj Washington v současnosti poskytuje Ukrajině zbraně, které její armáda potřebuje k dosažení územních zisků na jaře a v létě. Biden se také kriticky vyjádřil vůči mírovému plánu, který v pátek představila Čína. "Ne, nyní letouny F-16 nepotřebuje," odpověděl Biden na otázku, zda Kyjevu dodá stíhačky.
Rusko nejenže zvýšilo výrobu svých zbraní desetinásobně, ale také dobře studuje na Ukrajině ukořistěné západní zbraně. Je směšné slyšet z Kyjeva argumenty, že Rusku "došly rakety" nebo že se v Rusko zbrojní "výroba zastavila," sdělil podle TASS zástupce ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v článku pro časopis Národní Obrana. Podle ruského exprezidenta a premiéra Medveděva bylo směšné slyšet z Kyjeva argumenty, že Rusku „došly rakety“ nebo že se v Rusko zbrojní "výroba zastavila".
Evropská unie v sobotu oficiálně schválila další, už desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Nová opatření zasáhnou banky, export technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývoz ruských surovin. Rozšíří se také sankční seznam, na nějž přibyde 121 jmen jednotlivců a organizací, pro které platí omezení nakládat s majetkem a zákaz cest do unie. Na nových sankcích se dohodli velvyslanci členských zemí EU v pátek, tedy v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu
Vnitřně drolící se Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat k zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi na svém facebooku na téma ukrajinského konfliktu. "Zhroucené Rusko by bylo velkým problémem," uvedl s tím, že po skončení konfliktu by si mělo Rusko udržet kontrolu a být schopno vést mezinárodní jednání.
Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Společnost PKN Orlen oznámila, že Rusko zastavilo dodávky ropy do Polska. „Z Ruska již přicházelo pouze 10 ropy ropy, kterou nahradíme ropou z jiných směrů,“ oznámil generální ředitel PKN Orlen Daniel Obajtek s tím, že zákazníci omezení dodávek nijak nepocítí. Informoval o tom polský zpravodajský server Do Rzeczy.
Ruské společnosti v prvních týdnech po zavedení cenového stropu na vývoz získaly z prodeje své ropy mnohem více, než stanovuje limit. Vyplývá to z výpočtu skupiny odborníků, včetně akademiků z Institutu mezinárodních financí, Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity. Výsledky výzkumu oslabují myšlenku, že cenové limity omezí příjmy Moskvy, kterými financuje válku na Ukrajině, uvedla agentura Bloomberg. Podle výpočtu odborníků byla průměrná cena za barel ruské ropy v prvních čtyřech týdnech od zavedení limitu 74 USD za barel.
V okupovaném Mariupolu ukrajinští partyzáni zřejmě vyhodili do vzduchu ruský muniční sklad. Podle agentury Unian to prohlásil Petro Andrjuščenko, poradce starosty Mariupolu. Na sítích se objevilo video z exploze. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj v pátek řekl, že Ukrajina letos dobude zpět Mariupol. Andrjuščenko informoval o viditelném požáru, ke kterému došlo po velké detonaci v městské části Novoselyvka. Za útokem na sklad má stát Skupina "Mariupol Resistance Group."
Moldavské úřady jsou připraveny zničit ranvej mezinárodního letiště v hlavním městě Kišiněvě, a to od prvních dnů invaze na Ukrajině, tvrdí moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. Plán má omezit případnou invazi Ruska do Moldavska, o které se nyní spekuluje. Informuje o tom aviatický server Aerotime. Popescu to řekl v rozhovoru pro televizi Jurnal TV. „V prvních dnech války bylo tempo postupu ruských vojsk neuvěřitelné,“ vysvětlil ministr. „Bylo naprosto zřejmé, že Rusko počítá s tím, že velmi rychle dosáhne hranic s Moldavskem,“ dodal.
Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.
Čína, která od začátku ruské invaze na Ukrajině prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, v pátek zveřejnila plán na ukončení války a vyzvala k obnově dialogu. Dokument, kde je ve dvanácti bodech navrženo mírové urovnání situace mezi Ruskem a Ukrajinou, se ale líbí více Rusům než Ukrajincům. Zelenskyj připustil, že některé body dávají smysl, Rusko by přidalo požadavky navíc. Západní spojenci Ukrajiny čínským návrhem opovrhují.
Před ruskou ambasádou v Berlíně stojí od pátku 24. února poškozený ruský tank T-72, který ukrajinští vojáci zničili loni v březnu během bitvy o Kyjev. O vystavení zneškodněné ruské techniky v německém hlavním městě usilovali aktivisté už v minulosti, radnice to ale dlouhou dobu odmítala. Tank je umístěn na hlavní třídě Unter den Linden nedaleko Braniborské brány, jeho kanón míří na budovu ruského velvyslanectví. Do Berlína tank přijel v pátek brzy ráno z Polska.
Spojené státy uvalily nové sankce na desítky firem po celém světě, které podporují ruskou schopnost válčit nebo pomáhají Rusku sankce obcházet, uvedl Bílý dům. Sankce zahrnují nová cla i zpřísňují vývozní podmínky, píše agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničí podle ní novými sankcemi míří na devět členů ruské vlády včetně ministrů energetiky nebo kultury, dále na gubernátory skoro 50 ruských regionů. USA také oznámily vízová omezení pro více než 1000 příslušníků ruské armády.
Moskva bude považovat jakékoliv kroky ohrožující její mírové jednotky v moldavském separatistickém regionu Podněstří za přímý útok na Rusko. Dnes to podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Převážně ruskojazyčné Podněstří se od Moldavska odtrhlo v roce 1990 a ruská armáda v něm udržuje své jednotky. „Jakýkoliv krok, který ohrozí jejich (mírových sil – pozn. red.) bezpečnost, bude podle mezinárodního práva považován za útok na Ruskou federaci,“ uvedl ruský resort diplomacie.
Rusko musí posunout hranice, na kterých pro něj hrozí nebezpečí, co nejdále, i kdyby to bylo až k Polsku. V pátek to na telegramu napsal bývalý ruský prezident a současný místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Na první výročí ruského vpádu na Ukrajinu uvedl, že „si vezmeme zpět svá území a ochráníme svůj lid, který trpěl během genocidy a ostřelování“. Ochrana ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny byla před rokem jednou ze záminek, proč Moskva invazi do sousední země zahájila.
Čínská vláda v pátek vydala dvanáctibodový dokument, v němž vyzývá například k zastavení bojů na Ukrajině, iniciaci mírových jednání a varuje před jadernou hrozbou. Stalo se tak přesně rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a den poté, co nejvyšší čínský diplomat navštívil Ruskou federaci. Čína apelovala na oba aktéry konfliktu, aby situaci namísto vojensky řešili politicky a zdůraznila, aby se vyhnuli jaderné eskalaci a ukončili útoky na civilní obyvatelstvo.
Okolo jedné hodiny ráno 24. února 2022 obdržel šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov znepokojivý telefonát. Ruský prezident Vladimir Putin, který strávil měsíce shromažďováním více než stotisícové armády na hranicích s Ukrajinou, dal svolení k invazi, píše list Financial Times. Rozhodnutí Lavrova dokonale zaskočilo. Jen o několik dní dříve se ruský prezident ptal při nepříjemně rozpačitém a televizí přenášeném zasedání své bezpečnostní rady na její názor ohledně uznání dvou separatistických státečků na Donbasu
Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl v pátek na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně před rokem krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků, připomněla stanice BBC na svém webu. Rusko svou invazí na Ukrajinu rozpoutalo nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války,
Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
Ruská invaze na Ukrajinu slaví své první smutné výročí. Již 365 dní Rusko zasypává civilisty raketami a dělostřeleckými granáty, krade, znásilňuje a mučí na okupovaných územích, masakruje celou generaci ukrajinských i vlastních ruských mužů a žen a ohrožuje světovou bezpečnost. Během toho mlží či přímo lže o svých činech a záměrech. Ačkoli je agresor po mnoha stránkách slabší než před invazí, má stále dost zdrojů, aby pokračoval v brutálních útocích. Rok války ale přinesl i nečekané úspěchy bránící se menší země a mimořádné činy hrdinství.
Skupinka aktivistů ve čtvrtek na ulici před ruskou ambasádou v Londýně namalovala obrovskou ukrajinskou vlajku. Při akci, která se konala na protest proti ruské invazní válce proti Ukrajině, policie čtyři osoby zatkla. Informuje o tom zpravodajský web Sky News. K namalování modrožluté vlajky o rozloze 500 metrů čtverečních na Bayswater Road se přihlásila skupina Led By Donkeys. Cílem akce podle ní bylo vyslat v předvečer výročí invaze jasný vzkaz ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Rusko na Ukrajině překročilo všechny meze lidskosti, i proto musí Ukrajina zvítězit, řekl premiér Petr Fiala (ODS) ve videu k roku války. Zveřejnil ho ve čtvrtek večer na twitteru. Ukrajinu ujistil o podpoře ze strany České republiky. Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu před rokem v noci na 24. února, válka trvá doposud. Čtyřiadvacátý únor 2022 podle Fialy změnil Evropu.
Moskva údajně zničila 140 % salvových raketometů HIMARS, které Ukrajina dostala. Rusko si však možná nevymýšlelo. Děčínská firma totiž vyrábí klamné cíle, které raketomety HIMARS připomínají. Netradiční české vojenské pomoci si všímají i evropská média nebo vojenští blogeři, kteří o tom informují na sociálních sítích. Přišel s tím server EurAsian Times, jenž odkazuje na reportáž České televize.
Rusko se musí bezpodmínečně stáhnout z celé Ukrajiny, prohlásil ve čtvrtek český ministr zahraničí Jan Lipavský v projevu na Valném shromáždění OSN. Rok trvající ruská agrese podle něj vyvolává utrpení i mimo Ukrajinu. Varoval před "pokušením" zaujímat neutrální postoj. Pokud svět nebude konat nyní, akceptuje nový mezinárodní řád založený na využívání síly a kolonialismu, varoval šéf české diplomacie.
Moskva ve čtvrtek oznámila úplné otevření silniční části kontroverzního Krymského mostu, který byl v říjnu vážně poškozen výbuchem. Na železnici se ovšem pořád pracuje. Ta by měla být v provozu do června. Na Telegramu to oznámil ruský vicepremiér Marat Chusnullin, o čemž informoval list The Moscow Times. Železnice však ještě v provozu není. Tu ruská vláda slíbila zprovoznit do konce června. „Tempo prací však nepolevuje, protože v nejbližších měsících musíme ještě dokončit obnovu železniční části mostu,“ řekl Chusnillin.
Hokejisté Petrohradu odehráli svůj poslední zápas základní části KHL v zelených dresech, které tradičně oblékají na oslavu Dne obránců vlasti, a ve speciálním videu pogratulovali ruským vojákům. Se vzkazem armádě, která už rok vede válku na Ukrajině, ve videu vystoupil i český útočník Dmitrij Jaškin. "Všechno nejlepší k svátku obránců vlasti," řekl Jaškin v nahrávce, která okamžitě vyvolala na českých sociálních sítích vlnu znechucení. Podle některých ohlasů by už nikdy neměl reprezentovat.
Ukrajinským městem Mariupol, které okupují ruské invazní síly, posledních několik dní otřásají výbuchy. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou mariupolskou městskou radu, podle níž jsou hlášeny exploze v oblasti místních oceláren Iljič. Zprávy o výbuších v Mariupolu se objevovaly i v předchozích dnech, list The New York Times v jejich souvislosti píše, že Ukrajina našla způsob, jak udeřit hluboko za nepřátelskými liniemi.
Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky.
Ruská válka proti Ukrajině je urážkou kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Na začátku čtvrtečního (po 22.00 SEČ) zasedání Valného shromáždění OSN to řekl generální tajemník této organizace António Guterres. Podle něj ruská invaze porušuje hodnoty, na kterých je postavené mezinárodní společenství, i Chartu OSN, píše agentura AFP. Odsoudil také pohrůžky použitím jaderných zbraní ze strany Ruska.
Válka na Ukrajině staví naše vládní a vojenské činitele před nejednoduchou podvojnou úlohu. Musí přesvědčovat veřejnost, že je v našem zájmu co nejvíce podporovat Ukrajinu – aby se válka nepřiblížila k nám. Ale zároveň musí ujišťovat, že se k nám zatím válka nepřenesla. Což mimo jiné znamená, že u nás ještě funguje demokracie se vším, co k tomu patří. Včetně svobody projevu a omezení státní moci dané ústavními mechanismy.
